Veracruz (Veracruz)

Veracruz ; Puerto de Veracruz
	Radnice
	; znak ; vlajka
Poloha
Souřadnice	19°11′25″ s. š., 96°9′12″ z. d.
Nadmořská výška	10 m n. m.
Časové pásmo	UTC - 6 h
Stát	Mexiko
	Veracruz
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	78,82 km²
Počet obyvatel	537 936 (2015)
Hustota zalidnění	6 824,9 obyv./km²
Správa
Starosta	Patricia Lobeida Rodríguez
Vznik	22 April 1519
Zakladatel	Hernán Cortés
Oficiální web	www.veracruzmunicipio.gob.mx
PSČ	91690–91969
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veracruz je město s přístavem v Mexiku, hlavní město stejnojmenném státu Veracruz na pobřeží v Mexickém zálivu. V roce 2015 zde žilo 537 936 obyvatel.

Aby se předešlo záměně se stejnojmenným státem, označuje se město někdy jako „Puerto de Veracruz“.

Historie

Pod názvem Villa Rica de la Vera Cruz založil tuto první španělskou osadu na americkém kontinentu dobyvatel Hernán Cortés 22. dubna 1519. Stalo se tak na Velký pátek, v „Den pravého kříže“ (španělsky Vera Cruz). Prvním starostou a prvním Evropanem v této funkci se stal Juan de Escalante. Španělé se na pobřeží dokázali prosadit především díky Caciquelovi z Cempoaly, jemuž přezdívali „tlustý král“.

První Veracruz stál blízko aztéckého sídla Quiahuiztlán.^[1] Kvůli silným severním větrům musela být tato osada Vera Cruz v roce 1525 přesunuta na jih a bylo založeno nové město La Antigua, tzv. druhý Veracruz.

V roce 1585 začala stavba pevnosti San Juan de Ulúa, pevnosti, která dosud stojí naproti přístavu Veracruz. Třetí - současný Veracruz byl postaven kolem pevnosti.

V noci ze 17. na 18. května 1683 nizozemský pirát Laurens de Graaf se svou tlupou mexické město přepadl, nahnal všechny obyvatele do kostela a celé město vyplenil a vydrancoval. Tento incident byl 18. června 1683 ohlášen do Madridu přežívající španělské administrativě, ale zůstal nepotrestán. Přibližně v téže době ve městě vznikla mexická lidová píseň La Bamba, známá později po celém světě. Druhý a třetí Veracruz byly přístavy pro export mexického zlata a stříbra do Španělska. Drahé kovy byly základem bohatství tehdejšího Španělska jako světové velmoci.

Během Mexicko-americké války v letech 1846–1848 bylo město obsazeno flotilou Spojených států. Po krátkém období první Mexické republiky a vládě habsburského císaře Maxmiliána I. († 1867) pokračoval rozvoj zemědělství, průmyslu a námořního obchodu. Roku 1915 Američaé okupovali přístav. Roku 1924 byl Veracruz prohlášen hlavním městem stejnojmenného státu, jímž je dosud.

Za válečnou obranu město nese čestný titul Heroica Veracruz.

Památky

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie (Catedral de Nuestra Señora de la Asunción), barokní trojlodní bazilika s kupolí nad křížením postavená roku 1731 na základech ze 17. století; zčásti obnovená v 19. století a restaurovaná 2009-2013; od roku 1963 je sídlem biskupa nové diecéze Vera Cruz, kterou vytvořil papež Jan XXIII.; uvnitř visí (české ?) křišťálové lustry, darované rakouským císařem Františekm Josefem I.
Kostel sv. Michala (Catedral San Miguel) a dalších 6 farních chrámů v místních částech města
Pevnost San Juan de Ulúa, založená roku 1585
Baluarte de Santiago - bastion sv. Jakuba, jediný ze sedmi bastionů opevnění přístavu z roku 1635, který odolal útoku pirátů a korzárů; nyní sídlo městského historického muzea, které vystavuje mimo jiné tzv. Poklad rybáře (Joyas del Pescador), sedmikilový soubor zlatých a stříbrných šperků z pravěkého pokladu Mixtéků
Renesanční radnice

Kultura a vzdělání

Instituto Veracruzano de la Cultura - od roku 1987 řídí každoroční taneční a hudební slavnosti (tance el son, salsa, marimba, la Bamba)
Jarochos je srdečné vítání turistů
Ve městě sídlí polytechnika a tři univerzityː
Universidad Veracruzana je nejstarší a nezávislá škola státní; byla založena roku 1944, v současnosti má mezinárodní charakter a 5 campusů v různých mexických městech.^[2]
Univerzita Cristobala Colóna
Quetzalcoatlova univerzita vědy a humanitních studií je privátní; její titul vychází z legendy o příjezdu Hernána Cortése, prvního bělocha v Mexiku, jehož Aztékové podle barvy pleti považovali za boha Quetzalcóatla.

Rodáci

Carlos Carús (1930–1997), fotbalista
Hugo Guillermo Chávez (* 1976), fotbalista
Francisco Javier Clavijero (1731–1787), spisovatel
Monica Frassoni (* 1963), politička
Luis Pirata de la Fuente (1914–1972), fotbalista
Fernando de Fuentes (1894–1958), filmový režisér
Miguel Lerdo de Tejada (1812–1861), politik
Margot Rojas Mendoza (1903–1996), klavíristka a hudební pedagožka
Mario Ruiz Armengol (1914–2002), skladatel, klavírista a dirigent
Adolfo Ruiz Cortines (1890–1973), guvernér státu Veracruz a mexický prezident
Toña la Negra (1912–1982), zpěvačka
Alicia Urreta (1930–1986), hudební skladatelka
Johannes Dallheimer (* 1994), německý politik

Partnerská města

Cádiz, Andalusie, Španělsko
Tampa, Florida, Spojené státy americké
Valencie, Španělsko
Santos, São Paulo, Brazílie
San Jose, Kalifornie, Spojené státy americké
Galveston, Texas, USA

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Veracruz (Veracruz) na německé Wikipedii. s dodatky z enwiki a eswiki

↑ Seaman, Rebecca M.ː Conflict in the Early Americas, inː An Encyclopedia of the Spanish Empire's Aztec, Incan, and Maya conquests. ABC-CLIO, 2013, s. 304-305
↑ Web univerzity

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Veracruz na Wikimedia Commons

[1] Seaman, Rebecca M.ː Conflict in the Early Americas, inː An Encyclopedia of the Spanish Empire's Aztec, Incan, and Maya conquests. ABC-CLIO, 2013, s. 304-305

[2] Web univerzity

[1]

[2]