Mutěnice (okres Hodonín)
| Mutěnice | |
|---|---|
 Ulice Vincence Bednáře a kostel sv. Kateřiny | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hodonín |
| Obec s rozšířenou působností | Hodonín (správní obvod) |
| Okres | Hodonín |
| Kraj | Jihomoravský |
| Historická země | Morava |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 48°54′15″ s. š., 17°1′45″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 3 770 (2024)[1] |
| Rozloha | 32,37 km²[2] |
| Katastrální území | Mutěnice |
| Nadmořská výška | 183 m n. m. |
| PSČ | 696 11 |
| Počet domů | 1 143 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | Masarykova 200 696 11 Mutěnice obec@mutenice.cz |
| Starosta | Jiří Zálešák |
| Oficiální web: www | |
  Mutěnice | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 586412 |
| Kód části obce | 100447 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mutěnice (německy Mutenitz, ve středověku také Kreuz, či Crux (česky Kříž)[4]) jsou obec v okrese Hodonín v Jihomoravském kraji, 10 km severozápadně od Hodonína. Obcí protéká Mutěnický potok. Žije zde přibližně 3 800[1] obyvatel. Mutěnice jsou cílem vinařské turistiky, nachází se ve Slovácké vinařské podoblasti (viniční tratě: Mutěnská hora, Vyšicko, Dubňanská hora, Úlehle, Hraničky). Obcí prochází Mutěnická vinařská stezka. Raritou největší vinařské obce Slovácké podoblasti jsou Búdy, areál téměř 500 vinných sklepů pod Zárybnickými vinohrady.
Název
[editovat | editovat zdroj]Místní jméno Mutěnice vzniklo z původního jména Mutinice. V průběhu času došlo ke změně „i“ na „e“, a to patrně pod vlivem jiných místních jmen zakončených na „-enice“. Jméno obce se vykládá jako ves lidí Mutinových, vzniklo z osobního jména Mutina, což byla patrně domácí podoba osobního jména s komponentem Mut-, jako byl např. Mutimír.[5][6]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Obec Mutěnice vznikla patrně vnější kolonizací, na níž participovali v oblasti i templáři, jimž Mutěnice pravděpodobně náležely ve 13. století společně s Čejkovicemi. První zmínka o místní komendě je z 26. ledna 1349,[4] v níž se uvádí, že šlechtic Jan Chunanův z Velkých Bílovic a patricij Pavel Goblinův z Brna „kdysi posednuti nerozvážným vztekem“ zranili bratra Zdimíra, komtura domu v Kříži z řádu sv. Jana Jeruzalémského. S těmito útočníky se komtur Zdimír z Kladrubce (u Strakonic) vyrovnal. Oba útočníci byli exkomunikováni a protože se nemohli dostavit do Říma, byl sejmutím exkomunikace pověřen olomoucký biskup. Protože Zdimír je uváděn již roku 1348 jako komtur v Přibicích, muselo se tak stát asi dva tři roky předtím.[7] Okolí obce bylo dříve mnohem hustěji osídleno. Jižně od obce stávaly ve středověku vesnice Vsisko[8] a Kapanice[9] a na západ se nacházela vesnice Kuničky.[10]
První písemná zmínka o vsi Mutěnice z roku 1367 uvádí, že Mutěnice patřily strakonickým Johanitům. Johanité měli v Mutěnicích svoji komendu, která se měla nacházet v místech současného mutěnského hřbitova a obory. Podle legendy měla být mutěnická komenda spojena chodbou s templářskou tvrzí v sousedních Čejkovicích. Z roku 1367 je také záznam v Moravských zemských knihách v Brně, že Alžběta Herburská, jeptiška z kláštera augustiniánek v Brně, darovala mutěnickému faráři pozemky.[11]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Mutěnice leží na rozhraní Dolnomoravského úvalu a Kyjovské pahorkatiny. Hranice mezi oběma celky vede přibližně podél východního okraje vesnice. Do západní části katastrálního území zasahuje několik vzájemně oddělených částí přírodní památky Bílý kopec u Čejče.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 1 883 | 2 072 | 2 151 | 2 316 | 2 482 | 2 702 | 2 747 | 3 156 | 3 644 | 3 615 | 3 547 | 3 499 | 3 669 | 3 669 | 3 529 |
