Urban VI.

Urban VI.
Jeho Svatost; Urban VI.
	202. papež
Církev	římskokatolická
Zvolení	8. dubna 1378
Uveden do úřadu	18. dubna 1378 (intronizace)
Pontifikát skončil	15. října 1389
Předchůdce	Řehoř XI.
Nástupce	Bonifác IX.
Znak
Svěcení
Biskupské svěcení	21. března 1364
Osobní údaje
Rodné jméno	Bartolomeo Prignano
Datum narození	asi 1318
Místo narození	Neapol, Neapolské království
Datum úmrtí	15. října 1389
Místo úmrtí	Řím, Papežský stát
Místo pohřbení	Grotte Vaticane
	Seznam papežů nosících jméno Urban; multimediální obsah na Commons; citáty na Wikicitátech
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Urban VI. (asi 1318, Neapol – 15. října 1389, Řím), vlastním jménem Bartolomeo Prignano, byl papežem od 8. dubna 1378 až do své smrti. Byl prvním papežem období západního schizmatu.

Život

Pocházel z Neapole, vzdělání získal v Avignonu, proslul jako učený, asketický a zbožný mnich, současně byl znám i svou vznětlivostí a podezíravostí. Německý církevní historik Ludwig Pastor popsal jeho povahu slovy: „Postrádal křesťanskou lásku a vlídnost, byl přirozeně despotický, krutý a nerozvážný.“

V době nepotismu se dokázal dostat do vysokých církevních postů i bez podpory příbuzných, v roce 1377 se stal arcibiskupem z Bari a po smrti francouzského papeže Řehoře XI. byl jednomyslně zvolen papežem na nátlak římského lidu, který se dožadoval papeže Itala. Byl podporován neapolskou královnou Johanou I.

Okamžitě po svém zvolení začal kritizovat chování kardinálů, vyžadoval, aby odmítali dary od světských hodnostářů, nežili v přílišném přepychu. Rychle si získal jejich nepřátelství. Kardinálové proto s podporou francouzského krále prohlásili jeho zvolení za neplatné a zvolili vzdoropapeže Klementa VII. Urban VI. Klementa a všechny jeho podporovatele v roce 1378 exkomunikoval, čímž potvrdil vznik západního schizmatu.

13. září téhož roku mimo jiné jmenoval pražského arcibiskupa Jana Očka z Vlašimi prvním českým kardinálem.

Ve vleklém papežském sporu se na Urbanovu stranu postavilo Německo, České země, Anglie, Flandry, Polsko, Uhry a některé země italské, zejména Neapolsko. Na stranu vzdoropapeže Klementa VII. se postavilo Skotsko, Španělsko, Francie a Portugalsko.

Složitá politická situace a Urbanovy chyby

Politicky byl Urban zpočátku poměrně úspěšný, podařilo se mu ukončit válku mezi papežským státem a Florencií, které vypukla na konci pontifikátu Řehoře XI. Když se proti němu postavila jeho někdejší podporovatelka, neapolská královna Johana I., dopomohl k jejímu sesazení a pomohl neapolský trůn získat jejímu synovci Karlovi z Drače, který dal Johanu zavraždit. Nároky na neapolský trůn však současně vznesl i vévoda Ludvík z Anjou, který na podzim roku 1383 vytáhl s francouzskou a savojskou podporou na Neapol, ještě v průběhu tažení však zemřel, což přineslo dočasný mír. Neapolský král Karel ale nehodlal respektovat papežovy feudální nároky, což mělo za následek vážnou roztržku a Urban byl společně s ěkolika kardinály v Noceře obležen Karlovými vojáky. Během obléhání se část kardinálů obrátila proti Urbanovi ve snaze ho uznat za nepříčetného a sesadit. Urban je však nechal zajmout, uvěznit a mučit. Když se nakonec Urbanovi po půl roce obléhání podařilo uprchnout do Janova, odvlekl zajaté kardinály s sebou. V Janově Urban exkomunikoval Karla Neapolského z církve a pět ze šesti zatčených kardinálů nechal popravit. Pod vlivem spiknutí se Urbanova podezíravost stupňovala a přerůstala ve stihomam. Když se dal Karel Neapolský roku 1385 zlákat nabídkou uherského trůnu a následně byl v Uhrách zavražděn, Urban znovu obrátil pozornost na Neapolsko, z něhož vyhnal Karlova nezletilého syna Ladislava a udělil ho do správy svému synovci, kardinálovi Francescovi Moricottimu.

Závěr života a smrt

V problémech a bojích, způsobených Urbanovou podezíravostí a svárlivostí, se Řím zmítal až do konce jeho života. Zemřel v důsledku zranění při pádu z muly v roce 1389.

