Panožka (améba)

Panožka (pseudopodium, pseudopodie) je dočasný výběžek cytoplazmy některých eukaryotických buněk. Díky panožkám dosahují tyto buňky takzvaného améboidního pohybu a organismy se někdy souhrnně označují za améby, i když rod Amoeba (měňavka) je ve skutečnosti daleko užší.

Výskyt v přírodě

Améboidní pohyb je typický pro kmen měňavkovci (Amoebozoa), kteří patří k prvokům. Z nich je nejznámější měňavka velká (Amoeba proteus). Panožky však mají i bílé krvinky v lidském těle, kde se pohybují po stěně cév a vyhledávají patogeny.

Améboidní pohyb

Améboidní pohyb je způsoben vybíháním cytoplazmy díky strukturám zvaným lamelipodia. Hnacím motorem tohoto pohybu na molekulární úrovni je pravděpodobně polymerizace aktinu.

Související články

K dalším strukturám pohybu buňky patří:

Bičík
Brva

Šablona:Pahýl - cytologie V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pseudopod na anglické Wikipedii a Amoeboid na anglické Wikipedii.

Buněčné organely a další struktury

Endomembránový systém	buněčné jádro (karyolema) • endoplazmatické retikulum • Golgiho aparát • váčky (lyzozom, endozom, fagozom, vakuola, exozom, vezikuly) • cytoplazmatická membrána (vnitřní, vnější) • granula (melanozom, peroxizom, glyoxyzom, glykozom)

Semiautonomní organely	mitochondrie (krista, matrix) • hydrogenozom • mitozom • plastid (chloroplast, stroma, tylakoid) • nitroplast

Cytoskelet	mikrofilamenta • intermediální filamenta • mikrotubuly • cytoskelet prokaryot • organizační centrum mikrotubulů (dělicí vřeténko, centrozom, centriola, bazální tělísko)

Další vnitřní struktury	RNA (jadérko, ribozom, vault, stresové tělísko, P tělísko) • inkluze • cytoplazma • cytosol • nukleoid • proteazom

Vnější struktury	buněčná stěna (plazmodezma) • řasinka • bičík • akrozom