Rakowický hřbitov

Rakowický hřbitov
Lokalita
Stát	Polsko
Obec	Krakov
Zeměpisné souřadnice	50°4′32″ s. š., 19°57′14″ v. d.
Odkazy
Kód památky	A-584
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rakowický hřbitov je historický hřbitov a kulturní památka umístěná na ulici Rakowická 26 v centru města Krakova v Polsku. Leží v městské čtvrti číslo 1 Stare Miasto. Byl založen na začátku 19. století, když byl Krakov součástí rakouské Haliče. Hřbitov byl několikrát rozšířen a v současnosti zabírá plochu přes 42 hektarů. Je zde pohřbeno mnoho význačných obyvatel Krakova, včetně rodičů papeže Jana Pavla II.

Historie

Rakowický hřbitov byl založen v letech 1800 až 1802 na pozemku vesnice Prądnik Czerwony na původní ploše 5,6 hektarů. Hřbitov vznikl kvůli vládnímu zákazu pohřbívání na starých kostelních hřbitovech ve městě. Pozemek byl zakoupen za 1 150 zlatých od kláštera bosých karmelitánů z Czerna a postaven z příspěvků města a okolních vesnic (včetně některých, které se později staly krakovskými čtvrtěmi): Rakowice, Prądnik Czerwony a Biały, Olsza, Grzegórzki, Piaski, Bronowice, Czarna Village, Nowa Village, Krowodrza a Kawiory, všem těmto bylo uděleno právo zde pohřbívat své mrtvé. První pohřeb se uskutečnil 15. ledna 1803, když byla pohřbena 18letá Apolonie z rodiny Lubowiecké ze statku Bursikowa.

V roce 1807 byla vykopána první studna a v roce 1812 byl vztyčen první velký kříž, zaplacený z příspěvků občanů. Rakowický hřbitov byl během let opakovaně rozšiřován. První rozšíření se uskutečnilo roku 1836, když bylo koupeno jednou tolik půdy od karmelitánských mnichů za 5 000 zlatých. Architektonickým návrhem byl pověřen architekt Karol R. Kremer, šéf oddělení městských staveb, který dal hřbitovu formu parku. Z cihel a kamenů získaných ze strženého kostela Všech Svatých byla postaven zeď okolo hřbitova. Nově zřízený hřbitov byl vysvěcen dne 2. listopadu 1840, šest let poté, co bylo vydáno povolení na jeho zřízení. V roce 1863 městská rada zakoupila další půdu od karmelitských bratří a od Waleryho Rzewuskiho na západní straně hřbitova a pohřbila zde oběti epidemie cholery z roku 1866. V roce 1877 bylo postavena nová kancelář spolu s márnicí. Následující rozšíření se odehrálo o 10 let později, na podzim roku 1886. V tomto novém oddělení byl mezi jinými významnými osobnostmi pohřben vynikající malíř Jan Matejko.

Kulturní význam

Hřbitov je místem odpočinku obyčejných občanů města stejně jako národních vynikajících jedinců: mezi jinými známých spisovatelů, vědců, zástupců šlechty, bojovníků za svobodu, politiků a sociálních aktivistů, vůdců a účastníků polských hnutí za nezávislost a povstání a veteránů obou světových válek. Jméno hřbitova je odvozeno z ulice Rakowické, kdysi předměstské cesty vedoucí k vesnici Rakowice, která je vzdálená dva kilometry.

Členění hřbitova

V rámci hřbitova jsou zde zvláštní oddělení přidělená účastníkům polských národních povstání, jako bylo Listopadové povstání, Lednové povstání a Krakovské povstání. Jsou zde pohřbeny oběti první světové války, a to včetně polských vojáků odvedených do všech tří císařských armád: rakouské, ruské a německé – většina z nich zemřela v místních nemocnicích. Jsou zde pohřbeni členové polských legionů; účastníci srážky u Rokitna; dělníci zabití během stávek v roce 1936; oběti druhé světové války včetně vojáků z polského zářijového tažení roku 1939. Dále jsou zde pohřbeni všichni spojenečtí piloti sestřelení nad Polskem, a to včetně těch původně pohřbených ve Varšavě, spolu se stovkami mrtvých britského Commonwealthu a zajatců, kteří zemřeli během německé okupace. Jsou zde dále pohřbeni polští partyzáni, oběti nacionálně socialistických zločinů; a sovětští vojáci, kteří zemřeli během spojeneckých útoků na Krakov roku 1945.

Národní význam

Hřbitov je národní památkou velké historické a umělecké hodnoty. Vybrané náhrobky a hrobky jsou díly významných architektů, mezi jinými Teofila Żebrawského, Feliksa Księżarského, Sławomira Odrzywolského, Jakuba Szczepkowského, stejně jako sochařů jako Konstanty Laszczka, Tadeusze Błotnického, Wacława Szymanowského, Karola Hukana a jiných. V roce 1981 byl založen Občanský výbor pro zachování Krakova, který měl zvláštní podvýbor pro záchranu krakovských hřbitovů a jiného místního kulturního dědictví. Tento výbor pořádá každoroční sbírku pro obnovu historických hrobek a náhrobků. Veřejné rozpočty jsou používány pro záchranu zpustlých hrobek bez vlastníka.

Mezi významné zde pohřbené osobnosti patří:

Teodor Axentowicz (1859–1938), malíř
Michał Bałucki (1837–1901), dramatik a básník
Maximilian Cercha (1818–1907), malíř
Emil Czyrniański (1824–1888), chemik
Ignacy Daszyński (1866–1936), socialistický politik a novinář
Józef Dietl (1804–1878), lékař a politik
Stanisław Estreicher (1869–1939), historik
Marek Grechuta (1945–2006), zpěvák, autor písniček, skladatel a lyrik
Antonina Hoffmann (1842–1897), divadelní herečka
Roman Ingarden (1893–1970), filosof
Tadeusz Kantor (1915–1990), divadelní ředitel
Juliusz Kossak (1824–1899), malíř
Wojciech Kossak (1856–1942), malíř
Stanisław Kutrzeba (1876–1946), historik a politik
Barbara Kwiatkowska-Lass (1940–1995), herečka
Anatol Lewicki (1841–1899), historik
Jan Matejko (1838–1893), malíř
Józef Mehoffer (1869–1946), malíř a dekorativní umělec
Piotr Michałowski (1800–1855), malíř
Helena Modrzejewska (1840–1909), herečka
Stefan Pawlicki (1839–1916), filosof
Henryk Reyman (1897–1963), fotbalista
Lucjan Rydel (1870–1918), dramatik a básník
Ignaz Sowinski (1858–1917), architekt
Józef Szujski (1835–1883), politik, historik a básník
Wislawa Szymborska (1923–2012), básnířka, esejistka, překladatelka a nositelka Nobelovy ceny
Adolf Szyszko-Bohusz (1883–1948), architekt
Rafał Taubenschlag (1881–1958), historik práva
Georg Trakl (1887–1914), rakouský básník
Rudolf Weigl (1883–1957), biolog
Bolesław Wieniawa-Długoszowski (1881–1942), generál, politik, diplomat a básník

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rakowicki Cemetery na anglické Wikipedii.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Rakowický hřbitov na Wikimedia Commons