Židovský kalendář

Židovský kalendář (hebrejsky לוח השנה‎, luach ha-šana, „deska roku“, „tabule roku“; zkráceně luach „deska“, „tabule“) je lunisolární, tzn. měsíce jsou počítány podle Měsíce a roky podle Slunce. Letopočet se datuje od stvoření světa 3760 př. n. l., latinská zkratka je AM (Anno Mundi). Všechny měsíce židovského kalendáře začínají novem, respektive objevením prvního srpku nového měsíce, rok a letopočet se pak mění prvního dne měsíce tišri. Ve starověku byl nový měsíc vyhlašován na základě svědectví o pozorování. Kalendář založený na přesných výpočtech se začal používat od poloviny 4. století a dnes platný židovský kalendář zůstal nezměněný od 10. století.

12. listopad 2024 greg. kalendáře =
11. den měsíce chešvan roku 5785

Rozdělení roku

Běžný rok má 12 měsíců. Měsíc trvá buď 30 dní (tzv. plný, מלא‎ male) nebo 29 dní (tzv. „umenšený“, חסר‎ chaser). Měsíce nisan, sivan, av, tišri, ševat a během přestupného roku adar I. jsou vžy „plné“; ijar, tamuz, elul, tevet a adar II. vždy „umenšené“. Počet dní u měsíců chešvan a kislev se mění. Roky tak mohou mít 353 dní, případně 354 nebo 355 dnů. Období mezi 1. nisanem a 1. tišri trvá vždy 177 dní. Den začíná a končí západem slunce. Den se dělí na hodiny (שעה‎, ša'a, ša'ot), které nemají po celý rok stejnou délku, ale jsou dvanáctinami denní nebo noční části dne (שעות זמנייות‎, ša'ot zmanijot). Hodina se pak dále dělí na díly (חלק‎, chelek, chalakim) a díly na „okamžiky“ (רגע‎ rega, rega'im). Týden se skládá ze sedmi dnů, jež jsou označovány řadovými číslovkami (první, druhý atd.); pouze sedmý den má samostatné jméno: šabat.

Přestupný rok

Lunární rok je o jedenáct dní kratší, než sluneční, měsíc nisan se tak každým rokem přibližuje k zimě. Protože ale nisan musí vždy připadnout na začátek jara, vkládá se dvakrát za sedm let (respektive sedmkrát za 19 let) mezi měsíce ševat a adar (který se přejmenuje na adar II., hebrejsky אדר שני‎ adar šeni) 30denní adar I. (adar rišon). Tento rok je nazván ibur (עיבור‎, dosl. „obtěžkán“). V devatenáctiletém cyklu se jedná vždy o roky 3, 6, 8, 11, 14, 17 a 19. Tato praxe byla prováděna již za dob druhého chrámu. Přestupný rok může trvat 383, 384 nebo 385 dní.

**Měsíce židovského kalendáře**
pořadí	hebrejsky	transkripce	počet dnů			svátky	poznámky
1	נִיסָן	nisan	30			Pesach Mimuna Jom ha-šo'a	v Tanachu nazýván aviv a nisan
2	אִיָּר / אייר	ijar	29			Jom ha-zikaron Jom ha-acma'ut Pesach šeni Lag ba-omer	v Tanachu nazýván ziv
3	סִיוָן / סיון	sivan	30			Šavu'ot
4	תַּמּוּז	tamuz	29			půst 17. tamuzu
5	אָב	av	30			Tiš'a be-av Tu be-av
6	אֱלוּל	elul	29
7	תִּשׁרִי	tišri	30			Roš ha-šana půst Gedaljův Jom kipur Sukot Simchat Tóra	v Tanachu nazýván etanim 1. tišri se mění letopočet
8	מַרְחֶשְׁוָן / מרחשוון	chešvan nebo marchešvan	29		30	Sigd	v Tanachu nazýván bul
9	כִּסְלֵו / כסלוו	kislev	29	30		Chanuka
10	טֵבֵת	tevet	29			Chanuka půst 10. tevetu
11	שְׁבָט	ševat	30			Tu bi-švat
12	אֲדָר א׳	(adar I)	0 nebo 30			Purim katan	Adar I se vkládá pouze v přestupném roce
12	אֲדָר ב׳	adar (II)	29			půst Ester Purim	V přestupném roce se označuje adar II, jinak jen adar
Celkem (nepřestupný rok)			353	354	355
Celkem (přestupný rok)			383	384	385

Solární cyklus

Kromě devatenáctiletého (malého) měsíčního cyklu (מחזור קטן‎ machzor katan, מחזור הלבנה‎ machzor ha-levana) existuje i solární (velký) cyklus (מחזור גדול‎ machzor gadol, מחזור החמה‎ machzor ha-chama), trvající 28 let. Každých dvacet osm let vyjde slunce přesně v tentýž den v týdnu a tutéž hodinu, jako na začátku cyklu. Během ranní modlitby se říká zvláštní požehnání slunce, birkat ha-chama.

