Scuola Grande di San Marco

Scuola Grande di San Marco
	Benátská Scuola Grande di San Marco
Místo
Stát	Itálie
Kraj	Veneto (Benátsko)
Okres	Benátky
Obec	benátská čtvrť Castelo
Souřadnice	45°26′22,95″ s. š., 12°20′29,32″ v. d.
Základní informace
Současný majitel	současný uživatel: civilní nemocnice
Architektonický popis
Architekt	Pietro Lombardo, Giovanni Buora a Mauro Codussi
Stavební sloh	raná benátská renesance
Výstavba	projekt budovy započal v roce 1488; budova byla dokončena v roce 1495
Další informace
Adresa	benátská čtvrť Castelo, [[Soubor:Flag of Itálie.svg\|22x15px\|border\|Itálie]] [[Itálie]]
Ulice	Campo Santi Giovanni e Paolo
	multimediální obsah na Commons
	galerie na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kapitulní dům laického bratrstva sv. Marka, nazvaný Scuola Grande di San Marco, sloužil duchovní a zdravotní péči o nejchudší Benátčany. Patronaci nad touto Scuolou měli dominikáni působící v přilehlém klášteře s kostelem Santi Giovanni e Paolo. Budova bratrstva byla postavena ve stylu rané benátské renesance mezi roky 1488–1495, a to přestavbou dřívější budovy, která vyhořela v roce 1485. V roce 1797 Napoleon ukončil činnost Scuola Grande di San Marco. Budova byla později upravena do podoby nemocnice a tomuto účelu slouží i v současnosti.

Historie Scuola Grande di San Marco

Bratrstvo San Marco bylo původně založeno jako Scuola dei Battuti, tedy jako bratrstvo „flagelantů“ připomínajících si bičováním utrpení Ježíše Krista. V té době bratrstvo vlastnilo malou zasedací prostoru v místech bývalého kostela Santa Croce. S rostoucím majetkem se v roce 1437 bratrstvo přestěhovalo do blízkosti kláštera dominikánů, od nichž získalo i pozemek pro stavbu nové kapitulní budovy. Pro zvýšení své vážnosti bratrstvo v té době převzalo jméno svatého Marka, evangelisty a patrona Benátek.^[1] V tomtéž roce bylo započato se stavbou budovy, která však v roce 1485 (31. března) vyhořela. Krátce po požáru bratrstvo začalo budovat novou Scuola Grande di San Marco, kterou dokončilo do roku 1495. Výzdoba interiérů Scuoly však pokračovala i v průběhu 16. a 17. století. Pět ze šesti velkých benátských škol však bylo v době napoleonských válek zrušeno a mezi nimi i škola sv. Marka. V roce 1808 byl objekt přebudován v rakouskou vojenskou nemocnici. Ta byla v roce 1819 přeměněna na civilní nemocnici (Ospedale Civile) a tomuto účelu slouží až do současnosti.

Stavitelé Scuoly

Poté, co původní budova Scuola di San Marco vyhořela a v ní shořely i obrazy Jacopa Belliniho (1395/1400–1471) a Bartolomea Vivariniho (1432–1499), které bratrstvo objednalo v roce 1466. S obnovou budovy bylo započato krátce po požáru a projekt nové budovy svěřilo architektovi Pietro Lombardovi (1435/6–1515) společně s Giovannim di Antonio Buorou (1450–1513). Na budově pracovali i oba Lombardovi synové - Tullio a Antonio, a to od roku 1488 do roku 1490. Horní část budovy v průběhu dalších pěti let dokončil Mauro Codussi (1440–1504) spolu s Antoniem Rizzim (1430–1499). Z původní budovy Scuoly byl do portálu nad hlavním vchodem umístěn reliéf zobrazující členy bratrstva uctívající sv. Marka (autor: Bartolomeo Bon II.) a socha Charity (atribuce: Nicolò di Pietro Lamberti). Fasáda z bílého a barevného mramoru byla v té době považována za nejkrásnější v Benátkách.

Exteriér a interiér Scuoly

Hrubá stavba nové budovy byla dokončena v roce 1490, což umožnilo práce na její fasádě. Fasádu zdobí pilastry a výklenky s mramorovými sochami propagujícími činnost bratrstva. Dolní část fasády vytvořil Pietro Lombardo společně se synem Tulliem a vyzdobili ji čtyřmi rozměrnými reliéfy, z nichž dva zobrazují okřídleného lva, symbol sv. Marka, a další dva s výjevy ze života ševce Anianuse (Svatý Marek uzdravuje Anianuse a Svatý Marek křtí Anianuse).^[2] Horní část fasády na hlavní budově vytvořil Mauro Cadussi a vyzdobil ji obloukovým štítem s polokruhovými obloučky^[3], jež odkazovaly na střešní kopule baziliky San Marco v Benátkách.

