Souhvězdí Mečouna

Souhvězdí Mečouna
Souhvězdí Mečouna
	Souhvězdí Mečoun
Latinský název	Dorado
Latinský genitiv	Doradus
Latinská zkratka	Dor
Rektascenze	3h 50m až 6h 20m
Deklinace	−70° až −48,5°
Rozloha	179 čtverečných stupňů
Viditelnost na zeměpisné šířce	+20° až −90°
Nejlepší pozorovatelnost v ČR	Nepozorovatelné
Počet hvězd jasnějších než 3m	0
Nejjasnější hvězda	α Dor (3,27m)
Sousední souhvězdí	Rydlo; Hodiny; Síť; Malý vodní had; Tabulová hora; Létající ryba; Malíř

Mečoun je jedno z 88 souhvězdí moderní astronomie, leží na jižní obloze. Zavedli ho nizozemští mořeplavci Pieter Dirkszoon Keyser a Frederick de Houtman. Johann Bayer ho v roce 1603 zobrazil ve svém atlase Uranometria, pomohl tak jeho rozšíření. Mečoun je nevelké souhvězdí tvořené jen slabšími hvězdami, avšak proslavila ho galaxie Velký Magellanův oblak.

Hvězdy

Označení	Jméno	Hvězdná velikost
α Dor	α Dor	3,28^m
β Dor	β Dor	3,76^m
γ Dor	γ Dor	4,25^m

Alfa Doradus, nejjasnější hvězda souhvězdí, je proměnná dvojhvězda, jejíž celková hvězdná velikost se mění v rozmezí 3,26^m - 3,30^m, čímž patří mezi nejjasnější dvojhvězdy.

Beta Doradus, žlutobílý veleobr, je cefeida, která mění svou jasnost mezi magnitudou 3,7 a 4,1. Vhodnou porovnávací hvězdou je delta Doradus s magnitudou 4,35.

Gama Doradus je též proměnná, ale změny její jasnosti činí jen několik setin magnitudy. Dala jméno skupině známých proměnných hvězd typu Gama Doradus.

R Doradus je červený obr, který mění svou jasnost v průběhu 11 měsíců od páté po šestou magnitudu.

Podle proměnné hvězdy S Doradus, velmi jasného ovšem vzdáleného objektu, je rovněž pojmenovaná celá skupina proměnných hvězd.

Objekty

Do souhvězdí se promítá Velký Magellanův oblak (LMC) – satelitní galaxie Mléčné dráhy vzdálená asi 160 000 světelných let. Průměr této galaxie je 20 000 světelných let, což je přibližně pětina průměru naší Galaxie. Část Velkého Magellanova oblaku zasahuje i do souhvězdí Tabulová hora. Drží rekord jako nejrozsáhlejší (po Mléčné dráze) pouhým okem viditelný objekt. Civilizace žijící na jižní polokouli věděly o Velkém Magellanově oblaku už v prehistorických dobách. Pro obyvatele Evropy ho objevila spolu s blízkou menší galaxií, Malým Magellanovým oblakem, slavná výprava portugalského cestovatele Fernãa de Magalhãese (lat. Ferdinandus Magellanus), v roce 1519.

V oblaku se nachází mlhovina Tarantule. Je to obrovská emisní mlhovina zdánlivého průměru jako Měsíc v úplňku, nacházející se v jihovýchodní části Velkého Magellanova oblaku jako jeho nejjasnější část. Je viditelná dokonce i pouhým okem. Její součástí je i nejaktivnější oblast masivního zrodu hvězd v celé místní skupině galaxie, mlhovina 30 Doradus. V roce 1987 zazářila ve Velkém Magellanově oblaku supernova 1987A. V maximu dosáhla jasnosti 2,8m. Pouhým okem byla viditelná po dobu 10 měsíců. Mlhovina, která je pozůstatkem supernovy, se na snímcích Hubbleova teleskopu jeví jako propletená vlákna plynu a prachu. I některé další objekty Velkého Magellanova oblaku mají NGC anebo N označení. Známých pozůstatků po supernovách ve Velkém Magellanově oblaku je ještě několik, například SNR 0509, DEM L319, N63A či SNR 0539-69.1.

V Mečounovi se kromě Velkého Magellanova oblaku nacházejí i jiné, též dost jasné galaxie. Jednou z nich je NGC 1566 nazývaná Španělská tanečnice, která je 20cm dalekohledem rozlišitelná jako dvouramenná spirála. V obdobném, středně velkém zorném poli, se dá nalézt i dvojice jasných eliptických galaxií NGC 1549 a NGC 1553. NGC 1672 je zase galaxie, která má velmi výraznou centrální příčku, což dobře zachycují snímky z Hubbleova vesmírného dalekohledu. Ve vzdálenosti více než 350 milionů ly od nás je pár srážejících se galaxií katalogizovaný jako AMO500-620.

Poloha

Hvězdy Mečouna jsou slabé a obrazec nevýrazný. V jeho hvězdách si můžeme představit rybu plavající k jižnímu světovému pólu. Na jeho vyhledání může posloužit pomůcka v podobě rovnoramenného trojúhelníku, jehož základnou toto souhvězdí prochází a jehož vrcholy tvoří jasné hvězdy Achernar z Eridanu, Canopus z Lodního kýlu a Rigil Kentaurus z Kentaura. Vzhledem ke své deklinaci −65° není v našich zeměpisných šířkách vůbec pozorovatelné. Nejsevernější místo, na němž je (alespoň teoreticky) pozorovatelné, leží na 15° s.š.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mečoun na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo Mečoun ve Wikislovníku

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Hvězdy souhvězdí Mečouna

α • β • γ • δ • ε • ζ • η¹ • η² • θ • κ • λ • ν • π¹ • π²

Seznam hvězd v souhvězdí Mečouna