Bobby Charlton
Sir Robert „Bobby“ Charlton CBE[1] (11. října 1937 – 21. října 2023) byl anglický fotbalista, který je považován za jednoho z nejlepších v historii fotbalu. Pelé ho roku 2004 zařadil mezi 125 nejlepších žijících fotbalistů.[2]
| Bobby Charlton | |||||||||||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
 Bobby Charlton v roce 2010 | |||||||||||||||||||
| Osobní informace | |||||||||||||||||||
| Datum narození | 11. října 1937 | ||||||||||||||||||
| Místo narození | Ashington, Spojené království | ||||||||||||||||||
| Datum úmrtí | 21. října 2023 (ve věku 86 let) | ||||||||||||||||||
| Místo úmrtí | Macclesfield District General Hospital | ||||||||||||||||||
| Přezdívka | Bobby | ||||||||||||||||||
| Klubové informace | |||||||||||||||||||
| Pozice | záložník, útočník | ||||||||||||||||||
| Profesionální kluby | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| Reprezentace | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| Úspěchy | |||||||||||||||||||
| |||||||||||||||||||
| Další informace | |||||||||||||||||||
| Děti | Suzanne Charlton | ||||||||||||||||||
| Příbuzní | Jack Charlton (sourozenec) Jack Milburn George Milburn | ||||||||||||||||||
| → Šipka znamená hostování hráče v daném klubu. | |||||||||||||||||||
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |||||||||||||||||||
Fotbalová kariéra
editovat.jpg)
Téměř celou svou kariéru odehrál v Manchesteru United, který v éře Matta Busbyho porážel týmy z celé Anglie i Evropy. V roce 1966 získal cenu Zlatý míč poté, co dovedl Anglii k prvnímu titulu mistrů světa.[3] V anketě bodoval po celá 60. léta: roku 1965 byl pátý, roku 1967 druhý, roku 1969 znovu druhý.[4]
Měl pověst skvěle útočícího záložníka s velmi dobrou střelou. Proslavil se svými útočnými instinkty, přihrávkami ze středu hřiště a razantní střelou z dálky, stejně jako kondicí a výdrží. Byl univerzálním hráčem, mozkem týmu a tvůrcem hry. Dokázal i účelně bránit, vždy však velmi čistě, prakticky bez faulů,[5]
Když v roce 1973 ukončil v Manchesteru svou hráčskou kariéru, měl na svém kontě 247 vstřelených gólů v 752 zápasech, což je na záložníka skvělá bilance.
Po skončení hráčské kariéry se zkoušel stát trenérem – nepříliš úspěšně, a tak se vrátil do Manchesteru United. Zde pro místní fotbalovou školu objevil mnoho talentů, například i Davida Beckhama.
| „ | Bobby byl typický anglický gentleman a to se projevovalo i na hřišti. Dokázal být hodně tvrdý, ale zároveň hrál vždy čistě a férově. | “ |
| — Josef Masopust | ||
Život
editovatMládí a fotbalové začátky
editovatNarodil se v Ashingtonu v Northumberlandu. Otec byl horník, choval holuby a k fotbalu neměl zvláštní vztah. Lásku k tomuto sportu zdědili Bobby i jeho starší bratr Jack po příbuzných z matčiny strany. Dědeček John Milburn byl brankářem místního klubu v Ashingtonu, profesionálními fotbalisty byli čtyři strýci Jack, George, Jim a Stan Milburnové.
Bratři Charltonové hráli fotbal už od dětství. Starší Jack původně pracoval jako horník a hrál za FC Ashington, než dostal nabídku od Leeds United a stal se profesionálním fotbalistou.
Bobby studoval na střední škole v Bedlingtonu, kde byl členem školního fotbalového týmu. Při jednom zápase ho viděl agent klubu Manchester United a Bobby byl v patnácti letech přijat mezi juniory. V Manchesteru bydlel v penzionu pro mladé fotbalisty, ale na přání své matky ještě musel pokračovat ve studiu.[6] Teprve v říjnu 1954 se stal profesionálem, jedním ze slavných Busby Babes trenéra Matta Busbyho, který z mladých talentovaných hráčů budoval zálohu pro ligovou jedenáctku. Charlton poctivě trénoval, jeho výkon rostl a postupně dostával stále více příležitostí. V prvoligovém týmu nastoupil poprvé v říjnu 1956 v zápase proti Charlton Athletic. V roce 1957 byl devatenáctiletý Charlton vybrán do hry jako náhradník za zraněného spoluhráče ve finálovém utkání Anglického poháru proti Aston Ville. [6]
Během následujících dvou sezón získal stálé místo v týmu, který se jako první anglický zástupce zúčastnil Poháru mistrů evropských zemí 1957/1958. V zápase s Crvenou zvezdou Bělehrad Charlton dvakrát skóroval, druhý gól střelil levačkou ze vzdálenosti 25 metrů do levého roku branky. Při návratu do Anglie 6. února 1958 letadlo po mezipřistání v Mnichově při pokusu o start narazilo ve velké rychlosti do nedalekého domu a rozlomilo se. V troskách letadla zahynuli dva členové posádky, tři funkcionáři, osm novinářů a sedm fotbalistů klubu Manchesteru United. Velký talent anglického fotbalu Duncan Edwards podlehl těžkým zraněním o čtrnáct dní později. Bobby Charlton utrpěl řezné rány na hlavě a týden byl v nemocnici. Těžký šok měl za následek deprese, vrátil se k rodičům do Ashingtonu a jen pomalu začal trénovat s místními fotbalisty.
