Svat� Arnold Janssen, zakladatel Spole�nosti Bo��ho Slova
Arnold Janssen (1837 - 1909), zakladatel SVD
Arnold Janssen se narodil 5.11.1837 v Gochu v Doln�m Por�n�. Od r. 1848 nav�t�voval rektor�tn� �kolu v Gochu. Po jej�m ukon�en� byl studentem gymn�zia a semin��e pro vy��� t��dy v Gaesdoncku. Tehdy u� byl rozhodnut st�t se kn�zem. Pon�vad� mu bylo po skon�en� gymn�zia sotva osmn�ct let, na podn�t sv�ho biskupa za�al studovat matematiku a p��rodn� v�dy v M�nsteru a pak v Bonnu. Dokon�il pak teologick� studia a 15. srpna 1861 byl v m�nstersk�m d�mu vysv�cen� na kn�ze. M�nstersk� biskup ho poslal jako u�itele na vy��� m�stskou �kolu v Bocholtu. Ale z�hy se sezn�mil s Apo�tol�tem modlitby a jako jeho diec�zn� �editel se v�noval vyd�v�n� bro�ur, v kter�ch ���il �ctu k Nejsv�t�j��mu Srdci Je���ovu a budil z�jem o misie mezi pohany. Aby se mohl v�ce v�novat apo�tol�tu modlitby a spisovatelsk� �innosti, opustil Bocholt a p�ijal m�sto duchovn�ho u sester vor�ilek v Kempen.
Brzy za�al vyd�vat nov� m�s��n�k Mal� posel Bo�sk�ho srdce, kde poukazoval na velk� probl�my C�rkve: na sjednocen� k�es�an� a na katolick� misie.
Pro pot�eby vznikaj�c�ho spole�enstv� zakoupil nad �ekou Maas ve Steylu hostinec. Ofici�ln� posv�cen� domu bylo ur�eno na 8. z��� 1875, na sv�tek Narozen� Panny Marie - co� se sou�asn� pova�uje i za den zalo�en� Spole�nosti Bo��ho Slova.
Misijn� muzeum ve Steylu
Arnold Janssen si rychle uv�domil, �e bez tisku se jeho d�lo neroz����. Za�al vyd�vat misijn� kalend�� sv. Michala a pozd�ji misijn� m�s��n�ky a knihy, v nich� p�evl�dala misijn� tematika. Podporoval vyd�v�n� v�deck�ho �asopisu Anthropos, jeho� redaktorem se stal slavn� v�dec P. Vil�m Schmidt.
Dosp�l k pozn�n�, �e jeho duchovn� rodina, kter� se velmi rozr�stala, mus� m�t pevn� z�klad. T�m se stala �ehole, kter� spo��vala na t�ech stupn�ch �eholn�ch slib�.
Arnold Janssen zd�dil po sv�m otci zvl�tn� �ctu k Duchu Svat�mu a v�t�poval ji tak� �len�m sv� nov� Spole�nosti. Z vd��nosti k Duchu Svat�mu zalo�il dv� �ensk� �ehole, a to Slu�ebnice Ducha Svat�ho pro aktivn� pr�ci v misi�ch, a pozd�ji �eholn� spole�nost klauzurn�ch sester s n�zvem Slu�ebnice Ducha Svat�ho v��n�ho klan�n�. Sestry t�to kongregace m�ly svou ustavi�nou adorac� p�ed Nejsv�t�j�� Sv�tost� olt��n� zaji��ovat pot�ebn� milosti misijn�mu d�lu.
Hrobka Arnolda Janssena
Modern� teologii p�ede�el svou velkou �ctou a zbo�nost� k Nejsv�t�j�� Trojici. "A� �ije svat� trojjedin� B�h v na�ich srdc�ch a v srdc�ch v�ech lid�!" To je poklad, kter� zanechal jako d�dictv� sv�m syn�m a dcer�m.
Sledujeme-li pozorn� jeho �ivot a pr�ci, vid�me, �e Arnold Janssen z�stal skromn� a vd��n� Bohu, podobn� jako v�ichni velc� lid�, kte�� p�i v�ech dosa�en�ch �sp��ch v�d�, kde jsou hranice lidsk�ch schopnost� a mo�nost�.
