Ruslan Chasbulatov
Ruslan Imranovič Chasbulatov (rusky Русла́н Имранович Хасбула́тов, čečensky Хасболтера Ӏимранан кӏант Руслан; 22. listopadu 1942 ve vesnici Tolstoj-Jurt nedaleko Grozného, SSSR – 3. ledna 2023 Olgino, Rusko) byl ruský ekonom a politik čečenského původu, který sehrál jednu z hlavních rolí při konfliktu prezidenta Borise Jelcina s parlamentem v roce 1993.
| Ruslan Imranovič Chasbulatov | |
|---|---|
 Ruslan Imranovič Chasbulatov (16. srpna 2011) | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Komunistická strana Sovětského svazu (1966–1991) |
| Narození | 22. listopadu 1942 Grozný |
| Úmrtí | 3. ledna 2023 (ve věku 80 let) Mozhaysky District |
| Alma mater | Právnická fakulta Lomonosovovy univerzity (do 1965) |
| Profese | politik, vysokoškolský učitel, ekonom a právník |
| Náboženství | islám |
| Ocenění | zasloužilý vědec Ruské federace medaile Za pracovní udatnost |
| Podpis |  |
| Commons | Ruslan Khasbulatov |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Život
editovatNarodil se dne 22. listopadu 1942 nedaleko Grozného. Jeho otec Imran Chukijevič Chasbulatov byl předsedou kolchozu, poté ředitelem největšího strojírenského závodu v Grozném. V roce 1944 byl dvouletý Chasbulatov spolu s matkou, dvěma bratry a sestrou deportován z Čečenska do Kazachstánu, kde prožil dětství a mládí. Otec kvůli nemoci zůstal v Grozném, kde brzy zemřel na tyfus.[1]
Po studiích v Alma-Atě se v roce 1962 přestěhoval do Moskvy, kde vystudoval prestižní Moskevskou státní univerzitu. Po jejím absolvování v roce 1965 se věnoval vědecké a pedagogické činnosti v oboru ekonomie. V roce 1980 obhájil doktorskou disertační práci.[2] Po nástupu Michaila Gorbačova k moci v roce 1985 Chasbulatov podpořil myšlenku perestrojky. V té době publikoval své články o ekonomické situaci SSSR.[3]
Dne 4. března 1990 byl zvolen poslancem RSFSR. Ve svém volebním programu navrhoval sjednocené Rusko s širokými prvky autonomie, rovnosti s ostatními republikami SSSR, vytvoření demokratických mocenských struktur a přeměnu místních sovětů na efektivní samosprávné orgány. O tři měsíce později se Chasbulatov stal prvním místopředsedou Nejvyššího sovětu RSFSR.[4]
V říjnu 1991 se Chasbulatov postavil do čela ruského parlamentu a funkci si udržel i po rozpadu SSSR. Ze začátku byl spojencem ruského prezidenta Jelcina, společně s ním vzdoroval pokusu o puč. Později se čečenský akademik postavil prezidentově snaze prosadit v Rusku autoritářský prezidentský systém. Po konfliktu, který vyústil ostřelováním parlamentu, zápas s Jelcinem prohrál. Chasbulatov a jeho spolupracovníci byli obviněni z organizování nepokojů a na čas uvězněni. V roce 1994 jim byla udělena amnestie. Chasbulatov se následně vrátil na akademickou půdu a v Moskvě přednášel o ekonomii.[5][6]
V letech 2002–2003 při setkáních s představiteli čečenských separatistů v Evropě konstatoval nutnost intervence mezinárodních mírových sil k řešení problému rusko-čečenských vztahů. Vyzval k udělení statusu mezinárodní autonomie pro Čečensko, která měla být garantována Organizací pro bezpečnost a spolupráci v Evropě. Podle Chasbulatova plánu měli být na území Čečenska rozmístěni stálí mezinárodní pozorovatelé. Zároveň navrhoval zachovat společné občanství a společnou měnu s Ruskem.[1] Veřejně Chasbulatov prohlašoval, že Čečensko nemůže být součástí Ruské federace, protože mezi federální vládou a Čečenskem leží 200 000 mrtvých.[7]
V roce 2003 plánoval kandidovat na prezidenta své rodné republiky, ale nikdy se nepřihlásil.[4]
V listopadu 2010 přednášel na Evropském polytechnickém institutu v Kunovicích,[8] v říjnu 2013 byl na přednáškovém turné v České republice.[9]
V roce 2021 podpořil znovuzvolení Ramzana Kadyrova prezidentem.[4]
Zemřel večer 3. ledna 2023 na své dači ve vesnici Olgino v Moskevské oblasti.[2] Dne 5. ledna 2023 se konalo pietní rozloučení s Chasbulatovem v Grozném. Politikovi se přišlo poklonit několik set lidí, mezi nimi čečenský spisovatel Kanta Ibragimov a poslanec Šamsail Saraliev. Chasbulatov byl pohřben na hřbitově ve svém rodišti, v osadě Tolstoj-Jurt.[10] Čečenský prezident Kadyrov prohlásil, že Chasbulatov byl nejjasnějším představitelem čečenského národa a jedním z nejslavnějších Čečenců v Rusku i daleko za hranicemi. Kadyrov nazval smrt Chasbulatova nenapravitelnou ztrátou pro celý čečenský lid.[4]
Rodina
editovatRuslan Chasbulatov spolu se svou ženou Raisou (1952) vychoval dvě děti – syna Omara (1973) a dceru Selimu (1974–2022). Chasbulatova dcera zemřela ve věku 47 let na následky covid-19.[11]
Reference
editovat- ↑ a b Биография Руслана Хасбулатова. TACC [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online.
- ↑ a b Умер экс-председатель Верховного совета РСФСР Руслан Хасбулатов. Коммерсантъ [online]. 2023-01-03 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ «Надо драться, а не сдаваться». Коммерсантъ [online]. 2022-11-22 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b c d ТЕКЕЕВ, Ислам. Собирал трубки, но потерял власть. Чем запомнился политик Руслан Хасбулатов. AiF [online]. 2023-01-04 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Zemřel někdejší spojenec a později hlavní Jelcinův sok Ruslan Chasbulatov. EuroZprávy.cz [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online.
- ↑ V Rusku došlo k prudké ústavní krizi, v níž nakonec dominoval Boris Jelcin — Ve stopách doby — Vyprávěj. Česká televize [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online.
- ↑ УЗЕЛ, Кавказский. Хасбулатов Руслан Имранович. Кавказский Узел [online]. [cit. 2023-01-04]. Dostupné online.
- ↑ LAPČÍK, Michael. V Kunovicích přednáší Ruslan I. Chasbulatov. Slovácký deník [online]. 2010-01-03 [cit. 2023-01-03]. Dostupné online.
- ↑ http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/chasbulatov-rusko-diky-rope-sili-ale-nema-perspektivu-rozvoje/1002339
- ↑ ГАМОВ, Александр. Прощались сотни человек, пришел и Рамзан Кадыров. В Чечне похоронили экс-председателя Верховного Совета РСФСР. kp.ru [online]. 2023-01-05 [cit. 2023-01-05]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Последний председатель Верховного Совета РСФСР Руслан Хасбулатов. Досье. AiF [online]. 2023-01-04 [cit. 2023-01-04]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy
editovat
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ruslan Imranovič Chasbulatov na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ruslan Chasbulatov
