Přeskočit na obsah

Shelby Rogersová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Shelby Rogersová
Shelby Rogersová na French Open 2019
Shelby Rogersová na French Open 2019
StátSpojené státy americkéSpojené státy americké Spojené státy americké
Datum narození13. října 1992 (32 let)
Místo narozeníMount Pleasant, Jižní Karolína,
Spojené státy americké[1]
BydlištěCharleston, Jižní Karolína,
Spojené státy americké[1]
Výška175 cm[1]
Hmotnost70 kg[1]
Profesionál od2009
Držení raketypravou rukou; bekhend obouruč
Výdělek5 188 572 USD
Tenisová raketaWilson Blade
Dvouhra
Poměr zápasů286–235
Tituly0 WTA, 6 ITF
Nejvyšší umístění30. místo (8. srpna 2022)
Dvouhra na Grand Slamu
Australian Open4. kolo (2021)
French Openčtvrtfinále (2016)
Wimbledon3. kolo (2017, 2021)
US Openčtvrtfinále (2020)
Velké turnaje ve dvouhře
Turnaj mistryňzákl. sk. (vycházející hvězdy 2014)
Čtyřhra
Poměr zápasů77–88
Tituly0 WTA, 2 ITF
Nejvyšší umístění40. místo (28. února 2022)
Čtyřhra na Grand Slamu
Australian Openčtvrtfinále (2022)
French Openčtvrtfinále (2021)
Wimbledon2. kolo (2016, 2021, 2023)
US Open2. kolo (2016, 2020, [[[US Open 2021 – ženská čtyřhra|2021]])
Smíšená čtyřhra na Grand Slamu
US Open1. kolo (2014)
Týmové soutěže
Fed Cupvítězka (2017)
Údaje v infoboxu aktualizovány dne 20230425a25. dubna 2023
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Shelby Nicole Rogersová (nepřechýleně Rogers, * 13. října 1992 Mount Pleasant, Jižní Karolína), je americká profesionální tenistka. Ve své dosavadní kariéře nevyhrála na okruhu WTA Tour žádný turnaj. V rámci okruhu ITF získala šest titulů ve dvouhře a dva ve čtyřhře.[2]

Na žebříčku WTA byla ve dvouhře nejvýše klasifikována v srpnu 2022 na 30. místě a ve čtyřhře v únoru téhož roku na 40. místě. Trénuje ji Polák Piotr Sierzputowski, bývalý kouč Świątekové. Dříve tuto roli plnili Matt Manasse a Marc Lucero.[1]

V americkém týmu Billie Jean King Cupu debutovala v roce 2017 čtvrtfinálem světové skupiny proti Německu, kde vyhrála s Mattekovou-Sandsovou čtyřhru po skreči soupeřek. Američanky postoupily výsledkem 4:0. V následném semifinále proti České republice prohrála dvouhru s Kateřinou Siniakovou. Americké tenistky přesto zvítězily 3:2 na zápasy. Ve finále pak s Coco Vandewegheovou vyhrála závěrečnou a rozhodující čtyřhru proti Běloruskám Sabalenkové a Sasnovičové. Spojené státy získaly pohár po výhře 3:2 na zápasy. Do listopadu 2023 v soutěži nastoupila k šesti mezistátním utkáním s bilancí 0–3 ve dvouhře a 2–1 ve čtyřhře.[3]

V roce 2021 absolvovala hlavní bakalářský obor psychologie a vedlejší obor španělština na Indiana University East (B.S.).[4]

Tenisová kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Na nejvyšší grandslamové úrovni vypadla v úvodním kole US Open 2010 s čínskou tenistkou Šuaj Pchengovou po vyrovnaném průběhu. V kvalifikaci Australian Open 2013 nepřešla první kolo.

Hlavní soutěž grandslamové dvouhry si poprvé zahrála na French Open 2013, kam získala jedinou divokou kartu určenou Američance. V úvodním kole porazila francouzskou hráčku Irenu Pavlovicovou, aby ji v další fázi vyřadila dvacátá nasazená Španělka Carla Suárezová Navarrová po třísetovém průběhu. Do druhého kola prošla také na US Open 2014, kde na ni v prvním kole nestačila Ukrajinka Maryna Zanevská. Poté ji vystavila stopku italská turnajová jedenáctka Flavia Pennettaová.

