Oschatz

Oschatz ;
	Oschatzké nové náměstí
	; znak
Poloha
Souřadnice	51°18′1″ s. š., 13°6′26″ v. d.
Nadmořská výška	120 m n. m.
Časové pásmo	UTC +1
Stát	Německo
Spolková země	Sasko
Zemský okres	Severní Sasko
Administrativní dělení	14 místních částí
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	55,4 km²
Počet obyvatel	14 089 (2023)
Hustota zalidnění	254,1 obyv./km²
Správa
Status	velké okresní město
Primátor	Andreas Kretschmar (nezávislý)
Oficiální web	www.oschatz.org
Adresa obecního úřadu	Neumarkt 1; 04758 Oschatz
Telefonní předvolba	03435
PSČ	04758
Označení vozidel	TDO, DZ, EB, OZ, TG, TO
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Oschatz (česky též zastarale Ožice) je velké okresní město v německé spolkové zemi Sasko. Je nazývané „Město v srdci Saska“ a má přibližně 14 tisíc^[1] obyvatel. Leží v zemském okrese Severní Sasko asi 55 km východně od Lipska na železniční trati mezi Lipskem a Drážďanami.

Geografická charakteristika

Oschatzem protéká říčka Döllnitz (Dolenice), která asi po 15 km ústí v Ryzavě do Labe. Okolí je bohaté na lesy (chráněná krajinná oblast Wermsdorfský hvozd s Collmem, Dahlenské vřesoviště).

Průměrná roční teplota v Oschatzu je 8,6 °C, roční úhrn srážek 572 mm.

Členění města

Oschatz
Kleinforst
Altoschatz
Fliegerhorst
Leuben
Limbach
Lonnewitz
Mannschatz
Merkwitz
Schmorkau
Striesa
Thalheim
Zöschau
Zschöllau

Dějiny

Zdejší místo byl osídleno před staletími. Jméno se odvozuje od starého místního slovanského názvu Oscec (Ozzec = zásek, porub, znamená totéž co Osek), přináležícího burgwardu starých Srbů a Němců situovaném v Starém Oschatzu (Altoschatz).

1200 první zmínka (svědkem nějakého právního úkonu Johannes de Ozzetz);
1238 zmínka v listině markraběte Jindřicha III. Míšeňského;
1246 nejstarší prameny v městském archivu;
1344 první zmínka o občanské hlídce Geharnischten zřízené svazkem obcí Oschatz, Torgau a Grimma; Geharnischten měli za úkol potírat zločinecké tlupy v okolí;
1365 první zmínka o učiteli;
1377 první zmínka o „Vestung“ (pevnosti?);
1382 kopie pergamenového rukopisu saského městského práva (od 1550 v majetku města);
1394 první zmínka o právu konat trhy;
1429 město zpustošeno husity;
1477 výstavba radnice na Novém Trhu;
1478 město dosáhlo vlastního soudnictví;
1539 město se stává protestantským (dopisy Luthera, Melanchthona a Justa Jonas staršího v městském archivu);
1566 téměř třetinu obyvatel města vyhubil mor (z 3000 zemřelo 900 lidí);
1616 první požár města: vyhořelo 440 domů a stodol;
1628 Oschatz dosáhl počtu asi 3500 obyvatel, čím se počítal mezi největší saská města;
1637 asi 2000 obyvatel zemřelo na mor, přežilo asi 100 rodin;
1769 zavedena povinná školní docházka (pod sankcí trestu);
1795 magistr Carl Gottlieb Hering jako varhaník a zástupce rektora v městské škole (píseň pro děti: „Hopp, hopp, hopp, Pferdchen, lauf Galopp“, 1807, „Morgen Kinder wird's was geben“, 1809);
1838 město napojeno na německou železniční síť;
1842 druhý požár města: vyhořelo 375 budov;
1867 ve městě ubytován 1. hulánský regiment 1. královské saské divize;
1885 výstavba úzkorozchodné trati do Mohelné;
1894–1895 výstavba městské nemocnice;
1945 válka město moc nezasáhla, 27. dubna převzala moc americká armáda, avšak na základě dohody ji pak musela k 5. květnu 1945 předána sovětské armádě;
1979 Oschatz dosáhl 18 804 obyvatel;
2006 vystrojení 4. saské zemské výstavy.

Původ jména

Podle básničky Ludwiga Bechsteina

Císař přemýšlí nad jménem pro město na Döllnitzu a ptá se své ženy: „Jak bych měl to město pojmenovat?“. A jeho žena odpoví: „Oh Schatz... (miláčku)“.^[2]

Etymologický

Původ jména je slovanský. Základem je slovo Ozetsch (mýtit, vykácet), tedy: žít na místě, které bylo vymýceno.^[3]