Kdy� 15. ledna 1909 um�ral, zanechal sv� misijn� d�lo natolik upevn�n�, �e bylo schopn� p�es mnoh� krize a ztr�ty za dvou sv�tov�ch v�lek znovu se vzchopit a d�l �sp�n� r�st.
Sv. Arnold je poh�ben ve Steylu, v krypt� pod hlavn�m chr�mem. Na jeho hrobu je n�pis: N� Otec, V�dce a Zakladatel.
Kr�tk� �ivotopis svat�ho Arnolda Janssena, �eholn�ho kn�ze, zakladatele t��misijn�ch spole�nost�
Arnold Janssen se narodil 5. listopadu 1837 v Gochu, mal�m m�ste�ku na doln�m R�n� v N�mecku, jako druh� d�t� z deseti sourozenc�. Vyzna�oval se sv�domitost� v pr�ci a zd�dil po rodi��ch hlubokou zbo�nost.
Rodn� d�m Arnolda Janssena v Gochu
15. srpna 1861 byl vysv�cen na kn�ze pro m�nsterskou diec�zi a byl ustanoven u�itelem na gymn�ziu v Bocholtu, kde z�skal pov�st pedagoga p��sn�ho, ale spravedliv�ho. Jeho hlubok� �cta k Bo�sk�mu Srdci Je���ovu ho brzy p�ivedla k tomu, �e se stal vedouc�m Apo�tol�tu modlitby ve sv� diec�zi. Tento apo�tol�t zam��il i na k�es�any jin�ch vyzn�n�.
Postupn� si za�al uv�domovat i duchovn� hlad mimo vlastn� diec�zi, co� v n�m nakonec vzbudilo z�jem o sv�tov� misie C�rkve. Proto se rozhodl zasv�tit cel� �ivot probouzen� misijn�ho pov�dom� v N�mecku. To ho vedlo k tomu, �e se roku 1873 z�ekl sv� u�itelsk� �innosti a z�hy nato za�al vyd�vat �asopis s n�zvem Mal� posel Bo�sk�ho Srdce. V tomto lidov�m m�s��n�ku uve�ej�oval zpr�vy z misi� a povzbuzoval katol�ky v zem�ch n�meck�ho jazyka, aby se ve v�t�� m��e aktivn� zaj�mali o misie a jejich pot�eby.
C�rkev tehdy pro��vala v N�mecku t�k� �asy. Vl�dnouc� politick� liber�ln� strana potla�ovala katol�ky, kte�� podle jejich n�zoru nebyli ni��m jin�m ne� prodlou�enou rukou centralistick� ��msk� kurie a podl�hali p��sn� pape�sk� autorit� a ��du. P��vr�enci liberalismu se pokou�eli z�konn�mi �skoky oslabit vliv C�rkve na ve�ejn� �ivot a sou�asn� co nejv�c oblast� c�rkevn�ho �ivota pod��dit sv�tsk� moci. N�meck� ���sk� kancl�� Otto von Bismarck rozpoutal tzv. "kulturn� boj", jeho� d�sledkem bylo vyd�n� cel� �ady protikatolick�ch z�kon�, vypov�d�n� kn�� a �eholn�k� ze zem� a uv�zn�n� n�kolika biskup�.
V t�to chaotick� situaci navrhl Arnold Janssen, aby n�kte�� kn�� byli posl�ni do misi�, anebo se aspo� za�ali p�ipravovat na mision��skou pr�ci. Jin� zem� m�ly vlastn� st�ediska na p��pravu mision��� - jen N�mecko ne! Arnold doufal, �e se najde kn�z, v n�m� se probud� z�jem o misie a �e zalo�� d�m, kde by se mohli p�ipravovat mision��i pro z�mo��. On s�m cht�l jen budit u v���c�ch z�jem o misie a z�sk�vat finan�n� podporu s pomoc� sv�ho �asopisu.
p�vodn� d�m ve Steylu - hostinec
Ale �as m�jel, ani� se n�kdo ujal jeho podn�tu, aby zalo�il "n�meck� misijn� d�m". Postupn� si uv�domil, povzbuzen� nakonec apo�tolsk�m vik��em z Hongkongu, �e hledan�m �lov�kem je on s�m, �e B�h ho povol�v� k tomuto t�k�mu �kolu. Mnoz� v�ak byli p�esv�d�en�, �e Arnold nen� t�m prav�m �lov�kem a �e �as je�t� nedozr�l. "P�n povzbuzuje na�i v�ru, abychom uskute�nili n�co nov� pr�v� proto, �e tolik v�c� uvnit� C�rkve upad�," zn�la Arnoldova odpov��.
