Wikiverzita:Archiv/Wiki-Wiki/3
O časopise
Časopis Wiki-Wiki je časopis vznikající na české Wikiverzitě v elektronické podobě. Jeho cílem je vzdělávat a nabízet pomůcky pro vzdělávání, nejenom dospělých, ale i mládeže a dětí. Druhým hlavním cílem je informovat o projektech Wikimedia Foundation (Nadace Wikimedia) a vhodným způsobem nabízet jejich obsah. Samotná tvorba časopisu je pak tvorbou studentů, kteří se učí tomu jak tvořit časopis. Proto omluvte případné chyby, které se mohou na následujících stránkách vyskytnout. Předpokládáme, že časopis by měl vycházet jednou za tři měsíce, vše je ale odvislé od dostatku lidí-editorů.
O autorech
Tento časopis je dílem komunity Wikiverzity. Pokud někde časopis citujete můžete použít citaci v takovém tvaru, kdy autorem je Wikiverzita, nebo přispěvatelé Wikiverzity.
O licencích a autorském právu
Text je dostupný pod podmínkami licence GNU Free Documentation License, obrázky a ikonky pak pod různými licencemi. Pokud byste chtěli časopis šířit mimo oficiální projekty nadace Wikimedia, je třeba se řídit danými licenčními podmínkami.
Skript (film) - Povinnosti skriptu, část 1.
Povinnosti skriptu
[editovat]Kontinuita vnější
[editovat]Skript si před natáčením vyžádá Složky – obrazy složené v posloupném prostředí se všemi potřebnými údaji. Níže uvedený příklad je dekupáž obrazů v posloupném pořadí. Ve Složkách navíc naleznete informace o hracích rekvizitách, východu a západu slunce ap.
Příklad:
- Obraz 37 Písek – silnice u parku – exteriér – den – retro
- Postavy: Benjamin2, auto s tmavými skly
- Obraz 38 Písek – byt Benjamina – interiér – noc – retro
- Postavy: Benjamin2
- Obraz 39 Písek – studentský dům – pavlač – interiér – podvečer – retro
- Postavy: Benjamin2, slečna Jana, 6 studentů
- Obraz 40 Písek – před hotelem Otavan – exteriér – noc – retro v retru
- Postavy: Benjamin2, slečna Jana, 6 studentů
- Obraz 41 Písek – studentský dům – pavlač – interiér – podvečer – retro
- Postavy: Benjamin2, slečna Jana, 6 studentů
- Obraz 42 Písek – před hotelem Otavan – exteriér – noc – retro v retru
- Postavy: Benjamin2, slečna Jana, 6 studentů
K čemu to je? K ničemu, pokud jsou Složky nepřehledně udělané (tzn. špatně zvolený font, nelogicky seřazené informace – daný sektor se čte od shora vlevo dolů vpravo). Pokud jsou srozumitelné, tedy se v nich dobře orientuje, pak slouží k rychlé orientaci v ději během natáčení. „Nezapomněl jsem na něco? – podívám se, zkontroluju postavy, rekvizity.“
Kontinuita kostýmů a masek
[editovat]Kostymérky si vedou svůj deník. Je možné je poprosit o kopii Deníku kostýmů, když ho mají hotový. Pokud ne, nezbývá než si ho za pochodu vyrobit. Buď se do skriptového scénáře ke každému obrazu píše
Marina: Přívěšek srdíčko. Triko modré Gant. Kravata – žluté, modré pruhy. Kalhoty dlouhé hnědé Tom Tailor. Boty černé páskové, bez ponožek.
Nebo tedy používáte mini složku, kde jsou seznamy kostýmů podle jednotlivých postav v obrazech v posloupném pořadí. Pro skript je vždy nejlepší variantou mít všechno pohromadě, tzn. ve skriptovém scénáři. Eliminuje se tak zmatek během natáčení (nemusí prohrabávat deset složek, jestli není někde něco poznamenané – když to není ve skriptovém scénáři nebo v hlavě, není to nikde)
K maskám jen to, že maskéři si vždy fotí postavu pro daný obraz, vedou si své poznámky. V každém případě, také si nepamatují, jak masky hrály.
