Pimlico27

Nadmořská výška

Dobrý den, vážený kolego. Jestliže je např. napsáno : Nadmořská výška Sněžky je 1603 m - pak se samozřejmě "m n. m." nepíše. V případě,že to bude napsáno tímto způsobem: Nejvyšší hora v Čechách má výšku 1603 m n. m. - pak se ale "m n. m." píše. Pokud budete mít chuť a čas, tak si, prosím přečtěte na wikipedii článek Nadmořská výška. Pak mi snad dáte zapravdu. Srdečně Vás zdravím - --Jan kozak (diskuse) 8. 6. 2015, 17:32 (CEST)

Zdravím vás, vycházím z literatury a slovníků a více často než méně se uvádí pouze (m). Ve smyslu Mount Everest je nejvyšší hora na Zemi s 8 848 m. Universum, všeob. enc. Odeon 2001, díl 6., str. 235. Mount Mitchell, nejvyšší h. Ap. p., 2 039 m. --Pimlico27 (diskuse) 8. 6. 2015, 18:12 (CEST)

Též zdravím a přidávám něco, co je na Webu - "Zkratka „nadmořské výšky“ je tvořena jednou značkou (metry – m) a zkratkou dvou slov (nad – n.; mořem – m.). To vše samozřejmě musí být odděleno mezerami. Píšeme proto m n. m., nikoli m.n.m. či m. n. m.

Např.:

   Nejvyšším bodem na zemi je vrchol Mount Everestu s udávanou výškou 8 850 m n. m.       Zdroj: Slovník spisovné češtiny

Tak nevím, ale já bych se klonil k zápisu - m n. m. Určitě to není špatně. Srdečný pozdrav--Jan kozak (diskuse) 8. 6. 2015, 21:09 (CEST)

Určitě to není špatně, je to správně, ale beru to tak, že se to spíše udává v místech, kde by mohly vzniknout nejasnosti. Např. Death Valley - 86 m n. m. --Pimlico27 (diskuse) 8. 6. 2015, 21:23 (CEST)

Zdravím, takže jsme to vyřešili k plné spokojenosti obou. Já jsem pro vždycky -" Ta hora má výšku 835 m n. m. " a to i tam kde nejasnosti nemohou vzniknout. Jak to uděláte Vy, je ve Vaší moci. Přeji hezký večer a srdečně zdravím--Jan kozak (diskuse) 8. 6. 2015, 21:43 (CEST)

Nejjižnější

Dobrý den, vážený kolego. Jestliže je nějaká oblast na jihu, pak už nemůže být jiná ještě jižněji nebo nejjižněji. Je to nesmysl. Mám jen dokončené středoškolské vzdělání s maturitou, ale takový nesmysl bych nikdy nenapsal. S úctou--Jan kozak (diskuse) 13. 6. 2015, 13:16 (CEST)

Přesně tak to je myšlené. Sangre de Cristo Mountains je nejjižnější části Skalnatých hor. --Pimlico27 (diskuse) 13. 6. 2015, 13:37 (CEST)

--Jan kozak (diskuse) 13. 6. 2015, 15:06 (CEST)

Jaký je nejjižnější bod evropského kontinentu - pevniny? Neexistuje?--Pimlico27 (diskuse) 13. 6. 2015, 15:54 (CEST)

::Dobrý den, Slovník spisovného jazyka nezná temíny "jižnější nebo nejjižnější". Je to logické, vždyť je-li něco na jihu, pak už nemůže být cokoliv ještě více na jihu - tedy jižněji, či snad dokonce nejjižněji. Myslím, že si ze mne děláte legraci. Přeji hezký den.S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 14. 6. 2015, 09:54 (CEST)

vy si děláte legraci ze mne. Editujete články a nikdy jste v ruce nedržel školní atlas. Na zeměpis jste ve škole chyběl? https://en.wikipedia.org/wiki/Cabo_da_Roca --Pimlico27 (diskuse) 14. 6. 2015, 12:24 (CEST)

Ano vážený kolego, velmi jste mne rozesmál.Samozřejmě,že nevím co to je školní atlas a také jsem ho nikdy v ruce nedržel.To jste opravdu dobře odhadl. A mohu Vás také ubezpečit, že nevím proč jste mi poslal ten odkaz, který je napsán v jazyce, který mi nic neříká. A pro upřesnění, když jsem chodil do školy, tak neexistoval ve škole zeměpis. Proto jsem nechyběl. A už vůbec nechápu, proč jste se tak rozněžnil. Vždyť nejde o život ! Srdečně zdravím--Jan kozak (diskuse) 15. 6. 2015, 14:46 (CEST)

Dobrý den, nejsem si toho vědom, ale pokud máte pocit, že jsem se nějak dotkl Vaší cti, tak se Vám omlouvám. Děkuji Vám za pochopení.S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 15. 6. 2015, 16:24 (CEST)

U toho odkazu stačí v levém menu dole - jazyky/languages vybrat češtinu, kliknout a článek je tam také v češtině

https://cs.wikipedia.org/wiki/Cabo_da_Roca

ve většině zeměpisných atlasů světa najdete vždy v pojednání o kontinentu (např. Afrika, Asie) také výčet nejseverněji, nejzápadněji atd. položených bodů v rámci daného kontinentu. Např. nejzápadněji položený bod pevninské Evropy je zmíněný Cabo Da Roca--Pimlico27 (diskuse) 15. 6. 2015, 18:36 (CEST)

Děkuji za návod. To co uvádíte není důkaz, neboť znám mnoho překladů, kde si s češtinou překladatelé dělají co se jim zamane, a jsem přesvědčen, že málokterý z nich si bere k ruce Slovník jazyka českého. A pak z toho vznikají taková slovní spojení, až se z toho člověk zapotí.Není nutno chodit pro příklady daleko - např. když se v televizi nebo v rozhlase dozvíte,že " v jihozápadní polovině Čech bude pršet a v sevorovýchodní polovině Čech bude sluníčko". Takže asi takto: jestliže je něco v nejjižnějším cípu Skalistých tak je ten cíp na jihu Skalistých hor - tzn. že už nemůže být jižněji. - No ale my analfabeti tomu vůbec nerozumíme natož abychom věděli co je to školní zeměpisný atlas. Srdečně Vás zdravím--Jan kozak (diskuse) 15. 6. 2015, 20:35 (CEST)

jestliže máme nejjižnější bod Evropy A, tak jiný bod v Evropě již nemůže být jižněji. slovník spisovné češtiny nezná m n. m.--Pimlico27 (diskuse) 15. 6. 2015, 20:48 (CEST)

- m n. m. je vyjádření výšky např. nějakého vrcholu nad hladinou moře. Proto to zřejmě asi nenajdete ve Slovníku sp. češtiny.Je to mezinárodně používané označení. S tímto označením nemá převážná většina lidí problémy. - Máte pravdu - nejjižnější bod Evropy leží na jihu Evropy a nemůže ležet jižněji než na jihu Evropy. Nebo snad ano? - Začínám být trochu unaven, proto končím a jdu se věnovat světským radovánkám.Srdečně Vás zdravím --Jan kozak (diskuse) 15. 6. 2015, 21:08 (CEST)

nikoliv. Konstatovat, že nejjižnější bod Evropy leží na jihu Evropy je zbytečnost a téměř nesmysl; a pokračování, že nemůže ležet jižněji než na jihu Evropy je nesmysl.

m n. m. není žádné mezinárodně používané označení; řekněte, kdo ho ještě používá? Navíc jak jsem psal výše, ve většině jazyků, stejně jako v češtině, se ten dodatek nad mořem téměř nepoužívá. Dále třeba Američané či Angličané metry nepoužívají, ale stopy (ft)--Pimlico27 (diskuse) 15. 6. 2015, 21:44 (CEST)

Zdravím a přikládám několi výňatků - Slovník spisovného jazyka českého – vydal Ústav pro jazyk český ČSAV:

Peloponés, Peloponnésos [-zos], -ésu [-zu] m. (6. j. -u) nejjižnější část Balkánského poloostrova; Filipíny, -ín ž. pomn. stát na nejsevernějším souostroví Malajského archipelu; Sumatra, -y ž. nejzápadnější ze skupiny ostrovů Velké Sundy, součást Indonésie --Lubor Ferenc (diskuse) 16. 6. 2015, 00:01 (CEST)

Díky Lubore, už jsem z pana Kozáka docela zoufalý --Pimlico27 (diskuse) 16. 6. 2015, 00:31 (CEST)

Zdravím, nebuď zoufalý. Dnes jsem se coural na západě, tedy úplně na západě Česka, tak jsem pro tebe něco vyfotil. Podívej se tady: [1] a nebo tady [2] --Lubor Ferenc (diskuse) 16. 6. 2015, 23:46 (CEST)

Díky, pěkný fotky. Dnes, respektive včera, jsem byl taky na Újezdě a je to tam stejně pěkný jako na tvém Újezdě. --Pimlico27 (diskuse) 17. 6. 2015, 02:17 (CEST)

Běhounkova medaile

Běhounkova medaile

za přínos na poli geografie, v poslední době zejména USA --Horst (diskuse) 20. 6. 2015, 21:15 (CEST)

Díky, je to čest :-) --Pimlico27 (diskuse) 21. 6. 2015, 00:12 (CEST)

Národní park Majella

Dobrý večer. Před spojkou "a" se čárka nepíše.--Jan kozak (diskuse) 12. 7. 2015, 20:07 (CEST)

Bohužel se mýlíte, před spojkou "a" se čárka nepíše, jednáli se o poměr slučovací. V případě poměru stupňovacího, odporovacího a ještě v jednom dalším případě se čárka naopak vždy píše!--Pimlico27 (diskuse) 12. 7. 2015, 20:12 (CEST)

Děkuji za poučení--Jan kozak (diskuse) 13. 7. 2015, 07:34 (CEST)

Před spojkami a, i a ani se ve slučovacím poměru nepíše čárka, v ostatních případech spojení vět se věty oddělují čárkou.Bylo by vhodné, abychom si oba dva tuto partii o psaní čárek dobře prostudovali. Ale v tom "Vašem" článku tam ta čárka opravdu nepatří. Chtěl bych Vás přesvědčit o tom, že nemám v plánu dělat nějaké schválnosti a také je nedělám. Děkuji za pochopení. S pozdravem--Jan kozak (diskuse) 16. 7. 2015, 21:32 (CEST)

vždyť to píšu výše; není to jen o poměrech v souvětí, pokud napíšete "a že", tak se rovněž píše čárka--Pimlico27 (diskuse) 16. 7. 2015, 23:30 (CEST)

Larrea

Dobrý den, vaše poslední úpravy v čl. Chocolate Mountains nejsou správné. Lareí je více druhů, proto není košer napsat larea (Larrea tridentata), nýbrž larea Larrea tridentata. Rovněž nevím proč vám vadí červený odkaz - v článcích se vyskytují dosti běžně. S pozdravem Vojtěch Zavadil (diskuse) 2. 11. 2015, 19:47 (CET)

Zdravím, a nerozumím. Vždyť to tak je myšlené. Je uvedené larea a v závorce je uvedený přesný název druhu. Stejně jako je to uváděné jinde. "V jižní Evropě dále roste podlák krétský (Fagonia cretica), na Krétě a ve Španělsku kaciba bílá (Zygophyllum album)." Červený odkaz se dosti běžně vyskytuje jen na české Wikipedii. S pozdravem --Pimlico27 (diskuse) 2. 11. 2015, 21:58 (CET)

Asi vám unikají jemné nuance, příklady které uvádíte jsou totiž v pořádku, jde u českého i odborného názvu o druhová jména. Larea je české rodové jméno, jméno v závorce je jméno konkrétního druhu. V takovém případě tam závorka nemá místo. Je to jako byste napsal vyskytuje se tam pampeliška (Taraxacum palustre). Ale dohadovat se o takových drobnostech s vámi nebudu. Vojtěch Zavadil (diskuse) 2. 11. 2015, 22:48 (CET)

Vojtěchu dohadovat se se mnou nemusíte, stačí mi to vysvětlit.--Pimlico27 (diskuse) 3. 11. 2015, 19:16 (CET)

Je opravdu škoda, že neděláte červené odkazy. Ušetřilo by to práci, až budou články založeny, a zároveň by to i ukazovalo, že je po nich poptávka. --Tchoř (diskuse) 6. 11. 2016, 20:19 (CET)

(mělo by to být v jednom řádku)

Dobrý den, vážený kolego. Nevšimnul jsem si, že to nebylo v jednom řádku. Omlouvám se za to. Ale nechápu, když by to mělo být v jednom řádku a objevil jste tuto chybu, proč jste to neopravil? Bylo by jednodušší než se takto dohadovat. Srdečně Vás zdravím--Jan kozak (diskuse) 29. 11. 2015, 13:08 (CET)

dobrý den, nebylo by to jednodušší. A jak jsme o tom již mluvili, výšky hor se i v české literatuře uvádí ve většině případů pouze se zkratkou m (metry). --Pimlico27 (diskuse) 29. 11. 2015, 13:34 (CET)

Ještě jednou dobrý den. Vážený kolego, pokud budete mít chvilku času a chuť, prosím přečtěte si článek Nadmořská výška, který je také na wikipedii. Jinak nemám již nic co bych k tomu dodal. S pozdravem --Jan kozak (diskuse) 29. 11. 2015, 14:32 (CET)

jestli se váš názor zakládá na jednom článku ve Wikipedii, tak k tomu také nemám co dodat--Pimlico27 (diskuse) 29. 11. 2015, 17:37 (CET)

Dobrý večer, vážený kolego. Samozřejmě, v tom článku je totiž napsáno to, co vy nechcete slyšet, natož abyste se pak podle toho řídil. Přesně dle pravidel - kdo nechce, ten nemůže a také nechápe a zpravidla také neví. Je mi velmi líto takových lidí. Přeji Vám nádherný zbytek dnešního večera. Se srdečným pozdravem--Jan kozak (diskuse) 29. 11. 2015, 19:14 (CET)

chtěl jsem vám jenom říct, že vycházet z jednoho článku je málo--Pimlico27 (diskuse) 29. 11. 2015, 19:24 (CET)

aby nedocházelo k dělení čísel.

