Vojvodina

Autonomní oblast Vojvodina; Аутономна Покрајина Војводина; Autonomna Pokrajina Vojvodina; Vajdaság Autonóm Tartomány; Autonómna pokrajina Vojvodina; Provincia Autonomă Voivodina; Автономна Покраїна Войводина
	; znak ; vlajka
Geografie
Hlavní město	Novi Sad
Souřadnice	45°15′ s. š., 19°51′ v. d.
Rozloha	21 507,3 km²
Časové pásmo	+1
Geodata (OSM)	OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel	1 740 230 (2022)
Hustota zalidnění	80,9 obyv./km²
Jazyk	srbština, maďarština, slovenština, chorvatština, rumunština, rusínština
Národnostní složení	Srbové (65 %), Maďaři (14 %), Slováci (3 %), Chorvati (3 %) Černohorci (2 %), Rumuni (1,5 %), Rusíni (1 %)
Náboženství	pravoslavní, katolíci
Správa regionu
Stát	Srbsko
Druh celku	autonomní oblast
Podřízené celky	7 okruhů
Vznik	31. července 1944 a 28. září 1990
Prezident	Bojan Kostereš
Měna	Srbský dinár
Mezinárodní identifikace
ISO 3166-2	RS-VO, YU-VO a CS-VO
Označení vozidel	SRB
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vojvodina (srbsky: Аутономна Покрајина Војводина/Autonomna Pokrajina Vojvodina, maďarsky: Vajdaság Autonóm Tartomány, slovensky: Autonómna pokrajina Vojvodina, rumunsky: Provincia Autonomă Voivodina, chorvatsky: Autonomna Pokrajina Vojvodina, rusínsky: Автономна Покраїна Войводина), je autonomní oblast na severu Srbska. Hlavním městem a hospodářským centrem je Novi Sad, dalšími většími městy jsou Subotica, Zrenjanin či Sombor.

Historie

Oblast byla důležitá už v dobách římské říše, nacházelo se zde město Sirmium (dnes Sremska Mitrovica). Během 6. století přišli do oblasti Slované a od 9. století byla Vojvodina ovládaná Maďary až do století šestnáctého. Po bitvě u Moháče v roce 1526 a pádu Banátu v roce 1552 se oblast dostala pod kontrolu Osmanské říše.

Díky Karlovickému míru z roku 1699 a později Požarevackému míru z roku 1718 Vojvodina připadla Rakousku. To znamenalo odsun osmanského a islámského obyvatelstva a přísun nových kolonistů, ze všech oblastí tehdejší habsburské monarchie. Přicházeli tak nejen Srbové, Maďaři, či Němci (ti byli odsunuti v roce 1945), ale také i Češi, Slováci, Chorvati, nebo Rumuni. Srbská menšina se začala kulturně organizovat a rozvíjet, přestože pravoslaví bylo habsburskou monarchií potlačováno, do oblasti přicházely knihy z Ruska a dalších pravoslavných zemí.

Po revolucích roce 1848 bylo na krátkou dobu založeno Srbské vévodství v rámci Habsburské monarchie (z té doby pochází jméno Vojvodiny: vojvodina znamená vévodství). Po 1. světové válce se stala Vojvodina součástí Království SHS. Území po roce 1929 ztratilo, podobně jako další části Jugoslávie, svoji autonomii^[zdroj?] a bylo začleněno do rozsáhlejšího systému bánovin. Národnostně promíchané obyvatelstvo bylo však do jisté míry problémem, z hospodářského hlediska ale slabému jugoslávskému státu alespoň pomáhaly dobře se rozvíjející oblasti s německým obyvatelstvem. Během války byla Vojvodina v roce 1941 rozdělena mezi několik států: severozápadní část (Bačku a Baranju) zabralo Maďarsko, které kdysi Vojvodinu ovládlo, severozápadní^[zdroj?] část Chorvatsko, malou východní část Rumunsko^[zdroj?] a jižní část Nedićovo Srbsko^[zdroj?] (Srem, který byl po válce začleněn do Vojvodiny, patřil v té době Slavonii, kterou ovládl Nezávislý stát Chorvatsko).

Po válce vznikla 1. září 1945 v rámci federalizované Jugoslávie autonomní oblast Vojvodina, mající současný rozsah, a která od té doby náleží k Srbsku. Těsně po válce vypukly ohledně Vojvodiny spory, zdali má být území přičleněno k Srbsku, či fungovat jako zcela nezávislá republika v rámci Jugoslávie. Poválečnými změnami obyvatelstva došlo k dominanci Srbů (kteří zde měli po válce jen něco přes 1/3 obyvatelstva), odstranění Němců, a úbytku především Maďarů, kteří zůstali v úzkém pruhu táhnoucím se od severních hranic s Maďarskem zhruba jihovýchodním směrem.