Odkazy

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Urban VI. na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

Papež
Předchůdce: Řehoř XI.	1378–1389 Urban VI.	Nástupce: Bonifác IX.

Papežové

Seznam papežů

1.–4. století	Petr Linus Anaklét Klement I. Evaristus Alexandr I. Sixtus I. Telesforus Hyginus Pius I. Anicetus Soter Eleutherus Viktor I. Zefyrinus Kalixt I. Urban I. Poncián Anterus Fabián Kornélius Lucius I. Štěpán I. Sixtus II. Dionýsius Felix I. Eutychianus Caius Marcellinus Marcellus I. Eusebius Miltiades Silvestr I. Marek Julius I. Liberius Damasus I. Siricius Anastasius I.

5.–8. století	Inocenc I. Zosimus Bonifác I. Celestýn I. Sixtus III. Lev I. Veliký Hilarius Simplicius Felix II. Gelasius I. Anastasius II. Symmachus Hormisdas Jan I. Felix III. Bonifác II. Jan II. Agapetus I. Silverius Vigilius Pelagius I. Jan III. Benedikt I. Pelagius II. Řehoř I. Veliký Sabinianus Bonifác III. Bonifác IV. Deusdedit Bonifác V. Honorius I. Severinus Jan IV. Theodor I. Martin I. Evžen I. Vitalianus Adeodatus Donus Agatho Lev II. Benedikt II. Jan V. Konon Sergius I. Jan VI. Jan VII. Sisinius Konstantin Řehoř II. Řehoř III. Zachariáš Štěpán II. Pavel I. Štěpán III. Hadrián I. Lev III.

9.–12. století	Štěpán IV. Paschal I. Evžen II. Valentin Řehoř IV. Sergius II. Lev IV. Benedikt III. Mikuláš I. Veliký Hadrián II. Jan VIII. Marinus I. Hadrián III. Štěpán V. Formosus Bonifác VI. Štěpán VI. Roman Theodor II. Jan IX. Benedikt IV. Lev V. Sergius III. Anastasius III. Lando Jan X. Lev VI. Štěpán VII. Jan XI. Lev VII. Štěpán VIII. Marinus II. Agapetus II. Jan XII. Lev VIII. Jan XIII. Benedikt VI. Benedikt VII. Jan XIV. Jan XV. Řehoř V. Silvestr II. Jan XVII. Jan XVIII. Sergius IV. Benedikt VIII. Jan XIX. Benedikt IX. Silvestr III. Benedikt IX. Řehoř VI. Klement II. Benedikt IX. Damasus II. Lev IX. Viktor II. Štěpán IX. Mikuláš II. Alexandr II. Řehoř VII. Viktor III. Urban II. Paschalis II. Gelasius II. Kalixt II. Honorius II. Inocenc II. Celestýn II. Lucius II. Evžen III. Anastasius IV. Hadrián IV. Alexandr III. Lucius III. Urban III. Řehoř VIII. Klement III. Celestýn III. Inocenc III.

13.–16. století	Honorius III. Řehoř IX. Celestýn IV. Inocenc IV. Alexandr IV. Urban IV. Klement IV. Řehoř X. Inocenc V. Hadrián V. Jan XXI. Mikuláš III. Martin IV. Honorius IV. Mikuláš IV. Celestýn V. Bonifác VIII. Benedikt XI. Klement V. Jan XXII. Benedikt XII. Klement VI. Inocenc VI. Urban V. Řehoř XI. Urban VI. Bonifác IX. Inocenc VII. Řehoř XII. Martin V. Evžen IV. Mikuláš V. Kalixt III. Pius II. Pavel II. Sixtus IV. Inocenc VIII. Alexandr VI. Pius III. Julius II. Lev X. Hadrián VI. Klement VII. Pavel III. Julius III. Marcellus II. Pavel IV. Pius IV. Pius V. Řehoř XIII. Sixtus V. Urban VII. Řehoř XIV. Inocenc IX. Klement VIII.

17. století–současnost	Lev XI. Pavel V. Řehoř XV. Urban VIII. Inocenc X. Alexandr VII. Klement IX. Klement X. Inocenc XI. Alexandr VIII. Inocenc XII. Klement XI. Inocenc XIII. Benedikt XIII. Klement XII. Benedikt XIV. Klement XIII. Klement XIV. Pius VI. Pius VII. Lev XII. Pius VIII. Řehoř XVI. Pius IX. Lev XIII. Pius X. Benedikt XV. Pius XI. Pius XII. Jan XXIII. Pavel VI. Jan Pavel I. Jan Pavel II. Benedikt XVI. František

Nejsou zde uvedeni vzdoropapežové. Papežové vyznačení tučně jsou katolickou církví titulováni jako svatí.