2023
rok
3. tisíciletí |
◄◄ ◄ 2019 • 2020 • 2021 • 2022 • 2023 • 2024 • 2025 • 2026 • 2027 ► ►►
Leden • Únor • Březen • Duben • Květen • Červen • Červenec • Srpen • Září • Říjen • Listopad • Prosinec
Rok 2023 (MMXXIII) gregoriánského kalendáře začal v neděli 1. ledna a skončil v neděli 31. prosince. V České republice měl 250 pracovních dnů a 13 státních a ostatních svátků, z toho 10 jich připadlo na mimovíkendové dny. Dle židovského kalendáře nastal přelom roků 5783 a 5784, dle islámského kalendáře 1444 a 1445.
Události
editovatČesko
editovat- 1. ledna – Bylo ukončeno vysílání televizní stanice ČT3.
- 4. ledna – Ve velkochovu v Brodě nad Tichou proběhlo kvůli ptačí chřipce vybíjení téměř všech tamních 750 000 nosnic, tedy 15 % všech českých slepic.
- 8. ledna – Josef Středula, předseda ČMKOS, se vzdal kandidatury v prezidentské volbě.
- 13.–14. ledna – V prvním kole prezidentských voleb uspěli Petr Pavel (35,40 %) a Andrej Babiš (34,99 %). Volby se účastnilo 68,24 % voličů.
- 27.–28. ledna – Druhé kolo volby prezidenta České republiky 2023 vyhrál Petr Pavel (58,32 %). Volby se zúčastnilo 70,25 % voličů.
- 16. února – Novým primátorem Prahy byl zvolen Bohuslav Svoboda.
- 8. března – Miloši Zemanovi skončil mandát prezidenta republiky.
- 9. března – Petr Pavel složil ústavou předepsaný slib a ujal se funkce prezidenta České republiky.
- 10. března – Do funkce ministra životního prostředí byl jmenován Petr Hladík.
- 20. dubna – Ministr školství Vladimír Balaš oznámil konec na ministerstvu ze zdravotních důvodů.
- 4. května
- Do funkce ministra školství, mládeže a tělovýchovy byl jmenován Mikuláš Bek.
- Při požáru v brněnské Plotní ulici zemřelo osm lidí bez domova.
- 29. června – Prezident Petr Pavel jmenoval Marka Výborného novým ministrem zemědělství.
- 6.–7. července – Na dvoudenní návštěvu České republiky přiletěl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Setkal se s prezidentem Petrem Pavlem, premiérem Petrem Fialou, předsedou senátu Milošem Vystrčilem a předsedkyní sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou.
- 18. září – Byla zahájena výstavba Areny Brno.
- 8. října – Proběhl 133. ročník Velké pardubické se Slavia pojišťovnou.
- 2. listopadu – Pražské metro mělo po pěti letech prací kompletní pokrytí mobilním signálem.
- 21. prosince – Masová střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze si vyžádala 15 mrtvých včetně 24letého útočníka Davida Kozáka
Svět
editovat- 1. ledna
- Švédsko se ujalo Předsednictví EU.
- Evropským hlavním městem kultury v roce 2023 jsou maďarský Veszprém, rumunský Temešvár a řecký Eleusis.
- Chorvatsko se stalo 20. členským státem eurozóny a 27. částí Schengenského prostoru.
- Volným dílem se staly knihy Ivana Olbrachta, Fráni Šrámka, Bedřicha Hrozného aj.
- 5. ledna – Ve Vatikánu byl pohřben někdejší papež Benedikt XVI.
- 10. ledna – Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačního systému Windows 8.1.
- 3. února – USA oznámily, že sledují údajné čínské špionážní balóny nad Amerikou, přičemž první balón se vznášel z Yukonu do Jižní Karolíny, než byl následující den sestřelen, a druhý se vznášel nad Kolumbií a Brazílií.
- 6. února – Turecko a severní Sýrii zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,8 stupně.
- 21. února – Ruský prezident Vladimir Putin oznámil pozastavení účasti na nové dohodě START o snížení počtu nasazených strategických zbraní dojednané roku 2010 v Praze.
- 5. března – Parlamentní volby v Estonsku vyhrála strana dosavadní premiérky.
- 6. března – Vůdkyně běloruské opozice Svjatlana Cichanouská byla in absentia odsouzena k 15 letům odnětí svobody.
- 9. března – Při střelbě v náboženském centru v Hamburku zahynulo 8 osob včetně pachatele.
- 12. března – Proběhl 95. ročník udílení Oscarů, nejlepším filmem se stalo Všechno, všude, najednou, za nejlepší herecké výkony byli oceněni Brendan Fraser a Michelle Yeoh.
- 14. března – Americký bezpilotní letoun MQ-9 Reaper se po taranu ruskou stíhačkou Su-27 zřítil do Černého moře.
- 17. března – Mezinárodní trestní soud v nizozemském Haagu vydal mezinárodní zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v kauze deportací ukrajinských dětí do Ruska.
- 27. březen
- Maďarský parlament ratifikoval vstup Finska do NATO.
- Novým premiérem Skotska byl zvolen Humza Yousaf.
- 30. březen
- 2. dubna – parlamentní volby ve Finsku a Bulharsku, prezidentské volby v Černé Hoře.
- 4. dubna – Finsko se stalo 31. členem NATO.
- 14. dubna
- Dle odhadů OSN se nejlidnatější zemí světa stala Indie.
- Evropská kosmická agentura (ESA) vypustila sondu JUICE, která má pátrat po životě v Jupiterově soustavě. Datum jejího příletu se předpokládá na rok 2031.
- 15. dubna – V Súdánu začal konflikt mezi generálem polovojenské organizace rychlé podpory a generálem ozbrojených sil Súdánu.
- 25. dubna – Americký prezident Joe Biden oficiálně oznámil kandidaturu v amerických prezidentských volbách 2024.
- 5. května – Světová zdravotnická organizace vyhlásila ukončení stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu kvůli pandemií covidu-19. Celosvětově si pandemie nemoci covid-19 vyžádala téměř 7 milionů obětí.
- 6. května – Proběhla Korunovace Karla III. a Camilly.
- 8.–21. května – Turnaj Blast Paris Major 2023 ve hře Counter-Strike: Global Offensive vyhrál tým Vitality.