Dobrý den, kolego. Podíval jsem se na to, ale vůbec tam nedochází k dělení čísel. Máte asi jiné rozlišení obrazovky. Myslím, že je to zástupné zdůvodnění namísto toho pravého důvodu. Přeji hezký den s pozdravem--Jan kozak (diskuse) 30. 11. 2015, 16:45 (CET)

tak se díváte špatně; na jednom řádku bylo 2, na dalším 290--Pimlico27 (diskuse) 30. 11. 2015, 16:59 (CET)

Samozřejmě, pokud napíšete 2 290 ale nevložíte do mezery znak " " , tak se to rozdělí v případě, že to bude na konci řádku. Příště je vhodné to napsat takto: - 2 290 - potom se to na konci řádku nebude dělit. Mohu Vás ujistit, nedělám moudrého, také jsem měl podobné problémy, ale díky vstřícným kolegům jsem se to naučil. Ten znak se nachází v této tabulce na posledním řádku úplně vlevo, pod písmenem Á. Srdečný pozdrav--Jan kozak (diskuse) 30. 11. 2015, 17:43 (CET)

San Francisco Peaks

Dobrý den, kolego. Pokud mohu, tak Vás prosím, abyste to opravil, když to umíte. To slůvko "bod" je v souvislosti s horou nevhodné. Jestli máte čas a chuť, tak si, prosím, přečtěte na wiki článek Bod. Tam se nic nepíše o tom, že by vrchol hory byl bod. Omlouvám se za mé úpravy a děkuji za pochopení. S pozdravem --Jan kozak (diskuse) 6. 12. 2015, 14:38 (CET)

@Jan kozak: Přestaňte provádět WP:NEKIT, já to s tou žádostí o opatření myslím vážně. Když neznáte terminologii nějakého oboru, tak se nepasujte do role vševědoucího a neargumentujte nesmysly. S vámi jsou od vašich počátků na Wikipedii, kdy se chyby začátečníků dají omluvit, neustálé problémy, neboť si evidentně myslíte, že víte všechno nejlíp. A věřte mi, že tímto svým chováním tady štvete už dost editorů. --Harold (diskuse) 6. 12. 2015, 14:43 (CET)

Zbytečný nadpis

Pane kolego, podle pravidel Wikipedie se nad literaturu, externí odkazy a podobně nemá přidávat nadpis Odkazy (ledaže by současně byla přidána nějaká další taková část) – jako jste to udělal například v tomto případě. Prosím, abyste takových úprav zanechal. Moutník (diskuse) 30. 12. 2015, 11:06 (CET)

Manarola

Dobrý den, vážený kolego. I ve středověku se vesnice či sídla nikam neumisťovala, ale ti lidé si ji tam postavili. A ne najednou, ale postupně, tak jak bylo potřeba. Nebo si snad myslíte, že ji za něco chytili a přemístili? Pěkná blbost,že ? Prosím, buďme na zemi a hlavně zbytečně neprovokujme. Děkuji--Jan kozak (diskuse) 8. 6. 2016, 08:58 (CEST)

ŽoK

Zdravím, kolego, rád bych Vás upozornil na ŽoK o nadmořské výšce. Jelikož jste kompetentní osoba v daném oboru, zvažte prosím, zda byste tam i Vy nechtěl vyjádřit svůj názor na věc. --Mario7 (diskuse) 23. 7. 2016, 02:54 (CEST)

Taky zdravím, něco jsem již četl, ale ještě se tam podívám. Zdá se, že se vším, co je tam napsané, souhlasím. Ale ještě se tam podívám. Díky za zprávu.--Pimlico27 (diskuse) 23. 7. 2016, 12:08 (CEST)

Šablona Commonscat

Ahoj, jen chci upozornit, že šablony {{Commons}} a {{Commonscat}} se vkládají do článku s odrážkou (ve wikikódu hvězdička), viz dokumentace odkazovaných šablon. Robot momentálně projíždí všechny články a doplňuje odrážky tam, kde chybí. --Harold (diskuse) 10. 9. 2016, 11:33 (CEST)

Ahoj, ok. Myslel jsem, že jen v případě, že je tam více externích odkazů. Viz např. anglická verze https://en.wikipedia.org/wiki/Laguna_Mountains#External_links --Pimlico27 (diskuse) 10. 9. 2016, 11:40 (CEST)

Editační válka o Šalomounovy ostrovy

Zdravím, bylo by možné, když už na tom zdroji z encyklopedie Univerzum trváte, přestože tam máme lepší (cuzk.cz), dát až do sekce, která se zbývá problematikou jména, a ne nevhodně hned za úvodní titulek? Ale to už jsme trochu nakousli. Díky, —Mykhal (diskuse) 19. 5. 2018, 14:55 (CEST)

Je to encyklopedie Universum. Dal jsem to za za anglický název a výslovnost.--Pimlico27 (diskuse) 19. 5. 2018, 14:59 (CEST)

.. Ještě bych poprosil o nezavádějící popisy shrnutí – uvádíte, že jsem něco nahradil, když jsem pouze revertoval. (A nejsem si jist, že jste se zamyslel nad mým argumentem, že problematiku názvu řešíme dále, a bylo by vhodné ref přidat k obdobnému, který už máme.) —Mykhal (diskuse) 19. 5. 2018, 15:02 (CEST)

Je to v kapitole Jméno, odkaz 5.--Pimlico27 (diskuse) 19. 5. 2018, 15:09 (CEST)

Myslíte ten ref na konci sekce Jméno, podporující variantu s "a", aktuálně č. 5, ale čísla se mohou časem měnit, zkrátka ten "Slovník spisovné češtiny ..." – ano, to je on, identifikoval jste ho správně. —Mykhal (diskuse) 19. 5. 2018, 15:27 (CEST)

Aha, už to posunutí ref vidím, i když stále je to v místě, kde ještě to jméno neřešíme. —Mykhal (diskuse) 19. 5. 2018, 15:06 (CEST)

Nerozumím, proč zase mažete ([1], [2]), tentokrát bez uvedení důvodu (argumenty došly?), tu zmínku o několikanásobně častěji používaném názvu (i o tom je encyklopedie), a bylo to doloženo referencí jak jste chtěl, a taky navíc poznámkou ve shrnutí, podle které jste si to mohl sám ověřit v internetovém vyhledávači. —Mykhal (diskuse) 19. 5. 2018, 15:57 (CEST)

Nemažte výzvu k přesunu Šalomounových ostrovů a přečtěte si zdůvodnění a diskuzi. Má naprosto nulový význam trvat na tom, aby jen článek o státě se jmenoval Šalomounovy ostrovy, zatímco v ostatních názvech článků a v kategoriích vesele vystupují Šalamouni. To je přece nedotažený nesmysl. Chrzwzcz (diskuse) 14. 9. 2018, 22:51 (CEST)

Diskuze již proběhla.--Pimlico27 (diskuse) 14. 9. 2018, 23:01 (CEST)

To při svých revertech neustále opakujete, ale nevypořádáváte se s žádnou z námitek! Tyhle články zůstaly na variantě s A a nějak vás to netrápí Seznam ostrovů Šalamounových ostrovů, Státní znak Šalamounových ostrovů, LGBT práva na Šalamounových ostrovech, Seznam měst na Šalamounových ostrovech, Šalamounovy ostrovy na letních olympijských hrách, Šalamounovy ostrovy na Letních olympijských hrách 2012, Šalamounovy ostrovy na Letních olympijských hrách 2016, Severozápadní šalamounské jazyky, Bitva u východních Šalamounů, Vlajka Šalamounových ostrovů, Dolar Šalamounových ostrovů, Severní Šalamounovy ostrovy, Fotbalová reprezentace Šalamounových ostrovů, Gizo (Šalamounovy ostrovy), Šalamounovo moře, že se udělala na Wikipedii zmatečná situace. Chrzwzcz (diskuse) 14. 9. 2018, 23:16 (CEST)

Tak to upravte. Díky.--Pimlico27 (diskuse) 14. 9. 2018, 23:20 (CEST)

Na to si netroufám bez velkého mandátu, který bych rád dostal ještě další diskuzí. Nebyly takové úpravy povoleny z důvodu nezřejmého konsenzu. Chrzwzcz (diskuse) 14. 9. 2018, 23:24 (CEST)

Takže já tam ten návrh ještě jednou umístím, ať se to opravdu definitivně potvrdí (nebo vyvrátí) a sjednotí, tenhle zmatečný stav ničemu neprospívá. Chrzwzcz (diskuse) 15. 9. 2018, 09:58 (CEST)

Již to bylo projednáno. Musíte umístit návrh na přejmenování na každou z těch stránek, co chcete sjednotit.--Pimlico27 (diskuse) 15. 9. 2018, 10:15 (CEST)

Po důkladném pročtení bych o nějakém projednání moc nehovořil. Název se určuje u hlavního článku o státu a pak přirozeně probublá do všech ostatních, pokud (!) je vidět jasná shoda u hlavního článku. Můžete doplnit jak je to napsáno ve školních atlasech a učebnicích? Vidím že u Spojeného království jste takové zdroje měl po ruce... Klidně i kdyby vaší preferované variantě odporovaly, prostě nestranně posoudit "co se učí děti"Chrzwzcz (diskuse) 15. 9. 2018, 10:49 (CEST)

Nemohl byste si půjčit nebo koupit jakoukoliv odbornou literaturu o Austrálii a Oceánii? Je to možné? Říkat Šalamoun nebo Šalamounovy ostrovy je neznalost.--Pimlico27 (diskuse) 15. 9. 2018, 11:08 (CEST)

Pokud víte, že je to v jakékoliv, tak je asi všechny máte a můžete říct bez toho, abych si musel já kupovat. A podpořit tím tuhle "kauzu".Chrzwzcz (diskuse) 15. 9. 2018, 17:00 (CEST)

Ano, je to v jakékoliv.--Pimlico27 (diskuse) 15. 9. 2018, 19:04 (CEST)

Takové důkazní materiály právě podpoří situaci, měly by být v diskuzi uvedeny. Ideálně i učebnice, ale to může přinést do diskuze i někdo jiný, když se pěkně kauza rozhýbe a bude to řádně podpořeno zdroji velké váhy. Sice by to teoreticky mělo jít samo od sebe, ale je přece jasné, že zde existují v češtině obě verze a musí se to nějak kvalifikovaně a hlavně dlouhodobě rozhodnout nejen na základě důvodného přesvědčení jednotlivce bez hmatatelných důkazů.Chrzwzcz (diskuse) 15. 9. 2018, 19:27 (CEST)

Název vychází z historické postavy Šalomouna, krále Šalomouna uvádí všechny české verze Bible stejně. Vychází z hebrejského významu slova Šalomoun. Odtud Šalomounovy ostrovy, jak jsou uvedeny v odborné geografické literatuře, slovnících a encyklopediích atd. To druhé je zkomolenina z bulvárního tisku, médií a z internetu.--Pimlico27 (diskuse) 15. 9. 2018, 20:33 (CEST)

