Vzdušné síly Slovenské republiky
| Vzdušné síly OS SR | |
|---|---|
 Slovenský stíhací MiG-29AS Fulcrum | |
| Země |  Slovensko |
| Vznik | 1. ledna 1993 |
| Typ | letectvo a protivzdušná obrana |
| Velikost | 115 letadel, 3200 vojáků (v roce 2014)[1] |
| Velitelé | generálmajor Ľubomír Svoboda[2] |
| Nadřazené jednotky | Ozbrojené síly Slovenské republiky |
| Účast | |
| Mise | SFOR, KFOR, EUFOR[3] |
| Insignie | |
| Znak |   |
| Letouny | |
| Bitevní | L-39ZAM Albatros |
| Průzkumné | Let L-410FG |
| Stíhací | F-16V Block 70/72 |
| Cvičné | L-39CM/ZAM Albatros |
| Dopravní | Let L-410 |
| Transportní | C-27J |
| Vrtulníky | |
| Transportní | Mi-17M, Mi-17LPZS |
| Víceúčelové | UH-60M |
Vzdušné síly Ozbrojených sil Slovenské republiky (slovensky Vzdušné sily Ozbrojených síl Slovenskej republiky) je oficiální název slovenského vojenského letectva, jehož úkolem je zajištění vzdušného prostoru Slovenska, obrana svrchovanosti země, důležitých politických a hospodářských center, regionů a vojsk před údery vzdušného protivníka, jakož i přímá podpora boje pozemních sil.[4] Současným velitelem vzdušných sil je od 1. srpna 2017 generálmajor Ľubomír Svoboda.[2]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Vznik
[editovat | editovat zdroj]V důsledku změněné geopoliticko-vojenské situace po roce 1989 se velení tehdejší federální československé armády snažilo posílit vzdušnou obranu Slovenska. 7. května 1991 byla na letišti Sliač dislokována 81. samostatná stíhací letka, která spolu se zabezpečovacím praporem plnila úkoly pohotovostního systému a položila základ současného slovenského letactva. Později byla reorganizovaná na 1. leteckou základnu a 1. stíhací letecký pluk. 30. listopadu 1991 bylo ve Zvolenu vytvořeno velitelství 1. divize protivzdušné obrany. Postupně mu byly podřízeny protiletadlové raketové útvary v Nitře, Rožňavě a Pezinku, jakož i různé zabezpečovací útvary.[5]
V říjnu 1992 byla federálním ministerstvem obrany ČSFR vyčleněna skupina, které velel generálmajor Ing. Ján Váňa. Cílem této skupiny bylo vytvořit organizační struktury budoucího letectva a protivzdušné obrany SR a zabezpečit bojeschopnost letectva a protivzdušné obrany SR po rozdělení Československa. Postupně se tato skupina rozrůstala a 1. listopadu 1992 vznikla Správa letectva a protivzdušné obrany pro Slovensko se sídlem v Trenčíně, jejíž činnost skončila 31. prosince 1992. Ke dni 1. ledna 1993, spolu se vznikem Slovenské republiky, vzniká Letectvo a protivzdušná obrana Armády SR, jejímž velitelem byl jmenován generálmajor Ing. Štefan Gombík.
Před vstupem do NATO (1993–2004)
[editovat | editovat zdroj]
Rozdělením Československa a následným dělením majetku převzalo Slovensko a přesunulo na svoje území 167 letounů a 62 vrtulníků,[6] spolu s příslušným materiálem a několika protiletadlovými komplety. Zároveň se organizovalo přeškolováním několik desítek techniků a pilotů.