Památky a zajímavosti

Turistické cesty a cyklostezky vedou Oschatzkým městským lesem, kolem zříceniny zámku Osterlandu (1211/1212) ke Collmbergu (312 m) a chráněné krajinné oblasti Wermsdorfský hvozd. Odpočinková je též cesta k nedalekému Dahlenském vřesovišti;
Döllnitzká dráha (Döllnitzbahn) je úzkorozchodná trať spojující Oschatz-Mügeln-Kemmlitz/Glossen, lidově nazývaná „Wilder Robert“ (nezkrocený, divoký Robert) nebo „Mügeln–Mutzschen–Mailand–Rom“. Dosud je v provozu, např. je nasazována k dopravě žáků. Rozchod koleje činí 750 mm, nejvyšší rychlost 30 km/h, celková délka 17 km. Cesta vede měnící se krajinou;
radnice se skvostným renesančním štítem; po požáru roku 1842 byl pod vedením významného drážďanského stavebního mistra Gottfrieda Sempera obnoven;
kostel sv. Jiljí (Egidia) s dvěma 75metrovými věžemi; po požáru roku 1842 znovu postaven Karlem Alexanderem Heideloffem (1846–1849); věžní byt obývala až do roku 1970 rodina Quietzschova, lze si jej prohlédnout;
jednou z nejstarších budov města je středověký klášterní kostel, dochovává se v něm stavební styl bývalých františkánských klášterů. Naproti němu stojí Alžbětina kaple (Elisabeth-Kapelle) se zajímavými freskami;
zbytky městské hradby s ochozem a dvěma strážními věžemi, budovy Ratsfronfeste (1574^[4]) a Amtsfronfeste jsou svědky středověkého Oschatzu;
trhová kašna z roku 1589, zbytky městských hradeb s dvěma věžemi z roku 1377 a 1488;
městské muzeum s mučírnou (Folterkammer) z roku 1574 a kopií saského městského práva;
muzeum vah (Waagenmuseum);
zřícenina zámku Osterland;
saská zemská zahradní výstava 2006 (od 22. dubna do 8. října konaná v okrsku zahradní výstavy v městském parku, zajímavostí je 8,6 m dlouhý a 2,5 m široký most z textilobetonu;
kabaretiér Jürgen Hart z Academixeru jednou odpověděl na otázku, kde se mluví nejčistší německou saštinou, tj. durynsko-hornosaským dialektem, tak, že řekl: „Oschatz, neboť se zde mísí vliv Lipska a Drážďan“.

Doprava

Připojení na dálnici A14;
spolková silnice č. 6 prochází městem;
spolková silnice č. 169 vede několik kilometrů kolem městě a slouží napojení na dálnici A14;
lipsko-drážďanská železnice;
Döllnitzká dráha
letiště Oschatz

Partnerská města

Vénissieux (Francie), od 1964)
Třebíč (Česko, od 1988)^[5]^[6]
Blomberg (Severní Porýní-Vestfálsko, od 1990)
Filderstadt (Bádensko-Württembersko, od 1990)
Starogard Gdański (Polsko, od 2000)

K Třebíči a Oschatzu

Družba Třebíče a Oschatzu byla navázána ku příležitosti oslav 750 let města Oschatzu. Součástí kulturního programu bylo dne 7. října 1988 vystoupení národopisného souboru Třebíčan. Družební dohoda byla podepsána o dva dny později. Ve smlouvě se obě města zavázala vyměňovat si zkušenosti a prohlubovat vzájemnou spolupráci.^[5]

Roku 2006 se Třebíč představila na saské zemské zahradní výstavě zřízením družební zahrady, složené z bludných žulosyenitových balvanů, sadových úprav, atypických laviček a kovaných symbolů města.^[7]

Reference

↑ ^a ^b Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].
↑ Ludwig Bechstein: Wie Oschatz zu seinem Namen kam
↑ Prof. dr. Jürgen Udolph v pořadu Numen Nomen Namen v rozhlasové stanici radioeins. www.radioeins.de [online]. [cit. 2007-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.
↑ http://www.oschatz-erleben.de/?c=museum&s=ratsfronfeste
↑ ^a ^b Zpravodaj města Třebíče. 11. 1988, čís. 11, s. 4.
↑ Oschatzer Freizeitstätten GmbH. Herzlich willkommen bei der Oschatz Information. Oschatz erleben [online]. [cit. 2009-04-08]. Dostupné online.
↑ Úřední materiál do zastupitelstva města Třebíče^{[nedostupný zdroj]}

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Oschatz na Wikimedia Commons

[5002f58aa2274f87dc88b7a7ebf10ced2c93fa2a-1] Alle politisch selbständigen Gemeinden mit ausgewählten Merkmalen am 31.12.2023. Spolkový statistický úřad. 28. října 2024. Dostupné online. [cit. 2024-11-16].

[2] Ludwig Bechstein: Wie Oschatz zu seinem Namen kam

[3] Prof. dr. Jürgen Udolph v pořadu Numen Nomen Namen v rozhlasové stanici radioeins. www.radioeins.de [online]. [cit. 2007-06-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-09-27.

[4] ttps://www.oschatz-erleben.de/?c=museum&s=ratsfronfeste

[towntwinning-5] Zpravodaj města Třebíče. 11. 1988, čís. 11, s. 4.

[6] Oschatzer Freizeitstätten GmbH. Herzlich willkommen bei der Oschatz Information. Oschatz erleben [online]. [cit. 2009-04-08]. Dostupné online.

[7] Úřední materiál do zastupitelstva města Třebíče^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]