Příklad: Postava Ilji ve filmu Grandhotel je upravena před záběrem takto: Má dlouhé hnědě vlasy. Ilja nosí vlasy stažené do culíku gumičkou. Pěšinku má nalevo, pramínek vlasů za uchem. Jemně nalíčené rty. Po záběru končí takto: Vlasy má stažené do culíku gumičkou. Pěšinku má nalevo, pramínek vlasů se vysmykl před ucho. Pro následující obraz ji maskér připraví jak byla před začátkem posledního záběru předchozího obrazu. Režisér se pak zeptal: Má ten pramínek za uchem?
Pokud by se točil následující obraz po měsíci, vyvstala by otázka, kde má ten pramínek a vlastně měla ten pramínek za levým nebo pravým uchem? Toto hlídá skript, ne maskéři.
Co je ještě třeba hlídat? Změnu počasí v ději. Zmokla postava? Bude v následující scéně mokrá? Když pršelo, bude silnice ještě mokrá? A co skla aut? Aktivitu postavy: Hrdina běžel poměrně dlouho – bude zpocený? Bude zadýchaný?
Kontinuita pohybu a rytmu
[editovat]Kontinuita pohybu – jakým směrem postava šla, jakou nohou vykročila ze záběru, hýbala rukama? Co udělá v dalším záběru? Kdy hrdina minul osudovou ženu? Bylo to dřív než došel ke stánku se zmrzlinou nebo až když minul stánek? Mělo už dítě zmrzlinu nebo si ji teprve kupovalo?
Rytmus – jak rychle běžela postava v předchozím záběru? Běží teď pomaleji nebo má běžet ještě rychleji?
Skript by měl hlídat také rytmus nejen vzhledem ke scéně, ale také vzhledem k celému ději. Musí si najít vhodný porovnávací moment.
Kontinuita prostředí
[editovat]Jsou prostředí, která navštívíme ve filmu vícekrát. Např. pokoj hrdiny, před domem, na náměstí. Všechna prostředí se přirozeně mění. Je třeba si pohlídat základní moment prostředí – např. náměstí. Architekt oddělal značku zákaz vjezdu, přimontoval značku Pěší zóna. Prostředí se mění v ději (množství kol zaparkovaných před hospodou bude vyšší v pátek večer, když jde Tomáš s Annou na rande) A protože si domluvili rande na půl devátou, tak nejenže musí mít čas půl deváté nastavený na hodinkách Tomáš na ruce, ale také musí být půl deváté na pouličních hodinách a hodinách na radnici. A až se vrátí domů a bude se plížit přes kuchyni, tak na hodinách by mělo být o něco víc... Čas v ději – nesmí se zapomenout na kalendáře, čas v tramvaji, čas na vlakovém nádraží, čas na kurzovním lístku ...
Kontinuita vnitřní
[editovat]Kontinuita emocí
[editovat]Kontinuita emocí je spíše záležitostí intuitivní. Zde jde spíš o to, jestli emoce správně gradují či jestli emoce na place odpovídají scénáři. Kontinuita emocí je věcí režiséra a herce, nicméně pokud je něco hodně zarážejícího...
Kontinuita důsledků konání, logiky
[editovat]Zdá se to jednoduché, ale přijít na důsledky chování postavy je někdy velmi obtížné, někdy se to rovná práci detektiva. Uvedu ilustrativní příklad.
Jako skript stojíte v motivu kuchyně a díváte se na ní. Něco tu nesedí. Všechno je na místě, jak má být – všechny rekvizity jsou správně rozmístěny a doplněny, jenže – něco není v pořádku. Hrdinka ráda vaří na plynovém sporáku. Ano! Na to, že hrdinka bydlí v tomto bytě celý svůj život, kuchyňská linka vypadá jako velice zánovní. S tímto poznatkem se skript obrátí na režiséra. Rekvizitáři nanáší na kuchyňskou linku patinu, na stěnu u sporáku olejové skvrny od pečení.
Někdy hlavu zamotá hlavu dopravní značka. Ulice, klid, je po dešti. Přijíždí automobil, naráží do dopravní značky, která se ihned kácí. Něco nesedí. Později se ukáže, že značka působí neomšele a je suchá!
Jiný případ důsledku konání (de facto – prodloužení času). Nestává se často a dost těžko se takový příklad vymýšlí. Hrdina se zvedne z houpacího křesla a odejde. Vzápětí někdo vstoupí do místnosti, křeslo se ještě houpe.
Celou verzi knihy Skript (film) si můžete přečíst na adrese http://cs.wikibooks.org/wiki/Skript_(film).