- 9.–13. května – Eurovision Song Contest 2023 v anglickém Liverpoolu vyhrála zpěvačka Loreen.
- 12.–28. května – 87. Mistrovství světa v ledním hokeji ve finském Tampere a lotyšské Rize.
- 14. května – Parlamentní volby v Turecku vyhrála vládnoucí strana prezidenta Erdoğana, který zároveň vyhrál první kolo prezidentských voleb.
- 15. května – Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová jmenovala úřednickou vládu Ľudovíta Ódora.
- 21. května – Parlamentní volby v Řecku vyhrála strana dosavadního premiéra Nová demokracie.
- 28. května
- Druhé kolo prezidentských voleb v Turecku těsně vyhrál dosavadní prezident Recep Tayyip Erdoğan.
- Mistrovství světa v ledním hokeji 2023 vyhrála Kanada.
- 2. června – Při železniční nehodě v indickém státě Odiša zemřelo nejméně 288 lidí a dalších 900 bylo zraněno.
- 6. června – Byla protržena Kachovská přehrada na Ukrajině při konfliktu s Ruskem. Protržení znamenalo ekologickou katastrofou a problém pro obyvatele žijící v širokém okolí.
- 11. června – Předčasné parlamentní volby v Černé Hoře vyhrálo nové hnutí Evropa teď.
- 18. června – Nehoda ponorky Titan, která se ztratila v mezinárodních vodách severního Atlantského oceánu u pobřeží kanadského ostrova Newfoundland, během turistické výpravy k vraku Titaniku.
- 20. června – Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že se nebude ucházet o funkci prezidentky pro druhé volební období.
- 22. června – Americká pobřežní stráž oznámila, že pětičlenná posádka pohřešované ponorky Titan je po smrti. Ponorka s nejvyšší pravděpodobností implodovala.
- 23. – 24. června – proběhla tzv. Vzpoura Wagnerovy skupiny jako reakce na spory Jevgenije Prigožina a jeho Wagnerovy skupiny s ruskou vládou a armádou
- 26. června – Předčasné parlamentní volby v Řecku opět vyhrála strana dosavadního premiéra Nová demokracie.
- 21. června – 2. července – 3. Evropské hry 2023 v polském Krakově.
- 1. července – Španělsko se ujalo Předsednictví EU.
- 20. července – 20. srpna – Mistrovství světa ve fotbale žen v Austrálii a na Novém Zélandu, vyhrál tým Španělska.
- 23. července – Parlamentní volby ve Španělsku vyhrála Lidová strana.
- 26. července – V Nigeru probíhá vojenský převrat, současného prezidenta Mohameda Bazouma vojáci zajali. Byl také vyhlášen celostátní zákaz vycházení a byly uzavřeny hranice země.
- 1.–6. srpna – Proběhly Světové dny mládeže v portugalském hlavním městě Lisabonu.
- 9. srpna – V Ekvádoru zemřel při atentátu kandidát na prezidenta Fernando Villavicencio. K útoku se přihlásil gang Los Lobos a vyhrožoval i dalšími útoky. Země vyhlásila výjimečný stav.
- 23. srpna
- V Rusku bylo sestřeleno soukromé letadlo Jevgenije Prigožina, vůdce Wagnerovy skupiny. Ten společně s dalšími lidmi na palubě, včetně Dmitrije Utkina, zahynul.
- Indická sonda Čandraján-3, úspěšně přistála u kráteru Manzinus na Měsíci.
- 27. srpna – Prezidentské volby v Zimbabwe vyhrál stávající prezident Emmerson Mnangagwa.
- 8. září – Maroko zasáhlo silné zemětřesení o síle 6,9 stupně Richterovy škály.
- 9. září – V Indii začal summit G20.
- 19. září – Ázerbájdžán získal zpět pod kontrolu Náhorní Karabach. Na 120 000 Arménů odešlo do Arménie.
- 30. září – Parlamentní volby na Slovensku vyhrála strana SMER-SD v čele s Robertem Ficem.
- 5. října – Ruská raketa zasáhla ukrajinskou obec Hroza a zabila na padesát lidí.
- 7. října – Útok palestinských teroristů z hnutí Hamás na Izrael. Při útoku bylo zabito nejméně 900 Izraelců.
- 8. října – Izrael vyhlásil válečný stav a nařídil totální blokádu pásma Gazy.
- 9. října – Východní Slovensko zasáhlo zemětřesení o síle 5,1 Richterovy stupnice, nejvíce zasažena byla obec Ďapalovce.
- 10. října – Společnost Microsoft ukončila rozšířenou podporu operačních systémů Windows Server 2012 a Windows Server 2012 R2.
- 11. října – Afghánistán zasáhlo silné zemětřesení o síle 6,3 stupně Richterovy stupnice.
- 15. října – parlamentní volby v Polsku vyhrála vládnoucí strana Právo a spravedlnost.
- 8. září – 21. října – Mistrovství světa v ragby ve Francii.
- 22. října – Parlamentní volby ve Švýcarsku vyhrála Švýcarská lidová strana.
- 28. října – Izrael zahájil invazi do Pásma Gazy rozsáhlým pozemním útokem.