S po�ehn�n�m n�kter�ch biskup� za�al Arnold sb�rat pen�ze a p�itom hledal vhodn� m�sto na misijn� d�m. Politick� situace v N�mecku ho p�inutila zakoupit star� hostinec v holandsk� obci Steyl, nedaleko n�meck�ch hranic. D�m byl posv�cen� 8. z��� 1975, tento den je i dnem zalo�en� Spole�nosti Bo��ho Slova. �ivotn� podm�nky ve star� budov� byly v�ce ne� skromn�. P�esto v�ak se za�alo s v�chovou budouc�ch mision��� a u� 2. b�ezna 1879 se vyd�vali prvn� dva hlasatel� v�ry do ��ny. Jedn�m z nich byl Josef Freinademetz, narozen� v Oies v ji�n�m Tyrolsku, kter� byl spole�n� s Arnoldem Janssenem prohl�en za svat�ho. Je to d�kazem toho, �e "n�meck� misijn� d�m" byl od prvopo��tku zam��en� na vytv��en� mezin�rodn�ho spole�enstv�. Tato otev�enost v��i lidem jin�ch kultur a n�rodnost� se stala charakteristickou vlastnost� �eholn�ch spole�enstv�, kter� zalo�il Arnold Janssen.
Arnold Janssen v�d�l, �e vyd�v�n� �asopis� je velmi d�le�it� m�sto nejen k tomu, aby se z�sk�vala nov� povol�n� pro misie, ale i pro z�sk�v�n� finan�n�ch prost�edk�. Proto zalo�il u� �ty�i m�s�ce po vysv�cen� domu vlastn� tisk�rnu. Mnoho horliv�ch spolupracovn�k� v�novalo �as a s�lu ���en� misijn� my�lenky v n�mecky mluv�c�ch zem�ch a roz�i�ovalo �asopisy vyd�van� ve Steylu.
Po�et student� st�le rostl a to vy�adovalo budov�n� st�le nov�ch dom�. Mnoho dobrovoln�k� pracoval t�den, m�s�c, ba i cel� rok jako pomocn�ci ve Steylu a nejeden z nich byl odhodlan� zasv�tit i cel� �ivot misijn�mu d�lu, kdy� ne jako kn�z, tak aspo� jako laick� pomocn�k. Tak vznikla Spole�nost od po��tku jako spole�enstv� bratr� a kn��, t�ebas to tak p�vodn� ani nebylo pl�nov�no. T�m, �e Arnold Janssen umo��oval bratr�m odbornou v�chovu a sv��oval jim d�le�it� �lohy, p�i�inil se o rozvoj nov�ho typu �eholn�ch brat�� pro pr�ci v misi�ch.
Adorace
Na prvn� gener�ln� kapitule roku 1885 padlo rozhodnut� ustavit steylskou spole�nost pod jm�nem "Spole�nost Bo��ho Slova" (Societas Verbi Divini, SVD) jako �eholn� spole�nost. Jej�m hlavn�m c�lem m�lo b�t ���en� evangelia, a to p�edev��m mezi nek�es�any. Kapitula zvolila Arnolda Janssena prvn�m gener�ln�m p�edstaven�m Spole�nosti.
K dobrovoln�m pracovn�k�m v misijn�m dom� pat�ily i �eny, kter� pom�haly v kostele, praly pr�dlo a vykon�valy jin� dom�c� pr�ce. Mezi n� pat�ila i blahoslaven� Helena Stollenwerkov�. Ale hlavn�m c�lem t�chto �en bylo, aby mohli jednou pracovat i na ���en� evangelia jako misijn� sestry. Toto p��n� a jejich dlouholet� v�rn� slu�ba a v�dom�, �e �eny jsou v misi�ch pot�ebn�, podn�tilo Arnolda Janssena k tomu, �e zalo�il 8. z��� 1889 kongregaci "Slu�ebnice Ducha Svat�ho" (Servae Spiritus Sancti, SSpS). Roku 1895 se vydaly prvn� sestry do Argentiny.
