Adolf Sigmund
| Doc. MUDr. Adolf Sigmund | |
|---|---|
 doc. MUDr. Adolf Sigmund | |
| Narození | 10. dubna 1892 Majdalena,  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 12. července 1934 (ve věku 42 let) Praha,  Československo |
| Příčina úmrtí | onemocnění plic |
| Alma mater | 1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy |
| Povolání | lékař a radiolog |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Adolf Sigmund (10. dubna 1892 Majdalena[1] — 12. července 1934 Praha[2]) byl český lékař-radiolog, průkopník využívání rentgenu při diagnostice, následovník profesora Rudolfa Jedličky. Roku 1926 se habilitoval na docenta rentgenologie na Univerzitě Karlově. Byl uznávaným pedagogem a autorem řady odborných prací, zejména v oboru radiodiagnostiky onemocnění trávicího traktu.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se 10. dubna 1892 v obci Majdalena u Třeboně[3] jako syn sedláka, majitele usedlosti.[1] Po absolvování třeboňského gymnázia studoval od roku 1911 medicínu na pražské lékařské fakultě.[4] Roku 1914 byl povolán do armády jako poručík (Leutnant) zdravotní služby.[4] Na ruské frontě byl raněn do kolena a v důsledku zánětu mu byla ve Vídni amputována noha. Obtížná pohyblivost, se kterou se po zbytek života potýkal, nejspíš vedla k tomu, že si jako lékař vybral obor, kde se nevyžadovala rychlá chůze.[3]
Vrátil se do Prahy, kde dokončil studium (promován byl 3. července 1917)[5] a nastoupil do zaměstnání jako sekundář v nemocnici sv. Alžběty.[3] Během války pracoval ještě jako chirurg v posádkové nemocnici ve Vídni, získal ale také první radiologické zkušenosti ve vídeňském institutu pro rentgenologii u prof. Guida Holzknechta a v Reinerově nemocnici u Martina Haudeka.[4]
Roku 1918 se stal vedoucím rentgenologického oddělení v posádkové nemocnici v Praze,[4] kde vynikl přesnými diagnózami.[3] Zásluhou profesora Kukuly byl od 1. května 1921 přijat jako asistent na 1. chirurgickou kliniku Všeobecné nemocnice.[6] Vedle běžných úkolů tam také dále studoval a psal první vědecké práce. V letech 1922, 1923 a 1924 se účastnil studijních pobytů v Německu, v roce 1924 také v Paříži.[3]
Roku 1926 se habilitoval z rentgenologie a jako docent pak tento obor přednášel na lékařské fakultě UK. Účastnil se mezinárodních konferencí, byl členem výboru Československé společnosti pro röntgenologii a radiologii.[3] Roku 1927 si otevřel soukromou praxi.[4]
V květnu 1934 přestal ordinovat[7] a 12. července téhož roku zemřel[8] po dlouhé nemoci, na infekci plic a pohrudnice.[9] K předčasnému úmrtí přispělo, že jeho organismus byl oslaben dlouhodobým vystavením rentgenovému záření.[9] Pohřben byl 16. července ve strašnickém krematoriu za účasti řady významných lékařů.[10] Jmenování mimořádným profesorem, na kterého byl navržen, se již nedožil.[3]
Význam a ocenění
[editovat | editovat zdroj]Byl pokračovatelem profesora Rudolfa Jedličky.[3] Prokázal badatelské, učitelské a organizační schopnosti. Po Jedličkově smrti se stal autoritou v otázkách rentgenové diagnostiky a techniky.[10] Zasloužil se o propagaci rentgenu jako diagnostického prostředku a o zvýšení důvěry v něj.[8] Přednáškami a publikacemi přibližoval tento prostředek praktickým i odborným lékařům.[3] Jeho diagnózy byly přesné a spolehlivé.[3] Měl smysl pro estetiku, výstižně se vyjadřoval, přednášky měl vždy poutavé a pečlivě připravené.[6]
Roku 1931 mu jugoslávský král Alexandr I. Karađorđević udělil Řád svatého Sávy IV. třídy.[11][12] (Ocenění dostala spolu s ním řada dalších českých lékařů, kteří se o rok dříve účastnili Všeslovanského lékařského kongresu.)[11]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Vědecká činnost doc. Sigmunda se zaměřila především na rentgenovou diagnostiku chorob žaludku a střev. Věnoval se také onemocněním žlučníku. Většina jeho prací vyšla v odborných časopisech.[3] Knižně publikoval:[13]
- O elongacích duodena : příspěvek k otázce tzv. gastroptosy (1923)
- O diagnostickém významu Stierlinova zjevu (1924)
- Dva vzácné případy divertiklů traktu zažívacího (1925), viz Divertikulitida
Příbuzenstvo
[editovat | editovat zdroj]- 7. srpna 1926 se v pražském kostele sv. Apolináře oženil s Annou Marií Sládkovou (1902-???) z Vršovic, dcerou zedníka.[14]
- Bratr Jan Sigmund[15] (1890-1940) byl profesor veterinární medicíny. Působil v kladrubském hřebčíně, od roku 1930 přednášel na české technice.[16]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b SOA Třeboň, Matrika narozených Majdalena, kniha 1, s. 216. Dostupné online.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u sv. Štěpána, sign. ŠT Z18, s. 52
- ↑ a b c d e f g h i j k ŠVÁB, Václav. Za † doc. Dr. Adolfem Sigmundem. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 820–822. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
- ↑ a b c d e BRABENCOVÁ, Jana. Sigmund, Adolf (1892-1934). In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815-1950. Wien: Österreichische Akademie der Wissenschaften, 2004. Dostupné online. ISBN 978-3-7001-3213-4. Svazek 12. S. 254.
- ↑ Archiv Univerzity Karlovy, fond Matriky Univerzity Karlovy, inventární číslo 4, Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity / Univerzity Karlovy IV., strana 1529. Dostupné online.
- ↑ a b JIRÁSEK, Arnold. Adolf Sigmund na I. chirurgické klinice. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 820. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
- ↑ Z kruhů lékařských. Národní listy. 1934-05-13, roč. 74, čís. 131, s. 4. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
- ↑ a b ŠVÁB, Václav. Za doc. dr. Adolfem Sigmundem. Národní listy. 1934-07-14, roč. 74, čís. 191, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
- ↑ a b Zprávy. Docent Dr. Adolf Sigmund. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 824. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
- ↑ a b Proslovy při pohřbu. Časopis lékařů českých. 1934-07-20, roč. 73, čís. 29, s. 824. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
- ↑ a b Jihoslovanská vyznamenání československých lékařů. Národní listy. 1931-03-01, roč. 71, čís. 60, s. 2. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
- ↑ Roentgenolog docent dr. Sigmund zemřel. Národní politika. 1934-07-13, roč. 52, čís. 190, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
- ↑ Podle Souborného katalogu ČR, viz seznam prací v NK ČR.
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika oddaných AP O8, s. 230. Dostupné online.
- ↑ SOA Třeboň, Matrika narozených Majdalena, kniha 1, s. 204. Dostupné online.
- ↑ Prof. dr. Jan Sigmund zemřel. Národní listy. 1940-12-12, roč. 80, čís. 339, s. 3. Dostupné online [cit. 2018-07-21].
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Adolf Sigmund
- Adolf Sigmund v Kartotéce Jaroslava Kunce Archivováno 21. 7. 2018 na Wayback Machine.
