taisson
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
francouzština
[editovat]výslovnost
[editovat]- IPA: [tɛ.sɔ̃]
homofony
[editovat]etymologie
[editovat]Z pozdnělatinského taxo téhož významu, které z předpokládaného keltského *tasgos. Srovnej např. německé Dachs, nizozemské das, portugalské texugo, okcitánské taish téhož zoologického významu, ale také francouzské tanière - doupě, brloh.
podstatné jméno
[editovat]- rod mužský
skloňování
[editovat]| pád \ číslo | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | taisson | taissons |
význam
[editovat]- (zastarale) jezevec
- On s'apprête à une chasse à taisson.
- Les taissons sont des animaux très solitaires. – Jezevci jsou velmi samotářská zvířata.
- (přeneseně) sprosťák, tupec
- Il dégoise, l’ostrogoth de la téloche formaté au formol, tel un psittacidé déréglé et moche... Il clabaude aux esgourdes des taissons enfarinés et des tordus pasteurisés[1]
- štětka, štětec
- (argot, zastarale) frňák, čumes
synonyma
[editovat]- (neutrálně, v zoologii) blaireau
- imbécile, goujat, crétin, rustre
- pinceau, brosse
- blair, museau, truffe, nez
související
[editovat]poznámky
[editovat]- ↑ Jean Maryves: Vieilles cantilènes & jeunes romances, Mon Petit Éditeur, 2013 - převzato z Wiktionnaire