Stanovení začátku roku

Nový rok (Roš ha-šana) začíná vždy 1. tišri. Délky měsíců chešvan a kislev jsou proměnné tak, aby nový rok připadl na novoluní, avšak je několik výjimek, tzv. דחייות‎ dechijot (odsunutí), které mohou vyžadovat zpoždění oproti novoluní až o dva dny:

Roš ha-šana nesmí připadnout na středu, pátek nebo neděli, aby Jom kipur nepřipadl na pátek nebo neděli (neboť pak by došlo ke kolizi se Šabatem) nebo Hošana raba na Šabat (neboť pak by nebylo možné vykonávat rituály s ní spojené).
Pokud molad (מולד‎, dosl. „zrození“; přesný okamžik, kdy nastává astronomické novoluní) připadne na poledne nebo na pozdější dobu, je Roš ha-šana odložen na následující den.
Třetí dechija je zvláštní, neboť odsouvá nový rok o dva dny, a to z důvodu, pokud molad připadne na úterní odpoledne (a odsunout Roš ha-šana na středu je nemožné), je nový rok posunut o dva dny na čtvrtek.
Pokud molad měsíce tišri po přestupném roce připadne na pondělí 9:32:43 hod. (a později), je vyhlášení nového roku posunuto na následující den – pokud by byl totiž proveden zpětný výpočet odečtením třinácti předchozích moladů, došlo by k tomu, že molad předcházejícího měsíce tišri byl v úterý v poledne nebo později. Roš ha-šana by tak začínal ve čtvrtek a tím pádem by celý rok trval 382 dní, což je ovšem příliš málo. Je tedy možné posunout Roš ha-šana o jeden den, aby měl přestupný rok minimální počet dní, tj. 383. Tato dechija je používána jen velmi řídce.

„	Jsou čtyři nové roky. Prvního nisanu je nový rok králů a svátků. Prvního elulu je nový rok pro desátek ze skotu a bravu. Rabi El'azar a rabi Šim'on, jej stanovují na prvního tišri. Prvního tišri je nový rok roků, pro propouštění a jubilejní roky, pro určování (obřezaných a neobřezaných stromů) a desátek z plodin. Prvního švatu je nový rok stromů podle Bejt Šamaj, avšak Bejt Hilel jej stanovují na patnáctý švat.	“
— Mišna Roš ha-šana 1:1

Fixace kalendáře do současné podoby

Fixace kalendáře probíhala pravděpodobně již během počátku poexilního období, kdy byla dřívější, biblická jména měsíců nahrazena názvy vesměs babylónského původu. Dále probíhala snaha o fixaci ustanovení Roš ha-šana na určité dny, tato byla ovšem završena až v 1. – 2. stol. o.l. Po dlouhá staletí byl židovský kalendář ustanovován v Jeruzalémě, po jeho zničení pak patriarchou v Izraeli. Vyhlašování novoluní se řídilo podle očitých svědků a jejich rozhodnutí bylo následně systémem poslů a signálů oznamováno židům žijícím v diaspoře. Kvůli prodlevě se svátky začaly v diaspoře slavit o den déle, než v Izraeli samotném (s výjimkou Roš ha-šana a Jom kipur). Rovněž i vyhlašování přestupného roku se řídilo podle dozrávání ječmene v Izraeli.

Ve 4. století ale byla situace židů žijících v Erec Jisra’el natolik kritická, že patriarcha Hilel II. stál před zásadním rozhodnutím, zdali si má ponechat ve svých rukách moc a vědomost vyhlašovat novoluní (a tím riskovat, že s perzekucí židovstva v Izraeli toto zanikne) nebo ustanovit kalendář tak, aby mohl být přestupný rok a novoluní vyhlašováno po celém světě bez ohledu na pravomoc patriarchátu. Hilel II. se v roce 358/9 rozhodl pro druhou možnost a ustanovil devatenáctiletý cyklus, podle kterého jsou určovány přestupné roky dodnes, zároveň došlo k úpravám dechijot více méně do podoby, v jaké je známe dnes. Definitivní podoba kalendáře byla stanovena až v 10. století v gaonském období.

Odkazy

Literatura

NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha: Sefer, 1992. 285 s. ISBN 80-900895-3-4.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu židovský kalendář na Wikimedia Commons
Federace židovských obcí: Židovský kalendář
(anglicky) Chelm.org - Jewish Calendar Information
(anglicky) Kaluach - Program pro převod data mezi židovským/občanským kalendářem
Časopis „Šavua tov“ 15/5767, článek „Luach – židovský kalendář“ (česky) Archivováno 30. 9. 2015 na Wayback Machine.
(anglicky) Jewish Calendar with Halachic times date converter yeshiva.co/calendar/