Wikipedie

Šternberk

město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji

Šternberk (hanácky Štemberk, německy Sternberg[4]) je moravské město v okrese Olomouc v Olomouckém kraji, ležící 16 km severně od Olomouce na říčce Sitce. Severní část města Šternberk leží v geomorfologickém podcelku Domašovská vrchovina na úpatí Nízkého Jeseníku, naopak jižní část v Hornomoravském úvalu. Je obcí s rozšířenou působností a žije zde přibližně 13 tisíc[1] obyvatel. Prochází zde železniční trať č. 290 z Olomouce do Šumperka.

Šternberk
Horní náměstí
Horní náměstí
Znak města ŠternberkVlajka města Šternberk
znakvlajka
Lokalita
Statusměsto
Pověřená obecŠternberk
Obec s rozšířenou působnostíŠternberk
(správní obvod)
OkresOlomouc
KrajOlomoucký
Historická zeměMorava
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice49°43′50″ s. š., 17°17′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel13 264 (2024)[1]
Rozloha48,79 km²[2]
Nadmořská výška268 m n. m.
PSČ785 01
Počet domů2 574 (2021)[3]
Počet částí obce5
Počet k. ú.6
Počet ZSJ22
Kontakt
Adresa městského úřaduHorní náměstí 78/16
Šternberk
785 01 Šternberk 1
podatelna@sternberk.cz
StarostaIng. Stanislav Orság (ODS)
Oficiální web: www.sternberk.eu
Šternberk
Šternberk
Další údaje
Kód obce505188
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Další významy jsou uvedeny na stránce Šternberk (rozcestník).

Město vzniklo z osady pod hradem stejného jména, střežícího důležitou křižovatku obchodních cest. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Historie

editovat
Podrobnější informace naleznete v článku Dějiny Šternberka.
  • 1241 boj Jaroslava ze Šternberka proti Tatarům u Olomouce (romantická pověst)
  • 1253 boj Zdeslava ze Šternberka proti Kumánům u Olomouce
  • 1253–1262 založení hradu Šternberka
  • 1263 poslední zmínka o Zdeslavovi ze Šternberka
  • 1269 nejstarší zmínka o hradě Šternberku castrum Sternberch
  • 1296 nejstarší zmínka o městě Šternberku civitas Sternberch v listině Albrechta ze Šternberka
  • 1371 založení augustiniánského kláštera Albertem ze Šternberka
  • 1415 z hradu zaslán stížný list proti upálení Mistra Jana Husa adresovaný koncilu v Kostnici
  • 1430 město dobyto a do roku 1432 obsazeno husity
  • 1538 ničivý požár města, kláštera a hradu
  • 1621 dobytí města stavovským vojskem, Šternberk se stává důležitým opěrným bodem císařské armády
  • 1645 švédská okupace města až do roku 1650, opakované morové epidemie
  • 1719 postaven mariánský sloup na ochranu před morovou epidemií
  • 1741 období prusko-rakouských válek, Šternberk obsazen pruskou armádou
  • 1784 zrušen augustiniánský klášter
  • 1789 velká povodeň na říčce Sitce, která poškodila značnou část města
  • 1805 setkání císaře Františka I. s carem Alexandrem v Domě osvěty
  • 1821 textilní firma Norbert Langer zahajuje výrobu plátěného a bavlněného zboží, Šternberk střediskem textilního průmyslu
  • 1850 Šternberk centrem politického okresu, město se stalo samosprávným celkem
  • 1870 příjezd prvního vlaku z Olomouce do Šternberka
  • 1872 zřízení státní tabákové továrny
  • 1886 počátek generální přestavby hradu, nejrozsáhlejší stavební úpravy od přestavby v 16. století
  • 1921 první ročník automobilového samostatného závodu Ecce Homo, poprvé na trati se jelo již 1905
  • 1935 otevření českého reálného gymnázia
  • 1938 Šternberk jako součást Sudet připojen k nacistické „Třetí říši“
  • 1945 odsun německého obyvatelstva a postupné osídlování z vnitrozemí
  • 1947 zahájení výroby v závodě Chronotechna
  • 1960 provedena správní reforma, Šternberk tak přestal být okresním centrem, což znamenalo začlenění do okresu Olomouc
  • 2005 100. výročí tratě Ecce Homo, jubilejní závod s mimořádnou jezdeckou účastí, nový traťový rekord Andera Vilariňa

Památky, kultura a sport

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek ve Šternberku.

Nejvýznamnějšími památkami jsou hrad Šternberk, národní kulturní památka, a kostel Zvěstování P. Marie s přilehlým augustiniánským klášterem, němž je umístěna Handkeho galerie. Nachází se zde také zbytky městského opevnění, mariánský morový sloup a množství hodnotných měšťanských domů. Na dřívější výrobu nástěnných hodin, budíků a hodinek navazuje muzeum Expozice času. Město Šternberk zřizuje i městskou knihovnu.

