Přeskočit na obsah

Žung I-žen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Žung I-žen je čínské jméno, v němž Žung je příjmení.
Žung I-žen
Narození1. května 1916
Wu-si
Úmrtí26. října 2005 (ve věku 89 let)
Peking
Alma materSt. John's University
Povolánípolitik
Politická stranaKomunistická strana Číny
ChoťYang Jianqing
DětiLarry Yung
RodičeRong Desheng
Rodfamily of Rong Xitai
PříbuzníRong Weiren, Rong Shuren, Rong Jifu a Rong Hongren (sourozenci)
Frances Yung (vnučka)
Funkcečlen celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
poslanec Všečínského shromáždění lidových zástupců
člen stálého výboru celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
člen stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Žung I-žen (čínsky pchin-jinem Róng​ Yì​rén, znaky zjednodušené 荣毅仁; 1. května 1916 — 26. října 2005) byl čínský podnikatel a politik, viceprezident Čínské lidové republiky (1993–1998), místopředseda stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (1983–1993), místopředseda celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (1978–1983), prezident a předseda rady ředitelů společnosti CITIC (China International Trust and Investment Corporation, 1978–1993). Pocházel z rodiny podnikatelů v potravinářském a textilním průmyslu, v 50. a první polovině 60. let působil ve vedení Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky a Všečínské federace průmyslu a obchodu, v šanghajské městské správě, v letech 1959–1967 byl náměstkem ministra textilního průmyslu. Během kulturní revoluce byl pronásledován, od poloviny 70. let se vrátil do veřejného života, s přímou podporu Teng Siao-pchinga se soustředil na podporu ekonomických reforem a zejména získávání zahraničních investic.

Život

[editovat | editovat zdroj]

Žung I-žen se narodil 1. května 1916 ve Wu-si na jihu provincie Ťiang-su. Roku 1937 absolvoval studia historie na Univerzitě sv. Jana v Šanghaji a nastoupil na manažerské pozice v rodinném podniku, otec a strýc totiž vlastnili mlýny a přádelny.[1][2]

Po převzetí moci komunisty a vzniku Čínské lidové republiky jeho rodina pokračovala v podnikání, až roku 1956 byly rodinné podniky za náhradu znárodněny. Žung I-žen se aktivně účastnil veřejného života, vstoupil do Čínského sdružení pro demokratickou národní výstavbu, jedné z menších politických stran Čínské lidové republiky, působil v šanghajské městské správě i východočínském vojensko-administrativním výboru,[1][2] roku 1953 byl v nově vzniklé Všečínské federaci průmyslu a obchodu zvolen jedním z místopředsedů jejího výkonného výboru (do roku 1988) a roku 1954 byl zvolen poslancem Všečínského shromáždění lidových zástupců (znovuzvolen v letech 1959, 1964, 1975, 1978 a 1993).[1] V Čínském sdružení pro demokratickou národní výstavbu byl v letech 1955–1992 členem stálého výboru ústředního výboru. Od roku 1957 byl místostarostou Šanghaje a od roku 1959 náměstkem ministra textilního průmyslu. Roku 1959 byl vybrán mezi členy celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (ČLPPS, znovu 1965 a 1978), v letech 1965–1983 byl členem stálého výboru celostátního výboru ČLPPS.[1][2]

Během kulturní revoluce byl pronásledován, nějakou dobu pracoval jako uklízeč, později se dostal pod ochranu Čou En-laje a Rudých gard spojených s ministerstvem textilního průmyslu. Po roce 1972 se vrátil k veřejnému působení, od roku 1975 působil ve stálém výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců (do 1993), roku 1978 byl zvolen místopředsedou celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění (do 1983),[1][2] v letech 1983–1993 byl po dvě volební období místopředsedou Všečínského shromáždění lidových zástupců. I nadále působil ve Všečínské federaci průmyslu a obchodu jako místopředseda a v letech 1988–1993 předseda jejího výkonného výboru. Roku 1985 vstoupil do Komunistické strany Číny, jeho členství však nebylo veřejně známo.[1]