| Počet domů | 426 | 453 | 485 | 493 | 522 | 554 | 657 | 776 | 850 | 888 | 914 | 1 027 | 1 079 | 1 120 | 1 143 |
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Kostel svaté Kateřiny z let 1769–1775. Postavený darem císařovny Marie Terezie na místě bývalého gotického kostela (Popis gotického kostela dle inventáře sepsaného roku 1668: Kostel sv. Kateřiny v Mutěnicích byl již opraven ze sbírek a příspěvků, je celý z kamene a šindelem pokrytý, s dřevěným chórem, má dva zvony, mešní roucha i náčiní a není posvěcený. Bohoslužby zde byly konány jen několikrát za rok. Strážnický farář a děkan F. Hranický napsal roku 1668: „kostel mutěnský byl kdysi farním, jak dosud svědčí zbytky fary a pak 1659 jako filiální do Hodonína připojen jest“. Současná podoba kostela pochází z velké části z počátku padesátých let 20. století, kdy došlo ke stržení původní pozdně barokní báně a následně k navýšení věže o jedenáct metrů. Zničen byl i původní chór a z vnější strany kompletně obestavěn presbytář. Mnoho těchto úprav lze dnes označit za necitlivé.
- Drábovna, dům původně náležící obecní cihelně, a také bydliště T. G. M. v letech 1852–1853.
- Fara z roku 1808, rozšířena roku 1888 (dnešní podoba pochází ze čtyřicátých let 20. století)
- Hasičská zbrojnice postavena roku 1892
- Ilčíkův mlýn, zaniklý parní mlýn z konce 19. století, zbořen v sedmdesátých letech 20. století (dnes na místě stojí prodejna potravin)
- Kaplanka. Bývalá fara a od roku 1698 první pobělohorská obecní škola. Sloužila až do roku 1808. (demolice roku 2007), dnes čp. 95
- Kaple svatého Jana a Pavla z roku 1817
- Kaple svatého Rocha. Na cholerovém hřbitově zvaném Kerchůvek, nechala vystavět v roce 1831 mutěnická obec kapli sv. Rocha, k níž v roce 1856 přibyl litinový kříž na zděném podstavci.
- Kaple Panny Marie Sedmibolestné postavená v roce 1882 jako rotunda
- Kaple Nejsvětější Trojice postavena před rokem 1817
- Kaple svatého Jana Nepomuckého z roku 1835
- Kaple svatého Urbana z roku 1901
- Kříž barokní, tzv. stromový kříž z roku 1717. Kříž nechala postavit Marie Antonie z Lichtenštejnu, provdaná Czoborová
- Kulturní dům z roku 1938 ve funkcionalistickém slohu (původně nazýván katolický besední dům)
- Nádraží z roku 1897](výpravní budova typu 16/H), leží na dráze Hodonín – Zaječí (od roku 1896), dříve též na dráze Mutěnice – Kyjov (od roku 1901, dráha zrušena roku 2009)
- Nivky za Větřákem, přírodní památka
- Nová škola podle návrhu brněnského architekta Bohuslava Fuchse (otevřena 1. září 1950)
- Myslivna ze 17. století (čp. 113)
- Obecní hostinec na návsi (křižovatce], z roku 1842. V budově původně provizorně sídlila i radnice. Později byla budova obcí prodána a nesla jméno U Růžičků. Po první světové válce se z budovy stal zájezdní hostinec U Trávníků. V té době zde vzniklo i první obecní parkoviště a záložna.
- Radnice postavená v novorenesančním slohu roku 1896
- Stará škola z roku 1873, původně postavena v novorenesančním slohu (zbořena roku 2010)
- Velkostatek (starý) vznikl patrně v 16. století a byl zbořen v sedmdesátých letech 20. století (v té době nazývaný Ovčírna či Ovčáčka).
