Štúrovci
Štúrovci byla skupina osob, jež představovala hlavní proud slovenského národního hnutí v polovině 19. století nazvaný podle nejvýznamnější osobnosti této skupiny, podle Ľudovíta Štúra.
Kontaktovali se se stejně radikálně orientovanými studentskými kroužky v dalších slovanských městech. Velkou pozornost věnovali lidové kultuře a životu neprivilegovaných vrstev obyvatelstva, ke kterým se obraceli také svojí literární tvorbou i praktickou činností. Iniciovaly studentské struktury (Štúrova Společnost českoslovanská v Bratislavě v které se štúrovci v 30. letech zformovali a také Francisciho Jednota Mládeže slovenské/Bratrstvo slovenské v Levoči), organizovaly vlastivědné vycházky, prázdninové cesty a studijní pobyty.[1]
Národní jazyk
[editovat | editovat zdroj]Od roku 1835 stál v rámci společnosti věrně po boku Štúra Jozef Miloslav Hurban a Michal Miloslav Hodža, se kterými v Hlubokém uzákonil v roce 1843 štúrovskou slovenštinu na základě středoslovenského nářečí[2] (v roce 1844 vydal Hurban druhý ročník almanachu Nitra, čímž štúrovštinu uvedl do literárního života[1]; první literární projevy štúrovské slovenštiny nacházíme například. v tvorbě Janka Krále či Jan Francisciho).
Na legitimizaci nového jazyka se štúrovci setkali s představitelem generace bernolákovců Janem Hollým. Návštěva Štúra, Hurbana a Hodži na Dobré Vodě 17. července 1843 se do kolektivní paměti Slováků zapsala jako pouť k Janu Hollému se žádostí o požehnání pro novou spisovnou slovenštinu, které i dostali (událost připomíná obraz Andreja Kováčika).[3]
Literatura
[editovat | editovat zdroj]Štúrovci a post-štúrovci výrazně zasáhli do slovenské literatury prostřednictvím tvorby poezie (Janko Kráľ, Ján Francisci, Andrej Sládkovič, Ján Botto, Samo Chalupka, Mikuláš Dohnány), prózy (Jozef Miloslav Hurban, Ján Kalinčiak), cestopisů, esejí, literárních kritik a dramatu (Jonáš Záborský, Ján Palárik).[1] Podíleli se také na sbírání lidové slovesnosti (Pavol Dobšinský, Ján Francisci, Samuel Reuss, Ján Rotarides).
Filosofie
[editovat | editovat zdroj]Filozoficky byli ovlivněni německou klasickou filozofií, především filozofií dějin Herdera a Hegla (Štúr, Hurban, Sládkovič), mesianismem Schellinga a ruských a polských mystiků (Hodža, Hroboň, Kellner-Hostinský), částečně francouzským osvícenstvím (především Daxner[4] a Francisci[5]). To vedlo později k rozdělení na hegeliány a anti-hegeliány (měsianisty).[6][7] Filozoficko-právní ideje transformovaly do státoprávních dokumentů jako Nitranské žádosti, Liptovské žádosti a Žádostí slovenského národa.
Politika
[editovat | editovat zdroj]V duchu tehdejších moderních evropských politických idejí štúrovci odmítali systém Svaté aliance, feudalismus, absolutismus, privilegia šlechty, maďarizaci, požadovali suverenitu slovenského národa, zásadu ústavnosti a zastupitelnosti. V revolučním roce 1848 společně vyhlásili Žádosti slovenského národa (první kulturně-politický akt Slováků na celonárodní úrovni,[8] který má národní, demokratické a pokrokově-liberální, jakož i národně-hospodářské a také sociální motivy; spoluiniciovali ho Štúr, Hurban, Hodža, ale také Francisci[9] a Daxner[10][4][11]).