Úmrtí
editovatČesko
editovat- 2. ledna – Vasil Timkovič, československý voják, veterán druhé světové války (* 21. března 1923)
- 4. ledna – Marie Ďurovičová, sportovní gymnastka a olympionička (* 11. května 1927)
- 7. ledna – Miloš Horanský, básník, režisér a pedagog (* 14. června 1932)
- 8. ledna – Tomáš Voženílek, moderátor a scenárista (* 11. října 1980)
- 14. ledna – Zdeněk Češka, právník, rektor Univerzity Karlovy (* 6. února 1929)
- 16. ledna – Pavel Pecháček, novinář a manažer (* 2. července 1940)
- 17. ledna – Stanislav Tereba, fotograf (* 2. ledna 1938)
- 19. ledna – Kristina Taberyová, režisérka, scenáristka a dramaturgyně (* 24. července 1951)
- 20. ledna – Jiří Macháně, kameraman (* 27. prosince 1940)
- 21. ledna – Jiří Kulíček, hokejista (* 17. května 1934)
- 23. ledna – Petr Hošek, zpěvák, baskytarista a zakladatel punkové kapely Plexis (* 8. února 1967)
- 27. ledna – Jaroslav Šedivý, ministr zahraničních věcí a historik (* 12. listopadu 1929)
- 28. ledna – Jiří Šetlík, historik a teoretik výtvarného umění (* 2. dubna 1929)
- 31. ledna – Miroslav Lacký, hokejový brankář (* 4. září 1943)
- 3. února – Naďa Urbánková, zpěvačka (* 30. června 1939)
- 6. února
- Květa Pacovská, výtvarnice (* 28. července 1928)
- Lubomír Štrougal, československý politik (* 19. října 1924)
- 10. února – Milan Schelinger, kytarista a zpěvák (* 18. února 1952)
- 12. února – Miloš Budík, fotograf (* 24. srpna 1935)
- 15. února – Karel Pala, lingvista a univerzitní profesor (* 15. června 1939)
- 16. února
- Jana Andrsová, baletka a herečka (* 8. srpna 1939)
- Jakub Dürr, politolog a diplomat (* 7. srpna 1976)
- 17. února – Vladislav Třeška, chirurg (* 13. listopadu 1957)
- 24. února – Juraj Jakubisko, slovenský režisér (* 30. dubna 1938)
- 25. února – Martin Pěnička, fotbalista (* 10. prosince 1969)
- 6. března
- Ivana Hloužková, herečka (* 6. června 1960)
- Josef Vojta, fotbalista (* 19. dubna 1935)
- Marie Krčmová, lingvistka, překladatelka a univerzitní profesorka (* 24. prosince 1940)
- 9. března – Ivan Hanousek, novinář, spisovatel a teoretik karikatury (* 14. května 1942)
- 12. března – Karel Kaplan, historik (* 28. srpna 1928)
- 25. března – Emil Boček, válečný veterán, příslušník čs. letectva ve Velké Británii (* 25. února 1923)
- 9. dubna – Dana Vachtová, sochařka a sklářská výtvarnice (* 16. ledna 1937)
- 11. dubna – Dana Němcová, psycholožka, kritička a disidentka (* 14. ledna 1934)
- 12. dubna – Ivo Babuška, česko-americký matematik a stavební inženýr (* 22. března 1926)
- 13. dubna – Jana Lorencová, politička a novinářka (* 2. dubna 1940)
- 14. dubna – Karel Durman, historik (* 13. července 1932)
- 18. dubna
- Zdeněk Sejček, historik umění, malíř, grafik a pedagog (* 2. prosince 1926)
- Zdeněk Ziegler, typograf, grafický designér a pedagog (* 27. října 1932)
- 21. dubna – Mahulena Čejková, synodní kurátorka Českobratrské církve evangelické, lékařka a politička (* 23. srpna 1936)
- 28. dubna
- Josef Sůva, historik umění, malíř a sběratel umění (* 21. října 1934)
- Ivan Vyskočil, spisovatel (* 27. dubna 1929)
- 3. května – Josef Jařab, anglista, literární historik a politik (* 26. července 1937)
- 4. května
- Věra Beranová, estetička a kunsthistorička (* 2. dubna 1947)
- Petr Klíma, hokejista (* 23. prosince 1964)
- 6. května – Petruška Šustrová, publicistka, překladatelka a disidentka (* 18. května 1947)
- 7. května
- Soňa Červená, herečka a operní pěvkyně (* 9. září 1925)
- Margita Havlíčková, divadelní historička (* 4. ledna 1949)
- 10. května – Radan Květ, chemik a geograf (* 14. dubna 1928)
- 15. května – Jitka Svobodová, kreslířka, malířka, sochařka a vysokoškolská pedagožka (* 9. září 1941)
- 17. května – Ivan Dubský, filozof a pedagog (* 3. září 1926)
- 19. května – Jaroslav Petr, grafik (* 25. května 1954)
- 27. května – Jan Mrvík, veslař (* 29. března 1939)
- 29. května – Vítězslav Mácha, zápasník (* 6. dubna 1948)
- 4. června – Zdeněk Pouzar, mykolog (* 13. dubna 1932)
- 5. června
- Eduard Burget, historik (* 20. května 1972)
- Miloslav Uličný, romanista, překladatel, básník a vysokoškolský pedagog (* 18. července 1942)
- 6. června – Petr Berounský, fotograf (* 17. září 1956)
- 7. června – Miroslav Řepa, architekt (* 24. února 1930)
- 16. června – František Vrhel, etnolog, iberoamerikanista a vysokoškolský pedagog (* 28. května 1943
- 27. června – Pavel Žur, ředitel divadla, sbormistr, producent a regionální politik (* 5. května 1966)
- 2. července – Jiří Pliska, horolezec, himálajista, běžecký lyžař na dlouhé tratě a učitel (* 7. května 1981)
- 12. července – Miloslav Netušil, sportovní gymnasta (* 20. února 1946)
- 20. července – Ivan Sedláček, sbormistr (* 15. dubna 1932)
- 23. července – Zdeňka Bauerová, módní návrhářka a profesorka oděvního designu (* 17. listopadu 1930)
- 24. července
- Václav Kahuda, spisovatel (* 8. listopadu 1965)
- Stanislav Neveselý, hokejista a trenér (* 17. května 1936)
- 27. července – Petr Hořejš, spisovatel, publicista a scenárista (* 7. září 1938)
- 28. července – Jana Šulcová, herečka (* 12. února 1947)
- 30. července – Hanuš Bartoň, hudební skladatel, klavírista a pedagog (* 16. května 1960)