Koncem 70. a v 80. letech patřil (jako jeden z takzvaných „pěti stařešinů“, vedle Chu Ťüe-wena, Chu C’-anga, Čou Šu-tchaoa a Ku Keng-jüa) k nekomunistickým bývalým průmyslníkům, kteří s podporou Teng Siao-pchinga svou autoritou a zkušenostmi pomáhali v zavádění ekonomických reforem.[3] Zejména hrál významnou roli v získávání zahraničních investic; za tímto účelem vznikla roku 1978 společnost CITIC (China International Trust and Investment Corporation), ve které byl do roku 1993 prezidentem a předsedou rady ředitelů. Právě CITIC organizovala první zahraniční investice do ekonomiky Čínské lidové republiky, Žung I-žen přitom s výhodou využíval rozvětvené sítě svých příbuzných, rozptýlených po jihovýchodní Asii i západních zemích.[3][pozn. 1]

V březnu 1993 byl zvolen viceprezidentem Čínské lidové republiky. Funkci vykonával jedno volební období, do března 1998.[1]

Zemřel v Pekingu 26. října 2005.[1]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Roku 1986 proběhlo v Pekingu setkání cca poloviny rodinného klanu, které mělo přes 200 účastníků. Účastníky přijali Teng Siao-pching a Pcheng Čen. Teng Siao-pching se stal i rodinným přítelem Žung I-žena.[3]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e f g h 新华社. 荣毅仁 [online]. 中央政府门户网站　www.gov.cn, 2008-12-02 [cit. 2024-08-21]. Dostupné online. (čínsky) 
  2. ↑ a b c d BARTKE, Wolfgang. Who's who in the Peoples Republic of China. München: Saur, 1987. Dostupné online. ISBN 3-598-10610-6. S. 392–393. (anglicky) 
  3. ↑ a b c DILLON, Michael. Deng Xiaoping: The Man who Made Modern China. London: I. B. Tauris, 2015. ISBN 9780857735393. S. 253–255. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Viceprezidenti Čínské lidové republiky
Ču Te (1954–1959) • Sung Čching-ling (1959–1975) a Tung Pi-wu (1959–1975) • úřad zrušen (1975–1983) • Ulanfu (1983–1988) • Wang Čen (1988–1993) • Žung I-žen (1993–1998) • Chu Ťin-tchao (1998–2003) • Ceng Čching-chung (2003–2008) • Si Ťin-pching (2008–2013) • Li Jüan-čchao (2013–2018) • Wang Čchi-šan (2018–2023) • Chan Čeng (2023– )
Místopředsedové stálého výboru Všečínského shromáždění lidových zástupců
1. volební období (1954–1959)
od 1958 i
2. volební období (1959–1964)
3. volební období (1965–1975)
4. volební období (1975–1978)
od 1976 i
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
6. volební období (1983–1988)
od 1986 i
7. volební období (1988–1993)
8. volební období (1993–1998)
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
11. volební období (2008–2013)
12. volební období (2013–2018)
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Místopředsedové celostátního výboru Čínského lidového politického poradního shromáždění
1. volební období (1949–1954)
2. volební období (1954–1959)
3. volební období (1959–1965)
4. volební období (1965–1978)
Pcheng Čen, Čchen I (zemřel 1972), Jie Ťien-jing, Chuang Jen-pchej (zemřel 1965), Čchen Šu-tchung (zemřel 1966), Liou Lan-tchao (do 1968), Sung Žen-čchiung, Sü Ping (zemřel 1972), Kao Čchung-min (zemřel 1971), Cchaj Tching-kchaj (zemřel 1968), Wej Kuo-čching, Teng C’-chuej (zemřel 1972), Li S’-kuang (zemřel 1971), Fu Cuo-i (zemřel 1974), Tcheng Taj-jüan (zemřel 1974), Sie Ťüe-caj (zemřel 1971), Mao Tun, Li Ču-čchen (zemřel 1968), Pagpalha Geleg Namgjal, Sü Te-cheng, Li Te-čchüan (zemřela 1972), Ma Sü-lun (zemřel 1970)
5. volební období (1978–1983)
od 1979 i
od 1980 i
od 1981 i
Liou Fej (zemřel 1983), Tung Čchi-wu
6. volební období (1983–1988)
od 1984 i
od 1985 i
Chua Luo-keng (zemřel 1985)
od 1986 i
od 1987 i
7. volební období (1988–1993)
od 1989 i
od 1990 i
od 1991 i
8. volební období (1993–1998)
od 1994 i
od 1996 i
9. volební období (1998–2003)
10. volební období (2003–2008)
od 2005 i
11. volební období (2008–2013)
od 2010 i
12. volební období (2013–2018)
od 2017 i
13. volební období (2018–2023)
14. volební období (2023–2028)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Žung_I-žen&oldid=24229050“