Hrádek (Manětín)
| Hrádek | |
|---|---|
.jpg) Pohled od jihovýchodu | |
| Lokalita | |
| Charakter | malá vesnice |
| Obec | Manětín |
| Okres | Plzeň-sever |
| Kraj | Plzeňský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°0′30″ s. š., 13°15′44″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 16 (2021)[1] |
| Katastrální území | Hrádek u Manětína (2,35 km²) |
| Nadmořská výška | 430 m n. m. |
| PSČ | 331 01 |
| Počet domů | 19 (2021)[2] |
  Hrádek | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 91472 |
| Kód k. ú. | 691470 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hrádek (německy Ratka) je vesnice, část města Manětín v severní části okresu Plzeň-sever v Plzeňském kraji. Katastrální území Hrádek u Manětína měří 234,56 hektaru.[3]
Název
[editovat | editovat zdroj]Německý název Ratka vznikl z genitivu českého názvu Hrádek. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: in Hradeck (1337), hradek (1558), Hradeckh (1642), Ratka nebo Hradek (1785) a Ratka nebo též Hradka a Hradek (1838).[4]
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o Hrádku pochází z roku 1337, kdy vesnice patřila Oldřichu Pluhovi z Rabštejna, jehož syn ji roku 1351 daroval rabštejnskému faráři. V letech 1360–1509 Hrádek patřil k panství hradu Sychrov a od roku 1510 k rabštejnskému panství, jehož součástí zůstal až do zrušení patrimoniální správy.[5]
Do roku 1784 Hrádek patřil k rabštejnské faře a potom byl převeden k manětínské farnosti. Do Manětína docházely také do farní a později německé obecné školy. Česká škola byla zřízena Ústřední maticí školskou 31. srpna 1935. Nejprve se v ní vyučovalo v domě čp. 1 a vlastní budovu škola získala v roce 1937. Menšinové české obyvatelstvo ve vsi od 15. října 1935 podporoval místní odbor Národní jednoty pošumavské.[5]
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Ves leží na ostrožně nad pravým břehem Hrádeckého potoka, tři kilometry severovýchodně od Manětína. Hrádek leží na západním okraji přírodního parku Horní Střela. Hrádek na severu sousedí se Stvolny, na severovýchodě s Kotanečí, na východě s Vysočany, na jihu s Brdem a na jihozápadě s Manětínem. Severně od Hrádku jsou na Hrádeckém potoce Malý a Velký Pardouskův rybník s bývalým mlýnem (Bartuschkamühle), západně od nich je u silnice II/205 ještě Pišenický rybník.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 89 obyvatel (z toho 44 mužů), z nichž bylo 21 Čechoslováků a 68 Němců. Všichni byli římskými katolíky.[6] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 86 obyvatel: 21 Čechoslováků a 65 Němců. Kromě jednoho evangelíka a jednoho člověka bez vyznání se hlásili k římskokatolické církvi.[7]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 121 | 105 | 97 | 99 | 88 | 89 | 86 | 59 | 51 | 43 | 38 | 30 | 27 | 21 | 16 |
| Počet domů | 20 | 20 | 20 | 20 | 19 | 19 | 19 | 15 | 15 | 9 | 8 | 13 | 15 | 18 | 19 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při vzniku obcí se v roce 1850 Hrádek stal osadou obce Vysočany. Od roku 1901 byl samostatnou obcí v soudním okrese Manětín a politickém okrese Kralovice (s výjimkou let 1855–1868, kdy patřil ke smíšenému politicko-soudnímu okresu Manětín). Po přijetí Mnichovské dohody byla vesnice připojena k Říšské župě Sudety. Obecní úřad ukončil činnost nejspíš v květnu 1945, kdy jej nahradila místní správní komise.[5] Od roku 1960 je částí města Manětín v okrese Plzeň-sever.[10]
Dne 13. ledna 1919 byl starostou obce zvolen Leopold Wittmann, který svou funkci obhájil i ve volbách 25. září 1923.[5]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]
- Výšinné opevněné sídliště s terénními relikty středověkého hradu Brdo
- Pohřebiště ze střední doby halštatské[11] až časného období laténské kultury) v oblasti pole Na Hrobcích, které se nachází západně od vesnice, bylo objeveno náhodně traktoristou roku 1964 a v letech 1965–1982 zkoumáno Evou Soudskou. Prozkoumáno bylo 221 hrobů a 21 s nimi souvisejících objektů na západním a severním okraji pohřebiště, jehož velká část byla zničena hlubokou orbou.[12] Nejvýznamnějším nálezem je bronzová maskovitá spona ve tvaru mužské figurky, která je součástí sbírky Národního muzea.[13] Část výbavy hrobů tvoří jednoduché zlaté kroužky a jiné drobné předměty, které jsou pravděpodobně místního původu a materiál na jejich výrobu byl získáván těžbou zlata v okolí Manětína.[14]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Územně identifikační registr ČR. Katastrální území Hrádek u Manětína [online]. 2013-01-01 [cit. 2023-06-14]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-04.
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam a změny. Svazek I. A–H. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1954. 823 s. Heslo Hrádek, s. 742.
- ↑ a b c d FLANDERKOVÁ, Jitka. Archiv obce Hrádek (1839) 1901–1945 (1947) [online]. Plasy: Státní oblastní archiv v Plzni – Státní okresní archiv Plzeň-sever se sídlem v Plasích, 2019 [cit. 2023-06-14]. Dostupné online.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 285.
- ↑ Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 163.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 170. Archivováno 6. 3. 2024 na Wayback Machine.
- ↑ FIKAR, Vojtěch. Pohřební ritus doby halštatské v západních Čechách. Plzeň, 2013 [cit. 2016-11-09]. 61 s. Bakalářská práce. Fakulta filozofická Západočeské univerzity. Vedoucí práce Petr Menšík. s. 24. Dostupné online. Archivováno 10. 11. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ AUGUSTINOVÁ, Anna. Hradiště Podštěly v Karlovarském kraji – základní prospekce, aktuální zhodnocení nálezů a sídelní kontext. Praha, 2014 [cit. 2017-04-22]. 80 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Karlovy. Vedoucí práce Alžběta Danielisová. s. 42. Dostupné online.
- ↑ MUZEUM, Národní. Archeologická sbírka. Národní muzeum [online]. [cit. 2022-07-04]. Dostupné online.
- ↑ ROVNEROVÁ, Taťána. Těžba zlata na Manětínsku. Acta rerum naturalium. 2012, roč. 12, s. 109. Dostupné online [PDF online]. ISSN 2336-7113.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hrádek na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Hrádek (obce) v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Hrádek v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Spona z Hrádku ve sbírce Národního muzea
