SU-122
| SU-122 | |
|---|---|
 | |
| Typ vozidla | samohybné dělo |
| Země původu |  Sovětský svaz |
| Historie | |
| Výrobce | UZTM |
| Návrh | duben - prosinec 1942 |
| Období výroby | prosinec 1942 - léto 1944 |
| Vyrobeno kusů | 1148 |
| Základní charakteristika | |
| Posádka | 4 |
| Délka | 6,95 m |
| Šířka | 3 m |
| Výška | 2,32 m |
| Hmotnost | 31 t |
| Pancéřování a výzbroj | |
| Pancéřování | 20-60 mm |
| Hlavní zbraň | 122 mm houfnice M-30 |
| Sekundární zbraně | ruční zbraně osádky |
| Pohon a pohyb | |
| Motor | dieselový V-2 |
| Výkon | 493 hp (368 kW) |
| Odpružení | Christieho podvozek |
| Max. rychlost | 55 km/h |
| Poměr výkon/hmotnost | 16,1 hp/tunu |
| Dojezd | 300 km |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
SU-122 bylo sovětské samohybné dělo, šlo o reakcí na německé útočné dělo StuG III, které dosahovalo velmi dobrých výsledků. Bylo vyvíjeno od dubna 1942, přičemž byly vyrobeny dva konkurenční prototypy. Výroba SU-122 začala koncem roku 1942. Do léta 1944, kdy skončila produkce, bylo vyrobeno 1148 kusů samohybných děl SU-122. Stále však nadále zůstávaly sekundární zbraní ruční zbraně posádky. SU-122 bylo mezi sovětskými tankisty velmi oblíbené, protože bylo schopno bojovat s německými tanky Panther a Tiger I. Sloužilo také jako vozidlo pro podporu a pro převoz pěchoty na bojišti.
Varianty
[editovat | editovat zdroj]- SU-122M – V dubnu 1943 vznikl prototyp SU-122 s houfnicí D-11 (verze houfnice U-11), která zabírala méně místa. Nevyráběl se kvůli vývoji stíhače tanků SU-85.
- SU-122-III – Prototyp SU-122 s houfnicí D-6, která byla lehčí a menší než houfnice U-11. Byl neúspěšný kvůli nespolehlivosti mechanismu zpětného rázu houfnice a nízké protitankové účinnosti.
Jiná samohybná děla na podvozku tanku T-34
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu SU-122 na Wikimedia Commons - informace, fotografie a videa na Panzernetu
- Samohybná děla na podvozku tanku T-34 na Palba.cz
