Nevěda
Nevěda, případně non-věda[1] (non-science), je oblast studia, která není vědecká; tedy která není ani přírodní vědou, ani takovou společenskou vědou, která by byla předmětem vědeckého zkoumání. V tomto pojetí jsou historie, umění a náboženství příklady nevěd.[2][3]
Klasifikace znalostí
[editovat | editovat zdroj]Od 17. století někteří autoři používali slovo věda, aby vyloučili některé oblasti studia, například umění a svobodná umění.[4] Slovo nevěda, označující nevědecké akademické disciplíny, bylo poprvé použito v polovině 19. století.[5]
V některých případech může být obtížné určit přesné hranice mezi vědou a nevědou. Problém demarkace se zabývá obtížemi při určování, zda určité oblasti studia, které se nacházejí blízko hranic vědy a nevědy, mají být považovány za jednu nebo druhou. Dosud nebyl vypracován žádný test, který by jednoznačně oddělil vědu od nevědy, ale běžně se používají některé ukazatele, které se posuzují jako celek a vyhodnocují se v čase.[6] Podle Thomase Kuhna k těmto faktorům patří touha vědců zkoumat otázku jako hádanku. Kuhnův pohled na vědu je také zaměřen spíše na proces vědeckého zkoumání než na výsledek.[6]
Boundary-work je proces prosazování žádoucího výsledku v procesu klasifikace studijních oborů, které se nacházejí v blízkosti hranic. Odměny spojené se získáním určité klasifikace naznačují, že hranice mezi vědou a nevědou je spíše sociálně konstruovaná a ideologicky motivovaná, než že by představovala ostrý přirozený rozdíl mezi vědou a nevědou.[7] Přesvědčení, že vědecké poznání (např. biologie) je cennější než jiné formy poznání (např. etika), se nazývá scientismus.[8]
Oblasti nevědy
[editovat | editovat zdroj]Nevědecké obory zahrnují všechny oblasti studia, které nejsou vědou.[2] Nevědecké obory zahrnují všechny humanitní obory, včetně:
- dějiny,[2][3] včetně dějin vědy,
- jazykového umění, jako je lingvistika, specifické jazyky a literatura,
- filozofii, etiku a náboženství a
- umění, včetně hudby, scénického umění, výtvarného umění a řemesel.
Filozof Martin Mahner navrhl nazývat tyto akademické obory paravědami, aby je odlišil od znevažujících forem nevědy, jako je pseudověda.[2]
Nevědecké obory nabízejí informace o smyslu života, lidských hodnotách, stavu člověka a způsobech interakce s ostatními lidmi, včetně studia kultur, morálky a etiky.[9][10]
Oblasti neshod
[editovat | editovat zdroj]
Filozofové se neshodnou na tom, zda jsou oblasti studia zahrnující abstraktní pojmy (jako například čistá matematika) vědecké nebo nevědecké.[11][12]
Interdisciplinární obory mohou zahrnovat jak vědecké, tak nevědecké zkoumání. Archeologie je příkladem oboru, který čerpá jak z přírodních věd, tak z historie.[2]
Oblasti výzkumu mohou v průběhu času měnit svůj status. Po mnoho staletí byla alchymie považována za vědeckou: přinášela užitečné informace a podporovala experimenty a otevřené zkoumání ve snaze porozumět fyzikálnímu světu. Od 20. století je považována za pseudovědu.[13][14] Moderní chemie, která se vyvinula z alchymie, je považována za hlavní přírodní vědu.
Alternativní pojetí
[editovat | editovat zdroj]Někteří filosofové, jako například Paul Feyerabend, se staví kriticky vůči snaze dělit poznatky na vědecké a nevědecké.[15] Toto rozlišení je podle nich umělé, protože všechny poznatky, které se nazývají "vědy", spojuje jen málo nebo vůbec nic.[15]
Některé systémy organizace znalostí oddělují systematické znalosti od nesystematických metod poznávání nebo učení se, jako jsou osobní zkušenosti, intuice a vrozené znalosti. Pojem Wissenschaft (nauka) je široký pojem, který zahrnuje spolehlivé vědění bez rozlišení oboru.[2] Pojem Wissenschaft je při rozlišování mezi věděním a pseudověděním užitečnější než rozlišování mezi vědou a nevědou, protože chyby, kterých se dopouštějí všechny formy pseudo-bádání, od pseudohistorie po pseudovědu, jsou podobné.[2] Toto pojetí Wissenschaft je použito v seznamu oborů vědy a techniky z roku 2006, který vydala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj a který definuje "vědu a techniku" jako obor zahrnující všechny humanitní disciplíny včetně náboženství a výtvarného umění.[16]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Non-science na anglické Wikipedii.
