Binjamin Gibli
| Binjamin Gibli | |
|---|---|
 Gibli na fotografii z roku 1959. | |
| Narození | 1. ledna 1919.svg){kind=small} Petach Tikva, Osmanská říše |
| Úmrtí | 19. srpna 2008 (89 let) Tel Aviv, Izrael |
| Místo pohřbení | Sde Yehoshua (Kfar Samir) cemetery |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | plukovník |
| Doba služby | 1944–1961 |
| Sloužil | Hagana Izraelské obranné síly |
| Války |  válka za nezávislost sinajská válka |
 multimediální obsah na Commons | |
Binjamin Gibli (hebrejsky: בנימין גיבלי, žil 1. ledna 1919 – 19. srpna 2008) byl náčelník izraelské vojenské rozvědky Aman. Tuto funkci zastával od června 1950 do března 1955,[1] kdy byl nucen rezignovat v důsledku Lavonovy aféry, kterou vyvolala neúspěšná izraelská operace v Egyptě v roce 1954.[2]
Biografie
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v roce 1919 v Petach Tikvě.[2] Jeho otec Moše Granzia pocházel z polského Brjansku a do Palestiny imigroval v květnu 1914. Usadil se v části Petach Tikvy, známé jako Kfar Ganim, a změnil si příjmení na Gibli.[3] Jeho matka se jmenovala Jehudit.[3] V roce 1940 se Binjamin oženil s Ester Pinchasi, se kterou se následně přestěhoval do rodinného domu ve čtvrti Ejn Ganim.[3] V roce 1941 se stal členem židovské osadnické policie a následujícího roku dokončil důstojnický kurz pro pěchotu pořádaný výcvikovou školou pro Haganu. V roce 1946 se stal oblastním důstojníkem tajné služby Hagany – Šaj. Působil z Petach Tikvy a pod jeho působnost spadala oblast jihu země. Jednou z jeho povinností bylo dohlížení na vodovodní potrubí pro židovské osady.[3]
V březnu 1948 byl jmenován náčelníkem Šaj pro Jeruzalém. 20. června 1948 se zúčastnil polního válečného soudu s Me'irem Tubianským v Bejt Džisu.[4] Procesu se zúčastnili ještě tři další důstojníci Šaj, včetně jejího náčelníka Isera Be'eriho, který proces vedl. Čtyřiapadesátiletý Tubiansky, který byl židovským činitelem Palestinské elektrárenské společnosti a veteránem Hagany, byl shledán vinným z předávání informací nepříteli (špionáže pro Brity) a o několik hodin později byl zastřelen četou Palmach.[4] O rok později byl Tubianského proces prošetřen na žádost jeho vdovy. Na základě šetření byl Tubiansky zproštěn obvinění a tehdejší izraelský ministerský předseda David Ben Gurion „mu posmrtně udělil hodnost kapitána a nařídil, aby byla jeho vdově a synovy vyplácena státní penze.“[4] O čtyři dny později byly jeho ostatky vykopány a pohřbeny na národním hřbitově na Herzlově hoře v Jeruzalémě. V listopadu téhož roku proběhl proces, u kterého byl Gibli svědkem obhajoby. Soud shledal Be'eriho vinným a odsoudil ho k symbolickému dennímu odnětí svobody.
Gibli byl rovněž jedním z plánovačů operace Zuzana (též operace Šošana), jejímž cílem bylo udržet Brity v oblasti Suezského průplavu vytvořením nestability v regionu. Izraelští agenti byli vysláni do Egypta, aby zde provedli útoky proti západním cílům.[2] Egyptské úřady však plán odhalily, čímž bylo odhaleno i izraelské zapojení. Celá událost, která vešla ve známost jako Lavonova aféra, vyvolala skandál a jednu z nejvážnějších politických krizí v dějinách Izraele.[5] Celá aféra vedla k odvolání Gibliho a rezignaci tehdejší ministr Pinchase Lavona.[5]
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]- člen dělnické sportovní asociace ha-Po'el[3]
- člen Mapaj[3]
- člen Hagany[3]
- od roku 1941 do konce roku 1944 byl členem židovské osadnické policie[3]
- v říjnu 1946 se stal příslušníkem Šaj a důstojníkem pro jižní oblast[3]
- v březnu 1948 byl jmenován náčelníkem Šaj pro Jeruzalém[1]
- 27. dubna 1948 převzal vedení Šaj[1]
- 30. června 1948 je Šaj rozpuštěn a vzniká Aman.[1] Gibly byl jmenován šéfem MI 1.[1]
- 22. února 1953 odjíždí na studijní pobyt do Spojených států. V čele Amanu jej zastupuje Harkabi.[1]
- 28. března 1954 se vrací do své funkce v Amanu[1]
- 7. března 1955 rezignuje[1]
- v roce 1956 je povýšen velitele brigády Golani
- v roce 1960 se stal vojenským atašé ve Spojeném království a Skandinávii[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Binyamin Gibli na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c d e f g h SHABTAI, Teveth. Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel. New York: Columbia University Press, 1996. Dostupné online. ISBN 0-231-10464-2. S. 17–30. (anglicky) Dále jen: Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel.
- ↑ a b c Binyamin Gibli, MI head during botched Egypt raid, dies at 89 [online]. Haaretz, 2008-08-20 [cit. 2010-10-02]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel. S. 2–3
- ↑ a b c BLACK, Ian; MORRIS, Benny. Mossad - izraelské tajné války. Praha: Jota, 2006. 632 s. ISBN 80-7217-392-8. S. 78–79.
- ↑ a b HERZOG, Chaim. Arabsko-izraelské války. Praha: Lidové noviny, 2008. 617 s. ISBN 978-80-7106-954-6. S. 161–162.
- ↑ Ben Gurion's Spy; The story of the Political Scandal That Shaped Modern Israel. S. 278
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Binjamin Gibli na Wikimedia Commons - (anglicky) Telegraph.co.uk – Former Israeli spy chief Binyamin Gibli dies
- (anglicky) The Guardian – Obituary: Binyamin Gibli
- (anglicky) Ynetnews – Former MI chief Binyamin Gibli dies