Nebudeme si ale nalhávat že v českém prostředí neexistuje Šal-A-moun. Možná "špatný" ale očekávaný, pronikl do osobních jmen, rčení (šalamounské řešení) i botanických názvů (šalamounek) a s těmi se těžko pohne. Chrzwzcz (diskuse) 16. 9. 2018, 10:48 (CEST)

Souhlasím s kolegou Pimlico27. Článek Šalomoun existuje od roku 2007. Byl založen pod nesprávným názvem Šalamoun, ale to bylo hned opraveno. Takže tady máme tu spoustu článků s nesprávnými názvy. Nedá se nic dělat, ale všechno se to musí přejmenovat. Velké diskutování kolem toho je IMHO nadbytečné. Snad by ale to odsouhlasení stačilo udělat sumárně. --Zbrnajsem (diskuse) 15. 9. 2018, 21:15 (CEST)

Proto to řešíme sumárně v diskuzi článku Šalomounovy ostrovy, odkud ale Pimlico27 stále odstraňuje šablonu, a přitom je to centrální místo pro název státu. S názvy z biologie nehneme i kdyby byly odvozeny od špatného šal-A-mouna. Chrzwzcz (diskuse) 16. 9. 2018, 10:42 (CEST)

Nic tady neřešíme ve smyslu nového přesunu. Vy to leda zkomplikujete tak, že žádné řešení nebude. Šablona je pryč a pryč zůstane. Vy také nechcete Šalamouna, tak ho tam necpěte. Trochu logiky by neškodilo, Chrzwzczi. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 9. 2018, 10:52 (CEST)

Ach, kdybyste si o tom něco zjistil a hned neobviňoval. Já jsem inicioval akci "sjednoťme to". Já! Trocha si přečíst a pak mluvit o logice, Zbrna. Když nebude šablona, nebude diskuze vidět a že si ve dvou něco odsouhlasí wikipedisti, to by bylo u názvu státu a všech článků okolo docela málo, chce to jasnou podporu. Chrzwzcz (diskuse) 16. 9. 2018, 10:56 (CEST)

Kolega Pimlico27 říká, že tady diskuse už proběhla. Není potřebná žádná další, při které by se mohl někdo vyžívat. Tento článek je základní pro všechny ostatní, proto je nutné sjednocení názvů na základě tohoto článku. Ten má správný název od roku 2007. Prosím kolegu Pimlica27, aby s tím začal. Já se postupně přidám. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 9. 2018, 11:26 (CEST)

Vy jste nečetl tu diskuzi. Bylo ZAMÍTNUTO dělat ty navazující změny a v kategorizaci, protože bylo shledáno, že pro název Šalomounovy ostrovy nebyl dostetečný konsensus, málo lidí, žádné jasné slovo. S názvem Šalomoun to sice má souvislost, ale neznamená to automatické překlápění čehokoliv šala/omounského. Chrzwzcz (diskuse) 16. 9. 2018, 11:33 (CEST)

DISKUZE O PŘESUNU probíhala od 5.6. 2017 do 11.4. 2018, tedy 10 měsíců. Nikdo nepřinesl žádné zásadní argumenty proti. Od 2.2 2018 se nikdo již do přesunu 11.4. 2018 do diskuze nezapojil. Kdo zamítnul udělat změny v kategorizaci? Co chcete více? Je deset měsíců pro diskuzi málo?--Pimlico27 (diskuse) 16. 9. 2018, 13:14 (CEST)

@Pimlico27, Chrzwzcz: Tohle je tautologie. Tady nemá smysl něco řešit ve smyslu nového přesunu. Ostrovy se jmenují podle starozákonního mudrce Šalomouna. Jakékoliv změny by byly nerozumné a jak vidno, neodpovídaly by zdrojům. A co se týče Vás, jak chcete zdůvodnit návrh na přejmenování na název, který sám neschvalujete? Vyjádřil jste se v tom smyslu jasně nebo ne? Ten Váš návrh byl kvůli Vašemu vlastnímu postoji bezpředmětný a kolega Pimlico27 ho oprávněně smazal. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 9. 2018, 12:56 (CEST)

Já chci jediné - mít podporu wikipedistů pro některou z variant A SJEDNOTIT OSTROVY. Poslední přesun na Šalomounovy ostrovy byl víceméně označen jako zbrklý, bez jasné podpory, nebylo povoleno dál měnit dokud se nenajdou podpůrní lidi, takže kategorie se nadále jmenuje Šalamounovy ostrovy. Tak sehnat víc hlasů, můžete se tam v diskuzi ozvat, budete +1. Teď je to roztáhnuté mezi dvěma variantami článek od článku. Vaše teorie Když to je Šalomoun tak to MUSÍ být Šalomounovy ostrovy je teorie o bezmezné pravidelnosti jazyka českého. Kolegové tam třeba ukazovali, kolik zvířátek a rostlinek z těch ostrovů (vizte odkaz) má v názvů šalAmounský, a s tím nic neuděláte ani kdybyste mě 100x poslal do háje borového, tu pravidelnost si v nich nevynutíme ani když je tam souvislost Šalomoun-Šalomounovy ostrovy-šalomounský. Chrzwzcz (diskuse) 16. 9. 2018, 13:07 (CEST)

Zřejmě si děláte pr.... Zbrklý. DISKUZE O PŘESUNU probíhala od 5.6. 2017 do 11.4. 2018, tedy 10 měsíců. Nikdo nepřinesl žádné zásadní argumenty proti. Od 2.2 2018 se nikdo již do přesunu 11.4. 2018 do diskuze nezapojil. Kdo zamítnul udělat změny v kategorizaci? Co chcete více? Je deset měsíců pro diskuzi málo?--Pimlico27 (diskuse) 16. 9. 2018, 13:18 (CEST)

JÁ jsem byl ten, kdo to chtěl na dohodnutém názvu Šalo- dotáhnout do konce. JÁ! Vy jste si změnili jen jméno jednoho článku a na Wikipedii se nadále vesele potulují stovky Šala-, které označujete za strašlivě chybné, a to i v názvech článků. Kategorizace byla zamítnuta, vše jsem do diskuze natlačil k prohlédnutí. Tak se snažím vystavět to na pevnějších základech než jen "všechny protiargumenty jsem zamítl, nikdo dál nediskutoval takže dohodnuto". Teď je to tam pěkně pohromadě vyargumentováno a když týden dva nikdo nepípne, rozjede se sjednocovací dotáhnutí akce Šalo-. Osobně za nejlepší argument považuju odborné a cestopisné zdroje, že se to jmenuje po biblické osobě je pro mě jen takový malinký podpůrný faktík. Pokud znáte jiný způsob jak nahnat lidi do diskuze o definitivním potvrzení, ať opravdu nejsou nejmenší pochyby, sem s ním, já chtěl použít šablonu na přesun, ta je taková výrazná. Chrzwzcz (diskuse) 16. 9. 2018, 13:29 (CEST) Tj. klidně provedu všechny změny v textu a přesuny a kategorizaci (objednávku na změnu) sám, ale chci za sebou vidět podporu, takhle jsem si připadal jako partyzán, který potutelně mění něco nepřesvědčivě rozhodnutého. Chrzwzcz (diskuse) 16. 9. 2018, 13:36 (CEST)

@Pimlico27, Chrzwzcz: Někde se musí začít se sjednocením. Kolega Pimlico27 dal návrh na přejmenování u Seznam ostrovů Šalamounových ostrovů na verzi s „o“. Tam jsem já založil diskusi a hlasoval jsem pro. Tak to prosím oba udělejte také – a další kolegy k tomu rovněž vyzývám. Pak bude snad možno udělat tam přesun. Nebudeme tady přece diskutovat o tomto článku, když jeho název je OK. Takový nerozhodný stav resp. galimatyáš u spousty dalších stránek ale nelze mít natrvalo. --Zbrnajsem (diskuse) 16. 9. 2018, 14:48 (CEST)

A proč zrovna tam, když se to řeší centrálně zrovna u Šalomounových ostrovů jako hlavního nositele jména. Já bych zase vyzval nedělat mezitím žádné partyzánské změny vedoucí k "nápravě", dokud nebude aspoň nějaká podpora vidět. Kdybych to já začal takhle pomaloučku přesouvat, hned bych skončil na NS že provádím změny, ke kterým mi nikdo nedal oprávnění... Chrzwzcz (diskuse) 16. 9. 2018, 17:56 (CEST)

Shrnutí editace

Pro Vaši informaci

Dobrý den, díky za Vaše příspěvky. Chci Vás však poprosit o pokud možno výstižné vyplnění shrnutí editace před uložením úprav. Je velmi žádoucí, aby měli ostatní wikipedisté představu, čeho se Vaše změny týkají. Umožníte tak snazší dohled nad stránkou posledních změn, ale i budoucí nalezení konkrétní změny v historii článku.

Registrovaní uživatelé mají navíc možnost si ve svém nastavení v sekci Editace zatrhnout položku Upozornit při vložení prázdného shrnutí editace a systém pak každé nevyplněné shrnutí před konečným uložením změn připomene. Děkuji za pochopení. --Jan Kovář^BK (diskuse) 10. 6. 2018, 00:45 (CEST)

Řád Velké Británie

Řád Velké Británie

Vážený pane kolego, napadlo mě, že dobrým prvním nositelem tohoto letos založeného wikivyznamenání byste byl Vy. Za snahu najít pro Velkou Británii správné jméno. Srdečně blahopřeji.--Ioannes Pragensis (diskuse) 28. 6. 2018, 20:10 (CEST)

Se zpožděním, díky. Možná jsem vůbec prvním nositelem tohoto typu řádu Velké Británie.--Pimlico27 (diskuse) 14. 7. 2018, 23:03 (CEST)

Diskusní styl

Dobrý den, kolego, povšiml jsem si tohoto vašeho příspěvku. Nerad bych to nějak jitřil, ale protože určité výhrady směřovaly už vůči některým vašim příspěvkům v Diskuse:Spojené království, chci vás poprosit/požádat o změnu diskusního stylu. Předpokládám, že WP:WE znáte – výrazy typu „nesmysly“, „lži“ a „bláboly“ nemají na WP co pohledávat, natož opakovaně. Jinak nic ve zlém, pokládám vás za přínosného editora, ale podobná slova zcela zbytečně „přilévají olej do ohně“ v už beztak dost vypjatých diskusích :). Děkuji za pochopení, zdraví --Mario7 (diskuse) 19. 9. 2018, 02:18 (CEST)

A což teprve slovíčka jako „nepravdy“, „argumentační fauly“, „chaos“ a „celková ostuda“. Ach ty diskusní styly zbytečně přilévající olej do ohně. :) Možná by stály za změnu. --Bazi (diskuse) 19. 9. 2018, 03:07 (CEST)

Mario ahoj, "výrazy typu „nesmysly“, „lži“ a „bláboly“ nemají na WP co pohledávat" A co když lidé opravdu třeba opakovaně lžou a evidentně píší bláboly? Není dobré některé problémy nazvat alespoň někdy pravými jmény? Obecně vzato. Mario, každý není Mirek Dušín z Rychlých šípů, nepřijde ti pro Wikipedii omezující, když vlastnosti Mirka Dušína budeš po všech vyžadovat? Krom toho si tak říkám, že v tomto případě by s tebou už možná nesouhlasil ani ten Mirek Dušín. No nic, já jen že si tu pročítám po čase některé diskuze (třeba ohledně přejmenování Velká Británie; spor Bazi versus Martin Urbanec) a mám pocit, že tu někteří správci chcete po jiných až příliš, chováte se už moc autoritativně a pak se navzájem kryjete. Mechanicky jsem pak koukl na RC a vidím toto. Nemohla by tato vaše přísnost už někoho od přispívání na Wikipedii odrazovat? Ale možná zrovna v tomto případě máš pravdu, jak jsem psal, nezkoumal jsem detaily, poukazuji hlavně na obecnost tvého tvrzení. --Pavel Krupička (diskuse) 19. 9. 2018, 03:27 (CEST)

@Pavel Krupička: Ahoj, díky za podnět, rád tě tady vidím. No víš, Mirek Dušín by ze současné české wiki utíkal, kudy přišel, jinak by se z toho tady zcvoknul :). Ale vážně, jak už jsem psal, nechtěl bych to kdovíjak rozmazávat, takže jen stručně a převážně všeobecně. Sdílím tvůj názor, že věci je třeba nazývat pravými jmény a věř, že se mi hrubě nelíbí přecitlivělost některých kolegů, „šermování“ wikietiketou, nebo rovnou přímé „žalování“ správcům. Jsem rád, že podobné žádosti na NS mě většinou míjí, protože úloha nadřazené autority, která někoho napomíná, mi nepřináší žádné potěšení – právě naopak, jsme dospělí lidé a mě někdy zůstává rozum stát, když vidím, že to tady na WP někdy (často?) vypadá jak v mateřské škole. Víš, jsme ve virtuálním prostoru, ale kdyby to šlo, tak bych vážně některé své příspěvky postříkal šlehačkou a podával na stříbrném tácu, ať nedej bůh někoho neurazím nebo se ho nějakým nepředvídaným způsobem nedotknu :).