- 31. července – František Valošek, fotbalista (* 12. července 1937)
- 7. srpna – Martin Povejšil, diplomat (* 13. ledna 1961)
- 12. srpna – Petr Sommer, historik (* 30. listopadu 1949)
- 17. srpna – Jiří Černý, hudební kritik (* 25. února 1936)
- 22. srpna – Stanislava Kučerová, pedagožka (* 31. října 1927)
- 24. srpna – Pavel Taussig, filmový historik, scenárista, novinář a publicista (* 2. července 1949)
- 25. srpna – Juliana Jirousová, výtvarnice (* 17. září 1943)
- 27. srpna – Karel Holomek, romský aktivista a politik (* 6. března 1937)
- 30. srpna – Zdeněk Jindra, historik (* 28. února 1931)
- 31. srpna – Jana Šmardová, bioložka (* 17. srpna 1961)
- 1. září – Josef Havel, spisovatel (* 13. října 1937)
- 2. září – Ivana Pavlová, herečka a tanečnice (* 9. června 1946)
- 5. září – Otta Bednářová, novinářka a spisovatelka (* 18. června 1927)
- 6. září – Milan Slepička, herec (* 10. ledna 1939)
- 8. září – Pavel Sobotka, lékař (* 8. června 1928)
- 11. září – Yvonne Přenosilová, zpěvačka, moderátorka a herečka (* 2. července 1947)
- 14. září – Ivan Pop, historik (* 26. května 1938)
- 15. září – Hana Doušová, basketbalistka (* 5. března 1949)
- 17. září – Petr Charvát, archeolog, orientalista a historik (* 12. ledna 1949)
- 18. září – Zdeněk Návrat, hokejista (* 25. května 1931)
- 21. září – Václav Šašek, dramaturg a filmový scenárista (* 14. října 1933)
- 28. září – Karel Hartl, kynolog a šlechtitel (* 14. srpna 1924)
- 30. září – Daniel Anýž, novinář, komentátor a publicista (* 6. listopadu 1963)
- 1. října – Patricia Janečková, operní pěvkyně (* 18. června 1998)
- 2. října – Richard Salzmann, politik, právník, finančník a bývalý senátor (* 10. května 1929)
- 5. října – Mirko Škampa, violoncellista a pedagog (* 8. srpna 1935)
- 6. října – Vilém Mandlík, atlet a fotbalista, otec Hany Mandlíkové (* 7. dubna 1936)
- 7. října – Oldřich Pelčák, kandidát na astronauta a vojenský letec (* 2. listopadu 1943)
- 22. října – Eduard Krečmar, textař a libretista (* 17. března 1942)
- 25. října
- Antonín Dufek, historik umění a fotografie (* 30. listopadu 1943)
- Zdeněk Mácal, dirigent (* 8. ledna 1936)
- 4. listopadu – Alois Fišárek, filmový střihač a vysokoškolský pedagog (* 7. ledna 1943)
- 9. listopadu – Vladimír Přibský, žurnalista, editor, spisovatel a dramatik (* 20. ledna 1932)
- 11. listopadu – Miroslav Kůra, tanečník a choreograf (* 26. května 1924)
- 12. listopadu – Roman Čechmánek, hokejový brankář a trenér (* 2. března 1971)
- 14. listopadu – Stanislav Žalud, architekt a politik (* 22. února 1932)
- 17. listopadu – Libuše Hrabová, historička (* 2. října 1928)
- 20. listopadu
- Jiří Dušek, herec a dabér (* 14. února 1924)
- Zdena Hadrbolcová, herečka, scenáristka a publicistka (* 13. července 1937)
- Hugo Mensdorff-Pouilly, šlechtic a diplomat (* 24. října 1929)
- 21. listopadu – Hana Marcolini, volejbalistka (* 21. června 1948)
- 24. listopadu
- František Xaver Halas, diplomat a historik (* 18. října 1937)
- Linda Wichterlová, stomatoložka a manželka vědce Otta Wichterleho (* 18. srpna 1917)
- 30. listopadu – Jan Kadlec, tanečník, sólista baletu (* 29. března 1956)
- 9. prosince – Ladislav Županič, herec a dabér (* 9. srpna 1943)
- 22. prosince – Eva Hauserová, spisovatelka a překladatelka (* 25. listopadu 1954)
- 24. prosince – Milan Zelený, ekonom (* 22. ledna 1942)
Svět
editovat- 2. ledna
- Ken Block, americký podnikatel (* 21. listopadu 1967)
- Viktor Fajnberg, ukrajinský filolog a disident (* 26. listopadu 1931)
- Marilyn Staffordová, britská fotografka amerického původu (* 5. listopadu 1925)
- 3. ledna
- Walter Cunningham, americký astronaut (* 16. března 1932)
- Ruslan Chasbulatov, ruský politik (* 22. listopadu 1942)
- 4. ledna
- Rosi Mittermaierová, německá alpská lyžařka (* 5. srpna 1950)
- Fay Weldonová, anglická spisovatelka (* 22. září 1931)
- 5. ledna – Ernesto Castano, italský fotbalista (* 2. května 1939)
- 6. ledna – Gianluca Vialli, italský fotbalista a trenér (* 9. července 1964)
- 8. ledna – Roberto Dinamite, brazilský fotbalista a politik (* 3. dubna 1954)
- 9. ledna – Ferenc Mészáros, maďarský fotbalista (* 11. dubna 1950)
- 10. ledna
- Hans Belting, německý historik umění (* 7. července 1935)
- Konstantin II. Řecký, řecký král (* 2. června 1940)
- Jorge O. Calvo, argentinský paleontolog a geolog (* 27. dubna 1961)
- Jeff Beck, anglický kytarista (* 24. června 1944)
- George Pell, australský kardinál (* 8. června 1941)
- 12. ledna
- Paul Johnson, britský historik a novinář (* 2. listopadu 1928)
- Lisa Marie Presleyová, americká zpěvačka (* 1. února 1968)
- 14. ledna
- Inna Čurikovová, ruská herečka (* 5. října 1943)
- Carl Hahn, německý podnikatel (* 1. července 1926)
- 15. ledna
- Vachtang Kikabidze, gruzínský hudebník, zpěvák, skladatel a herec (* 19. července 1938)
- Gordana Kuić, srbská spisovatelka (* 29. srpna 1942)
- Gáspár Miklós Tamás, maďarský filozof (* 28. listopadu 1948)
- 16. ledna – Gina Lollobrigida, italská herečka (* 4. července 1927)
- 17. ledna
- Edward R. Pressman, americký filmový producent (* 11. dubna 1943)
- Lucile Randonová (sestra André), francouzská řeholnice, nejstarší žijící člověk (* 11. února 1904)
