Přeskočit na obsah

Březno (Postoloprty)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Březno
Celkový pohled
Celkový pohled
Lokalita
Charaktervesnice
ObecPostoloprty
OkresLouny
KrajÚstecký kraj
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice50°21′24″ s. š., 13°43′56″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel320 (2021)[1]
Katastrální územíBřezno u Postoloprt (6,29 km²)
PSČ440 01
Počet domů91 (2011)[2]
Březno
Březno
Další údaje
Webwww.breznouloun.cz
Kód části obce14575
Kód k. ú.614572
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březno (německy Priesen) je vesnice, část města Postoloprty v okrese Louny. Nachází se asi 2,5 kilometru na východ od Postoloprt a 4,4 kilometru od Loun. V roce 2011 zde trvale žilo 289 obyvatel.[3]

Březno leží v katastrálním území Březno u Postoloprt o rozloze 6,29 km².[4]

Historie

První písemná zmínka o Březně pochází z roku 1238, kdy na jedné z listin vydaných králem Václavem I. vystupuje jako svědek Mikuláš z Března.[5] Odkaz na břízu se spolu se Lhotou vyskytuje v největším množství českých sídel. Výraz „březen“ bylo původně pojmenování březového lesa. Tak se také vesnice nazývá v průběhu celého 15. století. V roce 1549 se už používal název Březno.[6]

Náves

Vesnice byla založena jako sídlo s pravidelnou obdélníkovou návsí. Na severovýchodě její areál ohraničovala Ohře, na jejímž břehu stál komplex tvrze s mlýnem. Na jihozápadě to byl dnes už neexistující rybník, rozkládající se v oblouku vymezeném dnešními čp. 95, 77 a 99. Zakreslený je na indikační skice z roku 1843.[7] Březenský vrch, pod kterým se vesnice rozkládá, nesl původně název Křížový vrch (Kreuzberg), jak dokládá uvedená indikační skica. Na mapě prvního vojenského mapování ze šedesátých let 18. století jsou na jeho vrchu zakresleny tři kříže.[8] Je pravděpodobné, ale nikoliv jisté, že ze vsi pocházel rod Hrušků z Března. V 15. století to byli lounští měšťané, snad na počátku 16. století se stali erbovními měšťany s přídomkem z Března a roku 1543 byli přijati mezi rytíře.[9]

Neznámo kdy, nejpozději ve čtrnáctém století, se stal majitelem vsi klášter Porta Apostolorum. Na začátku husitských válek (po roce 1420) se jí zmocnilo město Louny. Císař Zikmund sice za svého života Březno dvakrát zastavil v roce 1420 Plichtovi ze Žerotína[10] a roku 1436 Parcifalovi z Prostiboře, ale reálně bylo v té době vždy v rukou města.

Poté, co i po majetkových restitucích za Jiříka z Poděbrad v roce 1454 zůstalo Březno v majetku Loun, rozhodla se tamní městská rada, že ze vsi učiní jednu ze svých hospodářských základen. V roce 1461 začalo město se skupováním půdy od tamních sedláků (cca 100 ha) a vytvořilo tam hospodářský dvůr, po Dobroměřicích a dvoře na Žateckém předměstí už třetí.[11] Zároveň v Březně pronajímalo mlýn. V polovině 15. století platilo do městské pokladny poddanské dávky kolem čtyřiceti osob. V roce 1450 měl krčmu pronajatou Kříž, což je nejstarší místní krčmář známý jménem.[12] Panským sídlem ve vsi bývala tvrz, doložená pouze jedinou zmínkou v roce 1491.[10] Evidentně se nacházela v bezprostředním sousedství mlýna. V uvedeném roce totiž platila vdova po mlynáři nájem jak z mlýna, tak z tvrze.

