Antonín František Collalto
| Antonín František Collalto | |
|---|---|
| Nejvyšší zemský komorník Moravského markrabství | |
| Ve funkci: 1675 – 1696 | |
| Panovník | Leopold I. |
| Předchůdce | Jiří Štěpán z Vrbna |
| Nástupce | Bedřich z Opršdorfu |
| Nejvyšší zemský sudí Moravského markrabství | |
| Ve funkci: 1664 – 1675 | |
| Panovník | Leopold I. |
| Předchůdce | Jiří Štěpán z Vrbna |
| Nástupce | Michal Václav Althann |
| Císařský tajný rada | |
| Ve funkci: 1688 – ? | |
| Panovník | Leopold I. |
| Člen dvorské válečné rady | |
| Císařský komoří | |
| Hornorakouský vládní rada | |
| Ve funkci: 1654 – ? | |
| Panovník | Ferdinand III. |
| Narození | 7. května 1630 Mantova |
| Úmrtí | 15. července 1696 (ve věku 66 let) |
| Choť | 1. Marie Terezie Porcia 2. Marie Maxmiliána z Althannu 3. Anna Marie Strattmannová |
| Rodiče | Rombaldo XIII. z Collalto Bianca Polyxena Thurn-Valsássina |
| Děti | Leopold Rombald Collalto Karel Kristián Collalto Theodor Collalto |
| Sídlo | Brtnice |
| Zaměstnání | politik |
| Profese | šlechtic |
| Náboženství | římskokatolické |
| Ocenění | 1695 Řád zlatého rouna (č. 569) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. Chybí svobodný obrázek. | |
Antonín František hrabě Collalto (Anton Franz Graf Collalto e San Salvatore / Antonio Francesco conte di Collalto e San Salvatore) (7. května 1630 Mantova – 15. července 1696) byl italský šlechtic ze starobylého rodu Collaltů usazeného od 17. století na Moravě. Řadu let zastával nejvyšší funkce v zemské samosprávě Moravy, kde mu patřil rozsáhlý majetek (hlavní sídlo v Brtnici). Byl též rytířem Řádu zlatého rouna.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Mantově jako syn císařského maršála Rombalda Collalta (1579–1630) a jeho manželky Biancy Polyxeny Thurn-Valsássina. V mládí podnikl kavalírskou cestu po Evropě, která zahrnovala studium ve Flandrech, Francii, Itálii a Španělsku. V roce 1654 byl jmenován hornorakouským vládním radou, poté se stal císařským komořím a členem dvorské válečné rady. V roce 1666 byl císařským komisařem na říšském sněmu v Řezně, mezitím ale po starším bratru Claudiovi zdědil statky na Moravě a začal se uplatňovat v moravských zemských úřadech. Na Moravě byl nejvyšším zemským sudím (1664–1675) a nejvyšším zemským komorníkem (1675–1696). V roce 1688 byl jmenován císařským tajným radou a vyvrcholením kariéry byl zisk Řádu zlatého rouna (1695).
Majetkové poměry
[editovat | editovat zdroj]Základem rodového dědictví bylo panství Brtnice, k němuž patřila též Luka nad Jihlavou, na Žďársku vlastnil Rudolec a Černou a u Kyjova koupil Žádovice. Zásadním přínosem do collaltovského majetku bylo panství s hradem Veveří u Brna v hodnotě 440 000 zlatých, který vlastnila Antonínova druhá manželka Marie Maxmiliána, rozená z Althannu. Po její smrti zdědil Veveří nezletilý syn Leopold Rombald, za nějž majetek spravoval otec. Na Veveří byly pořádány hony a slavnosti, kam Antonín František zval aristokratickou společnost z Brna.[1] Na hradě Veveří byla soustředěna také umělecky hodnotná zbrojnice, naopak na hlavním rodovém sídle v Brtnici soustředil Antonín František rodovou portrétní galerii.[2] Kromě venkovských statků vlastnili Collaltové také paláce v Brně a ve Vídni.
Manželství a potomstvo
[editovat | editovat zdroj]Poprvé se oženil s Marií Terezií Porcia (†1665), toto manželství ale zůstalo bez potomstva. Jeho druhou manželkou byla Marie Maxmiliána, rozená Althannová, ovdovělá Sinzendorfová (1635–1689). Ta obohatila majetek Collaltů o hrad Veveří a z tohoto manželství pocházeli dva synové. Mladší Karel Kristián (1677–1698) byl v dobové korespondenci popisován jako rozmařilý a líný barokní kavalír, zemřel na neštovice v Paříži během kavalírské cesty.[3] Starší syn Leopold Rombald (1674–1707) zdědil Brtnici a Veveří s dalšími statky, byl zabit v souboji a jím tato rodová větev vymřela. Majetek na Moravě pak zdědili vzdálení příbuzní Collaltové v Itálii. Třetí manželkou Antonína Františka byla Anna Marie Strattmannová (1673–1699), dcera říšského kancléře hraběte Theodora Strattmanna. Z tohoto manželství se narodil syn Theodor (1691–1693) zemřelý v dětství.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Fedor, Petr: Státní hrad Veveří; Národní památkový ústav Brno, 2005 ISBN 80-86752-32-1
- ↑ Prchal, Vítězslav: Společenstvo hrdinů. Válka a reprezentační strategie českomoravské aristokracie 1550-1750; Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2015 ISBN 978-80-7422-279-5
- ↑ Kubeš, Jiří: Náročné dospívání urozených; Pelhřimov, 2013 ISBN 978-80-7415-071-5
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Chocholáč, Bronislav: Návštěvy u nejvyššího zemského komorníka – dvůr a hosté Františka Antonína hraběte Collalta koncem 17. století; Opera Historica 7; České Budějovice, 1999
- Chocholáč, Bronislav: Manželkou nejvyššího zemského komorníka koncem 17. století – Anna Marie Teresie Collaltová; Historik na Moravě; Brno, 2009
- Pléhová, Aneta: Soukromá korespondence Antonína Františka Collalto; bakalářská diplomová práce Filozofické fakulty Masarykovy univerzity; Brno, 2014
