Chlumská hora (Rakovnická pahorkatina)
Chlumská hora | |
---|---|
Jihozápadní svah Chlumské hory | |
Vrchol | 651 m n. m. |
Prominence | 118 m ↓ JZ od Novosedel |
Izolace | 2,9 km → Kozelka[1] |
Seznamy | Nejprominentnější hory CZ Hory Rakovnické pahorkatiny |
Poloha | |
Stát | Česko |
Pohoří | Rakovnická pahorkatina / Manětínská vrchovina / Lomská vrchovina[2] |
Souřadnice | 50°0′32″ s. š., 13°12′15″ v. d. |
Chlumská hora | |
Hornina | bazanit |
Povodí | Berounka |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Chlumská hora je výrazná hora v Rakovnické pahorkatině v okrese Karlovy Vary, tyčící se necelé 3 kilometry severozápadně od Manětína.
Geologie a geomorfologie
[editovat | editovat zdroj]Chlumská hora je rozsáhlá stolová hora na zbytku lávového příkrovu terciérního stáří, tvořená nefelinickým bazanitem. Plochý povrch hory je rozčleněn menšími vyvýšeninami, úpady a sufózními závrty. Na okrajových svazích se vyskytují skalní tvary, jako jsou mrazové sruby a srázy, dále zde nalezneme balvanité osypy a svahové sutě. Důsledkem odsedání okrajových ker neovulkanitů je vznik svahových deformací v podobě rozevřených trhlin, které lze spatřit na jihovýchodním výběžku hřbetu stolové hory.[3]
Osídlení
[editovat | editovat zdroj]V roce 2002 byl na bočním jihovýchodním vrcholu nad Manětínem nalezen příkop a val, které by mohly být pozůstatkem výšinného sídliště.[4]
Přírodní rezervace Chlum
[editovat | editovat zdroj]Na jihozápadním svahu Chlumské hory se na ploše o rozloze 3,45 ha rozkládá přírodní rezervace Chlum, vyhlášená v roce 1947. Důvodem ochrany je udržení původního dřevinného porostu a původní květeny – teplomilných stepních a lesních společenstev na neovulkanitu.[5][6] Porostem vrcholových partií Chlumské hory je teplomilná doubrava s dominancí dubu a lípy. Co se týče vegetace na sutích a mělkých skeletových půdách, mezi nejzajímavější rostlinné druhy, které se zde vyskytují, patří pupava obecná dlouholistá (Carlina vulgaris subsp. striata), třezalka horská (Hypericum montanum), kakost krvavý (Geranium sanguineum) a hrachor černý (Lathyrus niger). Roste zde i orchidej okrotice červená,která se v severozápadních Čechách vyskytuje jen vzácně.[7] Českým unikátem je endemický druh jeřábu, jeřáb manětínský (Sorbus rhodanthera), který roste na jihozápadních svazích ve vrcholových partiích Chlumské hory.
Přístup
[editovat | editovat zdroj]Na Chlumskou horu vede z Manětína zeleně značená turistická cesta. První vyhlídkové místo na jihovýchodním výběžku hory je z manětínského náměstí vzdáleno 2 km, odtud pokračování cesty k další vyhlídce v přírodní rezervaci Chlum měří dalších zhruba 2,5 km. Nejbližší železniční zastávky v obcích na trati z Rakovníka do Bečova nad Teplou (Štědrá, Žlutice), jsou od vsi Chlum na úpatí Chlumské hory vzdáleny 8–9 km.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ultrakopce na Ultratisicovky.cz
- ↑ BÍNA, Jan; DEMEK, Jaromír. Z nížin do hor. Geomorfologické jednotky České republiky. 1. vyd. Praha: Academia, 2012. 343 s. ISBN 978-80-200-2026-0. S. 214.
- ↑ JIRKOVÁ, Pavlína. Chlum [online]. Česká geologická služba, 2009-02-19, rev. 2009-09-21 [cit. 2018-08-17]. Dostupné online.
- ↑ KŘIVÁNEK, Jiří; CHYTRÁČEK, Miroslav. Chlum. Výzkumy v Čechách. 2002. 2004, s. 85. Dostupné online [PDF online, cit. 2018-08-17]. ISBN 80-86124-50-9.
- ↑ Vyhláška ministerstva školství a osvěty
- ↑ Koncepce ochrany přírody a krajiny Karlovarského kraje na období 2016–2025
- ↑ Biodiverzita Plzeňského kraje na stránkách Gymnázia Blovice. www.gblovice.cz [online]. [cit. 2015-12-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-12-11.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- JANOŠKA, Martin. Sopky a sopečné vrchy České republiky. Praha: Academia, 2013. 416 s. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-09-27. ISBN 978-80-200-2231-8. Kapitola Chlumská hora, s. 60. Archivováno 27. 9. 2016 na Wayback Machine.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Chlumská hora na Wikimedia Commons
- Chlumská hora na stránkách obce Pšov