Symboly

Vlajka

Vlajka Vojvodiny má dvě varianty:

Vojvodinská vlajka
Tradiční vojvodinská vlajka

Vojvodinská vlajka je tvořena listem o poměru stran 1:2 se třemi pruhy: červeným, modrým a bílým, o poměru šířek 1:8:1. V modrém pruhu jsou tři žluté pěticípé hvězdy, uspořádané do kruhu a orientované jedním cípem ven z kruhu.

Tradiční vojvodinská vlajka je tvořena listem o poměru stran 2:3 se třemi vodorovnými pruhy: červeným, modrým a bílým. Varianta této vlajky má uprostřed umístěny tradiční znak (znaky jsou též dva).

Geografie

Rozprostírá se na území čtyř historických regionů - Báčky, Banátu, Sremu a z malé části Mačvy. Hlavním a zároveň největším městem je Nový Sad, druhým v pořadí je Subotica. Rozloha je 21 506 km², počet obyvatel: 1 931 809, hustota obyvatelstva: 89,85/km² (2011). Nachází se ve střední Evropě, severní části Srbska v Panonské nížině. Území je rozděleno řekami Dunaj a Tisa na Bačku, Banát a Srem.

Správní členění

Vojvodina je rozdělena do 7 okruhů (srbsky okrug):

Slováci ve Vojvodině

Slováci jsou třetí nejpočetnější národností ve Vojvodině. Tvoří absolutní většinu v obci Petrovec (66,42 %)^[1] a jsou nejvýznamnější národností v obci Kovačica (41,07 %). Nejvíce Slováků žije Kovačici (5697), pak v Báčském Petrovci (5549)^[2]. Celkem žije ve Vojvodině 56 637 Slováků, což tvoří 2,79 % všech obyvatel. Jsou potomky převážně evangelických vystěhovalců z 18. století, kteří se usadili na úrodném území, řídce obývaném po zpustošení země Turky. Zachovávají si jazyk i folklórní zvyky svých předků.

Odkazy

Reference

↑ Archivovaná kopie. www.backipetrovac.org.yu [online]. [cit. 2017-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-01.
↑ Popis stanovništva, domaćinstva i ustanova. Nacionalna ili etička pripadnost. RZS Beograd

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vojvodina na Wikimedia Commons

[1] Archivovaná kopie. www.backipetrovac.org.yu [online]. [cit. 2017-10-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-05-01.

[2] Popis stanovništva, domaćinstva i ustanova. Nacionalna ili etička pripadnost. RZS Beograd

[1]

[2]

Srbsko – Србија, Srbijа – (SRB)

Okruhy v Srbsku a jejich hlavní města

Centrální Srbsko	Město Bělehrad • Borský okruh (Bor) • Braničevský okruh (Požarevac) • Jablanický okruh (Leskovac) • Kolubarský okruh (Valjevo) • Mačvanský okruh (Šabac) • Moravický okruh (Čačak) • Nišavský okruh (Niš) • Pčinjský okruh (Vranje) • Pirotský okruh (Pirot) • Podunajský okruh (Smederevo) • Pomoravský okruh (Jagodina) • Rasinský okruh (Kruševac) • Rašský okruh (Kraljevo) • Šumadijský okruh (Kragujevac) • Toplický okruh (Prokuplje) • Zaječarský okruh (Zaječar) • Zlatiborský okruh (Užice)

Vojvodina	Jihobačský okruh (Novi Sad) • Jihobanátský okruh (Pančevo) • Severobačský okruh (Subotica) • Severobanátský okruh (Kikinda) • Středobanátský okruh (Zrenjanin) • Sremský okruh (Sremska Mitrovica) • Západobačský okruh (Sombor)

Kosovo a Metochie *	okruhy (neexistující od roku 1999, avšak srbskou vládou nadále uznávané): Prištinský okruh (Priština) • Kosovskomitrovický okruh (Kosovska Mitrovica) • Kosovsko-Pomoravský okruh (Gnjilane) • Pećský okruh (Peć) • Prizrenský okruh (Prizren)

Poznámka: * Kosovo jednostranně vyhlásilo nezávislost, avšak Srbsko a většina světového společenství jej nadále považují za součást srbského území a nezávislou Kosovskou republiku neuznávají (viz článek Seznam států a mezinárodních organizací podle postoje k nezávislosti Kosova).