Návrat po letecké havárii
editovatManchester United dával dohromady nový tým a počítal s tím, že Charlton posílí jeho řady. Brzy se stal hvězdou nového mužstva, jeho hry si všiml i trenér anglické reprezentace. Deset týdnů po havárii Charlton poprvé hrál za mužstvo Anglie v britském šampionátu. V zápase proti Skotsku vstřelil gól nádherným úderem z voleje. Na mistrovství světa 1958 ve Švédsku nebyl nominován, ale zúčastnil se dalších ročníků 1962, 1966 a 1970. Zpočátku byl v klubu i reprezentaci nasazován jako útočník na levém křídle. Byl velmi rychlý a navíc dovedl tvrdě vystřelit i pravačkou po náběhu ze středu hřiště. Po přechodu na rozestavení 4–3–3 byl převeden na pozici středového hráče a na tomto místě slavil své největší úspěchy. Byl vůdčí osobností, tvůrcem hry, zakládal útoky ze středu hřiště, měl cit pro poziční hru a tvrdě a přesně střílel ze střední vzdálenosti. Dovedl přidržet míč, uvolnit se chytrou kličkou a přesně přihrát vysunutému útočníkovi. Největší úspěchy slavil v roce 1966, kdy mužstvo Anglie získalo titul mistrů světa a kapitán Bobby Moore převzal z rukou anglické královny vítěznou trofej – Zlatou Niké. Bobby Charlton byl vyhlášen nejlepším fotbalistou Anglie a na konci roku získal Zlatý míč, trofej pro nejlepšího fotbalistu Evropy. [6] Za národní tým Anglie hrál až do roku 1970. Nastoupil ve 106 mezistátních zápasech a nastřílel 49 branek.
V Manchesteru United hrál až do roku 1973, během své kariéry sehrál 606 ligových utkání a v nich vsítil 198 gólů[6]. Poté, co v roce 1965 klubu pomohl vyhrát první ligu, získal další ligový titul v roce 1967. V roce 1968 byl kapitánem týmu Manchester United, který vyhrál jako první anglický klub Pohár mistrů evropských zemí. Ve finále vstřelil dva góly.
Konec hráčské kariéry
editovat
Po odchodu z Manchesteru se Bobby Charlton stal fotbalovým funkcionářem, i když až do roku 1980 příležitostně nastupoval jako hráč v anglických či australských klubech. V sezoně 1973/74 se stal manažerem klubu Preston North Endu. Charlton mnoho let spolupracoval s BBC na pořadech věnovaných fotbalu. V roce 2018 získal cenu BBC za celoživotní přínos sportu, kterou mu na ceremoniálu překvapivě předal bratr Jack. Několik let spolu totiž nemluvili, protože Jack se hanlivě vyjádřil o jeho manželce Normě, která byla ve sporu s jejich matkou. [7]
S Normou Ballovou se oženil v roce 1961, mají dcery Suzanne a Andreu.
V roce 1983 přijal místo ředitele ve Wigan Athletic. Od roku 1984 byl členem představenstva Manchesteru United a roku 2018 byl jmenován do funkce ředitele. Založil také několik škol pro mladé fotbalové naděje ve Velké Británii, Kanadě či Austrálii.
V roce 1976 mu královna udělila Řád britského impéria a v roce 1994 získal rytířský titul. V roce 2002 byl uveden do Síně slávy anglického fotbalu. Od roku 2009 je čestným občanem města Manchester.
Napsal autobiografickou knihu Moje léta v United (My Manchester United Years), ve které mimo jiné popsal důvody sporu s bratrem Jackem.
V roce 2020 mu byla diagnostikována demence.[8]
Odkazy
editovatReference
editovat- ↑ Archivovaná kopie. www.123football.com [online]. [cit. 2010-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-12-03.
- ↑ Pele's list of the greatest, BBC Sport, cit. 27. 5. 2013 (anglicky)
- ↑ European Footballer of the Year (Ballon d'Or), RSSSF.com, cit. 25. 3. 2013 (anglicky)
- ↑ http://www.rsssf.com/miscellaneous/europa-poy.html
- ↑ Bobby Charlton: fotbalový jubilant s duší anděla. TÝDEN.cz [online]. 2007-10-11 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.
- ↑ a b c d CODR, Milan; URBAN, Ivo. Přemožitelé času sv. 17. Praha: Mezinárodní organizace novinářů, 1989. Kapitola Robert Charlton, s. 159–162.
- ↑ Proč Bobby Charlton nemluví s bratrem?. Deník.cz. 2007-08-27. Dostupné online [cit. 2021-04-24].
- ↑ Legendární anglický fotbalista Bobby Charlton onemocněl demencí. iDNES.cz [online]. 2020-11-01 [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bobby Charlton na Wikimedia Commons
