Strumeň

Strumeň ; Strumień
	Náměstí s radnicí
	; znak
Poloha
Souřadnice	49°55′ s. š., 18°45′29″ v. d.
Stát	Polsko
Vojvodství	Slezské
Okres	Těšín
Gmina	Strumeň
	Strumeň
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	6,31 km²
Počet obyvatel	3 453 (2010)
Hustota zalidnění	547,2 obyv./km²
Etnické složení	Poláci, Slezané
Náboženské složení	římští katolíci, luteráni a další
Správa
Starosta	Anna Grygierková
Vznik	13. století
Oficiální web	strumien.pl
Adresa obecního úřadu	Rynek 4
Telefonní předvolba	33
PSČ	43-246
Označení vozidel	SCI
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Strumeň^[1]^[2]^[3] (řidčeji Struměň^[4], polsky Strumień, německy Schwarzwasser) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Těšín na území Těšínského Slezska. Leží na řece Visle poblíž Goczałkowické přehrady a je centrem tzv. „Žabího kraje“, oblasti mezi Čechovicemi-Dědicemi a Žibřidovicemi, kde se ve velkém měřítku rozvinulo rybníkářství.

Ke dni 31. 12. 2010 žilo ve Strumeni 3 453 obyvatel, jedná se tedy o nejmenší město celého Těšínska. Rozloha města činí 6,31 km². Gmina Strumeň zahrnuje kromě samotného města Bonkov, Drahomyšl, Pruchnou, Záblatí a Zbytky.

Historie

Dějiny obce sahají do středověku, první písemná zmínka o ní pochází z roku 1293. Původně patřila ke Pštinskému knížectví. Mezi lety 1480–1517 měla Pštinsko a Těšínsko společného panovníka, Kazimíra II.. Po jejich opětovném rozdělení zůstala Strumeň uvnitř hranic Těšínského knížectví. V roce 1482 získala městská práva z rukou tehdejšího vlastníka Mikuláše Brodeckého. Po následující staletí byl vývoj městečka úzce spjatý s rybníkářstvím.

V roce 1742, po rozdělení Slezska v důsledku slezských válek, se stalo hraniční obcí habsburské monarchie – území na sever od něj už patřilo k Prusku. Dodnes lze v okolních lesích najít staré hraniční kameny. Jelikož Severní dráha císaře Ferdinanda (zprovozněná v roce 1855) vedla přes Chyby a Drahomyšl, nikoliv Strumeň, ta byla zbavena šance hospodářského vývoje v 19. století. V letech 1911 až 1925 existovala úzkorozchodná lokálka (resp. meziměstská tramvaj) spojující cihelnu ve Strumeni s nádražím v Chybech.

V letech 1893–1898 zde jako učitel pracoval Josef Koždoň – vůdce Slezské lidové strany propagující slezskou národnost a po pádu Rakouska-Uherska také myšlenku samostatného slezského státu, resp. připojení celého Těšínska k Československu coby „menšímu zlu“. Strumeň patřila během sporu o Těšínsko k baštám „šlonzakovců“. Přesto byla rozhodnutím Konference velvyslanců předána v roce 1920 Polsku. V roce 1945 probíhaly kolem Strumeně urputné boje mezi Rudou armádou a Wehrmachtem, které se zapsaly do dějin jako strumeňská bitva. Poškozena byla velká část města včetně historické radnice.

Doprava

Západně od města vede důležitá dopravní tepna – státní silnice č. 81 spojující Vislu a Ustroň s katovickou aglomerací. Pravidelný osobní provoz na železniční trati Chyby – Slezské Pavlovice (Pawłowice Śląskie) postavené v roce 1924 byl roku 2004 zastaven a obnoven až od jízdního řádu 2018/2019.

Odkazy

Reference

↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 878.
↑ Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922
↑ DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 47.
↑ Ottův slovník naučný, 24. Staroženské-Šyl, s. 282

Literatura

ŻERAŃSKI, Marcin. Śląsk Cieszyński. Od Bielska-Białej do Ostrawy. Těšín: Pracownia na Pastwiskach, 2009. ISBN 9788393310937. (polsky)
HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 878.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Strumeň na Wikimedia Commons
Oficiální stránky (polsky)
Nezávislý portál města a gminy Strumeň (polsky)

[1] HOSÁK, Ladislav. Historický místopis Země moravskoslezské. Praha: Academia, 1938, reprint 2004. ISBN 80-200-1225-7. S. 878.

[2] Podrobná mapa Moravy a Slezska, Praha: V. Neubert a synové, 1922

[3] DAVÍDEK, Václav. O názvech a jménech Těšínska. Opava: Slezský studijní ústav, 1949. S. 47.

