Antakya

Antakya ; Antiochie
Poloha
Souřadnice	36°12′9″ s. š., 36°9′38″ v. d.
Nadmořská výška	67 m n. m.
Časové pásmo	UTC+03:00
Stát	Turecko
Provincie	Hatay
	Antakya Antakya, Turecko
Rozloha a obyvatelstvo
Počet obyvatel	377 793 (2018)
Správa
Starosta	Izzettin Yılmaz
Zakladatel	Seleukos I. Níkátor
Oficiální web	www.antakya.bel.tr
Telefonní předvolba	326
PSČ	31000
Označení vozidel	31
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Antakya (arabsky انطاكية‎, Anṭākyä; z řeckého Ἀντιόχεια, latinsky Antiocheia) je hlavní město Hatayské provincie v jižním Turecku, nedaleko hranic se Sýrií v údolí řeky Ásí, asi 20 km od jejího ústí do Středozemního moře.

Historie

Území bylo osídleno již v 6. tisíciletí př. n. l. Město leží v místech významného antického historického města Antiochie. Makedonský král Alexandr Veliký po vítězství nad Peršany v bitvě u Issu v roce 333 př. n. l. následoval Oronty na jih do Sýrie a obsadil také tuto oblast. Město Antiochie však bylo založeno až po Alexandrově smrti v roce 300 př. n. l., založil je helénský král Seleukos I. Níkátor. Město svou polohou a významem sehrálo důležitou strategickou roli v říších Seleukovské, Římské i Byzantské. Byzantinci se utkali s perskými Sásánovci při obléhání Antiochie. Perský král Šapúr I. porazil římskou armádu, ale v bitvě u Antiochie v roce 613 Peršané město dobyli. Křesťanství zde zapustilo kořeny již v době apoštolské, zejména díky práci sv. Pavla a sv. Barnabáše^[1]. Šlo zejména o syrskou a antiochijskou pravoslavnou církev, stejně jako během vzestupu islámu, k němuž došlo po dobytí města Araby, kteří je přejmenovali na Anatakyi. Byzantintští císaři vládli městu od roku 969, Seldžukové v roce 1084, nad nimiž zvítězili roku 1098 křižáci a v roce 1268 Mamlúkové.

V roce 1517 se město stalo součástí Osmanské říše, která je začlenila do Aleppského ejáletu. Po první světové válce a zániku říše bylo součástí mandátních území Francie, v roce 1939 se na základě referenda stalo součástí Turecka.

Zemětřesení 2023

Město leží v seismickém pásmu. 6. února 2023 utrpěla Antakya katastrofální škody v důsledku zemětřesení mezi Tureckem a Sýrií. Nejméně 1200 budov v centru města a ve čtvrtích Kirikhan a İskenderun bylo srovnáno se zemí. Zřítily se „téměř všechny“ domy v okrese Cebrail, zničeny byly historické kostely a mešity, včetně kostela sv. Petra a Pavla.

Obyvatelstvo

Dnešní město má přibližně 378 tisíc převážně tureckých a menšinově arabských obyvatel.

Památky

Skalní kostel sv. Petra a Pavla, zdejších následovníků Ježíše, kteří byli podle Nového zákona jako první nazýváni „křesťany“^[2], patří řecké pravoslavné církvi.
Kostel sv. Pavla
Klášter sv. Simeona
Mešita Habib'i Neccar
Hrad Bagras postaven křižáky a templáři
Hatayské archeologické muzeum je známé svou sbírkou římských a byzantských mozaik.

Odkazy

Reference

↑ KRASLOVÁ, Radvana. Kříže v zemi půlměséce. Země světa. 3.1.2024, roč. 23, čís. 1, s. 50–55. Dostupné online.
↑ Sk 11, 26 (Kral, ČEP)

Související články

Patriarcha antiochijský

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Antakya na Wikimedia Commons

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] KRASLOVÁ, Radvana. Kříže v zemi půlměséce. Země světa. 3.1.2024, roč. 23, čís. 1, s. 50–55. Dostupné online.

[2] Sk 11, 26 (Kral, ČEP)

[1]

[2]