Přeskočit na obsah

Štědřenec odvislý

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxŠtědřenec odvislý
alternativní popis obrázku chybí
Štědřenec odvislý
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádbobotvaré (Fabales)
Čeleďbobovité (Fabaceae)
PodčeleďFaboideae
Rodštědřenec (Laburnum)
Binomické jméno
Laburnum anagyroides
Medik.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) je rostlina, opadavá dřevina z čeledi bobovitých, tvořící keře nebo malé stromy s hroznovitými květenstvími s žlutými květy. V ČR se pěstuje jako okrasná rostlina, ale pochází z oblasti jižní Evropy. Je také nazývána jako zlatý déšť.

Pro taxon označovaný Laburnum anagyroides EPPO používá označení LABAN[2] 

Taxonomická synonyma

[editovat | editovat zdroj]

Podle EPPO a biolib.cz je pro rostlinu s označením Laburnum anagyroides používáno více rozdílných názvů, například ''Cytisus laburnum'' nebo ''Laburnum vulgare''[3][2], ale i Cytisus pendulus, Cytisus penduliflorus, Genista laburnum.[4]

České názvy

[editovat | editovat zdroj]

Podle dostupných zdrojů je pro rostlinu s označením štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) používáno více rozdílných názvů, například „zlatý déšť pravý[3] nebo „zlatý déšť“.

Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides) se přirozeně vyskytuje v jižní části Evropy od Francie přes jižní úbočí Alp a severní část Apenin až po Balkánský poloostrov[5][6][7]

Štědřenec odvislý je opadavý keř nebo malý strom s převislými větvemi, dorůstající výšky až 7 metrů, se zelenou kůrou a vzpřímenými nebo převislými větvemi. Listy jsou trojčetné, dlouze řapíkaté, bez palistů, s téměř přisedlými oválnými lístky.

Kvete od dubna do června. Květy jsou zlatožluté, motýlovité, v bohatých deseti- až třicetikvětných převislých hroznech. Kalich je zvonkovitý, slabě dvoupyský, s horním pyskem zakončeným 2 zuby a dolním trojzubým. Pavéza je okrouhlá až široce vejčitá, na vrcholu vykrojená. Křídla jsou obvejčitá, delší než člunek. Člunek je velmi krátký, zahnutý. Tyčinek je 10 a jsou jednobratré. Semeník je stopkatý, s mnoha vajíčky a zakřivenou čnělkou nesoucí vrcholovou bliznu.

Plodem je až 8 cm dlouhý hedvábně chloupkatý lusk. Lusky jsou podlouhlé, zploštělé, dlouze stopkaté, na švech ztlustlé až úzce křídlaté a mezi semeny slabě zaškrcované. Obsahují několik ledvinovitých semen.[5][8][9]

Štědřence obsahují (zejména v semenech) silně jedovatý chinolizidinový alkaloid cytisin (laburnin), dále laburnamin a derivát stilbenu hydroxyresveratol. Semena štědřence odvislého obsahují asi 1,5 až 3 % cytisinu, sušené listy asi 0,3 %, květy 0,2 %. Otravy se projevují dlouhotrvajícím zvracením, zemdlelostí, později i průjmem. Při velké dávce může smrt nastat již do hodiny. Otravy se nejčastěji objevují po požití semen nebo nápadných květů. Uvádí se, že k otravě u dětí postačí 2 semena nebo 5 květů. Zvířata s výjimkou koní se štědřenci vyhýbají. U masožravců spouští požití štědřence ihned silné zvracení, které odstraní většinu jedu ze žaludku.[5][10]

Štědřenec odvislý je v České republice poměrně často pěstován jako okrasná dřevina.

Dřevo štědřence odvislého je velmi dekorativní a navíc je tvrdé, pevné, pružné a dobře opracovatelné. Je to jedno z nejtěžších a nejtvrdších evropských dřev. Běl je žlutohnědá, jádrové dřevo tmavě hnědé. Dřevo je vhodné např. na soustružení, násady, díly hudebních nástrojů a intarzie.[9][11] Mimořádně vhodné je i na výrobu luků.

Dříve se používala semena a nať v lékařství jako psychofarmakum při nadměrné dráždivosti, psychoneurotických nemocech, migréně, chronické otravě arsenikem a k léčbě jaterních chorob. Za první světové války byly pokusy o užívání jako náhražky tabáku (hlavní účinná látka cytisin má podobné účinky jako nikotin).

Pěstování

[editovat | editovat zdroj]

Preferuje teplé chráněné stanoviště a slunečné nebo světlé polohy, vlhké propustné živné půdy, snese i chudé, sušší, kamenité půdy. Dobře roste na stanovištích se zásaditou, vápenatou půdou ale snese i mírně kyselou. Je obtížným plevelem.

Množí se semeny, lze jej množit řízky.

Není vhodné dřevinu vysazovat poblíž dětských hřišť, na sídlištích, a podobně. Jsou totiž známy případy otravy dětí zelenými „hrášky“.

Detail květenství
  1. The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
  2. a b EPPO,  LABAN [online]. Dostupné online. 
  3. a b Štědřenec odvislý (Laburnum anagyroides Medik.) [online]. biolib.cz. Dostupné online. 
  4. Laburnum anagyroides - štědřenec odvislý (štědřenec obecný, zlatý déšť) [online]. Dostupné online. 
  5. a b c SLAVÍK, Bohumil (editor). Květena České republiky 4. Praha: Academia, 1995. ISBN 80-200-0384-3. 
  6. DOSTÁL, Josef. Nová květena ČSSR. Praha: Academia, 1989. 21-059-89. 
  7. AESCHIMANN, David et al. Flora Alpina. Bern: Haupt, 2004. ISBN 3-258-06600-0. 
  8. KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. 2. vyd. Tišnov: Sursum, 2006. ISBN 80-7323-117-4. 
  9. a b ALLEN, O.N.; ALLEN, E.K. The Leguminosae, a Source Book of Characteristics, Uses, and Nodulation. Madison: The University of Wisconsin Press, 1981. ISBN 0-299-08400-0. 
  10. JIRÁSEK, Václav et al. Naše jedovaté rostliny. Praha: Československá Akademie věd, 1957. 
  11. WAGERFUHR, R. Dřevo. Obrazový lexikon. Praha: Grada Publishing, 2002. ISBN 80-247-0346-7. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]