- ↑ NOVÝ, Lubomír. Filosofie a věda. Pro-Fil. 2001, roč. 2, čís. 2. Dostupné online [cit. 2021-06-25]. ISSN 1212-9097.
- ↑ a b c d e f g HANSSON, Sven Ove. The Stanford Encyclopedia of Philosophy. Redakce Zalta Edward N.. Summer 2017. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University, 2017. Dostupné online. Kapitola Science and Pseudo-Science.
- ↑ a b ENGER, Eldon; ROSS, Frederick; BAILEY, David. Concepts in Biology. [s.l.]: McGraw-Hill Higher Education, 2014. Dostupné online. ISBN 9780077418281. S. 10. (anglicky)
- ↑ Harper, Douglas. "science". Online Etymology Dictionary. Retrieved 2018-10-08.
- ↑ "Nonscience". Merriam-Webster Dictionary. Retrieved 2018-10-08.
- ↑ a b NICKLES, Thomas. Historicist Theories of Scientific Rationality. Redakce Zalta Edward N.. Summer 2017. vyd. [s.l.]: Metaphysics Research Lab, Stanford University, 2017. Dostupné online.
- ↑ GIERYN, Thomas F. Boundary-work and the demarcation of science from non-science: strains and interests in professional ideologies of scientists. American Sociological Review. 1983, s. 781–795. DOI 10.2307/2095325. JSTOR 2095325.
- ↑ STENMARK, Mikael. Scientism: Science, Ethics and Religion: Science, Ethics and Religion. [s.l.]: Routledge, 2018-01-12. Dostupné online. ISBN 9781351815390. S. 19–20. (anglicky)
- ↑ LAZORKO, Pamela. Science and Non-Science [online]. 2013 [cit. 2018-04-17]. Dostupné online.
- ↑ AYALA, Francisco. Darwin's Gift: To Science and Religion. [s.l.]: Joseph Henry Press, 2007-05-07. Dostupné online. ISBN 9780309661744. S. 178. (anglicky)
- ↑ Bishop, Alan (1997)."Mathematical Enculturation: A Cultural Perspective on Mathematics Education." Dordrecht: Kluwer Academic Publishers. p. 54.
- ↑ BUNGE, Mario. Philosophy of Science: Volume 1, From Problem to Theory. revised. vyd. New York, NY: Routledge, 1998. ISBN 0-765-80413-1. Kapitola The Scientific Approach, s. 3–50.
- ↑ CONNIFF, Richard. Alchemy May Not Have Been the Pseudoscience We All Thought It Was. Smithsonian Magazine. February 2014. Dostupné online [cit. 2018-04-16]. (anglicky)
- ↑ HECHT, David K. Pseudoscience: The Conspiracy Against Science. Redakce Kaufman Allison B.. [s.l.]: MIT Press, 2018-01-05. ISBN 9780262037426. Kapitola Pseudoscience and the Pursuit of Truth, s. 8–9. (anglicky)
- ↑ a b TAYLOR, C.A. Defining Science: A Rhetoric of Demarcation. [s.l.]: University of Wisconsin Press, 1996. (Rhetoric of the Human Sciences Series). Dostupné online. ISBN 9780299150341. S. 41.
- ↑ Working Party of National Experts on Science and Technology Indicators. Revised Field of Science and Technology (FOS) Classification in the Frascati Manual {DSTI/EAS/STP/NESTI(2006)19/FINAL). [s.l.]: Organisation for Economic Co-operation and Development, 2007. Dostupné online. (anglicky)