Schwarzenberský palác v Praze

Schwarzenberský palác v Praze
	Pohled na Schwarzenberský palác z Hradčanského náměstí
Účel stavby
	Městské sídlo královských komořích (dnes expozice Národní galerie a Vojenského historického ústavu)
Základní informace
Sloh	Renesanční
Architekt	Agostino Galli
Výstavba	16. století
Přestavba	1871 – Josef Schulz Po roce 2002
Materiál	zdivo
Stavebník	Lobkovicové, Schwarzenbergové
Současný majitel	Česká republika
Poloha
Adresa	Hradčanské náměstí 185/2; Praha 1, Hradčany; 118 00 Praha 011, Česko
Ulice	Hradčanské náměstí
Souřadnice	50°5′20″ s. š., 14°23′49″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky	39789/1-1027 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Web	Oficiální web a Oficiální web
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Schwarzenberský palác nebo též Lobkovický palác je renesanční palác na Hradčanském náměstí v Praze, který v minulosti sloužil jako reprezentativní residence při sídle českých králů nejprve hlavám rodů Lobkoviců, Rožmberků, Eggenbergů a nakonec Schwarzenbergů, kteří palác vlastnili až do roku 1947.

V současné době je v paláci expozice Národní galerie a Vojenského historického ústavu.

Historie

Dnes trojkřídlá budova byla postavena mezi lety 1545–1567 pod vedením Agostina Galliho (zvaného též Augustin Vlach), jako městská rezidence Jana mladšího Popela z Lobkovic na spáleništi několika středověkých domů. Jedná se o výraznou, a také poměrně ranou renesanční stavbu, jejíž fasády jsou řešeny pomocí bohatě utvářeného sgrafitového dekoru. Charakteristické je použití mohutných, z větší části podvojných oken s tesanými renesančními ostěními, mohutné lunetové římsy i etážových, bohatě členěných a zdobených renesančních štítů. V interiérech se dochovaly cenné renesanční nástěnné malby z doby kolem roku 1580.

Roku 1590 získal palác Jiří Popel z Lobkovic, jemuž byl roku 1594 spolu s celým majetkem zkonfiskován pro urážku majestátu. Rudolf II. poté palác vyměnil s Petrem Vokem z Rožmberka za nedaleký palác Rožmberský. V pobělohorském období byl palác opět zkonfiskován a císař Ferdinand II. jej věnoval roku 1631 Janu Oldřichovi z Eggenberka jako dar za jeho služby.

Roku 1710 zde zemřel 3. kníže z Eggenbergu a vévoda krumlovský Jan Kristián I. a během následujících sedmi let vymřel roku 1717 nečekaně celý rod Eggenberků. Palác proto přešel do vlastnictví vévodkyně-vdovy Marie Arnoštky, která jej spolu s Krumlovským vévodstvím a přiléhajícím majetkem v Čechách odkázala svému synovci Adamu Františkovi ze Schwarzenbergu. Od roku 1719 tak palác vlastnili Schwarzenbergové, kteří k němu v roce 1811 připojili sousední Salmovský palác.

V první čtvrtině 18. století byl palác, především v interiérech, barokně upraven, ovšem tyto, zřejmě poměrně výrazné úpravy, značně setřela puristická rekonstrukce na konci 19. století. Rekonstrukce (1871) byla provedena podle návrhu Josefa Schulze. Schulz před rekonstrukcí paláce studoval staré postupy tvorby renesančních sgrafit a tím se zasloužil o uplatnění sgrafit v české novorenesanční architektuře. V dalších letech se sgrafito počíná objevovat na domech navrhovaných zejména architekty Antonínem Wiehlem a Janem Zeyerem^[1] a s oblibou je navrhovala řada malířů a sochařů generace Národního divadla. Antonín Wiehl na studiu české renesance 16. století založil své pojetí neorenesance jako obnovené české renesance ^[2]^[3] (poprvé u domu čp. 1035/I. v ulici Karoliny Světlé, kde se inspiroval lunetovými římsami Schwarzenberského paláce).

Muzea v paláci

Od roku 1909 pronajímali Schwarzenbergové prostory paláce Národnímu technickému muzeu. Roku 1940 však byla na všechen majetek JUDr. Adolfa Schwarzenberga pro jeho protinacistické postoje uvalena gestapem nucená správa. Po roce 1945 nebyl JUDr. Schwarzenbergovi, který uprchl s rodinou do USA v roce 1940, umožněn návrat do vlasti a roku 1947 byl celý jeho majetek v Československu protiústavně vyvlastněn včetně Schwarzenberského paláce. Po komunistickém puči roku 1948 byl palác následně přeměněn na Vojenské historické muzeum.