Národně-osvobozovací boj
[editovat | editovat zdroj]Štúrovci také stáli při založení první Slovenské národní rady a organizovali Slovenské povstání, kterého se podle Š. S. Osuského zúčastnilo přibližně 30 tisíc mužů (15 tisíc vyzbrojených).[12]
Hlavní představitelé skupiny
[editovat | editovat zdroj]- Ľudovít Štúr
- Ján Kalinčiak
- Samo Chalupka
- Andrej Sládkovič
- Janko Kráľ
- Ján Botto
- Janko Matúška
- Michal Miloslav Hodža
- Jozef Miloslav Hurban
- Samo Tomášik
- Viliam Pauliny-Tóth
- Jakub Grajchman
- August Radislav Roy
- August Horislav Krčméry
- Ján Rotarides
- Ján Krasomil Gáber
- Rudolf Homola
- Ľudovít Jaroslav Šulek
- Samuel Dobroslav Štefanovič
- Peter Kellner-Hostinský
- Samo Bohdan Hroboň
Rok odkazu Štúrovců
[editovat | editovat zdroj]„ | Štúrovci zahájili národní projekt, který má přesah až do našich dnů. Bez nasazení štúrovců za slovenský národ v 19. století a vytvoření úplně prvních institucí i organizací v naší národní kultuře či politice by dnešní Slovenská republika jednoznačně nevznikla. Oni vytvořili první Slovenskou národní radu v roce 1848, založili Matici slovenskou, vůbec první politickou stranu Slováků - tehdejší Slovenskou národní stranu. Rovněž dali základ slovenského školství, literatury, kodifikovali slovenštinu. To jsou silné pilíře, bez kterých by slovenská státnost dnes nebyla. | “ |
— Dr. Marián Gešper, předseda Matice slovenské o štúrovcích po odhalení busty Štěpána Marka Daxnera v Martině u příležitosti ROKU ODKAZU STÚROVCŮ |
[13] Matice slovenská vyhlásila rok 2022 za ROK ODKAZU ŠTÚROVCŮ[14][15][16] a při této příležitosti připravila a spolupodílela se na sérii slavnostních, kulturních, osvětových, vzdělávacích i turistických akcí[17][18][19][20][21][22][23][24], vernisáží[25] a výstav[26], vědeckých konferencí[27][28], odhalení pamětních pokojů[29], pamětních tabulí[30][31][32], bust[33], publikování vědeckých a populárně-naučných článků[34], populárně naučných brožur[1] a knih[35] a také přípravy dokumentárních filmů.
Na podzim organizovala Matice slovenská konferenci s celoslovenským rozměrem Odkaz štúrovské generace (organizátor vědecký tajemník Matice slovenské Pavol Madura)[36] a při této příležitosti slavnostně otevřela Bibliotéku Matice slovenské za účasti předsedy Matice a primátora města Martin.[37] Konference navázala na první konferenci o štúrovcích a Štúrovi z roku 1997.[38] Druhé konference se zúčastnili:
- doc. PaedDr. Pavol Parenička, CSc. – Štúrovskí rebeli, revolucionári a vizionári
- doc. PhDr. Ivan Mrva, CSc. – My zvolili sme si cestu života tŕnistú. Pohnútky národného prebudenia a jeho dôsledky
- prof. PhDr. Róbert Letz, PhD. – Reflexia štúrovcov v mladej slovenskej generácii 30. rokov 20. storočia
- Mgr. Kamila Fircáková – Štúrovci v povedomí a aktivitách študentských korporácií
- PhDr. Matej Mindár, PhD., Janka Poláková – Život a pôsobenie rodiny Ľudovíta Štúra v Trenčíne
- ThLic. Michal Glevaňák – Cesta Bohuša Nosáka-Nezábudova ako člena Cestovateľského spolku do terra incognita alebo stretnutie mladého študenta s jedným z panteonu slavistov s užhorodským gréckokatolíckym farárom a rusínskym intelektuálom Michailom Lučkajom
- Mgr. Zdenko Tkáč – Pátranie po zabudnutom hrobe nezabudnuteľného básnika Janka Kráľa
- PhDr. Zuzana Pavelcová – Synergie štúrovcov na Dolnej zemi v živote a diele Štefana Václava Homolu
- Bc. Nadežda Zelenina, Jovan Jovanovič Zmaj – Srbský dejateľ v kontexte štúrovských dejín
- Ing. Mgr. Anton Meteňko, PhD. – Štúrovci a hurbanovci na východnom Slovensku – niektoré spoločensko-politické a vojenské aspekty zimnej výpravy 1848-1849
- Mgr. Peter Schvantner – Štúrovcami inšpirovaný tajný študentský spolok Mor ho!