Letectvo a protivzdušná obrana Armády SR bylo dislokované na pěti leteckých základnách a mělo ve výzbroji 229[7] letadel a vrtulníků různých typů; stíhačky (9× MiG-29A, 1× MiG-29UB, 13× MiG-21MA, 36× MiG-21MF, 8× MiG-21R, 11× MiG-21UM a 2× MiG-21US), stíhací bombardéry (18× Su-22M4 a 3× Su-22UM-3K), bojové (12× Su-25K a 1× Su-25UBK), cvičné proudové (16× L-29, 8× L-39C, 2× L-39MS, 2× L-39V a 9× L-39ZA), vrtulníky (17× Mi-2, 1× Mi-8PPA, 2× Mi-8PS, 6× Mi-8T, 15× Mi-17, 2× Mi-17Z-2, 8× Mi-24D, 1× Mi-24DU, 10× Mi-24V), dopravní (2× L-410MA, 2× L-410FG, 1× L-410UVP, 1× L-410UVP-E, 3× L-410UVP-T, 1× An-12BP, 2× An-24V, 2× An-26 a 1× Tu-154B-2) a bezpilotní prostředky VR-3 Rejs.[6] V rámci první deblokáce ruského dluhu, od prosince 1993 do ledna 1994, bylo na Slovensko dodáno pět stíhacích MiGů-29A (reg. č. 0619, 0820, 0921, 2022, 2123) a 1 cvičný MiG-29UB (reg. č. 1303). V roku 1994 byl v souladu s Koncepcí výstavby Armády SR do roku 2000 vytvořen Generální štáb Armády SR a v jeho rámci Štáb letectva a protivzdušné obrany. Ve stejnem roce byla zrušena 1. divize protivzdušné obrany Armády SR a na jejím základeu 1. listopadu 1994 Vznikl 3. sbor letectva a protivzdušné obrany (3. sbor LaPVO).[5]
Po roce 2004
[editovat | editovat zdroj].jpg)
Po vstupu Slovenska do NATO bylo nutné modernizovat letadla vzdušných sil, respektive dosáhnout kompatibility s technikou NATO. V letech 2005 a 2006 byla v leteckých opravovnách Trenčín provedena modernizace stíhaček MiG-29 ve spolupráci s výrobcem letounů a několika západními společnostmi. Stroje byly vybaveny moderními komunikačními prostředky a systémy kompatibilními s technikou NATO, například avionika byla upravena na anglosaský nemetrický systém. Dvanáct modernizovaných strojů (10 jednomístných verze AS a 2 dvojmístné UBS), které navíc prošly změnou kamufláže, byly formálně odevzdány armádě 29. února 2008 na letišti Sliač.
19. ledna 2006 ztratilo slovenské letectvo Antonov An-24 při letecké katastrofě, kdy při nárazu letadla zahynulo 41 vojáků a jeden civilní zaměstnanec ministerstva obrany, jeden voják přežil. Letadlo přiváželo zpět slovenské příslušníky sil KFOR z půlroční služby v Kosovu. V září 2011 byly vyřazeny všechny zbývající vrtulníky Mil Mi-24.[8] 20. prosince 2012 došlo k incidentu,[9] kdy se slovenský MiG-29AS (reg. č. 0921) nebezpečně přiblížil k civilnímu soukromému letadlu Beechcraft B200 Super King Air, na kterém se spustil protisrážkový systém.[10]
28. července 2015 došlo během cvičení přistáváním v terénu následkem povětrnostních podmínek ke zřícení vrtulníku Mi-17M (reg. Č. 0812) u osady Hradisko (na území obce Terňa). Krátce po havárii podlehl svým zraněním druhý pilot pilot kpt. Ing. Richard Sépi. Kapitán vrtulníku kpt. Ing. Peter Pavlinský a palubní technik pprap. Tibor Šoltés utrpěli těžká zranění.[11]
Vzhledem k záměru komplexního zabezpečení nedotknutelnosti vzdušného prostoru Slovenska a vzdušného prostoru Česka prostřednictvím vzájemné spolupráce vyslovila slovenská vláda souhlas s vysláním příslušníků Ozbrojených sil Slovenské republiky na území Česka a s přítomností příslušníků Armády České republiky na území Slovenska za účelem spolupráce při vzájemné ochraně vzdušného prostoru na základě smlouvy mezi Českou a Slovenskou republikou o spolupráci při vzájemné ochraně vzdušného prostoru, která byla podepsána v Bruselu dne 15. února 2017.[12]
27. března 2017 došlo na letecké základně Sliač k závažné letecké nehodě, při které havarovalo soukromé letadlo L-29 Delfín (OM-JLP, rok výroby 1965, výrobní číslo 591683, vlastník Ing. Ľudovít Francl, PhD.),[13] přičemž klouzalo 755 metrů po vzletové a přistávací dráze (VPD). Následně byla VPD zablokována, což znemožnilo případný start pohotovostních letadel MiG-29, a tak byla celkově 1 hodinu a 42 minut narušena nepřetržitá ochrana nedotknutelnosti slovenského vzdušného prostoru v rámci integrovaného systému NATINAMDS.[14] Soukromé lety letadel L-29 (OM-SLK, rok výroby 1972, provozovatel Slovenské krídla s.r.o.) z letecké základny Sliač stále pokračují, což potenciálně ohrožuje bezpečnost a provozuschopnost letiště Sliač. Je zvláštní, že uvedená skutečnost je tolerována ze strany kompetentních lidí z Ministerstva obrany.[15]
9. září 2022 došlo po zhruba 30 letech ve službě k ukončení provozu stíhacích letadel MiG-29. Provoz stíhaček provázely problémy z technického, mezinárodně-politického i bezpečnostního hlediska, ale i z hlediska dostupnosti pilotů. Piloti nalétali na letadlech MiG-29 celkem 20 246 letových hodin a bylo vycvičeno 52 pilotů. Dne 27. srpna byla během Mezinárodních leteckých dnů SIAF 2022 na letecké základně Malacky podepsána dohoda o ochraně vzdušného prostoru s Českem a Polskem na období do dodání a zprovoznění nových stíhaček F-16 pro slovenské letectvo. Dohodu podepsali slovenský ministr obrany Jaroslav Naď, česká šéfka resortu Jana Černochová a polský ministr Mariusz Blaszczak. Na leteckých dnech SIAF 2022 se 27. a 28. srpna uskutečnila i rozloučení letadel MiG-29 s veřejností.