Projekt Sny, nejen pro snílky na Wikiverzitě
| Kychot je jedním z uživatelů Wikiverzity, |
| kde nejčastěji pobývá, a dalších projektů |
| nadace Wikimedia. |
| Na Wikiverzitu poprvé přišel 4. 5. 2007, |
| poté co ji 2. 5. 2007 založil Juandev. |
| Jeho motto: Máme zde (na Wikiverzitě) |
| svobodný prostor bez hranic a zdí. Využijme ho. |
Projekt Sny na Wikiverzitě vznikl 11. dubna 2008. Jeho cílem je studovat sny a diskutovat nad nimi s ostatními lidmi a zjišťovat jak funguje naše vědomí v době, kdy spíme.
- Kychote, můžeš našim čtenářům říci, co tě přimělo založit tento projekt?
- Mno. Ehm ehm... Nejspíš asi – trocha vypočítavosti. Říkal jsem si, že je potřeba tu naši Wikiverzitu nejdříve rozeběhnout trochu do šířky. Tak říkaje, pro každého něco. Jediný, o kom vím, že tvrdí (či tvrdíval), že "sny se mu zásadně nezdají", je (býval) pan Jiří Suchý. Jinak to, myslím, s tou zásadovostí až tak horké nebude. Takže každý, komu se sny alespoň občas zdají, má na WV svůj projekt. To je dobré, ne?
- Jakým způsobem sny studujete a probíráte?
- Zatím jen tím nejuniverzálnějším způsobem, který na Wikině funguje: na diskusních stránkách ke každému snu. Zatím bych tomu ale neříkal "Studium". Takový normální pokec. Já jen pořád vyhrožuji tím, že "Jednou budem dám, já vím!" – až konečně budeme mít nějakou skutečnou fungující databázi, tak že to bude zajímavější – dělat si třeba nějaké statistiky a tak. Třeba co člověk raději dělá doopravdy a o čem si zase radši nechá jen zdát.
- Na projektu teď spolupracuje celkem 5 lidí. Jak myslíš, že bude vypadat další vývoj projektu?
- Věřím tomu, že čas od času se nám zase někdo zjeví, ochotný vyjevit svá noční tajemství. Zatím si nemyslím, že je zralá doba na kdovíjaký boom, že by se k nám do projektu najednou nasypala půlka Wikipedie. Jsem spokojený, když tu a tam něco kápne.
- Pro koho je tento projekt vhodný?
- Tak na to už jsem odpověděl v první otázce: pro každého, kromě pana Suchého. Ale kdo ví, třeba ani on tak zcela zásadový není, takže se nechá nějakým snem překvapit a my se budeme moci těšit z dalšího přispěvatele. Třeba, až se mu zase jednou bude zdát o tom, že je motýl, který si vzal cosi do hlavy...
- Co by jsi vzkázal čtenáři, který se rozmýšlí, jestli se má do projektu zapojit?
- "Nepřemýšlej a piš!"
Projekt najdete na adrese http://cs.wikiversity.org/wiki/Sny
Texty z Wikizdrojů - Alfons Bohumil Šťastný - Prvosenka jarní (z díla: Ze říší přírody)
Před dávnými a dávnými časy panovala v daleké zemi už po dva roky ustavičná zima a tma. Lidé nemohli pracovati než při světle smolných pochodní, jež dělali si z větví jehličnatých a jiných stromů. Dokud těch bylo dosti, nezdál se hrozný ten čas tak dlouhým, neboť při pilné práci zdají se býti hodiny chvilkami. Ale potom začalo se nedostávati stromů. Lidé s hrůzou pomýšleli na tu dobu, kdy spotřebují poslední kus dřeva. Pak nebudou míti světla, nebudou míti ani tepla. A mrazy panovaly takové, že i u vytopených kamen příliš veliké horko nebylo. Štěstí ještě, že měli hojně potravin. Hrozno bylo by umírati hladem v čiré tmě, za strašného mrazu.
Vzpomínali lidé na roky minulé, kdy s jasné oblohy zářilo usměvavé slunko, posílajíc k zemi teploučké paprsky; kdy celý kraj byl mile osvětlen a svěží zelení a pestrými květy pokryt; kdy ptáčkové veselé písně pěli, a potůčky hrčely přes oblázky. Měli i oni své jaro, léto a jeseň. A toho všeho zbavili se sami.
Přede dvěma roky panovalo úmorné vedro, jež přinášelo s sebou hrozné bouře, které činily mnoho škody. Lidé na nečas ten si stěžovali. A když panovníku toho kraje srazil blesk vzácný jeden strom, jemuž na světě rovno nebylo, král zlořečil.
