Čang I-mou
| Čang I-mou | |
|---|---|
_(cropped).jpg) Čang I-mou (2023) | |
| Narození | 2. dubna 1950 (74 let) nebo 14. listopadu 1951 (73 let) Si-an |
| Alma mater | Beijing Film Academy |
| Povolání | filmový režisér, herec, scenárista, filmový producent a kameraman |
| Ocenění | Golden Rooster Award for Best Actor (1988) Stříbrný Lev (1991) Cena BAFTA za nejlepší neanglicky mluvený film (1993) Velká cena festivalu v Cannes (1994) Cena BAFTA za nejlepší neanglicky mluvený film (1995) … více na Wikidatech |
| Partner(ka) | Chen Ting Kung Li |
| Funkce | člen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Čang I-mou (čínsky: 张艺谋, pinyin: Zhāng Yìmóu; *14. listopadu 1951, Si-an, Čína) je čínský filmový režisér, herec a kameraman, jeden z představitelů 5. generace čínských filmařů. Jeho častým tématem je postavení žen ve společnosti.[1]
Po skončení Kulturní revoluce a znovuotevření vysokých škol vystudoval na Pekingské filmové akademii (北京电影学院). Po ukončení studií v roce 1982 nastoupil jako kameraman do periferního filmového studia v provincii Kuang-si. Zde se podílel na vzniku přelomovém snímku Žlutá země (黄土地) režiséra Čchen Kchaj-keho (陈凯歌) z roku 1984. Ve stejném období, tedy během války s Japonskem, se odehrává film Rudé pole (红高粱) z roku 1987, díky němuž se dokázal výrazně prosadit také jako režisér. Jeho film Ťü Tou (菊豆) z roku 1990 byl jako první čínský film nominován na oskara v kategorii nejlepší neanglicky mluvený film. Z úvodu 90. let pochází také Čangův další výraznější počin – film Žít (活着) z roku 1994.
Při produkci svých neservilních snímků však stále narážel čínskou cenzuru a projekce jeho filmů bývaly často zakazovány. Před dokončením Šanghajské triády (摇啊摇，摇到外婆桥; 1995) musel provést sebekritiku, na několik let mu bylo zakázáno natáčet filmy, a nesměl ani emigrovat.[2] Následně mu bylo opět povoleno filmovat, ve své tvorbě z počátku 21. století se pak zaměřil převážně na filmy s politicky nezávadnou historickou a akční tematikou. Z tohoto období pocházejí pro českého diváka nejznámější snímky Hrdina (英雄; 2002), Klan létajících dýk (十面埋伏; 2004) a Kletba zlatého květu (满城尽带黄金甲; 2007).[3]
Dokladem Čang I-mouova věhlasu i postupného smíření s režimem se stala skutečnost, že byl jmenován hlavním režisérem úvodního a závěrečného ceremoniálu Letních olympijských her v Číně konaných roku 2008.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ David Bordwell & Kristin Thompson (2003): Film History. An Introduction. Second edition. ISBN 0-07-038429-0, s. 651
- ↑ David Bordwell & Kristin Thompson (2003): Film History. An Introduction. Second edition. ISBN 0-07-038429-0, s. 652
- ↑ Čang I-mou v Česko-Slovenské filmové databázi
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Čang I-mou na Wikimedia Commons