Roku 2002 přešel palác do vlastnictví Národní galerie v Praze. Poté proběhla celková rekonstrukce objektu a od roku 2008 slouží jako stálá expozice Národní galerie (sbírka umění renesance, manýrismu a baroka v českých zemích).

V podkroví paláce byla v letech 2011–2019^[4] umístěna expozice Vojenského historického ústavu nazvaná Císařská zbrojnice. Obsahovala sbírku zbraní, zbroje a uměleckých děl z období od 15. do poloviny 19. století.^[5]

Galerie

Schwarzenberský palác v hradčanské historické zástavbě, za ním světlý Arcibiskupský palác a zcela v pozadí Jízdárna Pražského hradu
Pohled z Malé Strany
Pohled z Lobkovické zahrady
Detail výzdoby paláce
Detail paláce

Odkazy

Reference

↑ KOULA, Jan. Domy pp.architektů V.Skučka a J.Zeyera.. Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém. Roč. XXII/1887-88, čís. sešit2, s. 2–4. ISSN null.
↑ KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30].
↑ WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 21. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.
↑ BURIAN, Michal. VHÚ opustil Schwarzenberský palác, po rekonstrukci budou exponáty na Žižkově [online]. Vojenský historický ústav Praha, 8. září 2019 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online.
↑ Císařská zbrojnice [online]. Vojenský historický ústav Praha [cit. 2019-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24.

Literatura

TOMEK, Vratislav Václav; KÖRBER, Pavel. Královské Hradčany : Průvodce po hradě a jeho okolí. Ilustrace Pavel Körber. Praha: Körber, 1905. Dostupné online. Kapitola Palác Švarcenberský, s. 6.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Schwarzenberský palác v Praze na Wikimedia Commons

[1] KOULA, Jan. Domy pp.architektů V.Skučka a J.Zeyera.. Zprávy Spolku architektů a inženýrů v Království českém. Roč. XXII/1887-88, čís. sešit2, s. 2–4. ISSN null.

[2] KUDLÁČOVÁ, Markéta. Architekt souladu Antonín Wiehl a jeho cesta k české renesanci. Dějiny a současnost. Roč. 2006, čís. 12. Dostupné online [cit. 2014-11-30].

[3] WIRTH, Zdeněk. Antonín Wiehl a česká renesance. první. vyd. Praha: Jan Štenc, 1921 (1921 tisk). 27 s. S. 21. Zvláštní otisk ze sborníku Umění.

[4] BURIAN, Michal. VHÚ opustil Schwarzenberský palác, po rekonstrukci budou exponáty na Žižkově [online]. Vojenský historický ústav Praha, 8. září 2019 [cit. 2023-10-10]. Dostupné online.

[vhu-5] Císařská zbrojnice [online]. Vojenský historický ústav Praha [cit. 2019-01-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-24.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

Šlechtické paláce v Praze

Hradčany	Arcibiskupský palác • Černínský palác (MZV) • Dietrichsteinský palác • Hrzánský palác • Kučerův palác • Lobkovický palác • Martinický palác (Hradčanské náměstí) • Martinický palác (Loretánská) • Palác Hložků ze Žampachu • Rožmberský palác (Tereziánský ústav šlechtičen) • Salmovský palác • Sasko-lauenburský palác (Rožmberský dům) • Schwarzenberský palác • Šlikův palác • Šternberský palác (Ernestinum, Národní galerie) • Toskánský palác • Trauttmannsdorfský (Trčkův) palác • Vrbnovský palác (Chotkovský dům)

Malá Strana	Aueršperský palác • Bretfeldovský palác • Buquoyský palác • Fürstenberský palác • Grömlingovský palác • Hartigovský palác (Rektorát AMU) • Chotkův palác • Kaiserštejnský palác • Kolovratský palác (Nerudova) • Kolovratský palác (Sněmovní) • Kolovratský palác (Valdštejnská) • Kounický palác • Ledebourský palác • Lichtenštejnský palác (Kampa) • Lichtenštejnský palác (Malostranské náměstí) (HAMU) • Lobkovický palác • Malý Buquoyský palác • Malý Fürstenberský palác • Morzinský palác • Musconský palác (Harbuval-Chamaré) • Nostický palác (Ministerstvo kultury) • Oettingenský palác • Palác Kinských • Palác Lažanských (Karmelitská) (soud pro Prahu-západ) • Palác Lažanských (Sněmovní) • Palác Metychů z Čečova • Palác Michny z Vacínova (Tyršův dům) • Palác pánů z Hradce (Slavatovský) • Palác Schützenů • Palác Smiřických • Palác Straků z Nedabylic • Palác Thurn-Taxisů (Vrtbovský) • Palác Turbů • Palác Věžníků (Hartigovský, Salmovský) • Pálffyovský palác • Rohanský palác (Černínský) • Schönbornský palác (Velvyslanectví USA) • Sterneggovský palác • Šporkův palác • Šternberský palác • Thunovský palác (Sněmovní) (PS PČR) • Thunovský palác (Thunovská) (Leslieovský, velvyslanectví Spojeného království) • Valdštejnský palác (Senát PČR) • Velkopřevorský palác • Vratislavský palác • Vrtbovský palác • Windischgrätzovský palác