Uspořádání vnitřních prostor budovy je obdobné jako ve Scuola Grande di San Rocco, v jediné benátské škole, která funguje i v současnosti. Vstupní sál v přízemí budovy obsahuje deset velkých podstavců, na kterých stojí sloupy dodávající prostoru slavnostní ráz. Najdeme zde i dva portály pro schodiště zbudované Mauro Codussim (1495), vedoucí na první podlaží. Zde se nacházejí Sala Capitolare a Sala dell´Albergo. Pro obě tyto místnosti zhotovili Pietro a Biagio di Faenza nádherně vyřezávané a zlacené stropy. Šesti obrazy byly nejdříve vyzdobeny stěny Sala dell´Albergo znázorňující Kázání sv. Marka (Gentile Bellini), Umučení sv. Marka (Giovanni Bellini), Uzdravení ševce Anianuse a Anianusův křest (oba obrazy namaloval Giovanni Mansueti), Rybář předává prsten dožeti Gradenigovi (Paris Bordone) a Svatý Marek, Sv. Jiří a sv. Mikuláš ochraňují Benátky před bouří (Palma il Vecchio).^[4]

Obrazová výzdoba sálů Scuoly

Později pro Sala Capitolare namaloval Palma il Giovane oltářní obraz Kristus ve slávě se ss. Markem, Petrem a Pavlem (1614/16). Pro tento sál zhotovil čtyři obrazy s výjevy ze života sv. Marka také Domenico Tintoretto (1560–1635).

Ale již v roce 1562 požádal Tommaso Gianotti, zvaný Rangone či Ravenna (dle rodného města), v té době představený Scuoly, o souhlas s výzdobou prostor Sala Capitolare třemi obrazy zobrazujícími výjevy ze života sv. Marka a to na své náklady. Práce byly zadány malíři Jacopo Tintorettovi (1518/19–1594), otci výše zmíněného Domenica Tintoretta. Jacopo dodal tyto obrazy do roku 1556, ale v Sala Capitolare byly umístěny až po dlouhých diskuzích v 70. a 80. letech 16. století, kde pak visely až do zrušení školy v roce 1797.^[5] Poté byly opakovaně přemisťovány až obraz Nalezení těla svatého Marka se dostal do Pinacoteca di Brera^[6] a obrazy Přenesení těla svatého Marka a Zachránění Saracéna jsou vystaveny v Gallerie dell´Accademia.^[7] Na obou obrazech je zpodobněn i objednavatel těchto obrazů, Tommasso Rangone ve zlatém rouše. To mohl být důvod, proč již dokončené obrazy nebyly hned vystaveny v kapitulní síni Scuola Grande di San Marco. Tintoretto však měl potíže již s obrazem Svatý Marek osvobozuje otroka, který malíř předal bratrstvu v roce 1548. Obraz vyvolal rozruch, a proto si ho Tintoretto odnesl domů. Pro nesouhlas veřejnosti však bylo bratrstvo nuceno požádat Jacopa Tintoretta dopisem o jeho vrácení s tím, že bude umístěn na původní místo v Sala Capitolare.^[8] Po roce 1807 však byly Tintorettovy obrazy rozptýleny do různých galerií, takže dnes jsou na těchto místech jen reprodukce. Také oba horní sály slouží jiným účelům a to tak, že v jednom z nich je Muzeum historie lékařství a ve druhém je Lékařská knihovna, v níž nechybí ani spis Andrey Vesalia (1514–1564) De humani corporis fabrica librorum Epitome.

Bazilika dominikánů Santi Giovanni e Paolo

Z náměstí Campo Santi Giovanni e Paolo lze vedle renesančního průčelí Scuola Grande di San Marco spatřit i průčelí stejnojmenné baziliky minor, zvané též San Zanipolo. Svou velikostí a výzdobou soupeří s benátským kostelem Santa Maria Gloriosa dei Frari na Campo San Rocco. Baziliku zasvěcenou římským mučedníkům - sv. Janovi a sv. Pavlovi - postavili dominikáni v gotickém slohu ve 14. století. Vstupní portál, který patří mezi nejstarší renesanční stavební prvky v benátské architektuře, navrhl Bartolomeo Bon (1459). Bazilice se také říká „Benátský Panteón“, neboť je v ní pohřbeno více než 25 benátských dóžat. Mnohé z mramorových náhrobků zhotovil Pitro Lombardo s dílnou a Mauro Cadussi. Po pravé straně chrámové lodi návštěvník spatří rozměrný polyptych věnovaný španělskému dominikánovi sv. Vincenzo Ferrerovi namalovaný mezi roky 1460 a 1464. V kapli vpravo od oltáře lze uvidět fresky namalované Palmou il Giovane. V roce 1807 byl klášter dominikánů zrušen a kostel tím ztratil na původním významu.^[9]