Konkrétně v Pimlicově případě jsem se ho však nedávno zastal a snažil se dovodit, že „to je (...) lživé tvrzení“ není osobním útokem ve smyslu pravidla WP:ŽOÚ. Ale přesto, v případě opakování nebo pronášení se zlou vůlí (což tam tak nějak spatřuji) se pozvolna dostáváme až do výslovné působnosti pravidla o osobních útocích – a tam nějaký valný prostor pro subjektivní správcovské posouzení nevidím. Přesto jsem se snažil o mírnou, kolegiální, až přátelskou formulaci, spíše připomenutí důsledků než nějaké neosobní, oficiální, „nadřazené“ sdělení. Koneckonců, Pimlicovy návrhy, podepřené odbornou literaturou, považuji za kvalitní a dostatečně odůvodněné a myslím, že by byla škoda, pokud by kvůli nevhodné rétorice měla zbytečně devalvovat jejich hodnota.

@Bazi: Vedlejší produkty složité (a zřídkavé) chemické reakce s těžko odhadnutelným výsledkem. Snad se laboratoř už vyvětrala a doufám, že všichni chemici, včetně nás dvou, pracují na nových pokusech :).

Zdraví --Mario7 (diskuse) 19. 9. 2018, 19:26 (CEST)

Diskusní styl II

Dobrý den, kolego, věnujte prosím pozornost Standardům a konvencím v diskusích, zejména bodům 2 a 3 doporučeného postupu. Opakovaně je u Vašich příspěvků patrné, že svoji reakci, ač je pozdější než reakce jiného wikipedisty, předsouváte nad časově předcházející odpověď a přidáváte dvojité odsazení, což odporuje doporučenému postupu. V této diskusi jste tak učinil hned třikrát: poprvé, podruhé a před chvílí potřetí. Shodou okolností jste takto vždy „předběhl“ kolegu Chrzwzcz, který reagoval na stejné příspěvky jako Vy, ale dříve. Třikrát jsem to po Vás opravil ([3], [4], [5]), ale prosím, osvojte si raději postupy, jaké obecně považujeme za vhodné a ustálené, konvenční.

Má to přinejmenším dva důvody: 1) Zajišťuje to přehlednost diskuse i pro ty wikipedisty, kteří ji nesledují průběžně, dostanou se k ní později a chtěli by se v ní zorientovat. 2) Podobné „předbíhání“ může působit nekolegiálně vůči ostatním kolegům, může v sobě nést skryté sdělení, že svůj názor považujete za důležitější než jejich, hodný nějakého zvláštního zdůraznění. To pak může povzbuzovat napjatou atmosféru, která brání klidnému a věcnému průběhu diskuse, hledání kompromisů a konsenzu. Z těchto dobrých důvodů, prosím, věnujte větší pozornost dodržování diskusních konvencí. Děkuji. --Bazi (diskuse) 23. 9. 2018, 12:41 (CEST) Dodatečně opravuji, k předběhnutí došlo dvakrát, jednou byl předběhnut Dvorapa. --Bazi (diskuse) 23. 9. 2018, 16:26 (CEST)

Sám si pozorně přečtěte Standardy a konvence v diskusích. 1/ Nejedná se o striktní „pravidla“, ale jsou užitečná pro vyšší čitelnost a použitelnost diskusí. 2/ Vždy se reaguje hned za poslední přímou reakci (včetně jejího podstromu) na příspěvek, na který je reagováno. Pokud taková přímá reakce není, reaguje se přímo pod daný post. 3/Neměňte, co řekli jiní --Pimlico27 (diskuse) 23. 9. 2018, 13:10 (CEST)

Kolego, prosím, jedná se o „standardy a konvence“. Jsou tedy jednak široce konsenzuální, většinově používané a mnozí na ně spoléhají. Skutečnost, že nemají status závazného pravidla, nemění nic na tom, že jsou užitečné, plní svůj účel a je vstřícné vůči ostatním, když se jimi řídíte (jak jsem vysvětlil v 2. bodě). K Vašemu 2. bodu: Ano, reagujte za poslední přímou reakcí, tedy jestliže již na příspěvek, na nějž reagujete, reagoval jiný wikipedista, Vy máte reagovat až za ním, ne před ním. Na příkladu: Zde byla situace taková, že já jsem napsal příspěvek 22. 9. 2018 v 00:47. Na něj hned reagoval kolega Dvorapa týž den v 01:00. A teprve po něm jste přišel se svou reakcí na můj původní text Vy, a to v 10:57. Vy tedy máte svůj příspěvek umístit pod Dvorapovým příspěvkem, a to na stejné úrovni odsazení jako on, neboť oba jste reagovali na můj příspěvek, ovšem on první, Vy druhý. Tak se to popisuje ve standardech a konvencích diskusí a tak to většina zkušených wikipedistů dodržuje. --Bazi (diskuse) 23. 9. 2018, 13:26 (CEST)

Důrazně vás žádám, abyste si pozorně přečetl Standardy a konvence v diskusích. Bod 3. Vždy se reaguje hned za poslední přímou reakci (včetně jejího podstromu) na příspěvek, na který je reagováno. Pokud taková přímá reakce není, reaguje se přímo pod daný post. Důrazně vás také žádám, abyste PŘESTAL ZASAHOVAT DO MÝCH PŘÍSPĚVKŮ A PŘESTAL JE CHYBNĚ PŘESOUVAT.--Pimlico27 (diskuse) 23. 9. 2018, 13:59 (CEST)

Ano, pokud taková přímá reakce není. Tady ovšem taková přímá reakce už byla (Dvorapova). Tedy Vy máte reagovat až pod tu jinou přímou reakci. Už jsem Vám to vysvětlil i na příkladu, čemu z toho nerozumíte? --Bazi (diskuse) 23. 9. 2018, 14:03 (CEST)

Už možná tuším, v čem by mohl být problém, Vy to za chápete horizontálně, a ne vertikálně. Je to tak? Místo abyste dal příspěvek pod předchozí přímou reakci, dáváte jej o úroveň víc doprava, i když nad něj. Chápu to správně? --Bazi (diskuse) 23. 9. 2018, 14:06 (CEST)

Obecný princip diskusních vláken je (zjednodušeně) takový, že s časem se posouváme odshora dolů a s reakcemi se posouváme odleva doprava. Když bude v jedné sekci několik na sobě nezávislých vyjádření k tématu, budou prostě všechny pod sebou, a to v takovém pořadí, jak je wikipedisté přidávali. Protože žádný nereaguje na ten předchozí. Když budu odpovídat na kterýkoli příspěvek jiného wikipedisty, oproti jeho příspěvku tu svou odpověď odsadím o jednu úroveň doprava. Atd. Vy jste reagoval na můj příspěvek, stejně jako kolega Dvorapa, tedy oba Vaše příspěvky měly být oproti mému odsazené o jednu úroveň doprava a vzájemně vůči sobě měly být seřazené odshora dolů podle času vložení. Takhle to funguje. --Bazi (diskuse) 23. 9. 2018, 14:21 (CEST)

1/ standardy mají doporučující charakter, takže přestaňte přesouvat mé příspěvky; 2/ doporučuje se reagovat přímo pod konkrétní příspěvek, pokud na tento příspěvek není žádná přímá odpověď; v té diskuzi Pod lípou na Jannovu reakci na můj příspěvek není žádná přímá odpověď, pokračuje se v jiné diskuzi, takže reaguji přímo pod něj, aby NAŠEL, že na něj reaguju; ostatní na jeho příspěvek nereagují, takže, poukd bude moje reakce na jeho příspěvek pod ostatními, nemusí ji vidět; je to zřejmé?--Pimlico27 (diskuse) 23. 9. 2018, 14:46 (CEST)

K bodu 2) Píšete-li o Jannově příspěvku, tak podle konvencí na něj reagoval Chrzwzcz, jak zřetelně vyjadřuje umístění a odsazení jeho příspěvku. Kdyby chtěl zahájit nové vlákno obecně k tématu, neumístil by svůj příspěvek takto, ale začal by psát zase normálně od začátku řádku, podle standardů. Vy jste stejně jako Chrzwzcz reagoval přímo na Janna, tedy Váš příspěvek měl být umístěn na stejné úrovni a hned pod příspěvek Chrzwzcz. Kdyby už tam byla i nějaká další reakce odpovídající na příspěvek Chrzwzcz, jednalo by se o onu konvencemi uváděnou závorku „(včetně jejího podstromu)“. Vy jste měl reagovat hned za poslední přímou reakcí včetně jejího podstromu.

K bodu 1) Standardy slouží pro „vyšší čitelnost a použitelnost diskusí“. Nebraňte prosím čitelnosti a pužitelnosti diskusí setrváváním na znepřehledňujícím řazení příspěvků. Když už jste se výše odkázal na podobně doporučující „Neměňte, co řekli jiní“, tak se skutečně jedná o věcný obsah, jeho zachování, nikoli o opravdu překlepů nebo nápravu přehlednosti diskuse. Váš příspěvek po mém přesunu zůstal zachován v celé své původní podobě, neměnil jsem nic na tom, co jste napsal, pouze jsem v souladu s konvencemi napravil matoucí umístění příspěvku. Po opravě je umístěn tak, jak by jej ostatní wikipedisté očekávali, takto budou správně rozumět tomu, že jste odpověděl na Jannův příspěvek a že jste tak učinil až po Chrzwzcz. --Bazi (diskuse) 23. 9. 2018, 15:12 (CEST)

Obsahově Chrzwzcz na Jannův příspěvek vůbec nereagoval, píše úplně o něčem jiném. Proto jsem příspěvek umístil, kam jsem ho umístil, aby kolega věděl, že jsem mu odpověděl.--Pimlico27 (diskuse) 23. 9. 2018, 15:43 (CEST)

Kolega by věděl, že jste mu odpověděl, i kdybyste svůj příspěvek umístil správně, tedy pod Chrzwzcz a na stejnou úroveň s ním. Protože tak to dělá většina wikipedistů. Pokud byste snad měl vážnou pochybnost o tom, jestli Jann Vaši reakci zaznamená, můžete využít šablonu {{Re}} (i když její případné nadužívání je rovněž řadou wikipedistů těžce snášeno, takže doporučuji s ní šetřit). --Bazi (diskuse) 23. 9. 2018, 15:49 (CEST)

Koukám, že pod návrhovou lípou byl v diskusi dobrý bordel, děkuji Bazimu za snahu tomu dát nějaký pořádek. Když už jsem byl zmíněn, rád bych se Baziho zastal, on to nemyslel zle. Pimlico27: řídíme se zde určitými spíše nepsanými pravidly, která jsou částečně vysvětlena na dané stránce, ale částečně si na ně každý přijde sám. Pokud reagujete na příspěvek, reagujete samozřejmě přímo pod něj a přidáte jednu dvojtečku navíc. Pokud však na daný příspěvek někdo již reagoval, např. já a na mě zas někdo další, váš příspěvek pak patří až pod celé to vlákno s mým a dalšími příspěvky. Odsazení zůstává (o jednu tečku více než na koho reagujete). Pokud byste se bál, že daný čověk nepochopí, že reagujete na něj, poté použijte šablonu {{Odpověď|jméno}}, kam dáte jméno toho, na koho reagujete. Tolik k základům, zatím by to mělo stačit, na zbytek již přijdete časem. --Dvorapa (diskuse) 23. 9. 2018, 16:07 (CEST)

Chlapče vidím, že jsi na Wikipedii založil 25 článku, z toho bylo 11 vymazáno. Zde můžeš udělat malé srovnání. Až se budeš chtít poradit, zase přijď--Pimlico27 (diskuse) 23. 9. 2018, 16:51 (CEST)