Modernizace
[editovat | editovat zdroj]Stíhací letouny
[editovat | editovat zdroj]Koncem srpna 2022 došlo k ukončení provozu stíhacích letounů MiG-29[16] a dočasnému převzetí ochrany vzdušného prostoru SR ze strany letectev České republiky a Polska až do doby dodání stíhacích letounů F-16 Block 70/72.[17] Od roku 2020 probíhá výcvik pilotů v USA. 1. března 2024 došlo k předání první dvojice letounů v Greenville v Jižní Karolíně, ale prozatím budou sloužit k dalšímu výcviku pilotů a pozemního personálu v USA. S přeletem první dvojice na letiště Malacky-Kuchyňa, kde budou dislokované po dobu modernizace základny Sliač, se počítá po druhém čtvrtletí roku 2024 po dodání dalších strojů.[18]
Struktura
[editovat | editovat zdroj]Velení
[editovat | editovat zdroj]Velitelství Vzdušných sil OS SR v čele s generálmajorem Ľubomírem Svobodou sídlí ve Zvolenu. Předchozím velitelem byl od 25. května 2012 generálmajor Miroslav Korba,[19][20] který převzal funkci po genmjr. Martinu Babiakovi (od 1. června 2010 do května 2012).[21][22]
Jednotky a výzbroj
[editovat | editovat zdroj]Hlavní útvary Vzdušných sil OS SR a jejich výzbroj:[2]
Taktické křídlo generálmajora Otto Smika
Vrtulníkové křídlo generálplukovníka Jána AmbrušeJednotky bojové podpory:
Dopravní křídlo generála Milana Rastislava Štefánika
Protiletadlová raketová brigáda obránců Tobruku
Křídlo velení, řízení a průzkumu
| Jednotka | Výzbroj |
|---|---|
| Taktické křídlo generálmajora Otto Smika, Sliač | |
|
od 1.9.2022 bez letadel |
|
2 L-39ZAM, 5 L-39CM |
| Vrtulníkové křídlo generálplukovníka Jána Ambruše, Prešov | |
|
4 UH-60M, 4 Mi-17M |
|
1 Mi-17LPZS |
| Dopravní křídlo generála Milana Rastislava Štefánika, Kuchyňa | |
|
2 C-27J, 5 L-410UVP, 1 L-410FG |
| Protiletadlová raketová brigáda obránců Tobruku, Nitra | |
|
12 odpalovacích zařízení PLRK S-300PMU |
|
20 odpalovacích zařízení PLRK 2K12 Kub |
|
72 odpalovacích zařízení PLRK 9K38 Igla |
| Křídlo velení, řízení a průzkumu, Zvolen |
Letecký park
[editovat | editovat zdroj]| Letadlo | Fotografie | Země původu | Typ | Verze | Ve službě[2] | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Stíhací letouny | ||||||
| General Dynamics F-16 Fighting Falcon |  USA
|
stíhací | F-16 | 2+12 | První 2 stroje převzaty v březnu 2024,[23] na Slovensko přelétnuty 22. července.[24] | |
| Bojové letouny | ||||||
| Aero L-39 Albatros | 
|
 Československo
|
cvičný cvičný/bitevní |
L-39CM L-39ZAM |
2 7 |
Technickou zálohu tvoří 1 L-39CM a 1 L-39ZAM. |
| Průzkumné letotuny | ||||||
| Let L-410FG Turbolet | 
|
Československo
|
fotogrammetrický | L-410FG | 1 | |
| Dopravní a transportní letouny | ||||||
| Alenia C-27J Spartan | 
|
 Itálie
|
transportní | C-27J | 2 | |
| Let L-410UVP Turbolet | 
|
Československo Česko
|
dopravní/transportní | L-410UVP-E14 L-410UVP-E20 |
1 4 |
Letoun L-410UVP-E9 byl odstaven z provozu. |
| Vrtulníky | ||||||
| Mil Mi-17 | 
|
 SSSR
|
transportní záchranný |
Mi-17M Mi-17LPZS |
11 2 |
Další 2 vrtulníky Mi-17M a 3 Mi-17LPZS jsou mimo provoz. |
