První československý samostatný stíhací letecký pluk
1. československý samostatný stíhací letecký pluk v SSSR nebo také 128. československá samostatná stíhací peruť v SSSR byla součástí 1. československého armádního sboru v SSSR od 16. dubna 1944. Od ledna 1945 byla reorganizována na 1. československou smíšenou leteckou divizi. Účastnila se Slovenského národního povstání.
Dějiny pluku
[editovat | editovat zdroj]Jednotka vznikla 3. července 1944 v Kubince v SSSR v rámci 2. letecké armády generála Krasovského. Velitelem byl škpt. František Fajtl, zástupcem velitele škpt. Jan Klán a velitelé letek npor. František Chábera a npor. Josef Stehlík. Vyzbrojena byla moderními sovětskými stíhacími letouny Lavočkin La-5FN. Bojovou činnost zahájila hlídkovým letem 5 letadel 10. září.
Pluk v SNP
[editovat | editovat zdroj]Po zahájení SNP přeletěli velitelé na 4 letadlech 15. září 1944 na letiště Tri Duby prozkoumat možnost operování přímo z povstaleckého území. Pro zranění zůstal npor. Stehlík na Slovensku i s letadlem La-5FN trupového čísla 88. Ostatní tři velitelé přeletěli zpět. Po podání hlášení rozhodl generál Krasovskij o přesunu celého pluku.
17. září 1944 odletělo zbývajících 21 letadel. Při mezipřistání v Krosně byl poškozen La-5FN trupového čísla 95 pilota Rudolfa Borovce. Na polním letišti Zolná u Zvolena přistálo téhož dne 20 letadel.[1]. Zolná byla vybrána jako bezpečnější místo ve srovnání s často bombardovanou základnou Tri Duby. Pluk se pokoušel o nasazení také na nevyhovujícím polním letišti Rohozná a později v říjnu 1944 se pluk přemístil na Tri Duby, protože Zolná byla pro rozbahněnou plochu již nepoužitelná. Po příletu na Slovensko se pluk stal se součástí 1. československé armády na Slovensku a podařilo se mu vybojovat nadvládu nad vzdušným prostorem povstaleckého území (i za pomoci spojeneckého letectva (15. letecká armáda USAAF), které zničilo Němci využívanou leteckou základnu Malacky.
První a zároveň jednou z nejdůležitějších operací, byl nálet na letiště v Piešťanech uskutečněný už 18. září 1944. Na letišti v Piešťanech předtím průzkum kombinované letky zjistil přítomnost 30 německých letadel (typů Ju-88, Ju-87, Bf-109 a Fw-189). Přepad provedla osmičlenná skupina pod vedením velitele první perutě nadporučíka Stehlíka, využila při tom moment překvapení a na zemi zničila 10 nepřátelských letadel, dalších 10 zničila pravděpodobně také (nebo těžce poškodila) a zbývajících 10 poškodila. Letci podporovali i pozemní povstalecké jednotky na frontách a kromě stíhacích úkolů plnili i bombardovací, bitevní a průzkumné úkoly. Bojovou činnost zajišťoval slovenský a sovětský pozemní personál. Munici, pohonné hmoty a náhradní díly dodávala vzdušným mostem 6. letecká armáda generála Krasovského. 25. října 1944 byl pluk evakuován. 11 letuschopných letadel odletělo ve směru na Polsko a Rumunsko, dvanácté se poškodilo při startu. Po ústupu povstalců do hor nebylo možné evakuovat všechen pozemní ani letecký personál.
Do tohoto dne uskutečnili jeho letci 573 bojových letů v trvání 376 operačních hodin, zaznamenali 9 potvrzených a 10 pravděpodobných sestřelů nepřátelských letadel. 11 nepřátelských letadel zničili na zemi. Dále zničili 77 nákladních a 13 osobních automobilů, 3 dělostřelecké a 3 minometné baterie, 2 tanky a 3 lokomotivy. Při útocích na pozemní cíle zahynuli: ppor. F. Vaculík, ppor. B. Mráz, a ppor. T. Motyčka. V horách jako partyzáni zahynuli: por. R. Borovec, ppor. Medveděv a staršina Šapošnikov.
Přehled letadel La-5FN, které se zúčastnily SNP [1].
| Trupové číslo | přílet | zánik letadla | odlet |
|---|---|---|---|
| 02 | npor. František Chábera | havárie při odletu npor. F. Chábera zničeno při evakuaci 26. října |
|
| 12 | rtm. Ľudovít Dobrovodský | úspěšný | |
| 12 ' | ppor. František Štička | zničeno při evakuaci 23. října | |
| 13 | ppor. Pavel Kocfelda | zničeny 11. října v Zolná zničeno při evakuaci 23. října |
|
| 17 | ppor. Leopold Šrom | ? Úspěšný | |
| 19 | ppor. Stanislav Tocauer | 25. října nouzové přistání v Rumunsku ppor. P. Kocfelda | |
| 20 | ppor. Tomáš Motyčka | 15. října zasaženo ppor. T. Motyčka zahynul |
|
| 23 | ppor. Bohuslav Mráz | poškozeno 20. září a vyřazené pravděpodobně se podařilo opravit před odletem |
pravděpodobně úspěšný |
| 23 * | ppor. Antonín Vendl | úspěšný | |
| 24 | ppor. Stanislav Hlučka | 25. října nouzové přistání v Rumunsku | |
| 37 | ppor. Jan Skopal | zničeno při startu 7. října ppor. J. Skopal zraněn |
|
| 39 | škpt. Jan Klán | úspěšný | |
| 58 | škpt. František Fajtl | 25. října nouzové přistání v Rumunsku | |
| 62 | SRTM. Anton Matúšek | zničeno při nouzovém přistání 25. října u Domaňovců SRTM. A. Matúšek |
|
| 65 | ppor. František Loucký | úspěšný | |
| 69 | ppor. Ladislav Valoušek | úspěšný | |
| 71 | ppor. František Krůťa | 19. září zasaženo ppor. František Krůťa zajat |
|
| 74 | ppor. František Vaculík | 7. října zasaženo ppor. B. Mráz zahynul |
|
| 88 | škpt. Jan Klán (15. září) | úspěšný | |
| 95 | poř. Rudolf Borovec | neúspěšný, poškození při mezipřistání v Krosně 17. září | |
| 99 | ppor. Jiří Řezníček | zničeno při nouzovém přistání 18. října ppor. J. Řezníček těžce zraněn |
|
| 151 | kpt. Stanislav Rejthar | 20. září zasaženo ppor. F. Vaculík zahynul |
Další činnost
[editovat | editovat zdroj]V lednu 1945 se stal pluk součástí 1. československé smíšené letecké divize. Byl vyznamenán Československým válečným křížem 1939 a obdržel čestný název "Zvolenský".
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prvý česko-slovenský samostatný stíhací letecký pluk na slovenské Wikipedii.