- 18. ledna – David Crosby, americký kytarista, zpěvák a textař (* 14. srpna 1941)
- 24. ledna – Balkrišna Doši, indický architekt (* 26. srpna 1927)
- 27. ledna – Aleksander Krawczuk, polský historik a spisovatel (* 7. června 1922)
- 28. ledna
- Eva Kushnerová, kanadská spisovatelka (* 18. června 1929)
- Tom Verlaine, americký zpěvák a kytarista (* 13. prosince 1949)
- 29. ledna
- Krister Kristensson, švédský fotbalista (* 25. července 1942)
- Dmytro Pavlyčko, ukrajinský básník (* 28. září 1929)
- 30. ledna
- Bobby Hull, kanadský hokejista (* 3. ledna 1939)
- Charles Silverstein, americký psycholog (* 23. dubna 1935)
- 31. ledna – Cleonice Berardinelli, brazilská pedagožka (* 28. srpna 1916)
- 1. února – Jozef Čapla, slovenský hokejista (* 1. září 1938)
- 2. února – Jean-Pierre Jabouille, francouzský pilot Formule 1 (* 1. října 1942)
- 3. února – Paco Rabanne, španělsko-francouzský módní návrhář (* 18. února 1934)
- 5. února – Parvíz Mušaraf, pákistánský prezident (* 11. srpna 1943)
- 6. února
- Greta Andersenová, dánská plavkyně (* 1. května 1927)
- Christian Atsu, ghanský fotbalista (* 10. ledna 1992)
- Emory Kristof, americký fotograf (* 19. listopadu 1942)
- Taner Savut, turecký sportovní funkcionář a fotbalista (* 10. srpna 1974)
- Phil Spalding, britský baskytarista (* 19. listopadu 1957)
- 7. února
- Friedel Lutz, německý fotbalista (* 21. ledna 1939)
- Ahmet Eyüp Türkaslan, turecký fotbalista (* 11. září 1994)
- 8. února – Burt Bacharach, americký hudební skladatel (* 12. května 1928)
- 10. února
- Hans Modrow, německý politik (* 27. ledna 1928)
- Carlos Saura, španělský režisér a scenárista (* 4. ledna 1932)
- 14. února – Friedrich Cerha, rakouský hudební skladatel a dirigent (* 17. února 1926)
- 15. února
- Paul Berg, americký biochemik, nositel Nobelovy ceny (* 30. června 1926)
- Raquel Welchová, americká herečka, modelka (* 5. září 1940)
- 16. února
- Chuck Jackson, americký zpěvák (* 22. července 1937)
- Tim Lobinger, německý tyčkař (* 3. září 1972)
- Tony Marshall, německý zpěvák (* 3. února 1938)
- 17. února – Jerry Dodgion, americký saxofonista a flétnista (* 29. srpna 1932)
- 18. února
- Petar Žekov, bulharský fotbalista (* 10. října 1944)
- Justin O. Schmidt, americký entomolog, autor Schmidtovy stupnice bolestivosti (* 23. března 1947)
- 19. února – Greg Foster, americký překážkář (* 4. srpna 1958)
- 21. února
- Amancio Amaro, španělský fotbalista (* 16. října 1939)
- Ilse Tielsch, rakouská spisovatelka (* 20. března 1929)
- Nadja Tillerová, rakouská herečka (* 16. března 1929)
- 26. února
- Betty Boothroydová, britská politička (* 8. října 1929)
- Francisco Osorto, salvadorský fotbalista (* 20. března 1957)
- Bob Richards, americký tyčkař (* 20. února 1926)
- Ans Westra, nizozemská fotografka (* 28. dubna 1936)
- 1. března – Just Fontaine, francouzský fotbalista a trenér (* 18. srpna 1933)
- 2. března
- Per Kristoffersen, norský fotbalista (* 12. října 1937)
- Wayne Shorter, americký jazzový saxofonista a skladatel (* 25. srpna 1933)
- 3. března
- Carlos Garnett, americký saxofonista (* 1. prosince 1938)
- David Lindley, americký kytarista (* 21. března 1944)
- Argentina Menisová, rumunská diskařka (* 19. července 1948)
- Kenzaburó Óe, japonský spisovatel, nositel Nobelovy ceny (* 31. ledna 1935)
- Tom Sizemore, americký herec (* 29. listopadu 1961)
- Margherita Spiluttini, rakouská fotografka (* 16. října 1947)
- 5. března – Gary Rossington, americký kytarista (* 4. prosince 1951)
- 6. března – Kenneth Money, kanadský výškař, fyziolog a astronaut (* 4. ledna 1935)
- 7. března
- Ian Falconer, americký ilustrátor (* 25. srpna 1959)
- Dmytro Kocjubajlo, ukrajinský válečník (* 1. listopadu 1995)
- Pat McCormicková, americká skokanka do vody (* 12. května 1930)
- 8. března – Chaim Topol, izraelský herec (* 9. září 1935)
- 9. března – Robert Blake, americký herec (* 18. září 1933)
- 11. března – John Jakes, americký spisovatel (* 31. března 1932)
- 12. března – Dick Fosbury, americký výškař (* 6. března 1947)
- 13. března
- Jim Gordon, americký bubeník (* 14. července 1945)
- Ernst Tugendhat, německý filozof (* 8. března 1930)
- 15. března – Mimis Papaioannou, řecký fotbalista (* 23. srpna 1942)
- 17. března
- Jorge Edwards, chilský spisovatel (* 29. června 1931)
- Lance Reddick, americký herec (* 7. června 1962)
- Dubravka Ugrešićová, chorvatská spisovatelka (* 27. března 1949)
- 19. března – Jean-Jacques Favier, francouzský astronaut (* 13. dubna 1949)
- 24. března – Gordon Moore, americký chemik a vynálezce (* 3. ledna 1929)
- 25. března – Ja'akov Ziv, izraelský informatik (* 27. listopadu 1931)
- 28. března – Rjúiči Sakamoto, japonský hudební skladatel (* 17. ledna 1952)
- 31. března – Vitalij Merinov, ukrajinský kickboxer a obránce (* 31. prosince 1990)
- 1. dubna – Kwame Brathwaite, americký fotograf (* 1. ledna 1938)
- 2. dubna
- Judy Farrell, americká herečka (* 11. května 1938)
- Seymour Stein, americký autor autobiografií (* 18. dubna 1942)
- 3. dubna – Nigel Lawson, britský politik (* 11. března 1932)
- 5. dubna – Sergio Gori, italský fotbalista (* 24. února 1946)
- 6. dubna – Ingvar Hirdwall, švédský herec (* 5. září 1934)
- 7. dubna – Ben Ferencz, americký právník (* 11. března 1920)
