Muhammad Alí Paša: Porovnání verzí
opr. |
Funkce návrhy odkazů: Přidány 2 odkazy. |
||
Řádek 2: | Řádek 2: | ||
{{Infobox - osoba}} |
{{Infobox - osoba}} |
||
[[Soubor:Mehmet Alí, pachá de Egipto, por David Wilkie.jpg|thumb|left|Muhammad Alí na obraze od [[David Wilkie|Davida Wilkieho]]]] |
[[Soubor:Mehmet Alí, pachá de Egipto, por David Wilkie.jpg|thumb|left|Muhammad Alí na obraze od [[David Wilkie|Davida Wilkieho]]]] |
||
'''Muhammad Alí''' ([[4. březen|4. března]] [[1769]] [[Kavala]] – [[2. srpen|2. srpna]] [[1849]] [[Káhira]]) byl [[egypt]]ský místokrál, [[vojevůdce]], ale také [[Diktatura|diktátor]]. |
'''Muhammad Alí''' ([[4. březen|4. března]] [[1769]] [[Kavala]] – [[2. srpen|2. srpna]] [[1849]] [[Káhira]]) byl [[egypt]]ský [[místokrál]], [[vojevůdce]], ale také [[Diktatura|diktátor]]. |
||
Muhammad Alí se narodil pravděpodobně v [[Řecká Makedonie|řecké Makedonii]] a po smrti rodičů se ho ujal místodržící provincie, který zabezpečil jeho výchovu, počátek vojenské kariéry a oženil ho se svou neteří. Díky svému ochránci měl Muhammad zajištěn postup ve funkcích a roku [[1798]] byl jmenován velitelem tureckého vojska v Egyptě. Po [[Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie|Napoleonově]] odplutí ovládl s pomocí armády do roku [[1801]] postupně celou zemi. |
Muhammad Alí se narodil pravděpodobně v [[Řecká Makedonie|řecké Makedonii]] a po smrti rodičů se ho ujal místodržící provincie, který zabezpečil jeho výchovu, počátek vojenské kariéry a oženil ho se svou neteří. Díky svému ochránci měl Muhammad zajištěn postup ve funkcích a roku [[1798]] byl jmenován velitelem tureckého vojska v Egyptě. Po [[Napoleonovo tažení do Egypta a Sýrie|Napoleonově]] odplutí ovládl s pomocí armády do roku [[1801]] postupně celou zemi. |
||
Za tento úspěch ho sultán jmenoval v roce 1805 místokrálem Egypta s titulem [[paša|paši]]. Muhammad Alí dokázal ve velmi krátké době zkonsolidovat zemi a pacifikovat útočné [[Beduíni|beduínské]] kmeny. Rázně potlačil [[Spojené království|britské]] pokusy o vměšování do egyptské vnitřní politiky a v roce [[1811]] plně stabilizoval situaci vyvražděním tehdejší vojenské a politické elity – [[mamlúk]]ů. V té době se však již stal faktickým vládcem země, neboť [[osmanská říše]] neměla prostředky na dobytí Egypta. |
Za tento úspěch ho [[sultán]] jmenoval v roce 1805 místokrálem Egypta s titulem [[paša|paši]]. Muhammad Alí dokázal ve velmi krátké době zkonsolidovat zemi a pacifikovat útočné [[Beduíni|beduínské]] kmeny. Rázně potlačil [[Spojené království|britské]] pokusy o vměšování do egyptské vnitřní politiky a v roce [[1811]] plně stabilizoval situaci vyvražděním tehdejší vojenské a politické elity – [[mamlúk]]ů. V té době se však již stal faktickým vládcem země, neboť [[osmanská říše]] neměla prostředky na dobytí Egypta. |
||
Od roku [[1819]] prováděl samostatnou zahraniční politiku, jejíž součástí se stala úspěšná expanze na [[Arabský poloostrov]], do [[Súdán]]u a do východního [[Středomoří]]. V roce [[1827]] poskytl sultánovi vojenskou pomoc, která měla udusit [[Řecká osvobozenecká válka|řecké povstání]], ale spojené turecké a egyptské loďstvo bylo zničeno evropskými velmocemi v [[Bitva u Navarina|bitvě u Navarina]]. Egyptský vládce proto požadoval po sultánovi kompenzaci škody, a když se jí nedočkal, zahájil proti němu v roce [[1831]] válku, kterou zastavily až evropské mocnosti, jež donutily Muhammada Alího spokojit se se ziskem [[Sýrie]]. |