Rád bych vás upozornil, že se momentálně chováte nevhodně, já i ostatní kolegové se snažíme vám poradit a vy na nás útočíte. Pravděpodobně jste si spletl webové stránky, takové věci se píší pod články na zpravodajských webech. Napsal jsem sice minimum článků, avšak co se týče práce na Wikipedii, něco už zde odslouženo mám. Už vám radit a pomáhat nebudu, což vás zřejmě nemrzí, ale pokud budete rady i nadále ignorovat a pravidla/nápovědu si vykládat po svém, pak tu rozhodně nebudete vítán. --Dvorapa (diskuse) 23. 9. 2018, 17:51 (CEST)

Nemám rád drzé, spratkovité chování.--Pimlico27 (diskuse) 23. 9. 2018, 20:10 (CEST)

No, to já také ne. --Dvorapa (diskuse) 23. 9. 2018, 20:24 (CEST)

Tak na sobě zapracuj, přidej nějaký článek a bude vše ok.--Pimlico27 (diskuse) 23. 9. 2018, 23:43 (CEST)

Já bohužel přes opravy stávajících článků po jejich autorech nemám moc čas psát nové. Ale tak i vy zapracujte na svých příspěvcích do diskusí a budem si kvit. --Dvorapa (diskuse) 24. 9. 2018, 00:09 (CEST)

Tak jsem se podíval na ty diffy a musím říct, že Baziho opravy byly ve všech třech případech naprosto správné, horizontálně i vertikálně. P.S.: @Pimlico27: Kolegovi Dvorapovi byl smazán jeden článek, nikoli jedenáct, nemluvě o tom kolegiálním oslovení a tónu. Zdraví --Mario7 (diskuse) 23. 9. 2018, 17:12 (CEST)

Já vidím 11 smazaných. Zvláště v posledním případě správné určitě nebyly, když to mojí odpověď posouvalo stále na poslední místo, takže nebylo jasné na koho jsem reagoval.--Pimlico27 (diskuse) 23. 9. 2018, 17:26 (CEST)

@Pimlico27: Technická: ty smazané stránky nejsou články, co jsem se díval, jedná se veskrze o nějaká přerušená přesměrování, relikty po přesunu atd. (WP:Wikietiketa. Jinak bylo by skutečně fajn vkládat příspěvky v normě, zároveň ale nevidím zas takový problém, když to někdo třeba nechápe nebo neumí. Když koukám na některé kolegy s mnohem méně valnou encyklopedickou hodnotou. --OJJ, Diskuse 23. 9. 2018, 17:31 (CEST)

Bez obav, z odsazení je to jasně patrné. Na Janna reagoval Chrzwzcz, pak vy. Následně Bazi reagoval na Chrzwzcze. Jannův příspěvek je odsazen o 6 úrovní, Chrzwzczův a váš o 7, Baziho o 8, tak jak má být. Toto bylo skutečně špatně, ale už bych to celé nechal být, což směřuji všem :). Zdraví --Mario7 (diskuse) 23. 9. 2018, 17:57 (CEST)

Alghero

Dobrý den, na Wikipedii řídíme kvalitu a rozsah článků pomocí tomu určených šablon. Jednou z nich je šablona Pahýl, která se používá podle tohoto předpisu. Pokud v článku chybí některé základní informace, je označen jako pahýl, aby na něj ostatní mohli cílit a ještě ho rozšířit. V článku Alghero chybí více takových ifnormací, srovnejte s jinými městy nebo s tímto městem na jiných Wikipediích. Některé témata nejsou ani nakousnuta. Proto prosím neodstraňujte tuto šablonu do doby, než se podaří článek doplnit na dostatečnou úroveň co do obsahu. Děkuji vám, s pozdravem, --Palu (diskuse) 28. 11. 2018, 06:56 (CET)

Pitkin County

Nevím, proč je u Vás county v USA kraj, jestli nemám pravdu, opravte článek Okresy ve Spojených státech amerických, a všechny články v této kategorii Kategorie:Okresy v Coloradu. Předem moc děkuji.Mirek256 11. 2. 2019, 06:18 (CET)

Zdravím, podle mne překladu slova County více odpovídá KRAJ. Definice okresu: "územní jednotka ve smyslu právní úpravou provedeného územního členění státu"; "území státu se dělí na kraje, ty se dělí na okresy a okresy se dělí na obce". States (státy), Counties (kraje), Townships (okresy).--Pimlico27 (diskuse) 11. 2. 2019, 21:59 (CET)

Jenže podle Vás či mě není důležité, navíc je to proti dalšímu heslu, prosím opravit [6].Mirek256 12. 2. 2019, 02:37 (CET)

A co je důležité? Okresy ve Spojených státech amerických - to je něčí výmysl? Vidíte zde nějaké zdroje, odkazy?--Pimlico27 (diskuse) 12. 2. 2019, 19:21 (CET)

Okres je tradiční překlad county. Naproti tomu si troufnu odhadnout, že vaši definici "území státu se dělí na kraje, ty se dělí na okresy a okresy se dělí na obce" dosud nikdo nikdy na USA neaplikoval a přiřazení "States (státy), Counties (kraje), Townships (okresy)" je také dost originální. --Jann (diskuse) 12. 2. 2019, 19:44 (CET)

Tradiční? Dle tištěného Anglicko-českého a česko-anglického slovníku: county 1. brit. hrabství, 2. am. a ir. kraj, distrikt--Pimlico27 (diskuse) 12. 2. 2019, 22:46 (CET)

Například i na seznamu to asi podle Vás mají špatně [7], Lingea [8],atd.Mirek256 12. 2. 2019, 20:16 (CET)

To nejsou tištěné zdroje. Google.--Pimlico27 (diskuse) 12. 2. 2019, 22:50 (CET)

County je jednoznačně okres, podle významu, rozlohy a (- ne že by to bylo zas tak důležité -) v českých překladech amerických seriálů taktéž. Township je něco jako obec s rozšířenou působností a její obvod, takový "malý okres" ;P Chrzwzcz (diskuse) 12. 2. 2019, 22:56 (CET)

Nějaké tištěné zdroje pro toto tvrzení? Já mám ten Anglicko-český slovník, kde je to jednoznačně KRAJ. Takový San Bernardino County s rozlohou přes 52 000 km², tj. 5 krát větší než Středočeský kraj, typický okres.--Pimlico27 (diskuse) 12. 2. 2019, 23:09 (CET)

A to je důkaz? Pak existují county s 10 tisíci obyvateli. To se má jako podle toho část county pojmenovat kraj a část okres, podle toho jak si tady vymyslíme? Okresy USA vygooglíte. Kraje USA ne. [9] Chrzwzcz (diskuse) 13. 2. 2019, 08:06 (CET)

Situace je závislá na konkrétním státu USA. Zatímco v jednom státě jsou county (na Aljašce zvané boroughs a v Louisianě parishes) malé (Georgia například 300 až 2300 km2), v některých státech jsou obrovské (Nevada až 47000 km2, Arizona 48000 km2). Zjednodušeně na východě USA jsou county podobnější našim okresům, na západě jsou větší než naše kraje. V řazení do hierarchie dělení států nelze najít úplnou paralelu s naším systémem, protože USA se dělí na státy, dále na county a dále na towns/townships, které mohou a nemusí vytvářet vlastní obec (municipality) s vlastní politickou reprezentací. V jistém ohledu je tohle podobnější okresům v jistém zase krajům. Takhle objektivně je to třeba popsat v článku, nicméně pro název článku a pro použití v jiných článcích by bylo dobré rozhodnout se, jaký název upřednostnit. Mám za to, že o hodně častější a tím i očekávatelnější je jméno okres. Občas se objeví i kraj, nicméně co jsem zatím osobně viděl, je to hluboko pod polovinu. --Palu (diskuse) 13. 2. 2019, 09:03 (CET)

@Palu: Zapoměl jste na jednu maličkost, u velkých county na počet obyvatel, většinou jsou velice řídce osídlené.en:List of the largest counties in the United States by area, počet obyvatel a hustotu osídlení si již najdete.Mirek256 13. 2. 2019, 09:19 (CET)

Na kolegovu žádost bych účastníky rád přesvědčil, že se přou zbytečně. Counties přinesli do Angle Normané (franc. conté, lat. comitatus od comes, hrabě, původně člen královské družiny), někde však převzali starší členění na -shires. Byla to tedy feudální území, královská léna, menší i větší panství a mohla se dále dělit. Britové je přenesli do Ameriky, ale federální ústava se vnitřním dělením států nezabývala. Přesto se většina států dělí na counties, i když nejsou všude stejné. V Nové Anglii a na východním pobřeží se podobají spíš okresům, kdežto na řídce osídleném západě to byly spíš kraje, ovšem s malým počtem obyvatel (Los Angeles county se zalidnila až později) a bez zastupitelského sboru. Americký statistický úřad zná county a jejich ekvivalenty (např. parish, farnost, nebo burrough). Abychom čtenáře nemátli, měli bychom je označovat jedním názvem, po mém soudu tradičním překladem okres, právě proto, že mívají soud, ale ne parlament. Za úvahu by možná stálo oddělit americké a britské county do dvou odstavců. Podobný zmatek je ostatně s německým Kreis (okres, ne kraj) a Bezirk, kraj. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 13. 2. 2019, 14:02 (CET)

@Sokoljan: Řada států ve Spojených státech má správní radu, která má funkci legislativní, exekutivní i soudní. Správní rada vzejde ze standardních voleb. Předpokládám, že budou mít tedy i nějaký zastupitelský sbor. Podle Cambridge International Dictionary of English (Cambridge University Press 1995, s. 314) je County definované jako politická správa, která tvoří nejvyšší stupeň místní samosprávy, vlády v Británii a Irsku a nejvyšší stupeň místní samosprávy, vlády, ve státě, v případě Spojených států. Převedeno do ČR to odpovídá kraji. Stejně tak máme krajské a obecní volby, ne okresní.--Pimlico27 (diskuse) 22. 4. 2019, 19:53 (CEST)

Čínská republika

Vidim, ze jste pridal navrh na prejmenovani do clanku Čínská republika. Aneb: uuuz je to tady zase. Zmenilo se neco od posledni debaty, jejimz vysledkem je soucasne usporadani? nebo je to strategie "neustalym navrhovanim unavime vsechny tak, az uz to nikoho nebude zajimat a pak bude po nasem, protoze prece nikdo neprotestoval"? --Ozzy (diskuse) 18. 3. 2019, 01:05 (CET)

Toto ISBN je uvedené v knize...

Zdravím, ad Vaše editace Toto ISBN je uvedené v knize) Je možné, že toto ISBN je uvedené v knize. Přesto jsou tato ISBN číselně nevalidní, což je zdá se způsobené tím, že se prostě ten, kdo to tam napsal, překlepl. Mimochodem, vracet editace robota je obvykle zbytečná činnost, robot při svém dalším spuštění tyto editace provede podruhé, protože si nedovede přečíst, že byl revertován. --Martin Urbanec (diskuse) 30. 3. 2019, 08:20 (CET)

Spojené království

Dobrý den, komunita již nechce otevírat diskusi ohledně Spojeného království, takže stále platí, že používáme Spojené království. Prestaňte prosím vracet změny v úvodu článku Spojené království. Děkuji za pochopení. --Patriccck (diskuse) 11. 4. 2019, 22:14 (CEST)

Přesně tak, takže platí přesně to, co tam BYLO NAPSANÉ než jste tu diskuzi otevřel.--Pimlico27 (diskuse) 12. 4. 2019, 19:05 (CEST)

@Patriccck: a kolego Pimlico27. Neplatí to, neboť Vaše odvolávání se na ty zdroje není v otázce pořadí krátkých názvů rozhodující. Podstatný je název článku, a ten nemůže být až na třetím místě. Bylo Vám to už IMHO několikrát vysvětleno, kolego Pimlico27, tak Vás prosím, abyste upustil od dalších revertů. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 4. 2019, 20:18 (CEST)

JE ROZHODUJÍCÍ. Tak jestli souhlasíte, já veškeré zdroje, které jsem uvedl, vymažu, a pak si tam můžete dát ten váš odkaz na jazykovou školu a kolega ten odkaz na cestovní kancelář. Buď tak, anebo to vraťte do původní podoby.--Pimlico27 (diskuse) 12. 4. 2019, 20:25 (CEST)

Bohužel lžete. Dva uvedené zdroje vůbec zkrácený název státu Spojené království neuvádějí. Další ho uvádí, ale pod heslem Velká Británie. Mezinárodní standardizovaný název země dle OSN ISO 3166 termín United Kingdom vůbec NEPŘIPOUŠTÍ, POUZE CELÝ NÁZEV ZEMĚ.--Pimlico27 (diskuse) 12. 4. 2019, 20:34 (CEST)