- 9. dubna – Karl Berger, německý jazzový vibrafonista a klavírista (* 30. března 1935
- 11. dubna
- Jerry Mander, americký sociolog (* 1. května 1936)
- Me'ir Šalev, izraelský spisovatel (* 29. července 1931)
- 13. dubna
- Craig Breen, irský rallyový závodník (* 2. února 1990)
- Mary Quantová, britská módní návrhářka (* 11. února 1930)
- 14. dubna – Abel Posse, argentinský spisovatel a diplomat (* 7. ledna 1934)
- 16. dubna – Ahmad Jamal, americký jazzový klavírista a skladatel (* 2. července 1930)
- 19. dubna – Moonbin, jihokorejský zpěvák (* 26. ledna 1998)
- 20. dubna – Josep Fusté, španělský fotbalista (* 15. dubna 1941)
- 25. dubna
- Harry Belafonte, americký zpěvák, herec a producent (* 1. března 1927)
- Hanna Johansen, švýcarská spisovatelka (* 17. června 1939)
- Věra Krepkinová, sovětská dálkařka (* 15. dubna 1933)
- 27. dubna
- Jean-Paul Costa, francouzský právník (* 3. listopadu 1941)
- Jerry Springer, americký novinář, herec, producent a politik (* 13. února 1944)
- 30. dubna – Ralph Boston, americký dálkař (* 9. května 1939)
- 1. května – Gordon Lightfoot, kanadský skladatel (* 17. listopadu 1938)
- 3. května – Nikica Valentić, chorvatský politik (* 24. listopadu 1950)
- 5. května
- Samuel Thornton Durrance, americký astronaut (* 17. září 1943)
- Philippe Sollers, francouzský romanopisec a režisér (* 27. listopadu 1936)
- 6. května – Menahem Pressler, americko-izraelský pianista (* 16. prosince 1923)
- 7. května – Jan Klein, česko-americký biolog a imunolog (* 18. ledna 1936)
- 9. května
- Antonio Carbajal, mexický fotbalový brankář (* 7. června 1929)
- Arman Soldin, francouzský novinář (* 21. března 1991)
- 11. května
- András Adorján, maďarský šachista (* 31. března 1950)
- Kenneth Anger, americký experimentální režisér (* 3. února 1927)
- 13. května – Sibylle Lewitscharoffová, německá spisovatelka (* 16. dubna 1954)
- 14. května
- Ingrid Haeblerová, rakouská pianistka (* 20. června 1929)
- Ferran Olivella, španělský fotbalista (* 22. června 1936)
- 15. května – Robert Lucas mladší, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 15. září 1937)
- 16. května – Per Røntved, dánský fotbalista (* 27. ledna 1949)
- 18. května
- Helmut Berger, rakouský herec (* 29. května 1944)
- Jim Brown, americký hráč amerického fotbalu (* 17. února 1936)
- 19. května
- Martin Amis, britský spisovatel (* 25. srpna 1949)
- Dževad Karahasan, bosenský spisovatel (* 25. ledna 1953)
- 20. května – Terry McDermott, americký rychlobruslař (* 20. září 1940)
- 21. května – Ray Stevenson, britský herec (* 25. května 1964)
- 23. května
- Jaromír Málek, česko-britský egyptolog (* 5. října 1943)
- Alojz Tkáč, slovenský duchovní (* 2. března 1934)
- 24. května – Tina Turner, švýcarsko-americká rocková zpěvačka (* 26. listopadu 1939)
- 27. května – Ilja Kabakov, ukrajinský malíř (* 30. září 1933)
- 28. května – Harald zur Hausen, německý lékař, nositel Nobelovy ceny (* 11. března 1946)
- 30. května
- Paolo Portoghesi, italský architekt (* 2. listopadu 1931)
- Milka Zimková, slovenská spisovatelka-prozaička, režisérka, autorka monodramat a herečka (* 1. srpna 1951)
- 31. května
- Amitai Etzioni, izraelsko-americký sociolog (* 4. ledna 1929)
- Luca Di Fulvio, italský spisovatel (* 13. května 1957)
- 2. června – Kaija Saariahová, finská hudební skladatelka (* 14. října 1952)
- 3. června – Jim Hines, americký sprinter (* 10. září 1946)
- 5. června
- Astrud Gilberto, brazilská zpěvačka (* 30. března 1940)
- Robert Hanssen, americký agent FBI, špión SSSR a Ruska (* 18. dubna 1944)
- 6. června – Françoise Gilot, francouzská malířka (* 26. listopadu 1921)
- 8. června – Renato Longo, italský cyklokrosař (* 9. srpna 1937)
- 9. června – Alain Touraine, francouzský sociolog (* 3. srpna 1925)
- 10. června – Theodore Kaczynski, americký matematik, sociální kritik, anarchista, neoluddista a terorista znám jako Unabomber (* 22. května 1942)
- 12. června
- Silvio Berlusconi, italský politik a podnikatel (* 29. září 1936)
- Treat Williams, americký herec (* 1. prosince 1951)
- Vjačeslav Zajcev, ruský volejbalista (* 12. listopadu 1952)
- 13. června – Cormac McCarthy, americký spisovatel (* 20. července 1933)
- 15. června – Glenda Jacksonová, britská herečka a politička (* 9. května 1936)
- 16. června
- Daniel Ellsberg, americký aktivista a vojenský analytik (* 7. dubna 1931)
- Gino Mäder, švýcarský cyklista (* 4. ledna 1997)
- 22. června
- Horst-Dieter Höttges, německý fotbalista (* 10. září 1943)
- Harry Markowitz, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 24. srpna 1927)
- 23. června – Paul de Senneville, francouzský novinář, hudební skladatel a producent (* 30. července 1933)
- 25. června – John B. Goodenough, americký fyzik, nositel Nobelovy ceny (* 25. července 1922)
- 27. června – Peter Bieri, švýcarský spisovatel (* 23. června 1944)
- 29. června – Alan Arkin, americký herec, spisovatel a režisér (* 26. března 1934)
- 1. července – Viktorija Amelinová, ukrajinská spisovatelka (* 1. ledna 1986)
- 2. července – Milan Milutinović, srbský politik (* 19. prosince 1942)
- 4. července
- Georges Bereta, francouzský fotbalista (* 15. května 1946)