Šternberk je sídlem římskokatolické farnosti a působí zde také sbor Českobratrské církve evangelické. Sport ve městě reprezentuje zejména fotbalový klub FK Šternberk, jenž hraje krajský přebor. Do roku 2016 byl pro Šternberk významný i hokejový klub HC TJ Šternberk, který hrával krajskou ligu.[5] Nejúspěšnějším sportovním oddílem ve městě je ale ženský tým volejbalového klubu TJ Sokol Šternberk. V roce 2008 byla postavena sportovní hala Gymnázia Šternberk, která je určena nejen pro studenty tohoto gymnázia, ale i pro veřejnost. Velký zájem vyvolávají každoroční automobilové závody do vrchu Ecce Homo, v létě mistrovství Evropy (Grand Prix) a na podzim přehlídka veteránů Ecce Homo Historic. Od roku 2021 je také u sportovní haly Ecce Homo pořádán rockový festival Šternberský kopec, dříve pořádaný v areálu hradu.[6]

Městská samospráva

editovat
Související informace naleznete také v článku Seznam starostů Šternberka.

V čele města je starosta. Zastupitelstvo města má 21 členů.[7] Městská rada má podle dohody po volbách v roce 2014 sedm členů.

V roce 2012 se starostou města stal Stanislav Orság z ODS, který nahradil rezignujícího starostu Jaromíra Sedláka.[8][9] Stanislav Orság ve funkci setrval i po komunálních volbách roku 2014[10] a roku 2018. Radu města tvoří zástupci ODS, ČSSD, uskupení Nezávislá volba a Koalice pro Šternberk (KDU-ČSL a TOP 09). V opozici je KSČM, SPD a sdružení Otevřená radnice Šternberk.

Samospráva města od roku 2016 vyvěšuje 5. července moravskou vlajku.[11]

Části města

editovat
 
Katastrální území Šternberka

Šternberk se člení na pět částí:[12]

Součástí města byly dříve i dnes samostatné obce Babice (od 1. května 1974 do 23. listopadu 1990), Domašov u Šternberka, Hlásnice, Horní Loděnice, Komárov, Lipina, Lužice, Mladějovice a Řídeč.[13]

Obyvatelstvo

editovat

Počet obyvatel je uváděn podle výsledků sčítání lidu za Šternberk včetně těch místních částí, které k němu v dané době patřily.

Vývoj počtu obyvatel podle sčítání lidu[14]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011[15] 2021[16]
13 509 14 243 15 395 15 220 14 482 12 925 12 608 8 989 11 220 12 554 16 342 14 916 14 144 13 574 13 388
  •  
    Věková struktura obyvatel obce Šternberk roku 2011
  •  
    Rodinný stav obyvatel obce Šternberk roku 2011
  •  
    Vzdělání obyvatel obce Šternberk roku 2011
  •  
    Věková struktura obyvatel obce Šternberk roku 2021

Rodáci

editovat

Ve městě žil i naivní malíř Libor Vojkůvka nebo římskokatolický kněz Josef Červenka.

Partnerská města

editovat

Spolupráce:

Fotogalerie

editovat
  •  
    Hrad Šternberk
  •  
    Kostel Zvěstování P. Marie a mariánský morový sloup
  •  
    Kostel Zvěstování P. Marie – vnitřní prostory
  •  
    Vstup do augustiniánského kláštera
  •  
    Historizující budova spořitelny z roku 1895 od Jakoba Gartnera
  •  
    Letecký pohled na hrad, kostel s klášterem a morový sloup
  •  
    Hlavní náměstí
  •  
    Hodiny na hlavním náměstí

Odkazy

editovat

Reference

editovat
  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
  2. ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
  3. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
  4. ↑ HOSÁK, Ladislav. Historický místopis země Moravskoslezské. Praha: Academia, 2004. 1144 s. ISBN 80-200-1225-7. S. 605. 
  5. ↑ moravskoslezsky.ceskyhokej.cz [online]. [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  6. ↑ AŠ. Kopec definitivně u haly! [online]. 2021-12-06 [cit. 2024-02-19]. Dostupné online. 
  7. ↑ Zastupitelé města rozhodli: starostou je Stanislav Orság [online]. Město Šternberk [cit. 2016-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-08-04. 
  8. ↑ Životopis Mgr. Jaromíra Sedláka [online]. Základní škola Svatoplukova 7, Šternberk [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ Zemětřesení na šternberské radnici: končí starosta i první místostarosta. Olomouc.cz [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 
  10. ↑ Šternberk dál vede Orság, vítěz voleb Stonawský zůstává místostarostou. Olomoucký deník [online]. [cit. 2016-06-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ https://www.facebook.com/permalink.php?story_fbid=10154006016355661&id=224337820660
  12. ↑ Části obcí. Obec Šternberk [online]. Územně identifikační registr [cit. 2016-11-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-11-10. 
  13. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. II. díl [online]. Praha: Český statistický úřad, 2006 [cit. 2012-04-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-11-08. 
  14. ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-12]. Dostupné online. 
  15. ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online. 
  16. ↑ Výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2021 [online]. Praha: Český statistický úřad. Dostupné online. 

Externí odkazy

editovat
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Šternberk&oldid=24222109“