- doc. PaedDr. Július Lomenčík, PhD. – Pedagogický odkaz štúrovcov pre súčasný výchovno-vzdelávací proces
- Mgr. Radoslav Žgrada – Historická reflexia štúrovcov v diele Vladimíra Mináča
- prof. PhDr. Ján Kačala, DrSc. – Štúrov koncept spisovného jazyka (aj) ako úsilie prekonať jazykovo-konfesionálne rozdelenie slovenského národa
- PaedDr. Renáta Hlavatá, PhD. – Slovenskje povesti Jána Francisciho vo vzťahu k formujúcej sa spisovnej norme slovenčiny
- PaedDr. Jaroslav Vlnka, PhD. – Na margo portrétu rozorvaného hrdinu v poézii Janka Kráľa
- prof. PhDr. Dalimír Hajko, DrSc. – Štúrovci v dejinách slovenskej kultúry
- Dr. h. c. prof. PhDr. Rudolf Dupkala, CSc. – Spory Štúrovcov o charakter slovenskej filozofie
- Mgr. Viktoriia Nadolska – Filozofia Ľudovíta Štúra cez prizmu traktátu „Slovanstvo a svet budúcnosti“
- PhDr. Lukáš Perný, PhD. – Sociálna filozofia štúrovcov a jej praktická implementácia v dokumentoch slovenskej štátnosti
Z konference je záznam k dispozici na Youtube[39] a také je výsledkem konference stejnojmenný sborník.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku štúrovci na slovenské Wikipedii.
- ↑ a b c d MADURA, Pavol; PARENIČKA, Pavol: Odkaz štúrovskej generácie. Martin : Matica slovenská, 2022
- ↑ Uzákonenie spisovnej slovenčiny. rtvs.sk [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Návšteva Štúra, Hurbana a Hodžu u Jána Hollého na Dobrej Vode. Slovenské národné múzeum [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b PERNÝ, Lukáš. Štefan Marko Daxner [online]. 2022-04-11 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ PERNÝ, Lukáš. Janko Francisci [online]. 2022-05-24 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ DUPKALA, Rudolf; PERNÝ, Lukáš. Štúrovci a Hegel: K problematike slovenského hegelianizmu a anti-hegelianizmu. [s.l.]: Prešovská univerzita v Prešove 163 s. Dostupné online. ISBN 978-80-555-2717-8. (slovensky) Google-Books-ID: pSRAEAAAQBAJ.
- ↑ PERNÝ, Lukáš. The Roots of Slovak Utopianism and Utopian Concepts of 1848. Filosofija. Sociologija. 2021-01-24, roč. 32, čís. 1. Dostupné online [cit. 2022-06-19]. ISSN 2424-4546. DOI 10.6001/fil-soc.v32i1.4377. (anglicky)
- ↑ V Liptovskom Mikuláši vyhlásili Žiadosti slovenského národa - fotografie - Vtedy. Vtedy.sk [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Ján Francisci: Vlastný životopis (Vlastný životopis) - elektronická knižnica. zlatyfond.sme.sk [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Žiadosti slovenského národa 10. 5. 1848 :: Školská knižnica SG ŽP a SSOŠH ŽP. kniznica-sgzp.webnode.sk [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Štefan Marko Daxner: V službe národa (Vlastný životopis) - elektronická knižnica. zlatyfond.sme.sk [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online.
