Bernhard Grueber
| Bernhard Grueber | |
|---|---|
.jpg) Bernhard Grueber na portrétní kresbě Georga Kordika z roku 1853 | |
| Narození | 27. března 1807 Donauwörth  Bavorsko |
| Úmrtí | 12. října 1882 (ve věku 75 let) Schwabing Bavorsko |
| Povolání | architekt |
| Zaměstnavatel | České vysoké učení technické v Praze |
| Děti | Bernhard Erwin Grueber |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Bernhard (Bernard) Grueber (27. března 1807, Donauwörth – 12. října 1882, Schwabing) byl německý architekt působící v Čechách, první profesor architektury na Akademii výtvarných umění v Praze a historik umění.
Život
[editovat | editovat zdroj]
Grueber vystudoval malířství a architekturu na mnichovské Akademii výtvarných umění (Akademie der Bildenden Künste München).
Od roku 1830 byl asistentem architekta Josepha Daniela Ohlmüllera při stavbě kostela v Au.[1] Po studiích se jako architekt podílel na obnově katedrály v Řezně a v letech 1833-44 vyučoval na tamější Královské polytechnice (Königlichen Polytechnischen Schule Regensburg). V letech 1834 a 1837 podnikl studijní cesty do Itálie. Roku 1844 ho povolala Společnost vlasteneckých přátel umění, aby se stal profesorem architektury na nově zřízené stolici architektury pražské Akademie. Romantický styl architektury importovaný z Bavorska se měl stát alternativou k rakouskému státnímu utilitarismu.
Od 30. let trpěl vážnou ztrátou sluchu, která mu ztěžovala kontakt s kolegy a své působení na pražské Akademii ukončil roku 1870. Po roce 1848 sílil odpor domácích historiků proti Grueberově nacionální německé předpojatosti v interpretaci historie. Grueber se proto roku 1874 vrátil do Schwabingu, kde roku 1882 zemřel.[2]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Stavby a rekonstrukce
[editovat | editovat zdroj]- Reprezentační sál, Salmovský palác v Praze
- Staroměstské nábřeží Vltavy (40. léta)
- Letohrádek královny Anny, klasicistní schodiště (1845-46)
- Aehrenthalský palác v Praze (jednalo se o část paláce vzniklou parcelací v 19. století; dům ve Štěpánské ulici z let 1847-1848 vznikl sloučením dvou menších domů a na části zahrady Aehrenthalského paláce a měl čp. 628; zanikl v roce 1912 při stavbě jihovýchodní části paláce Lucerna, čp. 704; nejednalo se o palác, který by sloužil jako sídlo Aehrenthalů)
- Úprava jižního křídla Staroměstské radnice, Praha (1854 – 57)
- Obnova kláštera servitů s kostelem Zvěstování Panny Marie Na trávníčku, Na slupi, Praha (1858)
- Kostel Narození Panny Marie v Turnově
- Hřbitovní kaple Svatý Jan pod Skalou
- Zámek Sychrov – úpravy
- Zámek Hrubá Skála – úpravy
- Zámek Sychrov – přestavba (1847-51)
- Zámek Orlík – přestavba (1850-62)
- Zámek Blatná – úprava (1850-56)
- Klášter ve Vyšším Brodě (regotizace kostela, do r. 1862)
- Kostel sv. Martina v Sedlčanech - úpravy 1862-1864
- Vyšebrodský dům, České Budějovice (1863-64)
Publikace autora (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Die Kunst des Mittelalters in Böhmen, Wien 1871-1879, 4 svazky
- Die Elemente der Kunsttätigkeit, Leipzig 1875
- Über die Entwicklung der Bautechnik in Böhmen, Technische Blätter 3, 1871, s. 217-224
- Die Kathedrale des heil. Veit zu Prag und die Kunstthätigkeit Kaiser Karl IV.: Eine architektonisch-archäologische Studie, Praha 1869 archive.org
- Die Kathedrale des Hl. Veit zu Prag und die Kunsttätigkeit Kaiser Karls IV. Eine architektonisch-archäologische Studie, Praha 1869
- Dřevěné stavby v Čechách, Zprávy spolku architektů a inženýrů v království Českém 4, 1869, s. 37-41
- Die Junker von Prag. Steinmetzen des 15. Jahrhunderds, Mitteilungen des Vereines für Geschichte der Deutschen in Böhmen 4, 1866, s. 172-178
- Die Kaiserburg zu Eger und die an diesen Bauwerk sich anschliessender Denkmale, Prag 1860
- Charakteristik der Baudenkmale Böhmens, Wien 1856
Reference
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Lubomír Slavíček (ed.), Slovník historiků umění, výtvarných kritiků, teoretiků a publicistů v českých zemích a jejich spolupracovníků z příbuzných oborů (asi 1800-2008), Sv. 1, s. 357-358, Academia Praha 2016, ISBN 978-80-200-2094-9
- Kapitoly z českého dějepisu umění/1, ed. Chadraba R a kol., Odeon, Praha 1986
- Encyklopedie architektů, stavitelů, zedníků a kameníků v Čechách, ed. Vlček P, Praha 2004
- Bernhard Grueber a jeho příspěvek k počátkům novorenesance v Čechách, Horáček M, Umění, sv. 51, č. 1, (2003,) s. 30-43
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Bernhard Grueber na Wikimedia Commons - Architekt Bernhard Grueber (1806-1882), Mgr. Věra Laštovičková, Diplomová práce, 2008, UDU, FF UK, Praha
- Architektonická a památkářská činnost Bernharda Gruebera v severních Čechách, Klimešová, Jana, 2009, bakalářská diplomová práce, FF Universita Pardubice
- Architekti: GRUEBER Bernhard Archivováno 23. 9. 2015 na Wayback Machine.
- Vyšebrodský dům, České Budějovice Archivováno 16. 8. 2016 na Wayback Machine.
