Pyrhotin
| Pyrhotin | |
|---|---|
.jpg) Křemen a pyrhotin | |
| Obecné | |
| Kategorie | Minerál |
| Chemický vzorec | Fe(1-x)S (kde x=0-0,17) |
| Identifikace | |
| Barva | žlutohnědá, bronzová |
| Vzhled krystalu | tabulky |
| Soustava | jednoklonná, šesterečná |
| Tvrdost | 3,5–4 |
| Lesk | kovový |
| Štěpnost | nedokonalá |
| Index lomu | nα = nβ = nγ = |
| Vryp | šedočerný |
| Hustota | 4,6 g ⋅ cm−3 |
| Rozpustnost | HCl, HNO3 |
Pyrhotin (Breithaupt, 1835), chemický vzorec Fe(1-x)S (kde x=0–0,17)[1][2] (sulfid železnatý), je polymorfní minerál. V přírodě se nejčastěji vyskytují jeho jednoklonné nebo šesterečné modifikace. Starší český název je kyz magnetový nebo magnetopyrit.[2] Název pochází z řeckého pyrros – ohnivě červený, odráží barvu minerálu.
Původ
[editovat | editovat zdroj]Minerál typický pro vyšší a vysoké teploty. Hlavní výskyt je v mafických vyvřelých horninách (diorit, gabro), běžný v hydrotermálních žilách. V metamorfovaných horninách vzniká při regionální metamorfóze sulfidických ložisek. Hojný ve skarnech.[1] Nalezen také v železných meteoritech.
Morfologie
[editovat | editovat zdroj]Krystaly jsou nejčastěji tabulkovité nebo destičkovité podle {0001}, zřídka dipyramidální, soudečkovité. Zrnité, masivní a tabulkovité agregáty. Dvojčatí podle {1012}
Vlastnosti
[editovat | editovat zdroj]- Fyzikální vlastnosti: Tvrdost 3,5–4, křehký, hustota 4,6 g/cm³, štěpnost nedokonalá podle {0001} a {1120}, lom nepravidelný.[3]
- Optické vlastnosti: Barva: žlutohnědá, bronzová, na vzduchu tombakově hnědě nabíhající. Lesk kovový, průhlednost: opakní, vryp šedočerný.
- Chemické vlastnosti: Složení: Fe 62,33 %, S 37,67 . Na uhlí se taví na černou magnetickou masu. Rozpustný v HCl a HNO3.
- Další vlastnosti: Dobře vede elektrický proud. Je magnetický, magnetismus je nepřímo úměrný podílu železa.
Podobné minerály
[editovat | editovat zdroj]Parageneze
[editovat | editovat zdroj]Využití
[editovat | editovat zdroj]Někdy se využívá jako ruda železa
Naleziště
[editovat | editovat zdroj]Hojný minerál.
- Česko – Staré Ransko, Příbram, Jáchymov, Chvaletice
- Slovensko – Dobšiná, Zlatá Baňa
- Německo – Bodenmais, Schauinsland
- Rumunsko – Chuisbaia
- Rusko – Norilsk
- a další.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Pyrhotin [online]. [cit. 2023-07-20]. Dostupné online.
- ↑ a b Pyrhotin. Přehled minerálů a hornin | E-learning Katedry biologie PdF MU [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
- ↑ Pyrrhotite [online]. [cit. 2024-08-24]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- ĎUĎA, Rudolf; REJL, Luboš. Minerály. Fotografie Dušan Slivka. 1., české vyd. Praha: AVENTINUM, 1997. 520 s. (Velký průvodce). ISBN 80-7151-030-0.