- Jenő Jandó, maďarský klavírista (* 1. února 1952)
- 6. července
- Attila Abonyi, australský fotbalista (* 16. srpna 1946)
- Arnaldo Forlani, italský politik (* 8. prosince 1925)
- 9. července – Luis Suárez Miramontes, španělský fotbalista (* 2. května 1935)
- 11. července – Milan Kundera, česko-francouzský spisovatel (* 1. dubna 1929)
- Horst Fuchs, německý teleshoppingový prodavač (* 24. dubna 1946)
- 15. července
- Marie-Laure de Deckerová, francouzská fotografka (* 2. srpna 1946)
- Sergej Konstantinovič Godunov, ruský matematik (* 17. července 1929)
- 16. července
- Jane Birkin, britská herečka, režisérka, skladatelka a zpěvačka (* 14. prosince 1946)
- Kevin Mitnick, americký hacker, bezpečnostní konzultant a autor (* 6. srpna 1963)
- 21. července – Tony Bennett, americký zpěvák a malíř (* 3. srpna 1926)
- 22. července – Adolf Scherer, slovenský fotbalista (* 5. května 1938)
- 24. července
- 26. července
- Randy Meisner, americký zpěvák (* 8. března 1946)
- Sinéad O'Connor, irská zpěvačka (* 8. prosince 1966)
- 28. července – Martin Walser, německý spisovatel (* 24. března 1927)
- 30. července
- David Albahari, srbsko-kanadský spisovatel (* 15. března 1948)
- Paul Reubens, americký herec, scenárista, producent a komik (* 27. srpna 1952)
- 7. srpna – William Friedkin, americký režisér, producent a scenárista (* 29. srpna 1935)
- 19. srpna – Vašo Patejdl, slovenský zpěvák a hudební skladatel (* 10. října 1954)
- 22. srpna – Toto Cutugno, italský zpěvák a skladatel populární hudby (* 7. července 1943)
- 23. srpna
- Jevgenij Prigožin, ruský oligarcha, vůdce Wagnerovy skupiny (* 1. června 1961)
- Dmitrij Utkin, ruský důstojník speciálních sil GRU, zakladatel Wagnerovy skupiny (* 11. června 1970)
- 27. srpna – Gábor Medvigy, maďarský kameraman, fotograf a vysokoškolský pedagog (* 18. května 1957)
- 30. srpna – Mohamed Al-Fayed, egyptský podnikatel (* 27. ledna 1929)
- 31. srpna – Jan Jongbloed, nizozemský fotbalista (* 25. listopadu 1940)
- 4. září – Ferid Murad, americký lékař a farmakolog (* 14. září 1936)
- 5. září – Albert Azarjan, arménský sportovní gymnasta (* 11. února 1929)
- 7. září – Charles Gayle, americký jazzový klavírista a saxofonista (* 28. února 1939)
- 9. září – Mangosuthu Buthelezi, jihoafrický politik (* 27. srpna 1928)
- 12. září – Dominique Colonna, francouzský fotbalista (* 4. září 1928)
- 13. září
- Mircea Snegur, moldavský politik a první moldavský prezident (* 17. ledna 1940)
- Jan Wieczorek, polský římskokatolický biskup (* 8. února 1935)
- Yolanda z Ligne, belgická šlechtična a rakouská arcivévodkyně (* 6. května 1923)
- 15. září – Fernando Botero, kolumbijský malíř (* 19. dubna 1932)
- 22. září – Giorgio Napolitano, italský politik (* 29. června 1925)
- 25. září – David McCallum, britský a americký herec (* 19. září 1933)
- 27. září – Michael Gambon, irsko-britský herec (* 19. října 1940)
- 28. září – Ion Druce, moldavský spisovatel (* 3. září 1928)
- 2. října – Francis Lee, anglický fotbalista (* 29. dubna 1944)
- 8. října
- Agneta Anderssonová, švédská rychlostní kanoistka (* 25. dubna 1961)
- Beno Budar, lužickosrbský spisovatel, překladatel a redaktor (* 19. března 1946)
- László Sólyom, maďarský prezident (* 3. ledna 1942)
- Burt Young, americký herec (* 30. dubna 1940)
- 12. října – Luis Garavito, kolumbijský sériový vrah (* 25. ledna 1957)
- 13. října – Louise Glücková, americká básnířka a esejistka (* 22. dubna 1943)
- 15. října – Suzanne Somersová, americká herečka (* 16. října 1946)
- 16. října – Martti Ahtisaari, finský prezident (* 23. června 1937)
- 17. října – Carla Bley, americká jazzová skladatelka, pianistka a varhanice (* 11. května 1936)
- 19. října – Anfisa Rezcovová, ruská biatlonistka a běžkyně na lyžích (* 16. prosince 1964)
- 21. října
- Bobby Charlton, anglický fotbalista (* 11. října 1937)
- Natalie Zemon Davis, kanadsko-americká historička (* 8. listopadu 1928)
- Robert Irwin, americký umělec (* 12. září 1928)
- Andreas Molterer, rakouský alpský lyžař (* 8. října 1931)
- 26. října – Richard Moll, americký herec (* 13. ledna 1943)
- 27. října – Li Kche-čchiang, čínský politik (* 1. července 1955)
- 28. října – Matthew Perry, americko-kanadský herec, komik a producent (* 19. srpna 1969)
- 31. října – Thomas Mattingly, americký vojenský letec a astronaut (* 17. března 1936)
- 3. listopadu
- Oleg Protopopov, ruský krasobruslař (* 16. července 1932)
- Béla Turi-Kovács, maďarský právník a politik (* 2. prosince 1935)
- 7. listopadu – Frank Borman, americký astronaut (* 14. března 1928)
- 11. listopadu – Raphael Dwamena, ghanský fotbalista (* 12. září 1995)
- 12. listopadu
- Karel Schwarzenberg, šlechtic a politik (* 10. prosince 1937)
- Don Walsh, americký oceánograf a průzkumník (* 2. listopadu 1931)
- 16. listopadu – Antonia Susan Byattová, anglická spisovatelka a literární teoretička (* 24. srpna 1936)
- 18. listopadu
- Ruud Geels, nizozemský fotbalista (* 28. července 1948)
- David Del Tredici, americký hudební skladatel (* 16. března 1937)
- 19. listopadu
- Joss Ackland, anglický herec (* 29. února 1928)
- Rosalynn Carterová, americká politička a bývalá první dáma USA (* 18. srpna 1927)
