Noc generálů
| Noc generálů | |
|---|---|
| Původní název | The Night of the Generals |
| Země původu |  Francie Spojené království |
| Jazyk | angličtina |
| Délka | 145 min |
| Žánry | neo-noir válečný film filmové drama |
| Předloha | The Night of the Generals |
| Scénář | Joseph Kessel Paul Dehn |
| Režie | Anatole Litvak |
| Obsazení a filmový štáb | |
| Hlavní role | Peter O'Toole Omar Sharif Tom Courtenay Donald Pleasence Joanna Pettet … více na Wikidatech |
| Produkce | Sam Spiegel |
| Hudba | Maurice Jarre |
| Kamera | Henri Decaë |
| Střih | Alan Osbiston |
| Výroba a distribuce | |
| Premiéra | 1967 |
| Produkční společnost | Horizon Pictures |
| Distribuce | Columbia Pictures Netflix |
| Noc generálů na ČSFD, Kinoboxu, IMDb Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Noc generálů (anglicky The Night of the Generals) je britsko-francouzský[1] válečný filmový thriller z roku 1967. Režíroval jej Anatole Litvak, scénář napsali Joseph Kessel a Paul Dehn, a to volně podle stejnojmenného románu německého spisovatele Hanse Hellmuta Kirsta. Děj se až na závěrečnou část odehrává za druhé světové války, a to ve Varšavě a Paříži.
Ve filmu hrají Peter O'Toole (generál Tanz), Omar Sharif (major Grau), Tom Courtenay (korporál Kurt Hartmann), Donald Pleasence (generál Kahlenberg), Joanna Pettetová (Ulrike von Seidlitz-Gabler), Philippe Noiret (inspektor Morand) a další.
Film se natáčel ve Varšavě, Paříži a jedna část také v Hamburku.[2] Produkovala jej společnost Horizon Pictures a distribuovala Columbia Pictures. Premiéra proběhla v Londýně 29. ledna 1967.
Hudbu k filmu složil Maurice Jarre.
Peter O'Toole za svůj výkon ve filmu obdržel filmovou cenu Donatellův David.
Děj
[editovat | editovat zdroj]Major Grau, příslušník Abwehru řeší vraždu prostitutky a zároveň německé agentky v roce 1942 v okupované Varšavě. Dopátrá se, že vrahem je jeden ze tří německých generálů: generál von Seidlitz-Gabler, generál Kahlenberg či generál Tanz, jenže major Grau je brzy převelen do Paříže a případ zůstane uzavřený. Po dvou letech se všichni tři generálové setkají právě v Paříži. Generál Kahlenberg je ve skupině příslušníků Wehrmachtu, kteří se pokusili spáchat atentát na Adolfa Hitlera.
Generál Tanz požádá svého řidiče Kurta Hartmanna, aby mu obstaral prostitutku. Tu později zabije, ale z její vraždy chce usvědčit Hartmanna, ale také mu nabídne, aby dezertoval, což Hartmann přijme. Když se (nyní již plukovník) Grau dozví o této vraždě, znovu začne případ vyšetřovat a zjistí, že vrahem byl generál Tanz. Zkonfrontuje ho, ale protože Hitlerovi oddaný Tanz se dozví, že Adolf Hitler přežil, Graua zastřelí.
V roce 1965 začne případ vraždy z roku 1942 vyšetřovat inspektor Interpolu Morand, bývalý přítel Graua. Brzy objeví spojitost s vraždou v roce 1944 a začne hledat po pachateli. Poté, co najde Kurta Hartmanna se doví, že vrahem byl generál Tanz. Protože byl Tanz jako válečný vězeň po 20 letech propuštěn, setká se s ním. Ten se ihned poté zastřelí.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku The Night of the Generals na anglické Wikipedii.
- ↑ Noc generálů [online]. Česká televize [cit. 2020-08-09]. Dostupné online.
- ↑ The Night of the Generals | Filming & Production [online]. IMDb [cit. 2020-08-09]. Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Noc generálů na Wikimedia Commons - Noc generálů v Česko-Slovenské filmové databázi
- Noc generálů v Internet Movie Database (anglicky)
