Souostroví Amakusa
Amakusa | |
---|---|
Pohled na souostroví Amakusa | |
Mapa souostroví | |
Geografie | |
Poloha | 32°24′ s. š., 130°7′ v. d. |
Rozloha | 997,7 km2 |
Počet ostrovů | asi 110 |
Země | |
Stát | Japonsko |
Provincie | Kumamoto, Kagošima |
Obyvatelstvo | |
Počet obyvatel | 126 445 (1. listopadu 2014) |
Souostroví Amakusa (japonsky Amakusa-šótó, 天草) je shluk ostrovů, které se rozkládají při západním pobřeží nejjižnějšího ze čtyř hlavních japonských ostrovů Kjúšú.
Geografie
[editovat | editovat zdroj]Souostroví leží západně od prefektury Kumamoto mezi Jacuširským mořem a Ariackým mořem. Největší ostrovy jsou:
- Šimošima (下島) neboli Dolní ostrov, s délkou 42,6 km a šířkou až 21,7 km je největším ostrovem souostroví 32° s. š., 21° v. d.
- Kamišima (上島) neboli Horní ostrov 32° s. š., 27° v. d.
- Nagašima (長島) neboli Dlouhý ostrov 32° s. š., 10° v. d.
- Ójanodžima (大矢野島) neboli Velký šípový ostrov 32° s. š., 35° v. d.
- Šišidžima (獅子島) neboli Lví ostrov 32° s. š., 16° v. d.
Ostrovy jsou kopcovité, ale jen čtyři vrcholy přesahují 1500 m. Místní zemědělci se s nedostatkem rovinatého terénu pro pěstování plodin vyrovnávají pomocí systému terasovitých polí.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Souostroví Amakusa se spolu se sousedním poloostrovem Šimabara stalo v 17. století dějištěm Šimabarského povstání katolických rolníků. Křesťané po tomto povstání začali počátkem období Edo praktikovat svoji víru tajně, aby unikli krutému pronásledování. V Japonsku se pro to vyvinul výraz Kakure Kirišitan (れキリシタン) neboli utajený křesťan.
Hospodářství
[editovat | editovat zdroj]Na ostrovech se těží menší množství uhlí, a naopak až 80 % japonského kaolinu.[1] Obojí se využívá při výrobě hrnčířských a porcelánových výrobků. Do dnešních dní se zde zachovalo mnoho hrnčířských pecí a kaolin a keramika se odtud stále vyvážejí.
Správa
[editovat | editovat zdroj]Ostrovy jsou správně rozděleny na oblast Amakusa, město Amakusa a město Kami-Amakusa. Všechny tři územně správní jednotky jsou řízeny vládou prefektury Kumamoto.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Na ostrovy se lze dostat letecky, autem či autobusem anebo lodí. Letecká doprava směřuje na letiště Amakusa, které se nachází na severu ostrova Šimošima. Obstarává ji společnost Amakusa Airlines Co. s jediným strojem Bombardier Dash 8 ve svém vlastnictví. Silniční doprava probíhá po pěti silničních mostech, které spojují Kjúšú s ostrovy Ójanodžima, Nagauradžima, Ikedžima a Maešima. Lodní dopravu obstarávají trajekty z přístavu Hondo ve městě Amakusa a z přístavu Macušima ve městě Kami-Amakusa. Z přístavu Oniike na severu Šimošimy se lze rovněž dostat trajektem do přístavu Kučinocu ve městě Minamišimabara v prefektuře Nagasaki. Také trajekt z přístavu Reihoku na západě Šimošimy spojuje toto město s přístavem Mogi v prefektuře Nagasaki. Dva trajekty z přístavů Šinwa a Ušibuka na jihu Šimošimy spojují ostrov s městem Nagašima v prefektuře Kagošima.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Amakusa na anglické Wikipedii a Amakusa-Inseln na německé Wikipedii.
- ↑ 'Clay Mineral Associations And Mineralogical Properties Of Quartz In Some Pottery Stones Of Western Kyushu, Japan. M.Nakagawa. Applied Clay Science, Vol. 8, Issue 5. Jan. 1994
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ROWTHORN, Chris; ELLIS, Justin; BARTLETT, Ray. Japan. London: Lonely Planet, 2005. 812 s. Dostupné online. ISBN 1-74059-924-1. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Souostroví Amakusa na Wikimedia Commons