Nechte toho. Pro článek nejsou Vaše argumenty přínosné. A odpusťte si jisté výrazy. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 4. 2019, 21:21 (CEST)

Vy si především odpusťte říkat, že něčí názory nejsou přínosné. V článku nejsou moje argumenty, ale citace podle zdrojů. Takže to nelze SVÉVOLNĚ UPRAVOVAT! Navrhuji tedy řešení, ke kterému jste se nijak nevyjádřil.--Pimlico27 (diskuse) 12. 4. 2019, 21:33 (CEST)

@Patriccck: Jeden zdroj nemá Velkou Británii vůbec. A žádám Vás, abyste se smířil s tím, a) jaký je název článku, což rozhodla komunita, b) že logika věci, tedy název politický a ne geografický, přikazuje nevyzvedávat název Velká Británie, neboť to by bylo pro čtenáře matoucí. Nějakými dalšími reverty nedokážete nic, to je daný stav. Snad mne chápete. Já nemám tolik času, abych Vám to tady pořád dokola psal. Přečtěte si brexit. Kdyby nebylo mne, tak by tuhle vysoce politickou věc nikdo nepopsal. --Zbrnajsem (diskuse) 12. 4. 2019, 21:48 (CEST)

Tak budu muset odejmout některé zdroje a nějak to upravit.--Pimlico27 (diskuse) 12. 4. 2019, 22:05 (CEST)

Kolegové, jestli chcete vést spor o podobu jednoho článku, bylo by korektní tak už od počátku činit právě v diskusi u toho článku. Ten někdejší spor byl veden o název články a také rozhodnutí z toho poněkud zmanipulovaného hlasování se týkalo názvu článku. Jakékoli interpretace, že snad tím bylo zároveň rozhodnuto i o formě samotného článku, jdou jaksi nad rámec. Je samozřejmě vhodné hledat jakousi kompromisní podobu a vyhnout se extrémům. Mám ale za to, že k tomu už jsme tak nějak dospěli, když v úvodu byl uveden jak úplný název, tak oba názvy zkrácené, aniž by některý byl mylně označován za chybný. Případné pořadí oněch zkrácených názvů bych už považoval za druhotné a nestojí za nějaké prudší sváry. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2019, 22:26 (CEST)

Chtěl bych jen podotknout, že zkrácený název „Spojené království Velké Británie a Severního Irska“ je „Spojené království“, což je celkem logické. „Velká Británie“ je jiný, nicméně také používaný název státu, nikoli ale zkrácený onoho oficiálního. Dá se to vyjádřit i jako UK vs. GB. --Valdemar (diskuse) 12. 4. 2019, 22:37 (CEST)

Já s vašimi názory souhlasím. Ale většina těch uvedených zdrojů se zkráceným názvem Spojené království vůbec nepracuje nebo ho neuvádí. Tak tam prostě nelze nechat "jen tak mimoděk" také Velká Británie, když v českém prostředí je ten název hlavní a klíčový. V této podobě tam uvedené zdroje prostě nemohou být. A kolegové si tam doplní odkazy na školní atlas, cestovní kancelář a jazykový kurz, protože v té rozsáhlé debatě nebylo nic jiného dodáno!--Pimlico27 (diskuse) 12. 4. 2019, 22:55 (CEST)

V té diskusi, která probíhala nyní na tom skutečně příhodném místě, tedy u článku, bylo zmíněno, že by bylo vhodné o tom pojmenování pojednat v příslušné sekci v článku, kde by bylo více prostoru se rozepsat, aby se to nemuselo až tak vyhrocovat při slovíčkaření o úvodní větu. To by, myslím, mohlo být přínosné. --Bazi (diskuse) 12. 4. 2019, 22:58 (CEST)

Zkrácené názvy států

Kolego Pimlico27, pokuste se nalézt oficiální zkrácené názvy např. Česka nebo jiných států. Tím chci říci, že to u UK není nějaká zvláštnost, že to také nemají. --Zbrnajsem (diskuse) 13. 4. 2019, 18:57 (CEST)

Czechia, Slovakia, Spain, Sweden, Switzerland, Sri Lanka, Mexico.--Pimlico27 (diskuse) 13. 4. 2019, 19:41 (CEST)

Jak víc oficiální by Česko mělo být, abyste ho považoval za oficiální? V Ústavě není, tam ale nebylo ani Československo. Jinak je to oficiální krátké jméno podle českých norem, podle ISO norem, podle ministerstev školství a zahraničí, podle OSN seznamu. Co víc? No na známkách to není, ale to asi nebude hlavní vodítko, že ne :) Chrzwzcz (diskuse) 13. 4. 2019, 19:49 (CEST)

No právě. Co je oficiální název? Česká republika, ne Česko. --Zbrnajsem (diskuse) 13. 4. 2019, 20:46 (CEST)

Tak znova. Oficiální jsou obě dvě jména. Nepleťte si slova "oficiální" a "formální". Chrzwzcz (diskuse) 14. 4. 2019, 10:39 (CEST)

Osobní útoky a diskusní styl III → blok

Dobrý den, na dva dny jsem Vám znemožnil možnost editace. Důvodem jsou osobní útoky na jiné uživatele ([10]) a celkový styl komunikace s ostatními kolegy, který komunitnímu duchu a dobré atmosféře na Wikipedii rozhodně nepřispívá. Týká se zjm. téhož příspěvku, ale i stylu diskuse na této DS.

Byť rozumím tomu, že o tom, jestli bude v úvodu Velká Británie nebo Spojené království rozhodně nemůže nechat klidným jediného uživatele, prosím, abyste osobních útoků, napadání a obviňování ze lži zanechal. To však platí i pro ostatní kolegy v této diskusi.

Ponechal jsem Vám možnost editace této DS, avšak prosím, abyste toho nezneužíval k dalšímu diskutování o Spojeném království a k eskalaci sporů. Jinak mi nedělá problém Vám odebrat i toto oprávnění. --Vojtasafr (diskuse) 16. 4. 2019, 07:25 (CEST)

Nevím, jestli si děláte srandu nebo to myslíte vážně? ZÁSADNÍ A OPAKOVANÉ PORUŠOVÁNÍ PRAVIDEL WIKIPEDIE OD NĚKTERÝCH WIKIPEDISTŮ JE V POŘÁDKU? Naprostá DEMAGOGIE, LŽI A PŘEKRUCOVÁNÍ FAKTŮ, od jednoho z wikipedistů JE V POŘÁDKU?

Budete tak laskav a budete si všímat celkového kontextu nějakého situace, než si dovolíte někoho zablokovat?????

Řekněte mi, kolik jste toho vy udělal pro wikipedii? Kolik jste napsal, přeložil článků, založil článků? Založil jste alespoň více než 200 ČLÁNKŮ? Nebo když vám to nedělá problém pane safr, založil jste alespoň více než 400 článků?

Wikipedista Zbrnajsem bude flagrantně porušovat jakákoliv pravidla a vy mne budete blokovat?

Pane safr, kolik jste přeložil, napsal článků a co jste konkrétně vy udělal pro wikipedii?????

Nebo jen blokujete lidi, kteří sem píší???

Děkuji za vaše odpovědi.

TÍMTO VÁS ŽÁDÁM ABYSTE MNE JIŽ NEBLOKOVAL A DÁL CHCI MÍT STEJNÝ PŘÍSTUP K BLOKOVÁNÍ WIKIPEDISTŮ JAKO MÁTE VY ABYCH V PŘÍPADĚ VAŠEHO NĚJAKÉHO POCHYBENÍ MOHL ZABLOKOVAT JÁ VÁS, PROTOŽE JINAK TO NEDÁVÁ SMYSL!!!

ODPOVĚZTE MI PROSÍM NA MOJE OTÁZKY, KONKRÉTNĚ, CO VY JSTE UDĚLAL PRO WIKIPEDII? ČLÁNKY, PŘEKLADY, ZALOŽENÉ ČLÁNKY ATD.--Pimlico27 (diskuse) 16. 4. 2019, 23:16 (CEST)

Vzhledem k pokračujícímu nevybíravému stylu komunikace jsem Váš blok rozšířil i na tuto stránku. Chtěl bych Vás poprosit, abyste se v budoucnu osobních útoků tohoto typu vyvaroval. Děkuji. @Vojtasafr: --Perid (diskuse) 16. 4. 2019, 23:39 (CEST)

Doporučuji k přečtení: WP:Wikietiketa, WP:Žádné osobní útoky a pokud Vás zajímají správci Wikipedie, tak WP:Správci. Já jakožto již třetí správce v pořadí si dovolím konstatovat, že Vaše chování je nepřijatelné, a opatření přijatá kolegy považuji za přiměřená. --Vachovec1 (diskuse) 16. 4. 2019, 23:49 (CEST)

Vážený pane kolego, nejsem správce a mám naprosté pochopení pro frustraci z dialogu hluchých, která Vás vyprovokovala na začátku. Je v tom samozřejmě určitý díl nespravedlnosti: jestliže někdo porušuje obecně platnou etiku diskuse tím, že překrucuje fakta a odmítá akceptovat platné argumenty, tak zablokován není. Ale jakmile začnete etiku diskuse porušovat byť jen náznakem osobního útoku, zablokován být můžete. Tak to je a je to logické. Správci jsou jen lidé a nemají čas a často ani věcnou znalost na to, aby posoudili, zda se někdo drží akademických pravidel korektní diskuse a neuchyluje se k demagogii. Navíc je těžké v takových případech posoudit, nakolik se to děje se zlým úmyslem a nakolik je to jen důsledek intelektuální či osobnostní nezralosti. Ale když začnete v diskusi PSÁT VELKÝMI PÍSMENKY a používat slova jako "fašista", tak je i správci unavenému z celonočního stíhání vandalů jasné, že překračujete meze a že musí zasáhnout. Opravdu nelze připustit, abychom tu debatovali jako při hospodské hádce, to by se Wikipedie brzy rozpadla.

Nenechte se prosím znechutit a berte věci s odstupem a jako cvičení v trpělivosti. Tady hlavou zeď nejen neprorazíte, ale ještě na Vás přitom z té zdi něco nehezkého spadne, jak teď sám vidíte. Přeji Vám radostné velikonoce.--Ioannes Pragensis (diskuse) 17. 4. 2019, 07:28 (CEST)

V době bloku piště další články do šuplíku, nenechte se odradit lidma, kteří kašlou na wikipravidla ale moc dobře vědí, kam si jít stěžovat, když je někdo okřikne. Jinak na nehezká slova jsou určitě filtry, na neozdrojovaná tvrzení filtry pochopitelně nejsou, takže můžete hádat kdo se vyautuje rychleji. Že jsou na wikipedii správci, to byste zas mohl vědět vy, a holt se komunitou zvolí a pak mají nadstandardní práva, ale i nadstandardní povinnosti - jak už jsem zmiňoval, snáz se odhalí hulváti než demagogové. A při vší úctě, snadná komunikace s váma zrovna není a dojem se nevylepší ani miliónem krásně napsaných článků. Taky bych nejradši někdy někoho seřval než trpělivě dozblbnutí přesvědčoval zjevnými argumenty, když onen má svou pravdu, a žádný osvícený zhodnotitel na Wikipedii nefiguruje. Chrzwzcz (diskuse) 17. 4. 2019, 14:02 (CEST)

Dvě věci – hodláte-li se se mnou bavit tímto stylem, nemám co dodat. Druhá – prosím, abyste mě oslovoval buď wiki-přezdívkou anebo občanským jménem, ale nikoli zkomoleninami přezdívky, zkomoleninami zkomolenin atd. --Vojtasafr (diskuse) 17. 4. 2019, 21:10 (CEST)

Selektivní odmazávání diskusí

Dobrý den, selektivní odmazávání obsahu na diskusní stránce není vhodným krokem. Diskusní stránky slouží k přehledné a transparentní komunikaci s ostatními, odmazánání částí již proběhlé diskuse není v souladu s tímto účelem. Stejně jako jakákoliv jiná stránka, ani tato diskusní stránka není Vaším vlastnictvím. S pozdravem, --Martin Urbanec (diskuse) 24. 4. 2019, 14:04 (CEST)

Dvě faktické a jedna poznámka bokem

Dobrý den, mám dvě faktické poznámky k vaší žádosti na NS. Nereaguji tam, neboť na NS ne nediskutuje, že?