- Sara Tavaresová, portugalská zpěvačka, kytaristka a skladatelka (* 1. února 1978)
- 20. listopadu – Martina Lubyová, slovenská akademička a politička (* 12. května 1967)
- 22. listopadu – Barbara Haščáková, slovenská zpěvačka (* 11. prosince 1979)
- 29. listopadu – Henry Kissinger, německo-americký diplomat, politolog a historik (* 27. května 1923)
- 30. listopadu – Shane MacGowan, irský hudebník, zpěvák a kytarista (* 25. prosince 1957)
- 1. prosince – Sandra Day O'Connorová, americká soudkyně (* 26. března 1930)
- 6. prosince – Benjamin Zephaniah, anglický básník (* 15. dubna 1958)
- 8. prosince – Ryan O'Neal, americký herec (* 20. dubna 1941)
- 13. prosince – Antonio Juliano, italský fotbalista (* 1. ledna 1943)
- 14. prosince – Tomáš Janovic, slovenský básník, dramatik, spisovatel a textař (* 22. května 1937)
- 15. prosince – Guy Marchand, francouzský herec a hudebník (* 22. května 1937)
- 16. prosince
- Antonio Negri, italský filozof (* 1. srpna 1933)
- Nawwáf al-Ahmad al-Džábir as-Sabáh, kuvajtský emír (* 25. června 1937)
- 17. prosince – Otar Ioseliani, gruzínský filmový režisér (* 2. února 1934)
- 20. prosince – Torben Ulrich, dánský tenista (* 4. října 1928)
- 21. prosince
- Robert Solow, americký ekonom, nositel Nobelovy ceny (* 23. srpna 1924)
- Alexej Alexandrovič Starobinskij, ruský astrofyzik a kosmolog (* 19. dubna 1948)
- 22. prosince – Thomas Stafford Williams, novozélandský kardinál (* 20. března 1930)
- 24. prosince – David Liba'i, izraelský politik (* 22. října 1934)
- 26. prosince – Wolfgang Schäuble, německý právník a politik (* 18. září 1942)
- 27. prosince – Jacques Delors, francouzský ekonom a politik (* 20. července 1925)
- 30. prosince – Tom Wilkinson, britský herec (* 5. února 1948)
Výročí
editovatVýročí událostí
editovat- 1. ledna – Založení České a Slovenské republiky (30 let)
- 4. dubna – Založení Warner Bros. (100 let)
- 18. května – Český rozhlas zahájil pravidelné rozhlasového vysílání (100 let)
- 4. září – Založení Google (25 let)
- 23. prosince – „Narození“ Santa Clausových sobů (báseň Sentinel) (200 let)
Výročí narození
editovat- 18. února – Antonín Jedlička, herec a humorista (100 let)
- 19. února – Mikuláš Koperník, astronom (550 let)
- 20. února – Jan Blahoslav, biskup Jednoty bratrské (500 let)
- 1. dubna – Sergej Rachmaninov, ruský hudební skladatel (150 let)
- 3. dubna – Jan Janský, objevitel krevních skupin (150 let)
- 15. dubna – Antonín Švehla, československý premiér (150 let)
- 19. dubna – Lubomír Lipský, herec (100 let)
- 15. května – Klemens Wenzel von Metternich, rakouský kancléř (250 let)
- 27. května – Henry Kissinger, americký diplomat (100 let)
- 16. června – Adam Smith, skotský ekonom (300 let)
- 19. června – Blaise Pascal, francouzský matematik a filozof (400 let)
- 1. července – Vladimír Ráž, herec (100 let)
- 16. července – Josef Jungmann, filolog (250 let)
- 17. září – Max Švabinský, malíř (150 let)
- 24. září – Ladislav Fuks, spisovatel (100 let)
Výročí úmrtí
editovat- 3. ledna – Jaroslav Hašek, spisovatel (100 let)
- 10. února – Wilhelm Conrad Röntgen, německý fyzik (100 let)
- 18. února – Alois Rašín, ekonom (100 let)
- 17. dubna – Jan Kotěra, architekt (100 let)
- 13. května – Charlotta Garrigue Masaryková, manželka prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka (100 let)
- 16. července – Karel Klostermann, spisovatel (100 let)
- 7. prosince – Jan Blažej Santini-Aichel, architekt (300 let)
- 27. prosince – Gustave Eiffel, francouzský architekt (100 let)
Hlavy států
editovat Podrobnější informace naleznete v článku Seznam hlav států v roce 2023.
V tomto seznamu jsou uvedeni pouze představitelé významnějších států.
- Belgie – král Filip Belgický (od 2013)
- Brazílie – prezident Luiz Inácio Lula da Silva (od 2023)
- Čína – prezident Si Ťin-pching (od 2013)
- Česko
- prezident Miloš Zeman (2013–2023)
- prezident Petr Pavel (od 2023)
- Dánsko – královna Markéta II. (1972–2024)
- Egypt – prezident Abd al-Fattáh as-Sísí (od 2014)
- Francie – prezident Emmanuel Macron (od 2017)
- Indie – prezidentka Draupadí Murmúová (od 2022)
- Itálie – prezident Sergio Mattarella (od 2015)
- Izrael – prezident Jicchak Herzog (od 2021)
- Japonsko – císař Naruhito (od 2019)
- Jihoafrická republika – prezident Cyril Ramaphosa (od 2018)
- Kanada – generální guvernérka Mary Simonová (od 2021)
- Maďarsko – prezidentka Katalin Nováková (2022–2024)
- Mexiko – prezident Andrés Manuel López Obrador (od 2018)
- Německo – prezident Frank-Walter Steinmeier (od 2017)
- Nizozemsko – král Vilém-Alexandr (od 2013)
- Polsko – prezident Andrzej Duda (od 2015)
- Rakousko – prezident Alexander Van der Bellen (od 2017)
- Rusko – prezident Vladimir Putin (od 2012)
- Slovensko – prezidentka Zuzana Čaputová (od 2019)
- Commonwealth realm (Spojené království a dalších 14 států) – král Karel III. (od 2022)
- Spojené státy americké – prezident Joe Biden (od 2021)
- Španělsko – král Filip VI. (od 2014)
- Turecko – prezident Recep Tayyip Erdoğan (od 2014)
- Ukrajina – prezident Volodymyr Zelenskyj (od 2019)
- Vatikán – papež a suverén Vatikánu František (od 2013)
Reference
editovat
Externí odkazy
editovat- Obrázky, zvuky či videa k tématu 2023 na Wikimedia Commons