Uhličitan vápenatý
| Uhličitan vápenatý | |
|---|---|
 | |
 | |
| Obecné | |
| Systematický název | tetra uhličitan vápenatý |
| Ostatní názvy | kalcit, vápenec, aragonit, mramor, křída, plavená křída |
| Latinský název | Calcii carbonas |
| Anglický název | Calcium carbonate |
| Německý název | Calciumcarbonat |
| Sumární vzorec | CaCO3 |
| Vzhled | bílý prášek nebo krystalky |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 471-34-1 |
| SMILES | [Ca+2].[O-]C([O-])=O |
| InChI | InChI=1S/CH2O3.Ca/c2-1(3)4;/h(H2,2,3,4);/q;+2/p-2 |
| Číslo RTECS | FF9335000 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 100,086 9 g/mol 208,18 g/mol (hexahydrát – minerál ikait[1]) |
| Teplota tání | 1 300 °C (I, tlak, CO2) |
| Teplota rozkladu | 898,6 °C (I) 825 °C (II) |
| Teplota změny krystalové modifikace | 520 °C (II → I) |
| Hustota | 2,715 g/cm³ (I) 2,935 g/cm³ (II) 2,54 g/cm³ (III, 20 °C) 1,771 g/cm³ (hexahydrát) |
| Index lomu | II-modifikace nDa= 1,530 4 nDb= 1,681 8 nDc= 1,686 2 III-modifikace nDř= 1,550 nDm= 1,645 hexahydrát nDa= 1,460 nDb= 1,535 nDc= 1,545 |
| Tvrdost | 3 (I) 3,5–4 (II) |
| Disociační konstanta pKa | 9,0 |
| Rozpustnost ve vodě | I-modifikace 0,001 4 g/100 g (25 °C) 0,001 8 g/100 g (75 °C) II-modifikace 0,001 53 g/100 g (25 °C) 0,001 90 g/100 g (75 °C) |
| Součin rozpustnosti | 4,8×10−9 |
| Struktura | |
| Krystalová struktura | klencová (I) kosočtverečná (II) šesterečná (III) |
| Hrana krystalové mřížky | I-modifikace a= 636 pm α= 46°06´ II-modifikace a= 411,0 pm b= 631,0 pm c= 454,6 pm III-modifikace a= 713,5 pm c= 852,4 pm |
| Termodynamické vlastnosti | |
| Standardní slučovací entalpie ΔHf° | −1 206,92 kJ/mol (I) −1 207,13 kJ/mol (II) |
| Entalpie tání ΔHt | 530 J/g (I) |
| Entalpie rozpouštění ΔHrozp | −130,4 J/g (I) −128,3 J/g (I) |
| Standardní molární entropie S° | 92,9 J K−1 mol−1 (I) 88,7 J K−1 mol−1 (II) |
| Standardní slučovací Gibbsova energie ΔGf° | −1 128,84 kJ/mol (I) −1 127,80 kJ/mol (II) |
| Izobarické měrné teplo cp | 0,818 1 J K−1 g−1 (I) 0,811 8 J K−1 g−1 (II) |
| Bezpečnost | |
| R-věty | žádné nejsou |
| S-věty | žádné nejsou |
| NFPA 704 |  0
0
0
|
Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Uhličitan vápenatý (CaCO3) je bílá krystalická látka, používá se v potravinářství (E170)[2], v potravinových doplňcích jako zdroj vápníku a jako hnojivo. Krystalické modifikace použité v infoboxu jsou shodné s mřížkami minerálů pro kalcit (1. modifikace), aragonit (2. modifikace) a vaterit (3. modifikace).
V přírodě se vyskytuje ve formě vápence. Termickým rozkladem (zahříváním) se uhličitan vápenatý rozkládá za vzniku oxidu vápenatého a oxidu uhličitého:
- CaCO3 → CaO + CO2
Popsaný proces probíhá ve vápenkách a bývá označován jako pálení vápna. Pro oxid vápenatý se užívá i název pálené vápno a pro hydroxid vápenatý, který vzniká jeho reakcí s vodou se užívá označení vápno hašené. Hydroxid vápenatý, který je málo rozpustný ve vodě (a jeho rozpustnost ve vodě s rostoucí teplotou na rozdíl od většiny pevných látek klesá) se ve směsi s pískem a vodou používá ve stavebnictví ke spojování cihel a nazývá se malta. Při tuhnutí malty dochází k reakci hydroxidu vápenatého s oxidem uhličitým přítomným ve vzduchu. Dochází ke vzniku uhličitanu vápenatého:
- Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Uhličitan vápenatý je prakticky nerozpustný ve vodě. Pokud je ve vodě protékající přes vápencové skály rozpuštěn oxid uhličitý, dochází k přeměně nerozpustného uhličitanu vápenatého na rozpustný hydrogenuhličitan vápenatý:
- CaCO3 + CO2 + H2O → Ca(HCO3)2
Roztok hydrogenuhličitanu po malých kapkách dopadá na skálu a pomalu se z něj odpařuje voda a uvolňuje se oxid uhličitý. Při poklesu koncentrace oxidu uhličitého v roztoku dochází k rozkladu hydrogenuhličitanu zpět na uhličitan – reakce probíhá tedy v opačném směru a dochází ke vzniku krápníků:
- Ca(HCO3)2 → CaCO3 + CO2 + H2O
Hydrogenuhličitan vápenatý a hořečnatý způsobují přechodnou tvrdost vody. Tu lze na rozdíl od tvrdosti trvalé (působena sírany obou prvků) odstranit varem. Hydrogenuhličitany se rozkládají a přecházejí na uhličitany.
Je součástí schránek některých živočichů.
Vyskytuje se v následujících nerostech a horninách:
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ https://publikace.nm.cz/file/67f66b6203fb6f333f179d2db391d298/16663/109_115_ZakSkalaFilippiPlasil_Ikait_Koda.pdf
- ↑ E170. www.ferpotravina.cz [online]. [cit. 2023-03-21]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- VOHLÍDAL, Jiří; ŠTULÍK, Karel; JULÁK, Alois. Chemické a analytické tabulky. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1999. ISBN 80-7169-855-5.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu uhličitan vápenatý na Wikimedia Commons