1. Správci nerozhodují o Wikipedii ani o wikipedistech. O wikipedii jako takové rozhoduje komunita, v níž jsou si v tomto případě všichni rovni, případně nadace Wikimedia Foundation, která projekt vlastní. Členem komunity jsme oba, ve WMF já nefiguruji, z čehož plyne, že podíl na rozhodování máme naprosto stejný.
2. V daném případu nevystupuji jako správce, nýbrž jako řadový wikipedista, který vyslovil svůj názor. Co vás vede k tomu, že to spojujete s mými ryze technickými oprávněními nevím a ani nechci vědět.

1. A třetí, která není faktická. Než začnete někomu vytýkat jeho diskusní styl, zameťte si před vlastním prahem.

Přeji pěkné dny (byť dost chladné…) --Vojtasafr (diskuse) 6. 5. 2019, 21:16 (CEST)

Dobrý den, v daném případě je tento projev krajně nevhodný a porušuje pravidla Wikipedie. Dále bych se touto věcí již nezabýval. S pozdravem--Pimlico27 (diskuse) 6. 5. 2019, 21:35 (CEST)

Benátky

Vážený kolego, nerozumím, co Vás vedlo ke smazání závěrečné galerie obrázků v článku Benátky? Očekával bych přinejmenším předběžnou diskusi a závěrečné zdůvodnění. Zdraví --Sokoljan (diskuse) 1. 12. 2019, 16:45 (CET)

Dobrý den, většinu těch smazaných fotografií jsem tam umístil já a jsem i jejich autorem. Na jiném místě jste psal, že je tady "přeobrázkováno". Myslím, že galerie na konci článku dobře nahrazují odkazy na Wikimedii Commons, kde jsou fotografie i uspořádány a dále členěny.--Pimlico27 (diskuse) 2. 12. 2019, 19:46 (CET)

Lozere

Dobrý den, připadá mi, že údaje nesedí. Vámi citovaný Merriam-Webster uvádí nejvyšší vrchol Pic de Finiels 1702 m, další Váš zdroj, peakbagger.com, ale za nejvyšší pokládá Sommet de Finiels se 1699 metry. Vy píšete Sommet de Finiels 1702. Je to správně? Zdraví Phiwy (diskuse) 25. 12. 2019, 07:04 (CET)

Tři tištěné zdroje uvádí nadmořskou výšku 1 702 metrů, jeden tištěný a jeden internetový 1 699 metrů.--Pimlico27 (diskuse) 25. 12. 2019, 11:51 (CET)

Mount St. Helens

Promiňta, ale nechápu, jak jste přišel na tu objevnou myšlenku, že informace, že se v češtině můžeme běžně setkat s chybným překladem jména hory Mt. St. Helens, není relevantní. To je jen vtip, ne? --Týnajger (diskuse) 5. 3. 2020, 05:18 (CET)

Při psaní encyklopedie musíte vycházet z věrohodných zdrojů. Ani jeden z těch zdrojů, které uvádíte nelze považovat za věrohodný. Pokud jste to ale zpracoval, takhle níže v samostatné kapitole "název", tak mi to přijde o.k.--Pimlico27 (diskuse) 5. 3. 2020, 11:17 (CET)

Ty zdroje jsou naprosto dostatečně věrohodné pro to, co mají v článku doložit (použivání zavádějícího překladu). Měl byste se nad doporučením, které tu odkazujete, trošku hlouběji zamyslet, zjevně mu příliš nerozumíte. --Týnajger (diskuse) 5. 3. 2020, 12:53 (CET)

Ty zdroje, které tam uvádíte nepatří mezi věrohodné zdroje, ze kterých se má psát Wikipedie. Navíc obsahují gramatické chyby. Podívejte se, co jsou věrohodné zdroje. "Na Wikipedii se nesmí používat zdroje, jejichž informace není dostupná prostřednictvím seriózního vydavatele."--Pimlico27 (diskuse) 5. 3. 2020, 16:00 (CET)

Nemáte pravdu. Evidentně nejste schopen to doporučení pochopit a přiměřeně aplikovat. --Týnajger (diskuse) 5. 3. 2020, 16:05 (CET)

1. Pokud byste při psaní Wikipedie používal věrohodné zdroje, pravděpodobně byste se s názvem hora sv. Heleny nesetkal; 2. věrohodným zdrojem je monografie na dané téma od prověřeného vydavatele, tím bushcraft.cz, ani turistika.cz nejsou; článek na turistice.cz nemá interpunkci, neznáme ani autora;--Pimlico27 (diskuse) 5. 3. 2020, 20:58 (CET)--Pimlico27 (diskuse) 5. 3. 2020, 21:06 (CET)

Jak. říkám, vůbec to doporučení nechápete. Pro doložení rozličných typů dat se vyžaduje rozličný typ článků a míra důvěryhodnsoti. Vy tady aplikujete požadavky, které by byly přiměřené pro spor například o přesnou výšku hory (kdyby světem létaly sporné údaje), na prostý požadavek použití termínu v českém jazyce, což je úplně jiný typ informace, pro nějž jsou ty servery naprosto věrohodné a přiměřené. Vaším problémem je, že to nedokážete rozlišit - tj. nezvládáte konkrétní aplikaci daného doporučení. --Týnajger (diskuse) 6. 3. 2020, 08:27 (CET)

Já nemám problém, vy máte problém. Vkládáte do článku, co to není. Ale encyklopedie se píše, co to je. A to jste do teď nepochopil. A to je ten váš problém. Pimlico27 (diskuse) 6. 3. 2020, 09:53 (CET)

K téhle diskusi jsem sice přišel jako slepý k houslím a nechci se do toho nějak víc míchat, ale také mi to přijde jako docela užitečná informace, která by v článku měla zaznít. I etymologické informace jsou důležitou součástí každého článku a Wikipedie by měla upozorňovat na potenciálně pejorativní, nevhodné nebo zavádějící termíny. A zrovna v tomto případě mi to ani nepřijde jako banální informace – viz Google. Sám bych (doteď) název „hora sv. Heleny“ normálně použil. --Dominikosaurus (diskuse) 7. 3. 2020, 17:07 (CET)

A nebyla by to zase taková chyba. Ta hora se totiž nejmenuje Mount FitzHerbert, ale Mount St. Helens. V názvu není tedy jméno toho barona, ale jeho titul. A ten zní: první baron St. Helens nebo celé česky: první baron svaté Heleny. A St. Helens je město nedaleko Liverpoolu, tedy mimo jiné. A encyklopedie neinformují o nevhodných, zavádějících a pejorativních významech, ale o původním významu názvu.--Pimlico27 (diskuse) 7. 3. 2020, 22:33 (CET)--Pimlico27 (diskuse) 8. 3. 2020, 00:59 (CET)

Encyklopedie samozřejmě mají informovat i o zavádějících překladech jména. Kde jste přišel na to, že ne? Pokud to v papírových nebývá, je to jen z nedostatku místa, ale Wikipedie není z papíru. --Týnajger (diskuse) 8. 3. 2020, 07:22 (CET)

Patagonské Andy

Toto opravdu nechápu. Možná by stačilo napsat k revertu nějaké relevantní shrnutí a ne „Takto ne, díky“ – nezlobte se, ale ten komentář mi připomíná spíš WP:VČ. S pozdravem — Draceane ^diskuse_příspěvky 7. 6. 2020, 10:58 (CEST)

Ve zdroji ze kterého jsem vycházel a je tam uveden, není Lago General Carrera uvedeno, musí tam být? Když bych zakládal článek Osorno nazval bych ho Osorno (vulkán). Když se uvede Lanín - neaktivní stratovulkán, lépe je asi napsat neaktivní stratovulkán Lanín, bylo by podle mne vhodné podobně popsat i další vrcholy, které tam jsou nebo to nechat, jak to je.--Pimlico27 (diskuse) 7. 6. 2020, 14:10 (CEST)

Děkuji za objasnění. Lago General Carrera – no vzhledem k tomu, že to je největší chilské jezero, přišlo by mi dobré ho tam zmínit, ale chápu, že to není asi úplně korektní, když není v uvedeném zdroji. Červené odkazy jsem doplnil, aby to bylo nalinkované, články snad jednou vzniknou. Sopku jsem upřednostnil před vulkánem, protože tam nevnímám terminologický rozdíl (opravte mě), navíc tam vede víc odkazů než na vulkán. U Lanínu mi přišlo dobré vypíchnout, že se jedná též o stratovulkán, ač neaktivní, takhle vypadá, jako by se jednalo o obyčejnou horu. Domluvíme se na nějaké kompromisní podobě? S pozdravem — Draceane ^diskuse_příspěvky 7. 6. 2020, 17:13 (CEST)

Není to korektní a může to mít důvod, proč tam autor, Šlégl, uvádí tyto tři jezera. General Carrera leží 250 kilometrů severně od nejseverněji položeného z jezer San Martín a plovoucí ledovce a ledovcové splazy, jak je známe u tří vyjmenovaných jezer, tam nejsou nebo jsou v omezené míře. Takže detail, ale důvod, proč uvést právě tyto tři jezera. Nejsem moc zastáncem červených odkazů, fungují jen částečně a podle mne po estetické stránce takový článek nevypadá moc dobře. V českých encyklopediích a geografických slovnících se patrně upřednostňuje termín sopka před vulkán. Spíše se uvádí: "sopka, vulkán...". Raději používám vulkán. Angličtina, španělština, latina, italština, ale i němčina, polština a ruština používají tento výraz. Může se tam uvést neaktivní stratovulkán Lanín, ale je pak vhodné doplnit a rozlišit i ty další vrcholy. Upravím to.--Pimlico27 (diskuse) 7. 6. 2020, 22:18 (CEST)

Děkuji. Ještě k tomu jezeru, bylo špatně jej míchat k ledovcovým jezerům, na druhou stranu mi přijde vhodné jej uvést jakožto opravdu velké jezero. Na Wikipedii, zdá se, převažuje rozlišovač sopka, takže bych se toho držel. Na červených odkazech se asi neshodneme, ale jen připomenu, že každý odkaz býval někdy červený, takže na nich není nic špatného – naopak je to výzva k rozšíření encyklopedie. S pozdravem — Draceane ^diskuse_příspěvky 7. 6. 2020, 22:32 (CEST)