Staré Město	Dům Budovců z Budova • Buquoyský palác • Clam-Gallasův palác • Colloredo-Mansfeldský palác • Čejkovský palác • Kolowratský palác • Menhartovský palác • Millesimovský palác • Nový Pachtovský palác • Palác (Goltz)-Kinských • Palác Granovských z Granova • Palác Hrobčických • Palác Hrzánů z Harasova • Palác Kokořovských • Palác Křineckých z Ronova (Dům U Božího oka) • Palác Lažanských (FAMU) • Nový Kolowratský palác • Palác Pachtů z Rájova (Anenské náměstí) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 31) (Langerovský) • Palác Pachtů z Rájova (Celetná 36) (Nová mincovna) • Palác pánů z Kunštátu a Poděbrad • Palác Platýz • Pöttingovský palác • Trauttmannsdorfský palác • Wimmerův palác

Nové Město	Deymovský palác • Dietrichsteinský palác (Apoštolská nunciatura) • Harrachovský palác • Kounický palác • Lannův palác • Losyovský palác (Lidový dům) • MacNevenův palác • Mladotovský palác (Faustův dům) • Millesimovský palác • Neubergovský palác • Palác Lexů z Aehrenthalu (Aehrenthalský) - zaniklý • Palác Porgesů z Portheimu (Wimmerovský, Desfourský) • Palác Riesů ze Stallburgu • Palác Sylva-Taroucca • Palác Věžníků • Palác Voračických z Paběnic • Schebkův palác • Schirdingovský palác (Kaňkův dům) • Swéerts-Sporckův palác

Muzea v Praze

Všeobecná	Národní muzeum (Historické • zoologické • mineralogické oddělení) • Nová budova Národního muzea • Muzeum hlavního města Prahy • Uhříněveské muzeum

Národopisná, etnologická	Národopisné muzeum (Letohrádek Kinských) • Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur • Židovské muzeum • Památník ticha • Pedagogické muzeum J. A. Komenského

Vojenská, válečná a policejní	Armádní muzeum Žižkov • Vojenské historické muzeum • Expozice bitvy na Bílé hoře (Letohrádek Hvězda) • Muzeum Policie České republiky • Národní památník hrdinů heydrichiády

Astronomická, přírodovědná	Hrdličkovo muzeum člověka • Chlupáčovo muzeum historie Země • Keplerovo muzeum • Mineralogické muzeum • Muzeum teraristiky a výstava plazů • Zdravotnické muzeum • Zoo Praha

Zemědělská, gastronomická	Národní zemědělské muzeum • Muzeum gastronomie • Muzeum čokolády • Muzeum piva • Pivovarské muzeum U Fleků

Technická, dopravní, poštovní	Národní technické muzeum • Muzeum MHD • Letecké muzeum Kbely • Waldesovo muzeum • Stará čistírna odpadních vod (Praha-Bubeneč) • Muzeum pražského vodárenství • Muzeum v podskalské celnici na Výtoni • Poštovní muzeum • Muzeum Karlova mostu • Muzeum PRE • Muzeum historických nočníků a toalet

Hudební, literární	České muzeum hudby (Muzeum Bedřicha Smetany • Muzeum Antonína Dvořáka (Vila Amerika) • Památník národního písemnictví • Muzeum literatury • Muzeum Franze Kafky • Památník Jaroslava Ježka – Modrý pokoj) • Muzeum W. A. Mozarta a manželů Duškových (vila Bertramka) • Werichova vila

Sportovní	Slavia Museum

Výtvarného umění	Národní galerie Praha (Anežský klášter • Šternberský palác • Salmovský palác • Palác Kinských • Veletržní palác) • Uměleckoprůmyslové museum • Muzeum Alfonse Muchy • Museum Kampa • Galerie hlavního města Prahy (Bílkova vila) • Galerie Josefa Sudka • Gorlice (Vyšehrad) • Lapidárium Národního muzea • Budova Spolku výtvarných umělců Mánes (Galerie Mánes) • Muzeum Karla Zemana

Skanzen	Zámecký areál Ctěnice • Skanzen Řepora • Vršovický skanzen