Přeskočit na obsah

Povstání tchaj-pchingů

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Povstání tchaj-pchingů
Obraz zachycující bitvu o An-čching
Obraz zachycující bitvu o An-čching

Trvání18501864
MístoČína
Výsledekvítězství Čchingů
Strany
říše Čchingříše Čching říše Čching

pozdní fáze:
Francie Francie
Spojené království Spojené království

Velitelé
  • Nebeská říše velkého míru Chung Siou-čchüan †
  • Nebeská říše velkého míru Chung Tianguifu
  • Nebeská říše velkého míru Feng Yunshan †
  • Nebeská říše velkého míru Yang Xiuqing †
  • Nebeská říše velkého míru Xiao Chaogui †
  • Nebeská říše velkého míru Wei Changhui †
  • Nebeská říše velkého míru Shi Dakai †
  • Nebeská říše velkého míru Li Fuzhong †
  • Nebeská říše velkého míru Hong Rengan †
  • Nebeská říše velkého míru Tian Gui †
  • Nebeská říše velkého míru Li Xiucheng †
  • Nebeská říše velkého míru Lai Wenkwok †
  • Nebeská říše velkého míru Chen Yucheng †
  • Nebeská říše velkého míru Luo Dagang
  • Nebeská říše velkého míru Su Sanniang
  • Nebeská říše velkého míru Dahuangjiangka
  • Nebeská říše velkého míru Qin Rigang
  • Čang Lexing † (nianští povstalci)
  • Su Sanniang (nianští povstalci)
  • Qiu Ersao † (rudé turbany)
  • Liu Jongfu
Síla
3 400 000+
  • Armáda zelené zástavy: 610 000
  • Osm korouhví: 250 000
  • Xiang armáda: 130 000
  • Huai armáda: 70 000
  • Ču armáda: 40 000
  • Vždy vítězící armáda: 5 000
  • vesnické milice: několik tisíc
2 000 000
Ztráty
až 145 000 až 243 000

účast všech osob: 10 milionů
ztráty celkově: 20–30 milionů (převážně civilistů)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Povstání tchaj-pchingů (18501871) byla rolnická vzpoura v Číně proti mandžuské říši Čching, jíž byla Čína součástí. Povstání vypuklo roku 1850 v provincii Kuang-si, vůdcem byl Chung Siou-čchüan, křesťanský konvertita, který na ovládaném území založil nezávislý stát – Nebeskou říši velkého míru (čínsky: český přepis Tchaj-pching tchien kuo, pchin-jin Tàipíng Tiān Guó, znaky 太平天囯), kontrolující částečně nebo úplně provincie Chu-pej, An-chuej, Ťiang-si a Če-ťiang, od roku 1853 s hlavním městem v Nankingu. Na území ovládaném tchaj-pchingy žilo kolem 30 milionů lidí.

Povstání zasáhlo většinu Číny, rebelové ohrožovali i Peking. Po mnohaletých válkách byli rebelové poraženi čchingskou armádou za pomoci Spojeného království a Francie. Války způsobily masivní ztráty na lidských životech, jež se odhadují na 20–30 milionů,[1] a ohromné škody na majetku, což by z konfliktu dělalo třetí nejkrvavější, po první a druhé světové válce.[2]

Povstalci zde provedli radikální reformy, prosazujíce rovnost lidí. Tradiční čínská náboženství, konfuciánství, buddhismus a taoismus nahradili specifickou formou křesťanství, v jejíž čele stál Chung Siou-čchüan považující se za mladšího bratra Ježíše Krista.[3]

Tchaj-pchingové odmítali nošení copu nařízené mandžuskou vládou, byli proto nazýváni „dlouhovlasí“ (čínsky: pchin-jin chángmáo, znaky zjednodušené 长毛, tradiční 長毛) či „vlasatí bandité“ (čínsky: pchin-jin fà zéi, znaky 髮賊).

Ztráta území Sibiře

[editovat | editovat zdroj]

Povstání tchaj-pchingů byl jeden z mnoha konfliktů, který se odehrával na území Číny v polovině 19. století. Čínu oslabila např. francouzsko-britská invaze (1856 -1860) během druhé opiové války. Situace využilo Rusko a shromáždilo na východě Číny armádu. Pod tlakem Číňané přenechali Rusku obrovské území známé jako Vnější Mandžusko. Na tomto území dnes leží např. města Vladivostok nebo Chabarovsk. Do poloviny 19. století byl čínský také ostrov Sachalin. Po opiových válkách donutilo Rusko Čínu k podepsání Ajgunské smlouvy a Pekingské smlouvy, po nichž Čína ztratila všechna území na sever od řek Chej-lung-ťiangu (Amur) a východ Ussuri (Vnější Mandžusko), včetně Sachalinu ve prospěch Ruska.[2]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Восстание тайпинов na ruské Wikipedii.

  1. Taiping Rebellion - Britannica Concise. concise.britannica.com [online]. [cit. 2012-06-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-15. 
  2. a b http://www.armadninoviny.cz/cinska-invaze-na-sibir3f.html
  3. Britannica, Taiping Rebellion

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • FAIRBANK, John King. Dějiny Číny. Překlad Martin Hála, Jana Hollanová, Olga Lomová. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1998. 656 s. ISBN 80-7106-249-9. 
  • ИЛЮШЕЧКИН, В. П. Крестьянская война тайпинов. [s.l.]: Наука, 1967. (rusky) 
  • КАРА-МУРЗА, Г. С. Тайпины. Москва: [s.n.], 1950. (rusky) 
  • НЕПОМНИН, О. Е. История Китая: Эпоха Цин. XVII — начало XX века. Москва: «Восточная литература» РАН, 20005. ISBN 5-02-018400-4. (rusky) 
  • SPENCE, Jonathan. God's Chinese Son: The Taiping Heavenly Kingdom of Hong Xiuquan. [s.l.]: [s.n.], 1996. Dostupné online. ISBN 0-393-03844-0. (anglicky) 
  • SPENCE, Jonathan D. The Search for Modern China. New York: Norton, 1999. Dostupné online. (anglicky) 
  • GRAY, Jack. Rebellions and Revolutions: China from the 1800s to the 1980s. [s.l.]: [s.n.], 1990. Dostupné online. ISBN 0-19-821576-2. 
  • HEATH, Ian. The Taiping Rebellion, 1851-1866. London; Long Island City: Osprey, 1994. (Osprey Military Men-at-Arms Series). ISBN 185532346X. 
  • HSU, Immanuel C. Y. The Rise of Modern China. [s.l.]: [s.n.], 1999. ISBN 0-19-512504-5. 
  • SATRAPA, Filip. Velké povstání tchaj-pchingů. Historický obzor, 2010, 21 (3/4), s. 58-73. ISSN 1210-6097.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]