Odkazy

Reference

↑ Fouilloux D., Langlois A., Le Moigneé A. et al. Marek. In: Slovník biblické kultury (V. Senjuková, redakce). Vydalo nakladatelství Ewa Edition, Praha, 1992. Str. 133.
↑ Fasáda školy sv. Marka v Benátkách - https://www.savevenice.or^{[nedostupný zdroj]}g/project/scuola-grande-di-san-marco-facade
↑ Herout J. Renesance. In: Slabikář návštěvníků památek. Vydalo Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, Praha, 1978. Str. 41-43.
↑ Popis Scuola Grande di San Marco - https://www.scuolagrandesanmarco.it/en/introduction/scuola-grande-di-san-marco-presentation.html
↑ Bernari C., de Vicchi B. Obrazy pro Scuola Grande di San Marco. In: Tintoretto. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1980. Str. 105-106.
↑ Gentile F. Ritrovamento del corpo di San Marco. In: I Tesor, Brera (G. R. Gentile, ed.), Vydala Industria Grafica-Firenze. Str. 17.
↑ Nepi Seire G.. Valcanover F. Robusti, Jacopo. In: Accademia Galleries of Venice. Vydala Electa SpA, Milan (English Edition), 1985. Str. 161.
↑ Bernari C., de Vicchi B. Obraz Zázrak sv. Marka. In: Tintoretto. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1980. Str. 92.
↑ Kolektiv autorů. Santi Giovanni e Paolo. In: Itálie (knižní průvodce). Z anglického originálu přeložili L Svobodová, J. Koval. Vydala Euromedia Group k. s.-Ikar, Praha, 2007. Str. 118-119.

Literatura

BERNARI C., De VICCHI P. Tintoretto - Souborné malířské dílo (D. Janderová, překlad). Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1980. Stran 143.
KOLEKTIV AUTORŮ. Umění renesance a baroku; encyklopedie (Huyghe R., ed.). Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1970, Stran 476.
KOLEKTIV AUTORŮ. Encyklopedie světového malířství (S. Šabouka a spol. eds.). Vydala Academia, nakladatelství Československé akademie věd, Praha, 1975. Stran 374.
PIJOAN J. Dějiny umění/6. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1980. Stran 349.
RICKETTS M. Renesance. Mistři světového malířství. Vydalo REBO Productions CZ, 2005. Stran 480. ISBN 80-7234-429-3
STEER J. A Concise History of Venetian Painting (paperback). Vydal Thames and Hudson, London, 1970. Stran 216. ISBN 0-500-20101-3

Externí odkazy

[1] Fouilloux D., Langlois A., Le Moigneé A. et al. Marek. In: Slovník biblické kultury (V. Senjuková, redakce). Vydalo nakladatelství Ewa Edition, Praha, 1992. Str. 133.

[2] Fasáda školy sv. Marka v Benátkách - https://www.savevenice.or^{[nedostupný zdroj]}g/project/scuola-grande-di-san-marco-facade

[3] Herout J. Renesance. In: Slabikář návštěvníků památek. Vydalo Středisko státní památkové péče a ochrany přírody Středočeského kraje, Praha, 1978. Str. 41-43.

[4] Popis Scuola Grande di San Marco - https://www.scuolagrandesanmarco.it/en/introduction/scuola-grande-di-san-marco-presentation.html

[5] Bernari C., de Vicchi B. Obrazy pro Scuola Grande di San Marco. In: Tintoretto. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1980. Str. 105-106.

[6] Gentile F. Ritrovamento del corpo di San Marco. In: I Tesor, Brera (G. R. Gentile, ed.), Vydala Industria Grafica-Firenze. Str. 17.

[7] Nepi Seire G.. Valcanover F. Robusti, Jacopo. In: Accademia Galleries of Venice. Vydala Electa SpA, Milan (English Edition), 1985. Str. 161.

[8] Bernari C., de Vicchi B. Obraz Zázrak sv. Marka. In: Tintoretto. Vydal Odeon, nakladatelství krásné literatury a umění, Praha, 1980. Str. 92.

[9] Kolektiv autorů. Santi Giovanni e Paolo. In: Itálie (knižní průvodce). Z anglického originálu přeložili L Svobodová, J. Koval. Vydala Euromedia Group k. s.-Ikar, Praha, 2007. Str. 118-119.

[1]

[2]

[3]

[4]

[5]

[6]

[7]

[8]

[9]