Střevlíkovití

Střevlíkovití
	Carabus auratus
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Arthropoda);
Podkmen	šestinozí (Hexapoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Podtřída	křídlatí (Pterygota);
Řád	brouci (Coleoptera);
Podřád	masožraví (Adephaga);
Čeleď	střevlíkovití (Carabidae); Latreille, 1802
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Střevlíkovití (Carabidae) je čeleď podřádu masožraví řádu brouci.

Popis

Brouci této čeledi jsou celosvětově rozšířeni. Čeleď střevlíkovití patří se zhruba 30 000 druhy mezi největší na světě. V České republice je popsán výskyt více než 500 druhů.

Velikost střevlíkovitých se pohybuje od dvou milimetrů do 10 cm, v České republice do 4 cm.

Typickým znakem této čeledi jsou silná kusadla, dlouhé nohy, vláknitá tykadla a ploché tělo. Většina druhů má hnědou nebo černou barvu, některé však jsou výrazně kovově zbarvené.

Většina zástupců čeledi jsou noční draví brouci, larvy jsou dravé vždy. Střevlíkovití v mírném podnebném pásu jsou nelétaví, protože mají srostlé krovky. Většinou se velmi rychle pohybují, což jim usnadňuje lov. Nejobvyklejší potravou střevlíkovitých je hmyz, plži, pavouci, žížaly a požírají také mršiny. (Některé druhy a jejich larvy jsou schopny lovit kořist pod vodní hladinou, např. střevlík hrbolatý Carabus variolosus variolosus či kriticky ohrožený a raritní druh střevlík mřížkovaný Carabus clathratus clathratus.^[1]) Střevlíkovití mají mimotělní trávení, kusadly vstříknou do kořisti či jiné potravy trávicí tekutinu a konzumují natrávenou tkáň, což je vlastně páchnoucí kašovitá hmota.

V případě ohrožení některé druhy vystřikují ze střev a análních žláz sekret, který má zastrašit nepřítele.

Carabus violaceus – střevlík fialový a jeho larva
Carabus coriaceus – střevlík kožitý
Odacantha melanura – střevlíček rákosní
Mormolyce phyllodes
(jižní Asie)

Odkazy

Reference

↑ BOHÁČ, Jaroslav. Brouci – střevlíkovití. In: KUČERA, Tomáš, ed. Červená kniha biotopů České republiky [online]. České Budějovice: Ústav ekologie krajiny AV ČR, 2005 [cit. 13. 12. 2018]. Přístup z: http://users.prf.jcu.cz/kucert00/CKB/index.html

Literatura

BOHÁČ, Jaroslav. Brouci – střevlíkovití. In: KUČERA, Tomáš, ed. Červená kniha biotopů České republiky [online]. České Budějovice: Ústav ekologie krajiny AV ČR, 2005 [cit. 13. 12. 2018]. Přístup z: http://users.prf.jcu.cz/kucert00/CKB/index.html Dostupné také z: http://www.biomonitoring.cz/biotop_cerv_kn/texty/8/texty/tax_skupiny/strevlikoviti_bohac.pdf Archivováno 24. 7. 2020 na Wayback Machine.
FARKAČ, Jan a HŮRKA, Karel. Hodnocení biotopů na základě zjištění prezence indikačně významných druhů brouků čeledi střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae). In: SEJÁK, Josef, ed.; DEJMAL, Ivan, ed. a kol. Hodnocení a oceňování biotopů České republiky. Praha: [Český ekologický ústav], 2003, s. 264–277. Dostupné také z: fzp.ujep.cz/projekty/vav-610-5-01/hodnocenibiotopucr.pdf
HŮRKA, Karel. Střevlíkovití Carabidae. I. Praha: Academia, 1992. Barev. ilustr. Simona BRANTLOVÁ. 192 s., 8 s. obr. příl. Zoologické klíče. ISBN 80-200-0430-0.
HŮRKA, Karel; VESELÝ, Petr a FARKAČ, Jan. Využití střevlíkovitých (Coleoptera: Carabidae) k indikaci kvality prostředí. Klapalekiana. 1996, č. 32, s. 15–26.

Související články

Seznam střevlíkovitých brouků v Česku

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu střevlíkovití na Wikimedia Commons
Taxon Carabidae ve Wikidruzích
doc. PaedDr. Jan Farkač, CSc., práce v oboru Archivováno 1. 4. 2019 na Wayback Machine.

[1] BOHÁČ, Jaroslav. Brouci – střevlíkovití. In: KUČERA, Tomáš, ed. Červená kniha biotopů České republiky [online]. České Budějovice: Ústav ekologie krajiny AV ČR, 2005 [cit. 13. 12. 2018]. Přístup z: http://users.prf.jcu.cz/kucert00/CKB/index.html

[1]