„Raději ustavičnou zimu, nežli tohle kleté vedro!“
Sotva dořekl, zatměla se obloha. A ve chvíli snesl se k zemi ohromný bílý vůz, tažený množstvím bílých koní. V něm seděla paní bledých lící, zahalená ledovým pláštěm. A jak tím pláštěm zatřásla, začaly sypati se k zemi spousty sněhu. A když z hluboka si vzdechla, utuhly všecky vody. Slunce skrylo se za mraky a již nevysvitlo.
Nedávno kvetoucí kraj pokryt byl teď jen sněhem a ledem.
Tak potrestala královna Zima celý kraj za neprozřetelná slova králova. —
Jednou seděla králova dceruška v otcově komnatě u krbu a hřála si své malé ručky. Vzpomínala na blahý čas jarní, na žárné léto a štědrý podzimek.
Pojednou snesla se k ní paní různých a liliových lící, zahalená v lehoučké roucho. Zlaté její vlasy propleteny byly vonnými kvítky; na ramenou seděli jí ptáčkové a pestří motýlkové. V ruce držela žlutou květinku.
Lehce přistoupila vznešená paní k udivené dívčině.
„Neboj se, má drahá!“ oslovila ji, něžně se usmívajíc. „Má ruka nepřináší neštěstí. Naopak — kam vkročím, zavládne blaho. Vím, že všichni toužíte po starých, zlatých časech. Smilovala jsem se nad vámi a uprosila tetu Zimu, aby z kraje toho se vzdálila. Jsem Vesna, a hodlám u vás nějaký čas pobýti. Za mnou přijde pachole Léto — můj bratříček, a pak vážný Podzim — můj strýc. Buďte trpělivi a snášejte rozmary ročních časů.“
Vesna pozdvihla teď ruku do výše.
„Tuhle květinku vsaď, mé dítě, do královské zahrady. Spočívá v ní mocné kouzlo. Však sama uvidíš!“
A naklonivši se k dívčině, vdechla jí Vesna polibek na bílé čílko.
Dcerka královská se probudila. Kolem ní byla tma. Oheň v krbu uhasl, a komnatou šířil se krutý mráz.
„Byl to krásný sen!“ povzdechla dívka a chtěla povstati. Tu ucítila v ruce nějakou květinku. Chvatně rozžehla a seznala, že je to ono žluté kvítko, jež jí Vesna darovala. Nemeškajíc, seběhla do zahrady, a odmetši sníh, vyhrabala nehlubokou jamku a do té kvítko vsadila.
Sotva byla země zahrabána, zalesklo se vzduchem mocné světlo. A lidé zřeli s údivem, že s jasné oblohy září slunko, mile zahřívajíc. Celý kraj zelenal se a kvetl; v hájích pěli ptáčkové, a potůčky bublaly zase svou píseň. Jaro přišlo opět do zuboženého kraje.
Královská dcerka snila tedy první sen jara, jenž pomocí žluté květinky, Vesnou darované, se vyplnil. Proto dáno květince té jméno prvosenka jarní.
Zdroj: http://cs.wikisource.org/wiki/Ze_říší_přírody/Prvosenka_jarní
 Z projektů Wikimedia |
Wikimedia Foundation Inc. je nadace, která spravuje projekty Wikipedie, Wikislovník, Wikicitáty, Wikiknihy, Wikizdroje, Wikimedia Commons, Wikizprávy a Wikiverzita. Byla založena 20. června 2003 Jimem Walesem jako nezisková organizace podle zákonů státu Florida (USA).