Slu�ebnice Ducha Svat�ho ustavi�n�ho klan�n�
Roku 1896 vybral P. Arnold n�kolik sester, aby s nimi zalo�il kontemplativn� v�tev, kongregaci "Slu�ebnice Ducha Svat�ho ustavi�n�ho klan�n�" (Servae Spiritus Sancti de Adoratione perpetua, SSpSAP). Jejich mision��skou slu�bou m�la b�t ustavi�n� modlitba p�ed Nejsv�t�j�� Sv�tost� olt��n� za pot�eby C�rkve a p�edev��m za pot�eby obou misijn�ch spole�nost�.
Tyto t�i �eholn� spole�nosti velmi rychle rostly: kdy� misijn� d�m slavil sv� st��brn� jubileum, steylsk� misijn� d�lo m�lo 190 sester, 208 kn��, 549 brat��, 99 student� teologie a dal��ch 731 ��k� na r�zn�ch stupn�ch.
Arnold Janssen zem�el 15. ledna 1909. Jeho �ivot se vyzna�oval hled�n�m a pln�n�m Bo�� v�le, neot�esitelnou d�v�rou v Bo�� proz�etelnost a tvrdou prac�. �e jeho d�lo bylo prov�zeno Bo��m po�ehn�n�m, dokazuje i jeho st�l� rozvoj: v�ce ne� 6000 mision��� Bo��ho Slova pracuje v 63 r�zn�ch zem�ch. 3500 Slu�ebnic Ducha Svat�ho pracuje v 41 zem�ch v rozmanit�ch oblastech ���en� radostn� zv�sti a 400 Slu�ebnic Ducha Svat�ho ustavi�n�ho klan�n� prov�z� sestry a bratry sv�mi modlitbami.
Dekret o z�zraku - Arnold Janssen
Kongregace pro blaho�e�en� a svato�e�en�
Diec�ze Roermond
Svato�e�en� blahoslaven�ho ARNOLDA JANSSENA
�eholn�ho kn�ze
zakladatele Spole�nosti Bo��ho Slova
a Spole�nost� mision��ek Slu�ebnic Ducha Svat�ho
a Slu�ebnic Ducha Svat�ho ustavi�n�ho klan�n�
(1837-1909)
Blahoslaven� Arnold Janssen se narodil 5. listopadu 1837 v Gochu, diec�ze M�nster, v N�mecku. Po kn�sk�m sv�cen� se v�noval vyu�ov�n� a ���en� �cty k Nejsv�t�j��mu Srdci Je���ovu a t� ���en� misijn�ho ducha mezi n�meck�m lidem. Pln� z�palu pro Bo�� kr�lovstv�, vynalo�il v�echnu svou energii na v�chovu kn��, sester a bratr� laik�, kte�� by mohli b�t posl�ni evangelizovat zejm�na nek�es�ansk� n�rody.
Za t�m ��elem zalo�il ve Steylu, v Holandsku, Spole�nost Bo��ho Slova a misijn� kongregaci sester Slu�ebnic Ducha Svat�ho a klauzurn� sestry Slu�ebnice Ducha Svat�ho ustavi�n�ho klan�n�. Tyto instituty, zakladatelem moud�e veden� a formovan�, se rychle rozvinuly a vytvo�ily plodn� apo�tol�t u r�zn�ch n�rod�. Bohat� na z�sluhy a v prav� a dalekos�hl� pov�sti svatosti zesnul tento blahoslaven� v P�nu 15. ledna 1909.