| Sikorsky UH-60 Black Hawk | 
|
USA
|
víceúčelový | UH-60M | 11 | Slovensko koupilo další dva vrtulníky UH-60M Black Hawk pro 5. ŠPU a ostatních 9 modernizovaly.[25] |
Vyřazená letadla
[editovat | editovat zdroj]| Letadlo | Foto | Země původu | Typ | Verze | Počet získaných kusů | Období služby |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Stíhací letadla | ||||||
| MiG-29 | _Slovak_Air_Force.JPG)
|
 Rusko
|
stíhací cvičný/stíhací |
MiG-29AS MiG-29UBS MiG-29A |
8 2 2 |
1993–2022 |
| MiG-21 | .jpg)
|
Sovětský svaz
|
stíhací letadlo průzkumné letadlo cvičné/stíhací letadlo |
MiG-21MA MiG-21MF MiG-21R MiG-21UM MiG-21US |
13 36 8 11 2 |
1993–2003 |
| Bojová letadla | ||||||
| Suchoj Su-22 | .jpg)
|
Sovětský svaz
|
stíhací bombardér cvičné/bojové letadlo |
Su-22M4 Su-22UM-3K |
18 3 |
1993–2002 |
| Suchoj Su-25 | .jpg)
|
Sovětský svaz
|
letadlo přímé podpory pozemních vojsk cvičné/bojové letadlo |
Su-25K Su-25UBK |
12 1 |
1993–2002 |
| Dopravní/transportní letadla | ||||||
| Antonov An-12 | 
|
Sovětský svaz
|
taktické transportní letadlo | An-12BP | 1 | 1993–1999 |
| Antonov An-24 | 
|
Sovětský svaz
|
taktické transportní letadlo | An-24V | 2 | 1993–2006 |
| Antonov An-26 | 
|
Sovětský svaz
|
taktické transportní letadlo | An-26B-100 | 2 | 1993–2016 |
| Jakovlev Jak-40 | 
|
Sovětský svaz
|
dopravní letadlo (pro cestující) | Jak-40 | 1 | 1993–1999 |
| Tupolev Tu-154 | 
|
Sovětský svaz
|
dopravní letadlo (VIP) | Tu-154B-2 | 1 | 1993–1995 |
| Cvičná letadla | ||||||
| Aero L-29 Delfín | .jpg)
|
Československo
|
cvičné proudové letadlo | L-29 | 16 | 1993–2003 |
| Vrtulníky | ||||||
| Mil Mi-2 | .jpg)
|
Sovětský svaz Polsko
|
lehký cvičný vrtulník | Mi-2 | 17 | 1993–2013 |
| Mil Mi-8 | 
|
Sovětský svaz
|
vrtulník pro radioelektronický boj transportní vrtulník |
Mi-8PPA Mi-8PS Mi-8T |
1 2 6 |
1993–2011 |
| Mil Mi-24 | 
|
Sovětský svaz
|
bojový/dopravní vrtulník cvičný/bojový/dopravní vrtulník |
Mi-24D Mi-24V Mi-24DU |
8 10 1 |
1993–2011 |
Pozemní protivzdušná obrana
[editovat | editovat zdroj]| Název | Fotografie | Země původu | Typ | Verze | Počet | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Protiletadlové systémy | ||||||
| S-300PMU | SSSR
|
PLRK dlouhého dosahu | SA-10B | 12 | Dodané v roce 1987. Maximální vzdálenost ničení cíle je do 75 km, maximální výška ničení cíle do 27 km. Baterie má 48 raket typu 5V55KD.[26][27] | |
| 2K12 Kub 2M | 
|
SSSR
|
PLRK středního dosahu | SA-6 | 20 | Dodané v roce 1980. Maximální vzdálenost ničení cíle je do 24 km, maximální výška ničení cíle do 7 km. Jedna baterie má 12 raket typu 2K12M3.[28] |
| 9K38 Igla | 
|
SSSR
|
PLRK krátkého dosahu | SA-18 | 72 | Přenosný protiletadlový raketový komplet (MANPADS). |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vzdušné sily Slovenskej republiky na slovenské Wikipedii.
- ↑ LANG, Pavel. Střežíme vzdušný prostor Slovenska. ATM+ Informační příloha MO ČR a AČR. Roč. 46, čís. 2/2014, s. 81–83. ISSN 1802-4823.