Mlýn

Někdy před rokem 1549 se Březno stalo součástí panství Postoloprty,[13] které patřilo rodině rytířů z Veitmile. Za třicetileté války byla vesnice zpustošena. V roce 1641 bylo z 23 hospodářství dvanáct zničených a opuštěných.[14] Poloha při Ohři způsobovala i další katastrofy. Velké škody napáchaly povodně zejména v letech 1602 a 1655. Kromě toho v letech 1673 a 1719 poničily velké části Března požáry.[15]

Podle tereziánského katastru z roku 1757 žil ve vsi kromě sedláků, nádeníků, rybáře a krejčího také učitel.[16] To implikuje úvahu, že už v té době, ještě před uzákoněním povinné školní docházky v roce 1774, zde probíhala nějaká forma výuky dětí, pravděpodobně v bytě učitele nebo v některém ze statků. Až v roce 1791 byla v Březně postavena samostatná školní budova.[17] Prvním učitelem, který v ní působil do roku 1816, byl Wenzel Kohlert.

Slavnost v roce 1896

V roce 1813 se velení rakouské armády rozhodlo vybudovat v prostoru mezi Budyní a Postoloprty pás dělostřeleckých pevnůstek, které měly hájit vnitrozemí před případným vpádem Napoleonovy armády. Čtyři z nich byly zřízeny na katastru Března. Dvě z nich v prostoru Celnice, třetí na bývalém pravěkém hradišti a poslední při cestě z Března do Celnice.[18]

V roce 1895 bylo Březno napojeno na železnici, když byl zprovozněn úsek mezi Louny a Postoloprty. Trať byla důležitá zejména pro schwarzenberský cukrovar, založený v místní části Března zvané Celnice v roce 1853 za Jana Adolfa Schwarzenberga.

Na začátku dvacátých let 20. století tvořili 65 % obyvatelstva Češi. Obec řídil český starosta a úřadovalo se česky. V roce 1919 byla v Březně založena česká škola a v roce 1921 pro ni byla postavena budova. Roku 1928 vznikl v obci odbor Národní jednoty severočeské, o šest let později byli založeni skauti.[19]

V letech 1869–1930 spadala samostatná obec administrativně do žateckého okresu, v letech 1950–1980 do okresu Louny. V roce 1981 se stala místní částí města Postoloprty.[20]

Katastrální území neslo do konce roku 2019 název Březno u Loun.[21]

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[3][22]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 415 396 486 604 621 678 648 393 390 479 438 252 273 289
Domy 44 49 57 85 74 86 92 97 81 88 90 84 90 91

Pamětihodnosti

Kříž na návsi
  • Přírodní památka Březno u Postoloprt – opuštěný lom při břehu Ohře, významná paleontologická lokalita.[23] Rozkládá se na jihovýchodním úpatí kopce, na mapách označeného jako Březenský vrch (237 metrů). Na mapě prvního vojenského mapování z 60. let 18. století jsou na jeho vrcholu zakresleny tři kříže,[24] na mapě stabilního katastru z roku 1843 nese název Kreutzberg neboli Křížový vrch.[25]
  • Kamenný krucifix je památkové evidenci chybně datovaný do roku 1743. Už v popisu plastiky z roku 1835 ale nebylo datum na jejím soklu úplně čitelné: Stálo tam „März 17.8“.[26]

Archeologické lokality

Podrobnější informace naleznete v článcích Březno (hradiště) a Březno u Loun (skanzen).

Na západním okraji vesnice v poloze Na Šachtách stávalo pravěké hradiště. Místo bylo osídleno již v době kamenné, ale opevněno bylo až v době únětické kultury a podruhé v době halštatské.[27] Druhou významnou lokalitou je archeologický skanzen Březno, který vznikl jako pracoviště experimentální archeologie na lokalitě s doloženým osídlením od neolitu (kultura s lineární keramikou) po raný středověk. Ve skanzenu byla mimo jiné zrekonstruována řada výzkumem doložených staveb.[28]

Osobnosti

Kolem roku 1568 se v březenském mlýně narodil rožmberský kronikář Václav Březan. Když v roce 1617 zemřeli nezletilí dědicové mlýna, daroval majitel postoloprtského panství Štěpán Jiří ze Šternberka Březanovi dvůr, který k mlýnu patřil.[29]