Od roku [[1819]] prováděl samostatnou zahraniční politiku, jejíž součástí se stala úspěšná expanze na [[Arabský poloostrov]], do [[Súdán]]u a do východního [[Středomoří]]. V roce [[1827]] poskytl sultánovi vojenskou pomoc, která měla udusit [[Řecká osvobozenecká válka|řecké povstání]], ale spojené turecké a egyptské loďstvo bylo zničeno evropskými velmocemi v [[Bitva u Navarina|bitvě u Navarina]]. Egyptský vládce proto požadoval po sultánovi kompenzaci škody, a když se jí nedočkal, zahájil proti němu v roce [[1831]] válku, kterou zastavily až evropské mocnosti, jež donutily Muhammada Alího spokojit se se ziskem [[Sýrie]]. |
Verze z 18. 2. 2022, 18:55
Muhammad Alí paša | |
---|---|
Rodné jméno | محمد علي المسعود بن إبراهيم آغا القوللي |
Narození | 4. března 1769 Kavala |
Úmrtí | 2. srpna 1849 (ve věku 80 let) Alexandrie |
Místo pohřbení | Mešita Muhammada Alího |
Povolání | vojevůdce, politik, státník, journal editor a novinář |
Ocenění | velkokříž Řádu Františka Josefa |
Nábož. vyznání | sunnitský islám |
Choť | Amina Hanim Ayn al-Hayat Khanum |
Děti | Tusun Pasha Ismaíl Kamil paša Ibráhím paša |
Rod | Dynastie Muhammada Alího |
Příbuzní | Ismá'íl Paša (vnuk) Abbás paša (vnuk) |
Funkce | egyptský bejlerbej (1805–1848) |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Muhammad Alí (4. března 1769 Kavala – 2. srpna 1849 Káhira) byl egyptský místokrál, vojevůdce, ale také diktátor.
Muhammad Alí se narodil pravděpodobně v řecké Makedonii a po smrti rodičů se ho ujal místodržící provincie, který zabezpečil jeho výchovu, počátek vojenské kariéry a oženil ho se svou neteří. Díky svému ochránci měl Muhammad zajištěn postup ve funkcích a roku 1798 byl jmenován velitelem tureckého vojska v Egyptě. Po Napoleonově odplutí ovládl s pomocí armády do roku 1801 postupně celou zemi.
Za tento úspěch ho sultán jmenoval v roce 1805 místokrálem Egypta s titulem paši. Muhammad Alí dokázal ve velmi krátké době zkonsolidovat zemi a pacifikovat útočné beduínské kmeny. Rázně potlačil britské pokusy o vměšování do egyptské vnitřní politiky a v roce 1811 plně stabilizoval situaci vyvražděním tehdejší vojenské a politické elity – mamlúků. V té době se však již stal faktickým vládcem země, neboť osmanská říše neměla prostředky na dobytí Egypta.
Od roku 1819 prováděl samostatnou zahraniční politiku, jejíž součástí se stala úspěšná expanze na Arabský poloostrov, do Súdánu a do východního Středomoří. V roce 1827 poskytl sultánovi vojenskou pomoc, která měla udusit řecké povstání, ale spojené turecké a egyptské loďstvo bylo zničeno evropskými velmocemi v bitvě u Navarina. Egyptský vládce proto požadoval po sultánovi kompenzaci škody, a když se jí nedočkal, zahájil proti němu v roce 1831 válku, kterou zastavily až evropské mocnosti, jež donutily Muhammada Alího spokojit se se ziskem Sýrie.
K definitivní úpravě poměrů došlo až v roce 1841, kdy egyptský vládce obdržel titul místokrále dědičně, vrátil sultánovi Sýrii a místo toho obdržel vládu nad Tunisem. Jeho říše, formálně stále podléhající osmanské říši, byla organizována podle tureckého vzoru, základem Muhammadovy moci však zůstala armáda, doplňovaná násilnými odvody. Kvůli odvodům a neúměrným daním sice často docházelo k povstáním podrobeného obyvatelstva, Muhammadovi vojáci však dokázali všechny rebelie velmi rychle potlačit a bez větších problémů tak udržovali stabilitu panství.
V roce 1848 se egyptský místokrál vzdal trůnu ve prospěch svého syna Ibráhíma a tím založil novou dynastii, vládnoucí Egyptu (pod formální osmanskou a méně formální britskou správou) až do roku 1952.
Odkazy
Literatura
- GOMBÁR, Eduard. Napoleon v Egyptě a nástup Muhammada Alího. Historický obzor, 1995, 6 (9/10), s. 197–203.
- GOMBÁR, Eduard. Muhammad Alí – zakladatel moderního Egypta. Historický obzor, 1995, 6 (11/12), s. 242–246.
- GOMBÁR, Eduard. Muhammad Alí a východní otázka. Historický obzor, 1996, 7 (1/2), s. 14–18.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Muhammad Alí paša na Wikimedia Commons