Bekhend na French Open 2021

První finále na okruhu WTA Tour odehrála na červencovém Gastein Ladies 2014, probíhajícím na antuce v alpských lázních Bad Gastein. Do hlavní soutěže prošla z kvalifikace. Na cestě do finále překvapivě vyřadila mimo jiné turnajovou trojku Suárezovou Navarrovou, turnajovou sedmičku Camilu Giorgiovou a v semifinále druhou nasazenou Saru Erraniovou. Až v boji o titul ji zastavila německá světová dvacítka Andrea Petkovicová ve dvou setech. Premiérové vítězství nad hráčkou elitní světové desítky zaznamenala na Canada Masters 2014, kde zdolala čerstvou finalistku Wimbledonu a osmou ženu pořadí Eugenii Bouchardovou. Kanaďance uštědřila, jako kvalifikantka, v jejím rodišti dokonce dva „kanáry“, když duel druhého kola skončil divokým výsledkem 6–0, 2–6 a 6–0.

Do debutového ročníku soutěže vycházejících hvězd na Turnaji mistryň 2014 splnila kvalifikační kritéria a fanoušci ji následně zvolili jako jednu ze čtyř účastnic. V základní skupině vyhrála jediný ze tří zápasů, když zdolala Kazašku Zarinu Dijasovou. Následně však podlehla čínské hráčce Saj-saj Čengové i Portoričance Mónicou Puigovou a obsadila konečné třetí místo.

Do čtvrtfinále grandslamu se poprvé podívala na French Open 2016, když z pozice 108. ženy klasifikace na její raketě skončily sedmnáctá nasazená Karolína Plíšková, Jelena Vesninová, turnajová desítka Petra Kvitová a také rumunská pětadvacátá nasazená Irina-Camelia Beguová. Stala se tak, vyjma sester Sereny a Venus Williamsvých, první Američankou ve čtvrtfinále Roland Garros od roku 2005, kdy si tuto fázi zahrála Lindsay Davenportová.[5] Postup mezi poslední osmičku jí také zajistil kariérní žebříčkové maximum, když měla jistotu posunu do první šedesátky. Ve čtvrtfinále ji však vyřadila čtvrtá nasazená Španělka Garbiñe Muguruzaová ve dvou setech.

Z pozice sté šestnácté hráčky žebříčku porazila ve čtvrtfinále lexingtonského Top Seed Open 2020 devátou ženu klasifikace Serenu Williamsovou. Potřetí v kariéře tak vyřadila členku první světové desítky.[6][7] Následně ji vyřadila Švýcarka Jil Teichmannová.

Finále na okruhu WTA Tour

[editovat | editovat zdroj]
Legenda
D – dvouhra; Č – čtyřhra
Grand Slam (0)
Turnaj mistryň (0)
Premier Mandatory & Premier 5 / WTA 1000 (0)
Premier / WTA 500 (0–1 Č)
International / WTA 250 (0–2 D; 0–1 Č)

Dvouhra: 3 (0–3)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 13. července 2014 Bad Gastein, Rakousko antuka Německo Andrea Petkovicová 3–6, 3–6
Finalistka 2. 21. února 2016 Rio de Janeiro, Brazílie antuka Itálie Francesca Schiavoneová 6–2, 2–6, 2–6
Finalistka 3. 7. srpna 2022 San José, Spojené státy tvrdý   Darja Kasatkinová 7–6(7–2), 1–6, 2–6

Čtyřhra: 1 (0–1)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. 19. dubna 2015 Bogotá, Kolumbie antuka USA Irina Falconiová Brazílie Paula Cristina Gonçalvesová
Brazílie Beatriz Haddad Maiová
3–6, 6–3, [6–10]

Finále na okruhu ITF

[editovat | editovat zdroj]
Dotace turnajů okruhu ITF
100 000 $ tournaments 80 000 $ tournaments
75 000 $ tournaments 60 000 $ tournaments
50 000 $ tournaments 25 000 $ tournaments
15 000 $ tournaments 10 000 $ tournaments

