Rila (národní park)
 Национален парк Рила | |
|---|---|
| IUCN kategorie II (Národní park) | |
 Centrální rilská rezervace | |
| Základní informace | |
| Vyhlášení | 24. únor 1992 |
| Rozloha | 810,46 km2 |
| Poloha | |
| Stát |  Bulharsko |
| Oblast | Rila |
| Umístění | Dupnica, Samokov |
| Souřadnice | 42°10′59,88″ s. š., 23°34′59,88″ v. d. |
  Národní park Rila | |
| Další informace | |
| Web | rilanationalpark |
 Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Národní park Rila (bulharsky Национален парк Рила) je největší ze tří národních parků v Bulharsku s celkovou rozlohou 810 km2. Leží v pohoří Rila na jihozápadě země. Byl zřízen na ochranu několika rozdílných ekosystémů a také k rozmanitým historickým a kulturním účelům. Park se rozkládá v nadmořských výškách 800 až 292 m n. m. V parku se nachází 120 horských jezer, většinou ledovcového původu, a také nejvyšší vrchol Balkánského poloostrova – hora Musala. V parku pramení jedna z nejdelších řek na Balkánském poloostrově – Marica. Národní park Rila byl vyhlášen v únoru 1992.
Národní park Rila je jedním z největších chráněných území v Evropě, jeho částí jsou také čtyři přírodní rezervace – Parangalica, Centrální Rilská rezervace, Ibar a Skakavica. První dvě jsou pak součástí celosvětové sítě biosférických rezervací v rámci programu UNESCO "Člověk a biosféra".
Přírodní vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]Podnebí
[editovat | editovat zdroj]Celý park je v oblasti horského klimatu, s nadmořskou výškou převážně nad 1000 m. Podnebí hory Rila se nachází mezi středozemním a kontinentálním klimatickým pásmem. Nejnižší teploty v parku byly změřeny na jeho nejvyšším bodě – vrchu Musala. Nejnižší naměřená teplota v parku je -31,2 °C a nejvyšší naměřená teplota na vrchu Musala je 18,7 °C. Teplota zůstává nízká po devět měsíců v roce, i v létě teplota zřídka překročí 15 °C.
Rostlinstvo
[editovat | editovat zdroj]Větší část území parku je pokryta stálezelenými lesy, od smrků a jedlí až po více druhů borovic. Dosud identifikované druhy vyššího rostlinstva představují 38,35 % celkového vyššího rostlinstva v Bulharsku. Počet endemitů (druhy s omezeným zeměpisným rozložením) je celkem 57, z toho 3 druhy jsou místní, 18 je bulharských a 36 balkánských. Celkový počet reliktů (druhy, pozůstatky minulých geologických epoch) v oblasti parku je 105 (74 druhů z doby ledové a 31 druhů z doby terciární). Z druhů vyššího rostlinstva v oblasti parku je v červené knize Bulharska zapsáno 98 druhů, to je 13 % všech druhů v této knize. 141 druhů jsou léčivé rostliny, 20 z nich je v červené knize a zákonem je chráněno 8 druhů. Dále se v parku nachází 282 druhů mechu, 233 druhů hub (11,6 % ze všech zjištěných v Bulharsku) a 130 druhů řas.
Lesy pokrývají 2/3 celého území parku, což je více než 1,5 % všech zalesněných ploch v Bulharsku. Nezalesněných ploch je okolo 10 500 hektarů a jsou v nich zahrnuty i alpské pastviny v nejvyšší části pohoří Rila.
Přírodní lesní plantáže představují skoro 60 % všech stromů, typově jsou zarostlé především smrkem ztepilým, jedlí a borovicí rumelskou. 36 % keřovitého rostlinstva je reprezentováno především borovicí kleč. Lesy, které patří do některé ze čtyř rezervací, představují více než 30 % všech lesů v parku.
Fauna
[editovat | editovat zdroj]Fauna parku je velmi rozmanitá. Identifikováno je skoro 3000 bezobratlých živočichů a 172 druhů obratlovců. Nachází se zde okolo 100 druhů ptáků, což je 30 % ze všech v Bulharsku identifikovaných ptáků. Z druhů obratlovců v národním parku je více než 100 zapsáno v červené knize Bulharska a 15 i v červené knize Evropy. Z bezobratlých živočichů je tam 40, které jsou zahrnuty v mezinárodním seznamu pro ochranu přírody.
V národním parku Rila žije 48 druhů savců. Z toho je 10 druhů netopýrů, 22 druhů drobných a 16 druhů velkých savců. Některé z těchto druhů jsou balkánské endemity. Velký význam mají medvěd hnědý a kamzík a také vlk, jehož výskyt je v Bulharsku velmi omezený.
V oblasti parku hnízdí 99 druhů ptáků, což je téměř 1/3 z počtu všech druhů hnízdících v Bulharsku. Park se zaměřuje na základní populaci těchto druhů – tetřev hlušec, jeřábek lesní, koroptev, skřivan ouškatý, kavče žlutozubé, zedníček skalní a dalších. V parku se nacházejí populace některých druhů ptáků, které jsou vzácné, nebo na pokraji vyhynutí. Patří sem orel skalní, orel krátkoprstý, sokol stěhovavý, datel tříprstý, datel bělohřbetý a jiní.
Plazi a obojživelníci představují v parku celkem 80 druhů. To je poměrně vysoký počet, za který park vděčí především velkým rozdílům v nadmořské výšce, ale i klimatické rozmanitosti. Makedonský ještěr je balkánský endemit. Určeny jsou také tři pozůstalé druhy – čolek horský, skokan hnědý a ještěrka živorodá. Čolek horský je na pokraji vyhynutí na celém světě.
V parku je mnoho vodních ploch – řek a jezer. Určeno je tam 18 druhů ryb, z těch jsou 3 ve světové stupnici ohrožených druhů. Druhy jako mřena skvrnitá a mřenka balkánská jsou balkánskými endemity.
Turismus
[editovat | editovat zdroj]Rila je jedním z bulharských pohoří, ve kterém je turismus dobře vyvinutý. Na území parku se nachází vysoký počet letovisek, které jsou předurčeny pro zimní a letní turizmus. Také se tam nachází několik letovisek, které jsou navrženy především pro zimní turistiku. Jedno z nejpopulárnějších letovisek, které se nachází na území parku, se nazývá Borovec.
Národním parkem procházejí dvě evropské dálkové turistické trasy – E4 a E8. Kromě toho přes park vede hodně turistických stezek a chodníků. V oblasti parku funguje 17 chat, které disponují zhruba 1500 lůžky, a 4 přístřešky (zaslony), které jsou vyhrazeny pro úkryt při špatných meteorologických podmínkách.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Рила (национален парк) na bulharské Wikipedii.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Národní park Rila na Wikimedia Commons - (bulharsky) (anglicky) Oficiální stránka národního parku Rila
- (bulharsky) (anglicky) Informace o parku Rila