- ↑ Verejnosť a médiá : Udalosti : 170. výročie založenia SNR: Prvá Slovenská národná rada a Slovenské povstanie - Národná rada Slovenskej republiky. www.nrsr.sk [online]. [cit. 2022-06-20]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ https://matica.sk/vyznamni-sturovci-sa-narodili-pred-dvesto-rokmi-matica-slovenska-si-ich-pripomenula-v-martine/
- ↑ MATUŠKOVÁ, Veronika. Matica slovenská vyhlásila rok 2022 za Rok odkazu štúrovcov [online]. 2021-11-29 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TERAZ.SK. Matica slovenská si uctí dvojsté výročie narodenia štúrovcov. TERAZ.sk [online]. 2022-05-23 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Matica slovenská vyhlásila rok 2022 za Rok odkazu štúrovcov. Pravda.sk [online]. 2021-12-01 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TOMKOVÁ, Tatiana. Rok odkazu štúrovcov: Mládež na Devíne [online]. 2022-05-02 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Rok odkazu štúrovcov v Rožňave [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Rok odkazu štúrovcov: Oslavy 200. výročia narodenia Janka Kráľa – Matica slovenská. matica.sk [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TOMKOVÁ, Tatiana. Významní štúrovci sa narodili pred dvesto rokmi, Matica slovenská si ich pripomenula v Martine [online]. 2022-06-08 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TOMKOVÁ, Tatiana. 200 rokov od narodenia kapitána slovenských dobrovoľníkov v Hnúšti [online]. 2022-06-03 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TOMKOVÁ, Tatiana. Odkaz štúrovcov zaznel na košickej základnej škole [online]. 2022-04-20 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TOMKOVÁ, Tatiana. Úspešná spolupráca medzi Maticou slovenskou a Gymnáziom Ladislava Novomeského [online]. 2022-05-27 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ MATUŠKOVÁ, Veronika. ROK ODKAZU ŠTÚROVCOV: Matica slovenská pripravuje slávnosť pri príležitosti dvojstého výročia narodenia významných štúrovcov [online]. 2022-05-31 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Putovnú výstavu Odkaz štúrovskej generácie sprístupnili v Martine. Spravodajský portál 21. storočia [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ Štúrovci v súradniciach národných dejín : Matica Rožňava [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ TOMKOVÁ, Tatiana. V Lučenci si pripomenuli Janka Kráľa a štúrovcov v Novohrade a Honte [online]. 2022-05-13 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TERAZ.SK. Matica slovenská usporiada konferenciu Odkaz štúrovskej generácie. TERAZ.sk [online]. 2022-04-07 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Máte radi históriu? Pamätná izba Jána Palárika je otvorená a pozýva návštevníkov [online]. 2022-05-05 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TOMKOVÁ, Tatiana. ROK ODKAZU ŠTÚROVCOV: V Zavare odhalili pamätnú tabuľu rodákovi a štúrovcovi Jozefovi Karolovi Viktorinovi [online]. 2022-05-24 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ TOMKOVÁ, Tatiana. V Budapešti odhalili pamätnú tabuľu Jozefovi Karolovi Viktorinovi [online]. 2022-03-25 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ SEMAN, Jany. V obci Soľ odhalili pamätnú tabuľu slovenským dobrovoľníkom z roku 1849 [online]. 2022-06-10 [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ A.S, Petit Press. Bustu Štefana M. Daxnera odhalili pred budovou Matice slovenskej. myturiec.sme.sk [online]. [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ LOMENČÍK, Július. August Horislav Škultéty [online]. 2022-05-25, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PARENIČKA, Pavol. 200 rokov od narodenia revolučného básnika Janka Kráľa [online]. 2022-04-25, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš. 205. výročie narodenia Jozefa Miloslava Hurbana [online]. 2022-03-22, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš. Mikuláš Dohnány [online]. 2022-06-03, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš. Janko Francisci [online]. 2022-05-24, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online. ; LOMENČÍK, Július. Andrej Sládkovič, slúžiaci kultúrnym úsiliam [online]. 2022-04-20, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PARENIČKA, Pavol. Ján Rotarides [online]. 2022-02-08, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš. Pred 145 rokmi odišiel Viliam Pauliny-Tóth [online]. 2022-05-09, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš. Štefan Marko Daxner [online]. 2022-04-11, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; SCHWARZ, Jozef. Jozef Karol Viktorin [online]. 2022-03-10, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.; PERNÝ, Lukáš., SCHWARZ, Jozef. Ján Palárik – 200 rokov od narodenia, život, dielo a filozofické postoje [online]. 2022-04-22, [cit. 2022-06-19]. Dostupné online.
- ↑ PARENIČKA, Pavol: Štúrovskí rebeli, revolucionári a vizionári. Martin : Matica slovenská, 2022
- ↑ Štúrovská vedecká konferencia – komuniké a závery [online]. 2022-09-09 [cit. 2022-09-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Matica slovenská slávnostne otvorila Bibliotéku MS [online]. 2022-09-14 [cit. 2022-09-17]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ SEDLÁK, Imrich. Ľudovít Štúr v súradniciach minulosti a súčasnosti - Imrich Sedlák | Databáze knih. www.databazeknih.cz [online]. [cit. 2022-09-17]. Dostupné online.
- ↑ Odkaz štúrovskej generácie – vedecká konferencia Matice slovenskej. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.