Černýš rolní
 Černýš rolní | |
|---|---|
 Černýš rolní (Melampyrum arvense) | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | rostliny (Plantae) |
| Podříše | cévnaté rostliny (Tracheobionta) |
| Oddělení | krytosemenné (Magnoliophyta) |
| Třída | vyšší dvouděložné (Rosopsida) |
| Řád | hluchavkotvaré (Lamiales) |
| Čeleď | zárazovité (Orobanchaceae) |
| Rod | černýš (Melampyrum) |
| Binomické jméno | |
| Melampyrum arvense L., 1753 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Černýš rolní (Melampyrum arvense) je poloparazitická rostlina, stejně jako všechny ostatní druhy z rodu černýš. Druh je hodně variabilní, v zahraničí rozlišují někteří odborníci více poddruhů.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Mimo Britské ostrovy a sever Skandinávie je rozšířen téměř v celé Evropě, Malé Asii, po okolí Kavkazu a zasahuje až do Střední Asie. Preferuje bazické podklady, především vápence. Roste na výslunných stráních, ve vinicích, na polích a úhorech.
V České republice vyrůstá již jen vzácně, nejčastěji jen v českém a moravském termofytiku (v minulosti byl hojný i v mezofytiku) v planárním a kolinním stupni. V přírodě se s ním setkáme, vyjma řady maloplošných chráněných území, nejspíše jen na xerotermních stráních, mezích nebo okolo polních cest. V ČR nejčastěji roste ve vegetaci svazu Geranion sanguinei a Bromion erecti.[1][2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jednoletá poloparazitcká bylina s přímou, pýřitou lodyhou dorůstající do výše až 40 cm. Lodyha bývá slabě nebo silně větvená, její větve rostou šikmo vzhůru. Listy vyrůstají vstřícně, jsou zúženou bázi přisedlé, kopinatého až čárkovitého tvaru a drsně chlupaté. Čepele spodních listů jsou celokrajné, u horních listů mají u báze jeden nebo dva páry hlubokých zubů.
Květy vyrůstají v hustých kuželovitých klasech obsahujících až 30 květů. Ploché, přímo odstálé podpůrné listeny mají kopinatý tvar, jsou mimo špičku zastřihovaně zubaté, dolní jsou zelené a horní červené neb jen zřídka bělavé, na rubu mají dvě řady černých žlázovitých teček. Jemně chlupatý zelený kalich je rozdělen v dlouhé úzké cípy. Červená nebo méně často bledě žlutá koruna má přímou nálevkovitou trubkou 2 až 2,5 cm dlouhou, dva načervenalé pysky, horní přilbicovitý a spodní plochý trojlaločný. Kvete v červnu až srpnu, květy jsou opylovány převážně čmeláky.
Plodem je dvoupouzdrá elipsoidní tobolka s vejčitými semeny 6 až 7 mm dlouhými a podobně zabarvenými jako obilky pšenice. Semena jsou poměrně těžká, na jedné straně mají dužnatý přívěsek, mravenci proto semena odvlékají do mraveniště a po zkonzumování masíčka je zase vynášejí ven. To je nejčastější způsob rozšiřování.[1][2][3][4][5]
Rozmnožování
[editovat | editovat zdroj]Rostlina rozmnožující se výhradně semeny. Po vyklíčení má na svých kořenech přísavné kořínky které pomoci haustorií pronikají do cévních svazků parazitovaných rostlin a vstřebávají z nich živiny. Pokud semeno vyklíčí a není v dosahu vhodná rostlina, mladý semenáč černýše rolního sice obvykle nezahyne, ale pro nedostatek živin, které si není schopen sám obstarat, je neduživý a nevykvete, tudíž se nerozmnoží.
Semena začínají klíčit v půdě již na podzim, tehdy se počínají vyvíjet kořeny a zelené výhonky vyraší až na jaře příštího roku. V dalších létech je klíčivost semen již velmi malá, stejně jako po vyschnutí mimo půdu. Proto nové rostlinky většinou nepocházejí ze semen vysetých společně s nevyčištěným osivem, ale ze semen z loňské úrody přezimovavše v půdě.[4][5]
Jedovatá rostlina
[editovat | editovat zdroj]Semena obsahují toxickou sloučeninu glykosid aukubin, který má tlumivý účinek na centrální nervovou soustavu. V minulosti byly zaznamenány otravy koní a ovcí při jejich spásání nebo zkrmování. Stejná látka způsobuje zčernání rostlin při sušení, odtud rodové jméno černýš.[1][4]
Plevelná rostlina
[editovat | editovat zdroj]V minulosti to byl nepříjemný plevel v obilovinách. Pokud bylo pole silně zapleveleno černýšem rolním, mělo vždy nižší výnosy obilovin. Navíc jeho semena podobná semenům pšenice byla často s ní při sklizni smíšena. Po semletí této směsice je mouka zbarvená fialově a má nahořklou chuť.[1][4]
Ohrožená rostlina
[editovat | editovat zdroj]V současnosti je černýš rolní agrotechnickými postupy z obdělávaných polí Evropy téměř vytlačen. V ČR jej Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky z roku 2000 zařadil mezi ohrožené druhy (C3 – VU).[1][6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e HOSKOVEC, Ladislav. BOTANY.cz: Černýš rolní [online]. BOTANY.cz, rev. 10.07.2007 [cit. 2012-11-09]. Dostupné online.
- ↑ a b DVOŘÁK, Václav. Natura Bohemica: Černýš rolní [online]. Natura Bohemica, Olomouc, rev. 07.06.2010 [cit. 2012-11-09]. Dostupné online.
- ↑ POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Černýš rolní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2012-11-09]. S. 124. Dostupné online.
- ↑ a b c d DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad: Černýš rolní. Praha: Československá akademie věd, 1956. 374 s.
- ↑ a b ARKive: Melampyrum arvense [online]. Bristol: ARKive, Wildscreen Trading [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13. (anglicky)
- ↑ PROCHÁZKA, František. Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky [online]. Praha: Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 2001 [cit. 2012-11-09]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-01-16. ISBN 80-86064-52-2.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu černýš rolní na Wikimedia Commons