- ↑ a b c d ČADIL, Jan. Vzdušné síly OS SR - Ročenka 2019. Bratislava: Magnet Press, Slovakia, 2019. ISBN 978-80-89169-67-2.
- ↑ ČADIL, Jan. Vzdušné síly OS SR - Ročenka 2016. Bratislava: ve spolupráci s L+K vydal MAGNET PRESS, SLOVAKIA, 2016-08-27. ISBN 978-80-89169-36-8. Kapitola Zahraničné misie vrtuľníkových jednotiek vzdušných síl, s. 22–25.
- ↑ http://www.mosr.sk. www.mosr.sk [online]. [cit. 2010-10-24]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-04-30.
- ↑ a b Fórum portálu CS PVO 1950-1992 [online]. forum.presscont.eu [cit. 2017-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-23.
- ↑ a b http://forum.valka.cz/viewtopic.php/t/91146
- ↑ brožúra II. Slovenský medzinárodný letecký deň SIAD 1994, str. 8
- ↑ TIMKOVÁ, Ingrid. Vrtuľníky Mi-24 vzlietli v Prešove naposledy. sme.sk. Bratislava: Petit Press, 2011-09-21. Dostupné online [cit. 2017-10-23]. ISSN 1335-4418.
- ↑ telecom.gov.sk [cit. 2017-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-09-07.
- ↑ Vojenská stíhačka ohrozila civilné lietadlo [online]. Pravda.sk, 13.02.2013 [cit. 2013-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Prehľad nehôd Slovenského vojenského letectva a lietadiel Leteckého útvaru Ministerstva vnútra SR. [online]. forum.valka.cz [cit. 2017-09-01]. Dostupné online.
- ↑ vlastnymat.docx [online]. rokovania.sk [cit. 2017-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-08-11.
- ↑ letectvo.nsat.sk [cit. 2018-07-06]. Dostupné online.
- ↑ telecom.gov.sk [cit. 2017-10-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-10-12.
- ↑ L-29 Delfín / OM-JLP pristál na brucho na Sliači [online]. gonzoaviation.com [cit. 2018-04-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-07-06.
- ↑ České a polské stíhačky začnou chránit slovenské nebe. Staré migy končí. natoaktual.cz [online]. 2022-08-28 [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Vláda schválila nákup F-16 [online]. leteckymagazin.sk [cit. 2018-07-12]. Dostupné online.
- ↑ SVĚTNIČKA, Lubomír. Slovensko převzalo první dvě stíhačky F-16. Pod Tatrami přistanou až v létě. iDNES.cz [online]. 2024-03-01 [cit. 2024-03-01]. Dostupné online.
- ↑ Veliteľ vzdušných síl OS SR [online]. Zvolen: Vzdušné sily Slovenskej republiky [cit. 2012-10-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02.
- ↑ Archivovaná kopie. www.parlamentnykurier.sk [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-02-02.
- ↑ Vzdušné sily ozbrojených síl SR [online]. Bratislava: Ministerstvo obrany Slovenskej republiky, rev. 20.07.2010 [cit. 2011-04-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-10.
- ↑ Podriadené útvary [online]. Zvolen: Veliteľstvo vzdušných síl OS SR [cit. 2012-05-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-06-08. (slovenština)
- ↑ SVĚTNIČKA, Lubomír. Slovensko převzalo první dvě stíhačky F-16. Pod Tatrami přistanou až v létě. iDNES.cz [online]. 2024-03-01 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online.
- ↑ jch. Slovensko obdrželo první dvojici stíhaček F-16. ČT24 [online]. 2024-07-22 [cit. 2024-08-02]. Dostupné online.
- ↑ SITA. Kúpime deväť vrtuľníkov Black Hawk. Cena je vynikajúca, hovorí Glváč [online]. Petit Press, 29.04.2015 [cit. 2015-08-19]. Dostupné online.
- ↑ Archivovaná kopie. www.plrb.mil.sk [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-11-04.
- ↑ Archivovaná kopie. www.vvzs.mil.sk [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-01-25.
- ↑ Archivovaná kopie. www.vvzs.mil.sk [online]. [cit. 2015-11-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-24.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Letecké neštěstí slovenského An-24
- Slovenské vzdušné zbraně
- Letecký útvar Ministerstva vnitra Slovenské republiky
- Československé letectvo
- Slovenské povstalecké letectvo
- Vzdušné síly Armády České republiky
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vzdušné síly Slovenské republiky na Wikimedia Commons - Oficiální stránka Vzdušných sil SR
