Zajíc
 Zajíc | |
|---|---|
 zajíc polní (Lepus europaeus) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | zajícovci (Lagomorpha) |
| Čeleď | zajícovití (Leporidae) |
| Rod | zajíc (Lepus) |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zajíc (Lepus) je rod savců z čeledi zajícovití, do které patří i menší králík. Jde o býložravce schopné rychlého běhu. V Evropě žijící zajíc polní (Lepus europaeus) dokáže vyvinout rychlost až kolem 55 km/h a jeho skoky mohou být dlouhé až 5 metrů.[1] První předkové zajíců se objevili již v eocénu, asi před 52 miliony let.[2]
Zajíc byl odjakživa lovnou zvěří. Dokáže se velmi rychle množit, čímž je také pověstný.[3]
Situace v ČR
[editovat | editovat zdroj]Po populačním propadu v 70. letech 20. stol. je početnost zajíců stále nízká.[4] Kromě křepelek, koroptví a bažantů mizí z české krajiny i zajíci. Umírají hlady, žízní, kvůli mechanizaci, příp. predací rozšířených či přibývajících druhů predátorů. Ročně se v ČR uloví průměrně 70 000 zajíců. Zajíc je nejčastější sraženou zvěří na silnicích, ročně dojde v ČR k přibližně 150 000 srážkám zajíce.[5]
Pokud na jeden hektar připadá minimálně 0,1 zajíce, považují odborníci populaci zajíců za životaschopnou. Ovšem např. v okrese Olomouc na jeden hektar připadá 0,06 zajíce. „Při pohledu na velké monokulturní lány technických plodin a stále výkonnější mechanizaci, která dnes nemá lišty se záběrem šest metrů, ale osmnáct, a nejede osmikilometrovou rychlostí, ale až třicítkou, nám musí být jasné, že zajíc, hlavně mládě, nemá šanci,“... [6]
Pověry
[editovat | editovat zdroj]Ve Švédsku v 18. století byli zajíci a králíci považováni za převtělené čarodějnice, které se snaží vysát mléko kravám. Snad za to mohl některý rys chování zvířat, který našim předkům připadal nepochopitelný.[7]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Komu je nejvíc do skoku: Nejlepší skokani mezi zvířaty | 100+1 zahraniční zajímavost. www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online.
- ↑ SAVAGE, R. J. G. a LONG, M. R. Mammal Evolution: an illustrated guide. New York: Facts on File, 1986, s. 128–129. ISBN 0-8160-1194-X.
- ↑ Supermatky živočišné říše: Fascinující matematika zachování rodu | 100+1 zahraniční zajímavost. www.stoplusjednicka.cz [online]. [cit. 2024-06-17]. Dostupné online.
- ↑ ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018, s. 184. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
- ↑ S.R.O, webees cz. Dohady a skutečnost o zajících. VÚLHM [online]. [cit. 2024-10-25]. Dostupné online.
- ↑ PAČES, Dalibor. Zajíc jako ohrožený druh? Myslivci nevědí, zda je lovit (Olomoucký deník). Silvarium.cz [online]. 21. říjen 2018 [cit. 13. 7. 2019]. Dostupné z: http://www.silvarium.cz/zpravy-z-oboru-myslivost/zajic-jako-ohrozeny-druh-myslivci-nevedi-zda-je-lovit-olomoucky-denik
- ↑ SOCHA, Vladimír. Démoni živočišné říše: 5 zvířat s nezaslouženě špatnou pověstí. 100 + 1 zahraniční zajímavost [online]. 10. 01. 2019 [cit. 13. 7. 2019]. Dostupné z: https://www.stoplusjednicka.cz/demoni-zivocisne-rise-5-zvirat-s-nezaslouzene-spatnou-povesti[nedostupný zdroj]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ANDĚRA, Miloš a SOVÁK, Jan. Atlas fauny České republiky. Praha: Academia, 2018. 664 s. Atlas. ISBN 978-80-200-2756-6.
- SAVAGE, R. J. G. a LONG, M. R. Mammal Evolution: an illustrated guide. New York: Facts on File, 1986. ISBN 0-8160-1194-X.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Článek "Z české přírody mizí koroptve, křepelky a zajíci" (česky)
Obrázky, zvuky či videa k tématu zajíc na Wikimedia Commons 
Téma Zajíc ve Wikicitátech
Slovníkové heslo zajíc ve Wikislovníku
Taxon Lepus ve Wikidruzích- Zajíc na biolib.cz (česky)