- Velkostatek (nový) byl postaven v 18. století u starého velkostatku, původní správní budova byla nahrazena novou v sedmdesátých letech 20. století.
Osobnosti
[editovat | editovat zdroj]- Vincenc Bednář (1906–1983), kněz, zakladatel Katolického besedního domu v Mutěnicích, politický vězeň[14]
- Josef Diviš (1896–1983), legionář, učitel, houslista, obecní kronikář[15]
- Jan Dohnal (1894–1964), zást. státního inspektora vinařství, průkopník moderního vinařství[16]
- Šimon Drgáč (1892–1980), československý armádní generál, legionář, náčelník Hlavního štábu čs. branné moci, vojenský atašé, politický vězeň
- Jan Lacko (1927–2001), malíř, tvůrce sgrafit v oblasti Mutěnických búd
- Tomáš Garrigue Masaryk (1850–1937), první prezident Československa, státník, v Mutěnicích žil v letech 1852–53
- Josef Pelc (1902–1987), učitel, spoluzakladatel Vinařsko-ovocnářského družstva v Mutěnicích a od roku 1947 také jeho ředitel, vězněn v koncentračním táboře[17]
- Josef Tuhela (1885–1974), legionář, řídící učitel, starosta Sokola v Učitelském spolku v Břeclavi, předseda Českého červeného kříže[18]
- Karel Uzel (1877–1957), místní praktický lékař, osvětově činná a regionálně významná osobnost, prarodič českého sexuologa a gynekologa Radima Uzla[19]
- František Vaculovič (1870–1952), řídící učitel, publicista, první kronikář obce[20]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Střed obce -
Obecní úřad -
Vinné búdy -
Nádraží -
Mutěnické rybníky
.jpg)
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ a b Historie farnosti. Římskokatolická farnost Mutěnice [online]. [cit. 2019-11-09]. Dostupné online.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek III. M–Ř. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1951. 632 s. S. 158.
- ↑ HOSÁK, Ladislav; ŠRÁMEK, Rudolf. Místní jména na Moravě a ve Slezsku. Svazek II. M–Ž. Praha: Academia, 1980. 962 s. S. 107–108.
- ↑ Historie farnosti. Římskokatolická farnost Mutěnice [online]. [cit. 2020-07-03]. Dostupné online.
- ↑ https://pdfs.semanticscholar.org/c414/8f85a0d9100de9b9a40f43a069161be49949.pdf
- ↑ Zaniklou osadu připomíná jméno lesa Hodonínský deník 24. 11. 2009
- ↑ ŠMÝD, Zdeněk. Zaniklé Kuničky leží na dně rybníku (sic!). hodoninsky.denik.cz. 2010-01-27. Dostupné online [cit. 2019-10-06].
- ↑ Historie obce : mutenice.cz. mutenice.cz [online]. [cit. 2019-10-06]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ PRČÍK, Ladislav. Páter Vincenc Bednář - kněz budovatel!. Zpravodaj obce Mutěnice. 2006, s. 6–9.
- ↑ PRČÍK, Ladislav. Kronikář pan učitel J. Diviš. Zpravodaj obce Mutěnice. 2008, s. 11, 12.
- ↑ PRČÍK, Ladislav. Vinařský inspektor. Zpravodaj obce Mutěnice. 2000, čís. 3, s. 8,9.
- ↑ PRČÍK, Ladislav. Vzpomínka na vzácného člověka. Zpravodaj obce Mutěnice. 1997, čís. 3, s. 18.
- ↑ PRČÍK, Ladislav. Řídící učitel pan Josef Tuhela. Zpravodaj obce Mutěnice. 2005, s. 6, 7.
- ↑ UZEL, Radim; UZEL, Karel. Můj dědeček: MuDr. Karel Uzel. 1. vyd. [s.l.]: Epocha, 2017. 152,8 s. ISBN 978-80-7557-061-1. S. 63, 66–81.
- ↑ MIHOLA, Jaroslav. Pohnutý život pana řídícího učitele. Zpravodaj obce Mutěnice. 1999, čís. 2, s. 7–10.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mutěnice na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Mutěnice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