Reference

  1. ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. ↑ a b Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 400, 401.  Archivováno 15. 12. 2021 na Wayback Machine.
  4. ↑ Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné v archivu. 
  5. ↑ Codex diplomaticus et epistolarius Regni Bohemiae III/2. Příprava vydání Gustav Fridrich, Zdeněk Kristen. Praha: Československá akademie věd, 1962. 359 s. Dostupné online. S. 250. 
  6. ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách I. Praha: Česká akademie věd a umění, 1947. 726 s. Dostupné online. S. 186. 
  7. ↑ Indikační skica Března [online]. Praha: Národní archiv [cit. 2021-12-21]. Dostupné online. 
  8. ↑ První vojenské mapování [online]. Ústí nad Labem: Laboratoř geoinformatiky Univerzity J. E. Purkyně [cit. 2021-12-23]. Dostupné online. 
  9. ↑ ROEDL, Bohumír; MACH, Václav. Postoloprtsko. Louny: Nakladatelství Digon, 2021. 199 s. ISBN 978-80-87019-24-5. S. 83. Dále jen Roedl 2021. 
  10. ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Rudolf Anděl. Svazek III. Severní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Březno – tvrz, s. 54. 
  11. ↑ Kniha počtů královského města Loun z let 1450–1472 a 1490–1491. Příprava vydání Jaroslav Vaniš. Praha: Academia, 1979. 966 s. S. 52–53. Dále jen Vaniš 1979. 
  12. ↑ Vaniš 1979, s. 162.
  13. ↑ SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek XIV. Litoměřicko a Žatecko. Praha: Šolc a Šimáček, 1923. 502 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze v okolí Postoloprt, s. 416. 
  14. ↑ VESELÝ, Johann. Geschichte der fürstlich Schwarzenberg´schen Domaine Postelberg. Praha: vlastním nákladem, 1893. 160 s. S. 65. 
  15. ↑ Roedl 2021, s. 86.
  16. ↑ Tereziánský katastr český. Příprava vydání Pavla Burdová. Praha: Archivní správa ministerstva vnitra, 1970. 653 s. S. 403. 
  17. ↑ Der politische Betzirk Saaz. Eine Heimatkunde. Příprava vydání Karl Tutte. Žatec: Verlag des Bezirks-Lehrer-Vereines in Saaz, 1904. 918 s. S. 852. 
  18. ↑ HLUŠTÍK, Antonín. Tři monarchové v Poohří. Louny: Fabio, 2004. 90 s. ISBN 80-86352-13-7. S. 18–19. 
  19. ↑ Roedl 2021, s. 87.
  20. ↑ http://www.breznouloun.cz/
  21. ↑ Informace o provedených a plánovaných územních změnách v RÚIAN v roce 2020 [online]. Cuzk.cz [cit. 2020-01-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-01-03. 
  22. ↑ Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 306.  Archivováno 17. 4. 2021 na Wayback Machine.
  23. ↑ Březno u Postoloprt
  24. ↑ Digitální podoba mapy
  25. ↑ Digitální podoba mapy.
  26. ↑ Roedl 2021, s. 91.
  27. ↑ ČTVERÁK, Vladimír; LUTOVSKÝ, Michal; SLABINA, Miloslav; SMEJTEK, Lubor. Encyklopedie hradišť v Čechách. Praha: Libri, 2003. 432 s. ISBN 80-7277-173-6. Kapitola Březno, s. 47. 
  28. ↑ KUNA, Martin, a kol. Archeologický atlas Čech. 2. vyd. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2015. 520 s. ISBN 978-80-87365-82-3. Kapitola Březno u Loun, s. 69–72. 
  29. ↑ PÁNEK. Životy posledních Rožmberků. Příprava vydání Jaroslav Pánek. Díl 1. Praha: Svoboda, 1985. 905 s. 

Externí odkazy

Části města Postoloprty
Části obce
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Březno_(Postoloprty)&oldid=24123775“