Želju Želev
| Želju Želev | |
|---|---|
 | |
| 1. prezident Bulharska | |
| Ve funkci: 15. listopadu 1990 – 22. ledna 1997 | |
| Předseda vlády | Filip Dimitrov Ljuben Berov Žan Videnov Reneta Indžovová (prozatímní) |
| Viceprezidentka | Blaga Dimitrova |
| Nástupce | Petar Stojanov |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Bulharská komunistická strana (1960–1965) Svaz demokratických sil (1989–1990) |
| Rodné jméno | Желю Митев Желев |
| Narození | 3. března 1935 Veselinovo |
| Úmrtí | 30. ledna 2015 (ve věku 79 let) Sofie |
| Místo pohřbení | Ústřední hřbitov v Sofii |
| Choť | Maria Zheleva |
| Alma mater | Sofijská univerzita |
| Profese | politik, filozof a spisovatel literatury faktu |
| Náboženství | pravoslaví |
| Ocenění | Řád Stara planina řetěz Řádu svobody velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky Řád 8. září |
| Podpis |  |
| Commons | Zhelyu Zhelev |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Želju Mitev Želev (Желю Митев Желев, 3. březen 1935 – 30. leden 2015) byl bulharský politik a disident, který byl prezidentem Bulharska v letech 1990 až 1997.
Život
[editovat | editovat zdroj]Želju Želev pocházel, jako většina bulharských prezidentů z rolnické rodiny. Narodil se 3. března 1935 ve vesnici Veselinovo v okrese Šumen na severovýchodě Bulharska. Po ukončení studia filosofie na Univerzitě sv. Klimenta Ochridského v roce 1958 vstoupil do Komunistické strany Bulharska a stal se aktivním členem Hnutí mladých komunistů. Stranu však z politických důvodů roku 1965 opustil. Poté byl šest let nezaměstnaný a byl mu zakázán návrat do Sofie.
Rok před revolucí založil Rusenský komitet a o rok později založil Klub podpory glasnosti a perestrojky. Díky němu se stal předsedou Koordinační rady Hnutí demokratických sil.
Za tuto stranu také kandidoval ve volbách do parlamentu v roce 1990. 1. srpna 1990 ho Sedmé velké národní shromáždění zvolilo prvním demokratickým prezidentem Bulharské republiky. Svůj pětiletý prezidentský mandát začal vykonávat od ledna 1992. V následujících prezidentských volbách v lednu 1997 byl poražen stranickým kolegou – Petrem Stojanovem.
Po roce 1996 jeho politický vliv zeslábl, zůstal však předsedou Hnutí liberálních demokratů.
Želju Želev byl nejen politikem, ale také spisovatelem. V roce 1982 napsal knihu Fašismus, ta však byla po třech týdnech stažena z knihkupectví a knihoven, neboť poukazovala na některé společné rysy fašismu a socialismu.
Po revoluci se na knihu zapomnělo.
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]
velkokříž Řádu za zásluhy Polské republiky – Polsko, 12. července 1994 – udělil prezident Lech Wałęsa za vynikající služby při rozvoji spolupráce mezi Polskem a Bulharskem[1]
velkokříž s řetězem Řádu svobody – Portugalsko, 13. září 1994[2]
Řád 8. září – Severní Makedonie, 15. ledna 2010 – udělil prezident Ďorge Ivanov za přínos k uznání nezávislosti Severní Makedonie na bývalé Jugoslávii[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Postanowienie Prezydenta Rzeczypospolitej Polskiej z dnia 12 lipca 1994 r. o nadaniu orderu.. isap.sejm.gov.pl [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ ENTIDADES ESTRANGEIRAS AGRACIADAS COM ORDENS PORTUGUESAS - Página Oficial das Ordens Honoríficas Portuguesas. www.ordens.presidencia.pt [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
- ↑ Macedonia President: Bulgaria Leader in Recognizing Our Independence - Novinite.com - Sofia News Agency. www.novinite.com [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Želju Želev na Wikimedia Commons
.svg){kind=small}