[4] Ottův slovník naučný, 24. Staroženské-Šyl, s. 282

[1]

[2]

[3]

[4]

Města a obce Těšínska

Česko	Albrechtice (Olbrachcice) • Bocanovice (Boconowice) • Bohumín (Bogumin) • Bruzovice (Bruzowice) • Bukovec (Bukowiec) • Bystřice (Bystrzyca) • Český Těšín (Czeski Cieszyn) • Dětmarovice (Dziećmorowice) • Dobrá (Dobra) • Dobratice (Dobracice) • Dolní Domaslavice (Domasłowice Dolne) • Dolní Lomná (Łomna Dolna) • Dolní Lutyně (Lutynia Dolna) • Dolní Tošanovice (Toszonowice Dolne) • Doubrava (Dąbrowa) • Havířov (Hawierzów) • Hnojník (Gnojnik) • Horní Bludovice (Błędowice Górne) • Horní Domaslavice (Domasłowice Górne) • Horní Lomná (Łomna Górna) • Horní Suchá (Sucha Górna) • Horní Tošanovice (Toszonowice Górne) • Hrádek (Gródek) • Hrčava (Herczawa) • Chotěbuz (Kocobędz) • Jablunkov (Jabłonków) • Janovice (Janowice) • Kaňovice (Kaniowice) • Karviná (Karwina) • Komorní Lhotka (Ligotka Kameralna) • Košařiska (Koszarzyska) • Krásná (Krasna) • Lučina (Łucyna) • Malenovice (Malenowice) • Milíkov (Milików) • Morávka (Morawka) • Mosty u Jablunkova (Mosty koło Jabłunkowa) • Návsí (Nawsie) • Nižní Lhoty (Ligota Dolna) • Nošovice (Noszowice) • Nýdek (Nydek) • Orlová (Orłowa) • Pazderna (Październa) • Petrovice u Karviné (Piotrowice koło Karwiny) • Petřvald (Pietwałd) • Písečná (Pioseczna) • Písek (Piosek) • Pražmo (Prażmo) • Pržno (Prżno) • Raškovice (Raszkowice) • Ropice (Ropica) • Rychvald (Rychwałd) • Řeka (Rzeka) • Sedliště (Siedliszcze) • Smilovice (Śmiłowice) • Soběšovice (Szobiszowice) • Staré Město (Stare Miasto) • Stonava (Stonawa) • Střítež (Trzycież) • Šenov (Szonów) • Těrlicko (Cierlicko) • Třanovice (Trzanowice) • Třinec (Trzyniec) • Václavovice (Więcłowice) • Vělopolí (Wielopole) • Vendryně (Wędrynia) • Vojkovice (Wojkowice) • Vyšní Lhoty (Ligota Górna) • Žermanice (Żermanice) Na Těšínsku částečně: Baška (Baszka) • Frýdek-Místek (Frydek-Mistek) • Frýdlant nad Ostravicí (Frydlant nad Ostrawicą) • Ostrava (Ostrawa) • Ostravice (Ostrawica) • Řepiště (Rzepiszcze) • Staré Hamry (Stare Hamry) • Sviadnov (Świadnów) • Vratimov (Racimów)

Polsko	Bažanovice (Bażanowice) • Bělovicko (Bielowicko) • Běry (Biery) • Blatnice (Bładnice) • Bonkov (Bąków) • Brenná (Brenna) • Brúnov (Bronów) • Březůvka (Brzezówka) • Čechovice-Dědice (Czechowice-Dziedzice) • Děhylov (Dzięgielów) • Dolní Meziříčí (Międzyrzecze Dolne) • Dubovec (Dębowiec) • Drahomyšl (Drogomyśl) • Frelichov (Frelichów) • Harbutovice (Harbutowice) • Hažlach (Hażlach) • Hodišov (Godziszów) • Holešov (Goleszów) • Horní Líštná (Leszna Górna) • Horní Marklovice (Marklowice Górne) • Horní Meziříčí (Międzyrzecze Górne) • Hradec (Grodziec) • Humna (Gumna) • Chyby (Chybie) • Jistebná (Istebna) • Jasenice (Jasienica) • Javoří (Jaworze) • Javořinka (Jaworzynka) • Jilovnice (Iłownica) • Jiskřičín (Iskrzyczyn) • Kačice (Kaczyce) • Koňákov (Koniaków) • Kostkovice (Kostkowice) • Kovále (Kowale) • Kozákovice (Kozakowice) • Kyčice (Kiczyce) • Kyselov (Kisielów) • Landek (Landek) • Lazy (Łazy) • Lhota (Ligota) • Loučka (Łączka) • Malé Hůrky (Górki Małe) • Malé Kunčice (Kończyce Małe) • Mazančovice (Mazańcowice) • Mezisvětí (Międzyświeć) • Mnich (Mnich) • Ohrazená (Ogrodzona) • Ochaby (Ochaby) • Pohoří (Pogórze) • Pohvizdov (Pogwizdów) • Prstec (Pierściec) • Pruchná (Pruchna) • Puncov (Puńców) • Roztropice (Roztropice) • Rudice (Rudzica) • Rudník (Rudnik) • Semorad (Simoradz) • Skočov (Skoczów) • Strumeň (Strumień) • Svěntošůvka (Świętoszówka) • Těšín (Cieszyn) • Tisovnice (Cisownica) • Ustroň (Ustroń) • Velké Hůrky (Górki Wielkie) • Velké Kunčice (Kończyce Wielkie) • Věščút (Wieszczęta) • Vilémovice (Wilamowice) • Visla (Wisła) • Vislice (Wiślica) • Záblatí (Zabłocie) • Záboří (Zaborze) • Zábřeh (Zabrzeg) • Zámrsk (Zamarski) • Záříčí (Zarzecze) • Zbytky (Zbytków) • Žibřidovice (Zebrzydowice) Na Těšínsku částečně: Bílsko-Bělá (Bielsko-Biała) • Bystrá (Bystra)