Malaga - Málaga

Dobrý den, Pimlico27, děkuji za zpochybnění mé včerejší práce na Malaze, máte pravdu, že pouhým nahlédnutím do útrob internetu je používaný pravopis velmi nejednotný, řekněme 50/50. Bohudík se ovšem v těchto případech nepoužívá v definování české pravopisné normy statistika, neboť by se v ní objevila i statistika chybných použití pramenících z neznalosti, pouhým přepisem slova z cizojazyčného textu. V podobných případech, kdy se v jazykovém úzu objevují vedle sebe varianta česká a varianta s původním pravopisem, používá se v podstatě zásadně varianta česká (Berlín, Saská Kamenice, Lurdy, Mety, Vratislav ap., mnoho desítek dalších velmi od sebe odlišných případů, viz na Wikipedii heslo Seznam českých exonym; náš případ tu sice nenajdeme, ale to je v podstatě řečeno už v preambuli tohoto seznamu). Tedy jazyková norma (daná ÚJČ ČAV v Pravidlech českého pravopisu, v Jazykové internetové příručce, Slovníku spisovného jazyka českého) tu má zcela jednoznačně charakter základní podoby a základního doporučení, které Wikipedie dodržuje v podstatě bez výhrad. (Stejně jako u velmi podobného problému českých forem cizích ženských příjmení, i když tato věc je dnes daleko živější než naše čárka nad a). Nicméně musím trvat na tom, že čárka nad a tu v základní podobě nemá být ze zcela principiálního hlediska. A tím je to, co jsem napsal výše: v případě, že vedle sebe existují varianta česká a varianta s původním pravopisem, přednost má varianta česká (Lurdy proti Lourdes, Vratislav proti Wroclaw, Berlín proti Berlin). Zajisté je zde přechodné pole: zatímco pravopis Berlin by jakýkoli korektor pokládal za chybný, použití polského tvaru Wroclaw by možná někteří tolerovali, zatímco použití Mylhúzy proti Mulhouse nebo Saská Kamenice proti Chemnitz je některým editorům možná až hyperkorektní, a proto se s původními tvary setkáváme i v editovaném tisku. Podotýkám ovšem to zásadní: Principem Wikipedie je v těchto případech naprosto NEZPOCHYBNITELNĚ uvádět jako základní tvar ten český, podložený doporučením ÚJČ. Další moje připomínka je v tom, že za relevantní kritérium pravopisu zeměpisných jmen nelze uvádět atlasy. Principem atlasů je vždy tendence klonit se k původním pravopisům. Myslím, že na mnoha českých mapách Francie byste našel česky psanou pouze Paříž, kdežto ostatní města (Lourdes, Metz, Mulhouse, Reims) budou kolísat případ od případu. V autoatlasech jsem si dokonce jist, že budou všechna města psána původním pravopisem. Neodvolávejme se jako na zdroj na atlasy. Základem pro Wikipedii je v podobných jazykových otázkách doporučení vrcholné autority, kterým je ÚJČ a který považuje variantu Malaga za jedinou (příp. základní)ve všech svých doporučeních. V tom jediném se mýlíte. Jinak oceňuji vaše fundovaně vedené diskuse, do kterých jsem zběžně nahlédl a ze kterých vidím, že bychom si mohli rozumět. Navrhuji v našem sporu o čárku (ještěže to není spor o pomlčku) následující řešení: akceptujme jako základní tvar Malaga (neboť s tím se nic dělat nedá, podle principů stanovených Wikipedií). Tento tvar bude použit v celém souboru českého textu o Malaze. Tvar Málaga bude použit tam, kdy jde o citaci španělských názvů institucí spojených s Malaģou. Nyní je tento stav dosažitelný dvěma kroky. Je třeba vrátit jako základní heslo tvar Malaga (pouhým přesměrováním) a úpravou úvodní pasáže: Malaga (španělsky Málaga)... Asi bych se vyhnul formulaci "Malaga, někdy též Málaga (španělsky Málaga), protože je to trochu nadbytečné vzhledem k úzu Wikipedie (např. Saská Kamenice (německy Chemnitz) použití slova Chemnitz v českém kontextu vůbec neřeší, nicméně tímto konstatováním na tenký led jazykové korektnosti nevstupuje (není to ani smyslem Wikipedie). Uvedením španělské podoby Málaga pochopitelně nevylučujeme případy, kdy ze speciálních důvodů chce někdo napsat po španělsky Málaga (v prospektu cestovní kanceláře, aby to vypadalo světověji), na podobném principu, jako by si napsal Habana český výrobce falešných doutníků na krabičku (zajisté by ovšem nikoho nenapadlo, aby na Wikipedii tlačil jako základní tvar Habana, přestože se to tak španělsky píše). Děkuji Vám, Pimlico, za podnět k diskusi. Pokud byste souhlasil, případně po diskusi s nějakou vyšší jazykovou autoritou na Wikipedii, dejte mi vědět, kdo z nás by konečnou úpravu měl provést. Rád poté připojím odkazy na relevantní zdroje, kterými jsou mj.:

Internetová jazyková příručka ÚJČ ČAV, dostupné na internetu https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=Malaga

Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ), dostupné na internetu, viz výše Malaga, -y ž. město ve Španělsku, známé vývozem vína; malagský (*malažský) příd.: m-é víno; — zpodst. *malagské, *malažské, -ho s. malagské víno, víno malaga: kapka malažského (Čap.-Ch.); — malaga neskl. s. druh těžkého sladkého vína; malagový příd.

Slovník spisovné češtiny, Praha, Academia (všechna vydání), pouze varianta Malaga.

BERÁNEK, Tomáš, et al. Index českých exonym: standardizované podoby, varianty = List of Czech exonyms: standardized forms, variants. 2., rozš. a aktualiz. vyd. Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální, 2011. 133 s. (Geografické názvoslovné seznamy OSN - ČR). ISBN 978-80-86918-64-8.

POLÍVKOVÁ, Alena, Pravopis, výslovnost a skloňování španělských zeměpisných jmen v češtině, Naše řeč, ÚJČ ČSAV, ročník 62 (1979), číslo 2, s. 77-84, dostupné na internetu: http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=6111 (uvádí pouze tvar Malaga).

aj., doplním... S díky Paolinu

Dobrý den, nechápu, proč uvádíte zdroj Index českých exonym, 20011, ISBN 978-80-86918-64-8, když musíte vědět, že heslo Málaga v této tištěné publikaci NENÍ. Dalším zdrojem, který uvádí název města Málaga je Geografický místopisný slovník od kolektivu autorů z České akademie věd. V základních pravidlech o pravopisu na Wikipedii máme, že názvosloví daného oboru má přednost a je více než obecná pravidla pravopisu. Autoři Geografického místopisného slovníku jsou geografové a encyklopedisté AV ČR. Dalším zdrojem, který uvádí heslo Málaga, je český průvodce Španělsko a Andorra od nakladatelství Olympia Praha.

• Universum, všeobecná encyklopedie, 5. díl. 1. vyd. Praha: Odeon, Euromedia Group, 2001. 715 s. ISBN 80-207-1060-4. S. 607.
• Geografický místopisný slovník světa. Odb. red. Hana Bradnová ... [a kol.]. 1. vyd. - Praha : Academia, 1993. 924 s. ISBN 80-200-0445-9. S. 478.
• NOVOTNÁ, J., ŽÁKOVÁ, M.: Španělsko a Andorra. 2. vyd. - Praha: Olympia, 1996. S. 175 s. ISBN 80-7033-397-9. S. 104.--Pimlico27 (diskuse) 23. 8. 2020, 19:07 (CEST)

Dobrý den všem, v Indexu českých exonyma se uvádějí pouze jména, jejich pravopis je od českého odlišný (Berlin – Berlín). Pokud tedy není jméno uvedeno v Indexu českých exonym, nejnovější je 3. vydání: ISBN ISBN 978-80-88197-16-4, Praha 2019 (v roce 20011 možná taky něco vydáme), pak máme zato (=NK ČÚZK a ČÚZK jako standardizační autorita, stanovená zákonem), že český pravopis se od pravopisu endonyma neliší. Dokonce se to týká i transliterovaných či transkribovaných jmen typu Москва – Moskva. Index českých exonym zatím nedokázal nikdy uvést všechna česká exonyma, jsme tvůrčí národ a jména stále vznikají (...a jiná upadají v zapomnění). Ale o Málaze jsme při přípravě publikace diskutovali a její neuvedení v publikaci z roku 2019 je záměrné. Je možné, že v dalším vydání se budeme věnovat i Málaze/Malaze. Třeba se to mezi tím ustálí. --Svehlovka (diskuse) 18. 4. 2023, 16:48 (CEST)

Dobrý den, já jsem zastával název Málaga. Dle uvedených zdrojů. Jinak nevím, proč by mělo být krátce. Každý název obce, města, hory atd. má nějaký význam, něco znamená. Podle mne by se v první řadě při tvorbě exonyma mělo dbát na tento význam (ve španělštině Málaga, pravděpodobně z féničtiny Málaka, vyráběla se zde sůl). Pro nějakou tvořivost tedy není místo, protože pak vzniká zkomolenina, která zakrývá původní význam názvu, jména.--Pimlico27 (diskuse) 19. 4. 2023, 15:05 (CEST)

Pokud se na tom zase členové NK ČÚZK shodnou, tak to zase nebude v Indexu exonym. Čeština sice dlouhé Á vyslovuje jinak než španělština, ale celkem to má opodstatnění. Zkontrolovala jsem to v připravopvané standardizační příručce Jména Evropy, tam jsou endonyma. Francouzi mají krátce Malaga, nejsme ale Francouzi. --Svehlovka (diskuse) 19. 4. 2023, 16:45 (CEST)

Emilia Romagna

Označení "hlavní město" náleží spíš ke správnímu sídlu státu než jeho části, jakkoliv si s tím lid hlavu neláme. Ale budiž, nestojí to za dohadování. --Mistasa (diskuse) 16. 12. 2020, 17:19 (CET)

Adventní Wikivšem

Ocenění Adventní Wikivšem

Tímto Ti děkuji za účast ve výzvě Adventní Wikivšem a uděluji Ti speciální vánoční wikivyznamenání za splnění podmínek výzvy, které jsi splnil jako jeden z prvních z přihlášených účastníků a nadto jsi napsal úctyhodných 44 článků, pokud počítám celou dobu trvání výzvy. Děkuji za mnoho zajímavých článků o horách a pohořích zejména v Kalifornii, mnohé z nich jsou napsané jen v angličtině a cebuánštině a nyní i v češtině :-), cením si i toho, že Tvé popisy jsou u článků rozsáhlejší než v anglické verzi. Přeji všechno nejlepší a spoustu nápadů na články o horách, pohořích a pouštích i v novém roce 2021. KKDAII (diskuse) 31. 12. 2020, 14:52 (CET)

Díky za ocenění a přání. Do Nového roku Ti přeji také vše nejlepší a podobné podnětné nápady. Zdravím z Prahy.--Pimlico27 (diskuse) 31. 12. 2020, 18:04 (CET)

20 nejvyšších hor Rakouska

Potom je ovšem název článku klamavý a jeho obsah neodpovídá skutečnosti. Na článek jsem přišel tak, že se mě jeden uživatel zeptal, proč je na české wikipedii jiná tabulka nejvyšších hor než na wikipedii německé. napadá mě elegantní řešení: uvést tam tabulky dvě, jednu podle nadmořeké výšky a druhou podle výšky s prominencí vyšší než 500 metrů. --Gampe (diskuse) 17. 7. 2022, 14:38 (CEST)

Článek je o nejvyšších horách Rakouska podle nadmořské výšky. Při stanovování nejvyšších hor nějaké země či horské skupiny je vždy nutné počítat s nějakou prominencí, jinak to nelze. V německé verzi se zjevně počítá s prominencí více než 100 metrů, ale nikde to tam není uvedené. Německá verze odpovídá tabulce číslo dvě české verze. Klamavá je tedy německá verze, protože neuvádí, že do seznamu byly zařazeny pouze hory s prominencí vyšší než 100, respektive 125 metrů.--Pimlico27 (diskuse) 18. 7. 2022, 05:45 (CEST)

Doba meziledová.

Doba meziledová.

Pokud víte lépe, jak dlouho trvala meziledová období, tak to do článku uveďte.

Je smutné, když autor ignoruje tak zásadní údaj. Ivantichacek (diskuse) 13. 12. 2022, 11:39 (CET) --Ivantichacek (diskuse) 13. 12. 2022, 11:37 (CET)

Článek jsem psal z uváděné literatury a nebylo to tam uvedené. A těžko to lze uvést, když více do minulosti jsou ta období delší.--Pimlico27 (diskuse) 13. 12. 2022, 23:01 (CET)

Zapojte se do Komunitního wishlistu!

Vážení členové komunity,

rád bych vám jménem spolku Wikimedia Česká republika oznámil spuštění projektu Komunitního wishlistu, kde můžete navrhovat témata akcí, kterých byste se rádi zúčastnili, nebo hlasovat o již navržených. Může jít např. o editaton, soutěž či cokoli jiného. Cílem komunitních wishlistů je zjistit, o jaké akce má komunita české Wikipedie zájem. Jednu ze tří vítězných akcí Wikimedia ČR ve spolupráci s komunitou zorganizuje.

Za Radu WMČR věřím, že se na stránce wishlistu nastřádá spousta nápadů i hlasů, které pro nás budou důležitým ukazatelem přání komunity, přinejmenším co se wiki-akcí týče.

Díky za vaše zapojení!

S pozdravem,
--Plánovací kalendář (diskuse) 9. 5. 2023, 23:32 (CEST)

Dotazník pro editory ke tvorbě strategického plánu

Dobrý den,

jako aktivního editora Vás prosíme o pomoc při tvorbě strategického plánu spolku Wikimedia Česká republika do roku 2027. Pomozte nám rozhodnout, jakým směrem se mají programy pro editory v následujících třech letech ubírat. O vyplnění krátkého dotazníku Vás prosíme do 1. května 2024, obsahuje 7 otázek a zabere to asi 5 minut.

Vyplňte dotazník pro editory

V rámci probíhajících příprav strategického plánu spolku WMČR na léta 25–27 běží paralelně řada procesů. Různými formami postupně oslovujeme definované cílové skupiny. V rámci možností se snažíme o maximální stručnost a efektivitu, ptáme se vždy na to, co je pro danou skupinu primárně relevantní.

Více informací k procesu a průběhu přípravy SP najdete na pro tyto účely zřízené veřejné stránce. Na editorský dotazník navazuje termínově setkání se správci a patrolou – v gesci Pavla Bednaříka. V případě jakýchkoliv dotazů se mi můžete ozvat na diskusní stránce, nebo mailem na jan.beranekwikimedia.cz.

Děkujeme za zapojení,

--janbery (diskuse) 20. 4. 2024, 23:50 (CEST)