Dvouhra: 10 (6–4)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Soupeřka ve finále Výsledek
Finalistka 1. 4. května 2010 Indian Harbour Beach, Spojené státy antuka Rumunsko Edina Gallovits-Hallová 2–6, 6–3, 6–4
Vítězka 1. 10. července 2012 Yakima, Spojené státy tvrdý USA Samantha Crawfordová 6–4, 6–7(3–7), 6–3
Finalistka 2. 25. září 2012 Las Vegas, Spojené státy tvrdý USA Lauren Davisová 6–7(5–7), 6–2, 6–2
Vítězka 2. 23. dubna 2013 Charlottesville, Spojené státy antuka USA Allie Kiicková 6–3, 7–5
Vítězka 3. 28. července 2013 Lexington, Spojené státy tvrdý Francie Julie Coinová 6–4, 7–6(7–3)
Vítězka 4. 23. září 2013 Albuquerque, Spojené státy tvrdý Gruzie Anna Tatišviliová 6–2, 6–3
Finalistka 3. 28. září 2015 Las Vegas, Spojené státy tvrdý Nizozemsko Michaëlla Krajiceková 3–6, 1–6
Vítězka 5. září 2019 Templeton, Spojené státy tvrdý USA Coco Vandewegheová 4–6, 6–2, 6–3
Finalistka 4. říjen 2019 Macon, Spojené státy tvrdý USA Katerina Stewartová 7–6(7–2), 3–6, 2–6
Vítězka 6. únor 2020 Midland, Spojené státy tvrdý (h) Ukrajina Anhelina Kalininová bez boje

Čtyřhra: 7 (2–5)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Turnaj Povrch Spoluhráčka Soupeřky ve finále Výsledek
Finalistka 1. červen 2010 Mount Pleasant, Spojené státy tvrdý Slovinsko Petra Rampreová USA Kaitlyn Christianová
USA Caitlin Whoriskeyová
6–4, 6–2
Vítězka 1. červenec 2012 Denver, Spojené státy tvrdý Kanada Marie-Ève Pelletierová USA Lauren Embreeová
USA Nicole Gibbsová
6–3, 3–6, [12–10]
Finalistka 2. duben 2013 Charlottesville, Spojené státy antuka USA Nicole Gibbsová Spojené království Nicola Slaterová
USA Coco Vandewegheová
6–3, 7–6(7–4)
Finalistka 3. duben 2014 Dothan, Spojené státy tvrdý Austrálie Olivia Rogowská Estonsko Anett Kontaveitová
Bělorusko Ilona Kremenová
1–6, 7–5, [5–10]
Vítězka 2. červen 2015 Eastbourne, Spojené království tráva USA Coco Vandewegheová Spojené království Jocelyn Raeová
Spojené království Anna Smithová
7–5, 7–6(7–1)
Finalistka 4. únor 2016 Midland, Spojené státy tvrdý (h) Spojené království Naomi Broadyová USA Catherine Bellisová
USA Ingrid Neelová
2–6, 4–6
Finalistka 5. květen 2016 Charlottesville, Spojené státy antuka Rusko Alexandra Panovová USA Asia Muhammadová

USA Taylor Townsendová

6–7(4), 0–6

Finále soutěží družstev: 1 (1–0)

[editovat | editovat zdroj]
Stav Č. Datum Soutěž Povrch Spoluhráči Finalisté Výsledek
Vítězka 1. 11.–12. listopadu 2017 Fed Cup
MinskBělorusko
tvrdý (h) USA Sloane Stephensová
USA Coco Vandewegheová
USA Alison Riskeová
Bělorusko Aryna Sabalenková
Bělorusko Aljaksandra Sasnovičová
Bělorusko Věra Lapková
Bělorusko Lidzija Marozavová
3–2

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Shelby Rogers na anglické Wikipedii.

  1. a b c d e Shelby Rogersová na stránkách Ženské tenisové asociace (anglicky), přístup: 20230425a25. dubna 2023
  2. Shelby Rogersová na stránkách Mezinárodní tenisové federace (anglicky), přístup: 20230425a25. dubna 2023
  3. Shelby Rogersová na stránkách Billie Jean King Cupu (anglicky), přístup: 20230425a25. dubna 2023
  4. IU East, WTA recognize four recent graduates at Western & Southern Open [online]. WTA Tennis, 2021-08-19 [cit. 2021-08-31]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. Shelby Rogers' emotional run to Paris quarters [online]. [cit. 2016-05-29]. Dostupné online. 
  6. Associated Press. Serena Williams thwarted by Shelby Rogers in Top Seed Open quarter-final. The Guardian [online]. 2020-08-14 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. ISSN 0261-3077. (anglicky) 
  7. MCCARRISTON, Shanna. Serena Williams loses to opponent outside the top 100 for first time in eight years, falling to Shelby Rogers. CBSSports.com [online]. 2020-08-14 [cit. 2020-08-16]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]