Jako odpov�� na p��n� mnoha v���c�ch, kte�� tou�� po svato�e�en� blahoslaven�ho Arnolda Janssena, p�edlo�il postul�tor v�ci k rozhodnut� Kongregace pro blaho�e�en� a svato�e�en� �dajn� z�zrak, kter� se stal v Baguio City na Filip�n�ch. Jde o p��pad �trn�ctilet�ho d�v�ete jm�nem Pamela Avellanosa, kter� 2. ledna 1955 asi o 14. hodin� spadla z j�zdn�ho kola a utrp�la t�k� zran�n� hlavy (cranio encephalicum). Po p�ijet� do nemocnice upadla b�hem n�kolika hodin, v nich� byla v bezv�dom�, do t�k�ho komatu, pupilla se roz���ila a stala se nehybnou, a po d�le trvaj�c�ch velk�ch t�kostech s d�ch�n�m p�estala d�chat. Na stanici intenz�vn� p��e bylo pomoc� hadice zavedeno um�l� d�ch�n�. Proto�e d�vka byla v hlubok�m komatu a nach�zela se v mezn� situaci, pokl�dali l�ka�i zeza��tku chirurgick� z�krok za marn�. Av�ak pozd�ji, kolem 19,30 hod. t�ho� dne, bez pot�ebn�ho instrument�ln�ho vy�et�en� provedli takzvanou craniotomii na prav� stran�, p�i�em� se uk�zal velk� hematom (krevn� sra�enina) nad "dura mater", kter� byla odstran�na. L�ka�i se ob�vali o �ivot d�vky a pro p��pad p�e�it� p�edv�dali velmi t�k� n�sledky, dokonce jen jakousi formu vegetativn� existence. Mezit�m za�aly od 18. hodiny Pamelina babi�ka a Slu�ebnice Ducha Svat�ho ustavi�n�ho klan�n� vz�vat blahoslaven�ho Arnolda o p��mluvu, aby B�h dop��l d�v�eti uzdraven�. A skute�n� nastalo rychl� zlep�en�, kter� nakonec vedlo k �pln�mu uzdraven�.
V roce 1999 za�al apo�tolsk� vik�� z Baguio City diec�zn� �et�en� o tomto z�zraku; na��m dikast�riem mu bylo p�izn�no dekretem ze dne 7. dubna 2000 pr�vn� zplnomocn�n�. P��sed�c� z �ad l�ka�� uznal 18. dubna 2000, �e uzdraven� nastalo rychle, �pln�, trvale a v�decky nevysv�tliteln�. 8. ��jna t�ho� roku se se�lo ��dn� zased�n� kardin�l� a biskup�, na n�m� nejd�stojn�j�� pan Johannes Coppa, arcibiskup ze Serty, tuto v�c ofici�ln� p�ednesl. V obou gr�mi�ch, u poradc� stejn� jako u kardin�l� a biskup�, byla ot�zka, jde-li o Bohem zp�soben� z�zrak, zodpov�zena souhlasn�. O tom v�em bylo pod�no p�esn� hl�en� pape�i Janu Pavlovi II. podepsan�m kardin�lem prefektem. Jeho Svatost vzala na v�dom� votum Kongregace pro blaho�e�en� a svato�e�en�, potvrdila je a na��dila, aby byl vyhotoven dekret o v��e uveden�m uzdraven�.
Kdy� se to stalo, povolal Svat� Otec dne�n�ho dne podepsan�ho kardin�la prefekta, ofici�la, kter� p�ednesl onu z�le�itost, mne, jako sekret��e Kongregace, a n�kolik dal��ch obvykle zvan�ch osob k sob�. V jejich p��tomnosti slavnostn� prohl�sil: Je jist�, �e na p��mluvu blahoslaven�ho Arnolda Janssena, �eholn�ho kn�ze a zakladatele Spole�nosti Bo��ho Slova a kongregac� mision��ek Slu�ebnic Ducha Svat�ho a Slu�ebnic Ducha Svat�ho ustavi�n�ho klan�n� vykonal B�h z�zrak, toti� rychl�, �pln� a trval� uzdraven� d�v�ete Pamely Avellanosa z "grave trauma cranico encefalico con formazione di ematoma epidurale destro, coma profondo, apnea, ipertensione endocrania e frattura perietale".
Jeho Svatost na��dila, aby byl tento dekret zve�ejn�n a pojat mezi akta Kongregace pro blaho�e�en� a svato�e�en�.
D�no v ��m� dne 20. prosince 2002
Joseph kardin�l Saraiva Martins
prefekt
L.S.
Eduard Nowak
titul�rn� biskup z Luni
sekret��