Přeskočit na obsah

Alfred Baštýř

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Alfred Baštýř
Narození1. května 1865
Kardašova Řečice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí21. srpna 1942 (ve věku 77 let)
Koncentrační tábor Terezín
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma materFilozofická fakulta Univerzity Karlovy
1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Povolánílékař, stomatolog, fotograf, filmař a herec
RodičeMoric Baštýř
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Alfred Baštýř (pseudonym Alfred Abatýr, 1. května 1865 Kardašova Řečice21. srpna 1942 Koncentrační tábor Terezín)[1] byl český herec a filmový činitel, fotograf židovského původu, původním povoláním zubař.[2][3]

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 1. května 1865 v Kardašově Řečici. Jeho otec byl Moses Baštýř, první docent zubního lékařství na Karlo-Ferdinandově univerzitě a člen českého židovského hnutí. I když od malička tíhl k umění, vydal se ve stopách otce a vystudoval medicínu v Praze. Následně pracoval jako zubní lékař, jehož služby využívali hlavně bohatší klienti, jako třeba velvyslanci. Díky tomu si našel cestu zpátky k umění, skupoval nejrůznější umělecká díla, začal fotit a zapojoval se i do výroby mnoha přístrojů.

Ve světě české kinematografie začal být Baštýř významnější postavou od 20. let 20. století. V roce 1921 stál při vzniku produkční a distribuční filmové společnosti Kalosfilm, ta ale fungovala pouze pět let. V roce 1921 byl také předsedou Organizace českého filmového herectva, v letech 1922–1924 zastával funkci místopředsedy Filmové rady československé a roku 1927 se připojil ke Svazu filmových výroben československých. Ve filmu se angažoval hojně i jako herec, mezi lety 192–1938 ho bylo možné spatřit v desítkách filmů. Mezi nejznámější snímky patří například Panenka (1938), Svět patří nám (1937), Láska a lidé (1937) nebo Batalion (1937). Někdy vystupoval i pod pseudonymem Alfred Abýr.

Baštýř se nečinil pouze u filmu, ale i v radiu. Roku 1925 se podílel na vzniku Československého radiosvazu, v letech 1927–1929 působil rovněž jako jeho předseda. Podílel se rovněž na chodu Československého radioklubu. Několik let byl také redaktorem časopisu Radio Revue a věstníku Československého Radiosvěta.

Angažoval se i u řady vynálezů. Jeho vynálezy většinou souvisely s filmem, ale vynalezl i praktické předměty.[4]

Když mu bylo šestnáct let, stal se členem zednářské lóže, kde se angažoval po celý svůj život. Avšak po vzniku Protektorátu Čechy a Morava se začal jeho život převracet naruby. Baštýřovo psychické zdraví se prudce zhoršovalo, až byl umístěn do psychiatrické léčebny v Bohnicích. Stal se terčem fašistů kvůli svému židovskému původu a členství u svobodných zednářů. Byl tedy z nemocnice deportován do koncentračního tábora v Terezíně, kde 21. srpna 1942 zemřel.

  1. Alfred Baštýř | Databáze obětí | Holocaust. www.holocaust.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  2. Alfred Baštýř - Kultura.cz. www.kultura.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  3. BAŠTÝŘ Alfred 1.5.1865-21.8.1942 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-06-22]. Dostupné online. 
  4. Baštýř Alfred (1. 5. 1865 – 21. 8. 1942) [online]. Praha: Národní technické muzeum, Archiv pro dějiny techniky a průmysl, 2008 [cit. 2021-06-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-06-24. 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]