 Článek čísla   Sametová revoluce (slovensky nežná revolúcia) je označení období změn v Československu mezi 17. listopadem a 29. prosincem roku 1989, které vedly k pádu komunistického režimu a přeměně politického zřízení na demokratické principy. K urychlení změn přispěl rozpad bývalého Východního bloku a narůstající nespokojenost obyvatelstva s ekonomickou a politickou situací v zemi. Revoluce se označuje názvem „sametová revoluce“ pro svůj nenásilný charakter, kdy pro převzetí moci nebylo potřeba použít násilí či ozbrojeného boje. Vyjma událostí ze 17. listopadu, kdy byli studenti napadeni Veřejnou bezpečností, byla revoluce provedena bez násilí a během státního převratu nebyl zmařen jediný život. Název vymyslel český novinář, od kterého se rychle dostal do zahraničních médií a následně i do Československa, kde byl rychle přijat. Termín se pak začal využívat jako synonymum pro revoluce, u kterých je moc získána bez násilí. Využíval se například i pro „revoluci“ v Gruzii, která v roce 2003 vedla k pádu prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. V 80. letech docházelo v Československu k postupnému uvolňování poměrů, které umožnily aktivnější vystupování opozice a kritiků režimu. I přes uvolňování poměrů byla situace v Československu zdánlivě stabilizovaná a pevně v rukou vůdců Gustáva Husáka a Miloše Jakeše. Většina tehdejších znalců východní Evropy nepředpokládala, že by mohl československý režim v listopadu 1989 padnout. Ve skutečnosti ale mezi vládnoucími silami (které již postrádaly podporu z Moskvy) probíhal boj o moc, zatímco mezi občany rostla nespokojenost. V říjnu 1989 naplánovala organizace Nezávislé studentské sdružení na 17. listopad 1989 pietní akci k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Akce se měla odehrát na na Pražském Albertově. Oficiálním účelem mělo být uctění památky Jana Opletala, avšak radikálnější části studentů mínily využít této akce k vyjádření nespokojenosti se současnou společenskou situací a k volání po změně. K organizaci pietní akce se připojila i pražská organizace Socialistického svazu mládeže (SSM). Aby mohla být akce oficiálně povolena, museli se organizátoři vzdát původně zamýšleného plánu na pochod do centra města. Místo toho měla demonstrace zamířit opačným směrem, na Vyšehrad. Tato podoba demonstrace byla nakonec ústředním výborem KSČ a následně i obvodním národním výborem schválena. Organizátoři demonstrace zatím vyzývali zúčastněné, aby si na manifestaci přinesli květiny. Někteří představitelé mocenských složek ve skutečnosti měli z chystané akce značné obavy. Avšak jelikož se mělo jednat o povolenou pietní akci spoluorganizovanou SSM, nebylo ji možné z politických důvodu tak snadno zrušit. Více na http://cs.wikipedia.org/wiki/Sametová_revoluce |
 Víte, že... …v současnosti jaderné elektrárny vyrábějí přibližně 16 % celkové světové produkce elektřiny, což je přibližně stejně jako vodní elektrárny? …Jericho je považováno za jedno z nejstarších měst na světě s kontinuálním osídlením? …první plavba kolem světa byla podniknuta kvůli hřebíčku? …slovo košile pochází z latiny, kde označovalo plášť s kapucí? …v Písku byla vyhlášena republika již 14. října 1918, tedy o 14 dní dříve než ve zbytku země? …plocha tenkého střeva člověka je velká asi jako plocha tenisového hřiště?
Obrázek čísla  Elektrická žárovka od Neoluxu (max. 230 V, 60 W, závit E27/ES, energetická třída E) ve studiu | |||||||||
 WikiPexeso pro malé angličtináře |
Milé děti a rodiče. V tomto čísle vám předkládáme následující pexeso se stromy. Jistě většinu z nich znáte. Jsou to stromy, které vám rostou na zahradě, v lese, v parcích či podél cest. Zároveň ke každému stromu píšeme jeho název. Vždy jednou česky a jednou anglicky. Pokud nevíte, jak se to vyslovuje, můžete si to poslechnout kliknutím na tuto stránku Wikiverzita:Archiv/Wiki-Wiki/3/Stromy. Poproste své rodiče nebo někoho staršího, ať vám pexeso vytisknou a nastříhají. Jak ho hrát? Pexeso obsahuje celkem 44 karet, z toho 22 různých – s různými rostlinami. Je doporučeno pro 2–6 hráčů ve věku od 4 let. Karty se zamíchají a rozloží lícem dolů tak, aby žádný z hráčů neznal rozložení karet. Hráči postupně otáčí dvojici karet lícem vzhůru, aby je viděli i ostatní hráči. Pokud karty patří k sobě, hráč je odebere a otáčí další dvojici (lze hrát i variantu, ve které i po nalezení shodné dvojice pokračuje další hráč v pořadí). Pokud karty k sobě nepatří, otočí je zpět lícem dolů a pokračuje další hráč v pořadí. Hraje se tak dlouho, dokud nejsou všechny karty rozebrány. Vítězem se stane hráč s největším počtem nalezených dvojic.
|
