Část areálu biskupského domu postaveného před r.1060. Po požáru v pol. 12. stol. dům rozšířen, upraven v gotice i renesanci. Dnešní podoba je raně barokní z pol. 17. stol. podle projektu Francesca Carratiho.
Dnešní budova stojí na místě, kde původně stával dřevěný biskupský palác, postavený po roce 976 pro prvého pražského biskupa Dětmara a později sv. Vojtěcha. Kamenný Biskupský dům – jako jeden z prvních kamenných obytných domů u nás –- vznikl před rokem 1060 a po požáru ve 12. století byl přestavěn a rozšířen. Kromě domu zde v té době stávala kaple sv. Mořice, zbouraná při úpravách na konci 19. století. Z románské podoby paláce se zachovaly fragmenty sdružených oken ve východním průčelí budovy. V r. 1486 získala dům Svatovítská kapitula a tehdy se stal sídlem probošta. Budova prošla několika zásadními přestavbami, jak v gotice, tak i v renesanci. Poslední významná úprava z poloviny 17. století jí dala raně barokní vzhled. Za autora projektu přestavby je považován Francesco Caratti. Čelnímu průčelí dominuje barokní portál se znakem probošta Jana Františka z Aschenfeldu, který nechal budovu barokně přestavět. Nápis nade dveřmi hlásá: SANCTAE METROPOLITANAE ECCLESIAE ET REVERENDESSIMI SEMPERQUAE FIDELIS CAPITULI PRAGNESIS (Posvátného metropolitního chrámu i nejdůstojnější a vždy věrné kapituly pražské). Na jihozápadním nároží je ve výklenku umístněna pískovcová socha sv. Václava od Jana Jiřího Bendla z roku 1662. Za socialismu byl ve Starém proboštství kulturní dům zaměstnanců hradu, prezidentské kanceláři slouží budova dodnes.
Milan Caha, 4.2. 2008
